Barbora Šámalová

Čínský prezident Si Ťin-pching slíbil další investice v Maďarsku, kde zakončil první evropskou cestu po pěti letech. Budapešť láká čínské firmy v době, kdy právě obchod zhoršuje čínsko-evropské vztahy. Podle Pekingu sílí role Maďarska jako blízkého spojence v Evropské unii, a to i kvůli podobným postojům k válce na Ukrajině.

U východního pobřeží Tchaj-wanu udeřilo v noci na středu silné zemětřesení. Na ostrově se v tu chvíli nacházelo i několik Čechů, s nimiž se České televizi podařilo spojit. Bezprostřední reakce poskytly například zpravodajka ČT Barbora Šámalová, redaktorka Českého rozhlasu Jana Karasová nebo turistky Blanka Šugra Švancerová a Pavla Kudrnová. Mariana Wernerová z odboru komunikace ministerstva zahraničí dále oznámila, že tuzemská diplomacie nemá informace o žádných Češích přímo zasažených otřesy.

Čína se už několik týdnů potýká s velkým množstvím dětských hospitalizací. Podle vyjádření, které na konci minulého týdne poskytla Světové zdravotnické organizaci, jsou způsobené bakterií Mycoplasma pneumoniae, která způsobuje nemoc nazývanou suchý nebo také studený zápal plic. Tento týden informují o zvýšené nemocnosti tímto patogenem už i evropské státy.

Téměř po roce spolu usedli u jednoho stolu lídři dvou největších světových ekonomik. Americký prezident Joe Biden uvedl, že doufá, že schůzka s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem přinese obnovení „normální“ komunikace mezi oběma stranami. Na úvod setkání Biden řekl, že soupeření USA a Číny nesmí přerůst v konflikt, dosavadní jednání označil za upřímná. Si poznamenal, že se světová ekonomika vzpamatovává pomalu, zatěžuje ji podle něj protekcionismus.

Spojené státy a Čína mají za sebou další rok turbulentních vztahů. Rivalita mocností pokračuje v bezpečnostní i hospodářské sféře, vzájemný obchod přesto kvete. Peking ale popudilo omezení vývozu technologií do této asijské země, Washington pak kromě porušování lidských práv znepokojují čínské vojenské manévry u Tchaj-wanu a v Jihočínském moři. Velmoci se neshodnou ani v otázce války na Ukrajině, kde Peking odmítá odsoudit ruskou agresi a pomáhá Moskvě obcházet sankce. Obě země ale podle expertů doufají, že se napjaté vztahy podaří i díky schůzce prezidentů Joea Bidena a Si Ťin-pchinga postupně stabilizovat.

Potíže čínského realitního trhu stále přitahují pozornost investorů i finančních trhů. Společnost Country Garden nedávno vykázala za první pololetí rekordní ztrátu a varovala, že by mohla mít problémy se splácením dluhů. Vysoké dluhy má i další přední firma China Evergrande Group.

Tajfun Doksuri způsobil v Pekingu v posledních dnech nejvydatnější deště za posledních 140 let, kdy se tento údaj ve městě měří. Při záplavách ve městě a okolí zemřelo nejméně dvacet lidí a dalších nejméně 27 se pohřešuje, uvedly úřady. Na japonskou prefekturu Okinawa udeřil tajfun Khanun. Bez proudu kvůli tomu byla ve středu ráno zhruba třetina tamních domácností a zhruba sedm set tisíc lidí dostalo výzvu k evakuaci. V souvislosti s tajfunem zemřel jeden člověk.

Čínský hrubý domácí produkt (HDP) se v prvním letošním čtvrtletí meziročně zvýšil o 4,5 procenta. S odvoláním na tamní statistický úřad to uvedla agentura Reuters. Analytici původně očekávali čtyřprocentní růst HDP, v předchozím čtvrtletí to bylo 2,9 procenta. K rychlejšímu oživení druhé největší ekonomiky světa přispělo ukončení přísných protiepidemických opatření koncem loňského roku.

