USA obnoví přijímání balíků z Číny, krok zasáhl i e-shop Temu

Pošta ve Spojených státech oznámila, že obnoví příjem balíků z Číny a z Hongkongu. Přerušila ho v úterý, kdy vstoupila v platnost nová cla na čínské zboží a tamní prodejci přišli o možnost posílat do USA méně hodnotné zásilky bezcelně. Toho využívaly i známé e-shopy Shein a Temu. Peking uvedl, že zváží opatření na ochranu čínských firem, a vyzval Washington k dialogu.

Trumpova administrativa od úterý uvalila dodatečné desetiprocentní clo na čínské zboží. Opatření uzavřelo americkým dovozcům i zákazníkům možnost vyhnout se placení cel za balíčky v hodnotě nižší než 800 dolarů (asi 19 300 korun) díky výjimce zvané de minimis. Americká pošta přitom uvedla, že změna nebude mít dopad na dopisy z Číny a Hongkongu.

Ve středu pak oznámila, že společně s americkou celní a pohraniční stráží pracuje na zavedení účinného mechanismu pro výběr nových čínských cel a zajištění co nejmenších výpadků v doručování balíků.

Možnost posílat americkým zákazníkům zásilky, aniž by tito museli platit clo, hojně využívali i čínští internetoví prodejci Temu a Shein. Podle serveru Semafor nyní Spojené státy zvažují, že je navíc zařadí na seznam ministerstva vnitřní bezpečnosti, který eviduje firmy využívající nucené práce.

Mluvčí Temu zdůraznil, že firma využívání nucené práce přísně zakazuje. Trumpova administrativa podle zdrojů Semaforu v této věci ještě neučinila konečné rozhodnutí a nakonec by se mohla rozhodnout, že ani jednu společnost na černou listinu nedá.

Shein a Temu prodávají řadu výrobků, od hraček až po chytré telefony. V USA se rychle rozvíjejí mimo jiné právě díky výjimce de minimis, píše agentura Reuters. Evropská komise ve středu oznámila, že vyšetřuje e-shop Shein, jehož podezřívá ho z porušení unijních pravidel. Navrhuje také poplatek za levné balíčky z třetích zemí.

Obě firmy Shein a Temu dohromady pravděpodobně díky výjimce stály za více než třiceti procenty všech balíků zasílaných každý den z Číny do Spojených států, zmiňuje zpráva výboru amerického Kongresu pro Čínu z června 2023. Téměř polovina všech balíků zasílaných v rámci de minimis pochází podle zprávy právě z Číny.

Reakce Pekingu

Čínské ministerstvo zahraničí už podle agentury Reuters oznámilo, že přijme blíže nespecifikovaná opatření na ochranu legitimních práv a zájmů čínských společností. Ministerstvo také vyzvalo Spojené státy, aby přestaly využívat obchodní a hospodářské otázky jako zbraň a aby přestaly pronásledovat a omezovat čínské společnosti.

Peking už v úterý ohlásil odvetná cla na řadu amerických produktů. Od 10. února zavede mimo jiné nová patnáctiprocentní cla na dovoz amerického uhlí a zkapalněného zemního plynu (LNG). Uvalí rovněž desetiprocentní cla na surovou ropu, zemědělské stroje či některé automobily.

Restrikce na vývoz strategických nerostů

Podle zpravodajky ČT v Číně Barbory Šámalové se oznámená protiopatření týkají celkem osmdesáti druhů amerického zboží. „Čína kromě toho zavádí také restrikce na export kovů vzácných zemin, které jsou důležité pro výrobu moderních technologií. Je to věc, se kterou Peking strategicky pracuje už delší dobu, kontrolu zaváděl už v uplynulých letech. Může to mít nepříjemné dopady pro americký průmysl,“ poznamenala novinářka.

