Pošta ve Spojených státech oznámila, že obnoví příjem balíků z Číny a z Hongkongu. Přerušila ho v úterý, kdy vstoupila v platnost nová cla na čínské zboží a tamní prodejci přišli o možnost posílat do USA méně hodnotné zásilky bezcelně. Toho využívaly i známé e-shopy Shein a Temu. Peking uvedl, že zváží opatření na ochranu čínských firem, a vyzval Washington k dialogu.
USA obnoví přijímání balíků z Číny, krok zasáhl i e-shop Temu
Trumpova administrativa od úterý uvalila dodatečné desetiprocentní clo na čínské zboží. Opatření uzavřelo americkým dovozcům i zákazníkům možnost vyhnout se placení cel za balíčky v hodnotě nižší než 800 dolarů (asi 19 300 korun) díky výjimce zvané de minimis. Americká pošta přitom uvedla, že změna nebude mít dopad na dopisy z Číny a Hongkongu.
Ve středu pak oznámila, že společně s americkou celní a pohraniční stráží pracuje na zavedení účinného mechanismu pro výběr nových čínských cel a zajištění co nejmenších výpadků v doručování balíků.
Možnost posílat americkým zákazníkům zásilky, aniž by tito museli platit clo, hojně využívali i čínští internetoví prodejci Temu a Shein. Podle serveru Semafor nyní Spojené státy zvažují, že je navíc zařadí na seznam ministerstva vnitřní bezpečnosti, který eviduje firmy využívající nucené práce.
Mluvčí Temu zdůraznil, že firma využívání nucené práce přísně zakazuje. Trumpova administrativa podle zdrojů Semaforu v této věci ještě neučinila konečné rozhodnutí a nakonec by se mohla rozhodnout, že ani jednu společnost na černou listinu nedá.
Shein a Temu prodávají řadu výrobků, od hraček až po chytré telefony. V USA se rychle rozvíjejí mimo jiné právě díky výjimce de minimis, píše agentura Reuters. Evropská komise ve středu oznámila, že vyšetřuje e-shop Shein, jehož podezřívá ho z porušení unijních pravidel. Navrhuje také poplatek za levné balíčky z třetích zemí.
Obě firmy Shein a Temu dohromady pravděpodobně díky výjimce stály za více než třiceti procenty všech balíků zasílaných každý den z Číny do Spojených států, zmiňuje zpráva výboru amerického Kongresu pro Čínu z června 2023. Téměř polovina všech balíků zasílaných v rámci de minimis pochází podle zprávy právě z Číny.
Reakce Pekingu
Čínské ministerstvo zahraničí už podle agentury Reuters oznámilo, že přijme blíže nespecifikovaná opatření na ochranu legitimních práv a zájmů čínských společností. Ministerstvo také vyzvalo Spojené státy, aby přestaly využívat obchodní a hospodářské otázky jako zbraň a aby přestaly pronásledovat a omezovat čínské společnosti.
Peking už v úterý ohlásil odvetná cla na řadu amerických produktů. Od 10. února zavede mimo jiné nová patnáctiprocentní cla na dovoz amerického uhlí a zkapalněného zemního plynu (LNG). Uvalí rovněž desetiprocentní cla na surovou ropu, zemědělské stroje či některé automobily.
Restrikce na vývoz strategických nerostů
Podle zpravodajky ČT v Číně Barbory Šámalové se oznámená protiopatření týkají celkem osmdesáti druhů amerického zboží. „Čína kromě toho zavádí také restrikce na export kovů vzácných zemin, které jsou důležité pro výrobu moderních technologií. Je to věc, se kterou Peking strategicky pracuje už delší dobu, kontrolu zaváděl už v uplynulých letech. Může to mít nepříjemné dopady pro americký průmysl,“ poznamenala novinářka.