Saúdská Arábie a Írán, dlouholetí rivalové na Blízkém východě, se v březnu dohodly na obnově diplomatických styků. Fakt, že rozhovor zprostředkovala a moderovala Čína, dle politologa Josefa Krause z Masarykovy univerzity dokládá její mocenské ambice, jež se do oblasti Perského zálivu, ve kterém je hegemonem USA, začínají projektovat. Americká pozice už není tak neotřesitelná, jako bývala, míní. Jako nedobrou zprávu dohodu vnímá především Izrael, který Írán považuje za regionálního rivala a touží po spojenectví s Rijádem. Dohoda ale také vyvolala optimismus, že obnovení styků povede k větší stabilitě a bezpečí v regionu. Dle Krause to možné sice je, nicméně na reálné dopady si svět bude muset počkat.

Hlavním geopolitickým cílem Číny je konkurovat Spojeným státům. Projevuje se to mimo jiné na Blízkém východě, kde se Peking nesnaží prosadit už jen ekonomicky, ale také politicky, upozorňuje zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová. Čína podle ní dál straní Rusku a pozorně sleduje západní reakci na agresi Moskvy vůči Ukrajině, neboť sama zvažuje útok na Tchaj-wan. Západ byl měl zájem o spolupráci s Pekingem v otázce Severní Koreje, ale vzhledem k čínským zájmům není takový vývoj pravděpodobný.

Odcházející čínský premiér Li Kche-čchiang prohlásil, že by Peking měl podporovat mírový rozvoj vztahů s Tchaj-wanem, pokročit v procesu „mírového sjednocení Číny“ a zároveň podniknout rozhodné kroky proti tchajwanské nezávislosti. Řekl to na zahájení každoročního výročního zasedání čínského parlamentu. Poslanci se během něj chystají schválit více peněz pro armádu a zvolí nové vedení země. Podle odborníků potvrdí na dalších pět let v čele státu prezidenta Si Ťin-pchinga. Změny v dalších vysokých funkcích, včetně premiérské, jen upevní jeho moc.

Růst čínského hrubého domácího produktu v roce 2022 meziročně zpomalil na tři procenta. Oproti roku 2021 je to o 5,1 procentního bodu méně. Výsledek také zaostává za oficiálním cílem, který čínská komunistická strana stanovila na zhruba 5,5 procenta. Na vině pomalejšího růstu čínské ekonomiky jsou vládní omezení vyplývající z čínské nulové tolerance nákazy covidem-19, napsaly agentury AP a Reuters. Podle Reuters a agentury Kjódó historicky nejvyšší úmrtnost od roku 1974 spojená s pandemií a nízká porodnost také vedly k úbytku obyvatel. Čínská populace se zmenšila o 850 tisíc lidí, informovaly agentury s odvoláním na čínský statistický úřad.

Čína se potýká s rozsáhlou vlnou covidu-19 poté, co v prosinci po pouličních protestech většinu opatření proti šíření nemoci zrušila. Peking od začátku pandemie uplatňoval politiku nulového covidu, kterou charakterizovaly dlouhé lockdowny a časté plošné testování obyvatel. Podle zpravodajky ČT v Asii Barbory Šámalové nyní zavládl v zemi chaos, ačkoliv propaganda se snaží vyvolat dojem, že změna byla plánovaná dlouho dopředu. Na zrušení restrikcí také tlačili někteří podnikatelé či činitelé.

Velká přítomnost policie v centrech několika čínských měst včetně Pekingu, Šanghaje, Kantonu či Chang-čou brání novým protestům proti vládní politice nulové tolerance vůči covidu-19. V mnoha případech příslušníci bezpečnostních složek zastavují kolemjdoucí, kteří musejí ukazovat své mobilní telefony, zda v nich není podezřelý obsah nebo programy na obcházení cenzury, informovala v úterý agentura DPA.

Nepopsané listy papíru, státní hymna i nápadité slovní hříčky se staly způsobem, jak Číňané při víkendových protestech vyjadřovali svou nespokojenost s vládou v Pekingu a její přísnou covidovou politikou. Na prestižní pekingské univerzitě Čching-chua se například studenti vyfotografovali s Fridmanovou rovnicí, která je pojmenována po ruském fyzikovi, jehož jméno připomíná výraz „free man“, svobodný člověk, uvedla agentura AFP.