Trump už podle ní zmiňoval, že bude nutné hledat nové zdroje, například na Ukrajině, od níž chce získat strategické nerosty výměnou za vojenskou a finanční pomoc. „Už předchozí administrativa Joea Bidena investovala miliardy dolarů, aby obnovila vlastní těžbu a našla vlastní zdroje kovů vzácných zemin, protože se dá předpokládat, že Čína, která má v současnosti v podstatě monopol na těžbu, tak to bude využívat jako strategickou páku,“ uvedla Šámalová.

Peking dále umístil na černou listinu dvě americké firmy a zahájil vyšetřování Googlu. „Není úplně jasné, co to obnáší, protože čínské vyjádření směrem ke Googlu je poměrně vágní,“ konstatovala zpravodajka. Google v Číně podle ní nemá zásadní aktivity, protože čínská cenzura blokuje jeho vyhledávače, takže se soustředí na zprostředkování kontaktů mezi čínskými výrobci chytrých telefonů a zákazníky v zahraničí.

Dopady na čínské hospodářství

Analýzy dopadů nových amerických cel na ekonomiku asijské velmoci se liší. „Agentura Bloomberg spočetla, že cla by mohla vyřadit až čtyřicet procent čínského exportu do USA, což by mohlo ohrozit až 0,9 procenta HDP. Čínský hospodářský růst loni činil pět procent a je pravděpodobné, že letos si čínská vláda vytyčí podobný cíl. Na druhou stranu jsou cla výrazně nižší, než Trump hrozil v předvolební kampani, kdy mluvil až o šedesátiprocentních clech, takže to pro Čínu nemusí být až tak špatná zpráva,“ míní Šámalová.

7 minut
Zpravodajka Šámalová k dopadům celní války na Čínu
Zdroj: ČT24

Opatření ale podle ní čínská ekonomika pocítí, protože v současné době stagnuje. „Dopadá na ni krize realitního trhu, slabá domácí spotřeba. Export je hlavním hnacím motorem ekonomiky, vláda kvůli tomu podporuje výrobu. Ceny zboží jdou dolů, protože v Číně je dlouhodobě deflace,“ popsala v úterý situaci.

Americký prezident navíc už pověřil úřady, aby prošetřily, jak Peking naplňuje obchodní dohodu z jeho prvního funkčního období, připomněla nyní novinářka. „Statistiky ukazují, že ji naplňuje zhruba ze 63 procent. Čína se tehdy zavázala, že bude nakupovat více amerického zboží, takže je možné, že další cla budou ještě následovat,“ soudí zpravodajka.

Analytička Sinopsis Simona Fantová si myslí, že Peking víc trápí cla, která Trump uvalil během svého prvního funkčního období a následně ještě Bidenova vláda. „U některých sektorů, jako jsou elektrická auta, to dělá až sto procent, podobně vysoká cla jsou třeba na injekční stříkačky, takto učinili některé produkty skutečně neprodejnými,“ upozornila expertka s tím, že Čína může začít vyrábět v Mexiku nebo jiných třetích zemích, v Latinské Americe a Africe, kde nepanují podobné celní podmínky.

Trumpova politika je transakční, takže prezident možná očekává nějakou dohodu, soudí analytička. Peking zatím na jeho kroky reagoval mnohem víc uměřeně, než je u něj obvyklé, poznamenala Fantová. „LNG ze Spojených států Čína využívá asi jen v deseti procentech, a co se týče surové ropy, tak z USA tam proudí jedno procento. Takže to není tak, že by zasáhla důležité odvětví,“ komentovala produkty zatížené novými cly analytička.

5 minut
Analytička Fantová o vztazích USA a Číny
Zdroj: ČT24

Bílý dům dříve avizoval, že telefonát mezi Trumpem a čínským vládcem Si Ťin-pchingem by se mohl uskutečnit v tomto týdnu. „To, co nyní potřebujeme, nejsou jednostranná dodatečná cla, ale dialog a konzultace. Vyhrožování Číně nátlakem nikam nevede,“ varoval mluvčí čínské diplomacie Lin Ťien. Washington by podle něj měl s Čínou diskutovat a podpořit zdravý a stabilní rozvoj vzájemných vztahů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zůstatky na obecních účtech dál rostou. Investujte víc, nabádají vysocí politici