Trump už podle ní zmiňoval, že bude nutné hledat nové zdroje, například na Ukrajině, od níž chce získat strategické nerosty výměnou za vojenskou a finanční pomoc. „Už předchozí administrativa Joea Bidena investovala miliardy dolarů, aby obnovila vlastní těžbu a našla vlastní zdroje kovů vzácných zemin, protože se dá předpokládat, že Čína, která má v současnosti v podstatě monopol na těžbu, tak to bude využívat jako strategickou páku,“ uvedla Šámalová.
Peking dále umístil na černou listinu dvě americké firmy a zahájil vyšetřování Googlu. „Není úplně jasné, co to obnáší, protože čínské vyjádření směrem ke Googlu je poměrně vágní,“ konstatovala zpravodajka. Google v Číně podle ní nemá zásadní aktivity, protože čínská cenzura blokuje jeho vyhledávače, takže se soustředí na zprostředkování kontaktů mezi čínskými výrobci chytrých telefonů a zákazníky v zahraničí.
Dopady na čínské hospodářství
Analýzy dopadů nových amerických cel na ekonomiku asijské velmoci se liší. „Agentura Bloomberg spočetla, že cla by mohla vyřadit až čtyřicet procent čínského exportu do USA, což by mohlo ohrozit až 0,9 procenta HDP. Čínský hospodářský růst loni činil pět procent a je pravděpodobné, že letos si čínská vláda vytyčí podobný cíl. Na druhou stranu jsou cla výrazně nižší, než Trump hrozil v předvolební kampani, kdy mluvil až o šedesátiprocentních clech, takže to pro Čínu nemusí být až tak špatná zpráva,“ míní Šámalová.
7 minut
Zpravodajka Šámalová k dopadům celní války na Čínu
Opatření ale podle ní čínská ekonomika pocítí, protože v současné době stagnuje. „Dopadá na ni krize realitního trhu, slabá domácí spotřeba. Export je hlavním hnacím motorem ekonomiky, vláda kvůli tomu podporuje výrobu. Ceny zboží jdou dolů, protože v Číně je dlouhodobě deflace,“ popsala v úterý situaci.
Americký prezident navíc už pověřil úřady, aby prošetřily, jak Peking naplňuje obchodní dohodu z jeho prvního funkčního období, připomněla nyní novinářka. „Statistiky ukazují, že ji naplňuje zhruba ze 63 procent. Čína se tehdy zavázala, že bude nakupovat více amerického zboží, takže je možné, že další cla budou ještě následovat,“ soudí zpravodajka.
Analytička Sinopsis Simona Fantová si myslí, že Peking víc trápí cla, která Trump uvalil během svého prvního funkčního období a následně ještě Bidenova vláda. „U některých sektorů, jako jsou elektrická auta, to dělá až sto procent, podobně vysoká cla jsou třeba na injekční stříkačky, takto učinili některé produkty skutečně neprodejnými,“ upozornila expertka s tím, že Čína může začít vyrábět v Mexiku nebo jiných třetích zemích, v Latinské Americe a Africe, kde nepanují podobné celní podmínky.
Trumpova politika je transakční, takže prezident možná očekává nějakou dohodu, soudí analytička. Peking zatím na jeho kroky reagoval mnohem víc uměřeně, než je u něj obvyklé, poznamenala Fantová. „LNG ze Spojených států Čína využívá asi jen v deseti procentech, a co se týče surové ropy, tak z USA tam proudí jedno procento. Takže to není tak, že by zasáhla důležité odvětví,“ komentovala produkty zatížené novými cly analytička.
5 minut
Analytička Fantová o vztazích USA a Číny
Bílý dům dříve avizoval, že telefonát mezi Trumpem a čínským vládcem Si Ťin-pchingem by se mohl uskutečnit v tomto týdnu. „To, co nyní potřebujeme, nejsou jednostranná dodatečná cla, ale dialog a konzultace. Vyhrožování Číně nátlakem nikam nevede,“ varoval mluvčí čínské diplomacie Lin Ťien. Washington by podle něj měl s Čínou diskutovat a podpořit zdravý a stabilní rozvoj vzájemných vztahů.