Čínské úřady ve středu zavedly další opatření, aby omezily rychlý nárůst případů onemocnění covid-19, a zvýšily tak obavy investorů o ekonomiku. V největší továrně na výrobu chytrých telefonů od společnosti Apple na světě propukly nové nepokoje, které podle agentury Reuters poukazují na sociální a finanční dopady těchto omezení.

Čínské úřady přiznaly první tři úmrtí v souvislosti s nákazou koronavirem za poslední půlrok. Čísla nakažených znovu rostou, za neděli přibylo téměř 27 tisíc případů. Kvůli přísným uzávěrám se minulý týden bouřili obyvatelé jihočínského Kantonu. Školy a další veřejná místa jsou uzavřené i v hlavním městě. O tamní situaci v souvislosti s šířením onemocnění covid-19 informovala ve vysílání zpravodajka ČT v Číně Barbora Šámalová.

Čínský vůdce Si Ťin-pching přijal v Pekingu německého kancléře Olafa Scholze. Oba mluvili o potřebě spolupráce svých zemí a Scholz Sia požádal, aby využil svého vlivu na Rusko. Oba politici se také shodli na nepřijatelnosti jaderných hrozeb. Scholz přijel na několikahodinovou návštěvu do Číny jako první vůdce členské země Evropské unie a skupiny vyspělých států světa G7 od začátku pandemie covidu-19. Jeho cesta ale vyvolala pochybnosti v Německu i jinde v Evropě.

V Pekingu skončil 20. sjezd čínské komunistické strany, jejíž členové do bezprecedentního třetího funkčního období zvolili generálním tajemníkem Si Ťin-pchinga. Tomu se navíc podařilo obklopit ve vedení pouze spojenci, což podle asijské zpravodajky ČT Barbory Šámalové znamená mimo jiné to, že bude pokračovat mezi Číňany neoblíbená politika nulové tolerance vůči koronaviru. Jejím prostřednictvím Peking navíc kontroluje pohyb obyvatel.

Čínská ekonomika zpomaluje. Na vině je mimo jiné nulová tolerance vůči šíření koronaviru nebo hypoteční krize. Ještě na začátku roku investiční banka Nomura předpokládala letošní růst ekonomiky o 4,3 procenta HDP. Nyní Světová banka hovoří o růstu kolem 2,8 procenta. Propadá se i jüan a roste nezaměstnanost.

Čínský prezident Si Ťin-pching ve středu přicestoval na návštěvu Kazachstánu. Je to jeho první zahraniční cesta od vypuknutí pandemie nemoci covid-19. Následně se vydá do Uzbekistánu, kde by se měl na okraj summitu Šanghajské organizace pro spolupráci setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Čínský prezident Si Ťin-pching v pátek uvedl do funkce nového správce Hongkongu Johna Leeho. Bývalý šéf místních bezpečnostních složek řídil v roce 2019 potlačení prodemokratických protestů, po nichž Peking převzal nad městem přísnější kontrolu. Čínský vůdce přicestoval do bývalé britské kolonie u příležitosti 25. výročí od návratu oblasti pod správu Číny.

Čínsky ministr zahraničí Wang I vyrazil na desetidenní tour po deseti ostrovních zemích v Tichém oceánu, s nimiž chce Peking uzavřít rozsáhlé bezpečnostní a hospodářské smlouvy, a posílit tak svůj ekonomický vliv. Oblast má i zásadní strategický význam. Cestu začal na Šalamounových ostrovech a skončit by měl na Fidži.

Americký prezident Joe Biden pokračuje v asijské cestě. V pondělí v Tokiu ujistil japonského premiéra Fumia Kišidu, že Spojené státy jsou odhodlány podpořit obranu Japonska. Stejně tak se vyslovil i pro případné využití vojenské síly na obranu Tchaj-wanu, řekl podle agentury Reuters. Vysloužil si za to kritiku Pekingu. Krátce před jednáním s japonským premiérem šéfa Bílého domu přijal japonský císař Naruhito.