Obce a města dál navyšují zůstatky na účtech. Ke konci čtvrtletí tam měly spolu s kraji uloženo rekordních více než 550 miliard korun. Suma přitom podle ministerstva financí dál poroste. Řada celostátních politiků proto své kolegy na komunální úrovni vyzývá k větším investicím. Pomoci jim v tom má i spolupráce v rámci společenství obcí. Institut funguje od loňského ledna.
před 17 hhodinami

Růst tržeb obchodníků meziročně zrychlil

Tržby v českém maloobchodě bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel v březnu mírně zrychlily meziroční růst na 3,4 procenta po únorovém revidovaném zvýšení o 3,2 procenta. V meziměsíčním srovnání stouply o 0,6 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). K meziročnímu růstu podle statistiků stejně jako o měsíc dřív nejvíc přispěl internetový prodej a prodej pohonných hmot. Tržby za služby se oproti stejnému období loni zvýšily o tři procenta.
9. 5. 2025Aktualizováno9. 5. 2025

USA a Velká Británie dosáhly klíčové obchodní dohody

USA a Spojené království oznámily komplexní obchodní dohodu. Washington s okamžitou platností ruší cla na britskou ocel a hliník a snižuje dovozní sazbu na automobily na deset procent, píše ve čtvrtek odpoledne zpravodajský server BBC News. Podle britského premiéra Keira Starmera dohoda podpoří vzájemný obchod i tvorbu pracovních míst v obou zemích.
8. 5. 2025Aktualizováno8. 5. 2025

Europoslanci schválili změny emisních norem, automobilky získají více času

Europoslanci ve čtvrtek schválili změny emisních norem oxidu uhličitého pro nové osobní automobily a dodávky, které automobilkám poskytnou více času na splnění emisních cílů. Nově by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Výrobci automobilů se tak podle Evropské komise vyhnou placení pokut za nesplnění emisních cílů už letos.
8. 5. 2025Aktualizováno8. 5. 2025

České firmy nepůjde při dostavbě Dukovan obejít, řekl Vlček

Korejská společnost KHNP podepsala první závazné smlouvy o budoucí spolupráci s českými firmami na výstavbě nových bloků v Dukovanech. Měly by mít na starosti až šedesát procent obří zakázky. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem ujistil, že samotný kontrakt obsahuje záruky, aby tuzemské firmy nebylo možné obcházet.
8. 5. 2025

Energetický regulační úřad letos udělil rekordní pokuty

Energetický regulační úřad letos udělil rekordní sankce za praktiky proti spotřebitelům. Historicky nejvyšší šestimilionovou pokutu dostala společnost ELGAS Energy, spotřebitelé na ni poslali tisíce stížností. Skoro 1,5 milionu korun udělil úřad Lidové energii. Regulátor rozdal pokuty za víc než devět milionů korun. Nejčastěji si lidé stěžují na špatné vyúčtování.
7. 5. 2025

Vláda schválila připravovaný podpis dohody o Dukovanech s KHNP

Korejský ministr průmyslu, obchodu a energetiky An Tuk-kun věří, že Česko a Korea mohou překonat překážky, které vyvstaly při schvalování tendru na dostavbu dukovanské jaderné elektrárny. Po slavnostním podpisu smluv o budoucí spolupráci jednal s premiérem Petrem Fialou (ODS). Vláda zároveň schválila připravovaný podpis finální dohody s KHNP dopředu pro případ, až podpis kontraktu bude možný.
7. 5. 2025Aktualizováno7. 5. 2025

ČNB snížila úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu

Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,5 procenta. Dostala se tak na nejnižší úroveň od začátku prosince 2021. Podle analytiků vývoj ekonomiky dával argumenty pro snížení sazby i pro její ponechání na 3,75 procenta. Guvernér ČNB Aleš Michl řekl, že prostor pro další snižování sazeb je omezený a tento krok je podmíněný tím, že v české ekonomice budou slábnout proinflační rizika.
7. 5. 2025Aktualizováno7. 5. 2025
Načítání...