Velká přítomnost policie v centrech několika čínských měst včetně Pekingu, Šanghaje, Kantonu či Chang-čou brání novým protestům proti vládní politice nulové tolerance vůči covidu-19. V mnoha případech příslušníci bezpečnostních složek zastavují kolemjdoucí, kteří musejí ukazovat své mobilní telefony, zda v nich není podezřelý obsah nebo programy na obcházení cenzury, informovala v úterý agentura DPA.
V Pekingu policisté zajišťují především promenádu na břehu řeky Liang-ma, kde poblíž diplomatické čtvrti v neděli demonstrovaly stovky lidí. Podle zpravodajky ČT Barbory Šámalové je tam situace nevyzpytatelná. „Ulice Pekingu jsou teď poměrně vylidněné a prázdné. Lidé se drží stranou,“ sdělila v úterý ráno.
V Šanghaji policie v místě předchozích protestů postavila zábrany, aby předešla vytvoření většího shromáždění. Po výzvách k novým manifestacím zveřejněných na sociálních sítích jsou policisté ve velkém počtu také na Lidovém náměstí v centru východočínské přístavní metropole.
Podle agentury Reuters už si policie začala předvolávat některé účastníky víkendových protestů. „Všichni zoufale mažeme historii v chatovacích aplikacích… Všude je spousta policistů. Policisté přišli zkontrolovat doklady jedné kamarádce a pak ji odvezli. Nevíme proč. Pak ji propustili,“ uvedl jeden z účastníků protestů.
Pekingem, Šanghají a dalšími čínskými městy o víkendu otřásly demonstrace, které jsou označovány za nejrozsáhlejší projev nespokojenosti v Číně od roku 1989. Demonstranti při nich volali po zrušení přísných opatření proti šíření covidu-19, zněly ale také výzvy k odstoupení prezidenta Si Ťin-pchinga a konci vlády komunistické strany.
Čínská vláda si snaží zachovat tvář
Prezident úřaduje, ale v médiích nekomunikuje. K lidem se však dostávají videa přes sociální sítě, že úřady zmírňují protipandemická opatření. Někde mizí bariéry u vchodů, jinde dochází k zmenšování lockdownových bublin – místo celé budovy jsou uzavřeny třeba jen tři patra.
„Věříme, že s vedením Komunistické strany Číny ve spolupráci a s podporou čínského lidu bude náš boj proti covidu-19 úspěšný,“ uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťien.
„Pro generálního tajemníka Si Ťin-pchinga, který si nedávno zajistil třetí funkční období, je to ožehavá situace. Za nulovou toleranci přijal osobní zodpovědnost a nemůže si dovolit ztratit tvář,“ doplnila Šámalová. Vláda protipandemická opatření hájí potřebou chránit lidské životy. Proočkovanost je nízká především u starších lidí a uvolnění může vést k úmrtím a dalším problémům.
Na změnu režimu jsou protesty malé
Šámalová sdělila, že protesty v Číně obecně tak mimořádné nejsou, většinou se ale týkají například základních životních potřeb nebo třeba krachů. Ty nynější protesty jsou výjimečné svým politickým podtextem. Lidé nemají vůdce, svolávají se přes sociální sítě.
Podle agentury AP už některé univerzity, v jejichž kampusech se o víkendu protestovalo, posílají studenty domů s tím, že jde o opatření proti šíření covidu-19. Týká se to například pekingské univerzity Čching-chua (Tsinghua), kde studoval i současný prezident Si Ťin-pching a kde studenti demonstrovali v neděli. „Studentům, kteří projeví zájem, zařídíme odjezd do jejich domovských měst,“ uvedla na webu pekingská lesnická univerzita.
Čínské ministerstvo zahraničí v úterý na dotaz ohledně protestů sdělilo, že v Číně funguje vláda práva a že země chrání práva a svobody občanů. Upozornilo ale, že tato práva je třeba uplatňovat v rámci zákonů, napsala agentura Reuters.
„Já bych z toho rozhodně nedělala širší protesty, které mají vést ke změně režimu. Lidé už mají prostě plné zuby proticovidových opatření, ve kterých žijí tři roky a která jsou neskutečně tvrdá. To se nedá srovnat s tím, co jsme zažili v Evropě,“ prohlašuje Šámalová. Média o protestech vesměs mlčí. Místní úřady však některá omezení drobně uvolňují.
Protesty již slábnou, soudí analytik
Analytik zaměřený na Čínu z Asociace pro mezinárodní otázky Filip Šebok připomněl v Horizontu ČT24, že nejvyšší představitelé země se tradičně k protestům nevyjadřují, výjimkou jsou například vyjádření zdravotnické komise. Výraznou roli navíc hrají místní orgány. Pokud podle něj nepřijdou pokyny shora, tak se dosavadní tvrdý přístup nezmění.
Protesty podle analytika slábnou, účastníci jsou všemožně kontrolováni, včetně návštěv doma. Demonstranti navíc riskují dlouhý pobyt ve vězení.
A pokud dojde k oslabení proticovidových opatření, může se to nepříznivě projevit u nejstarší generace, soudí Šebok. Proočkovanost je u lidí starších sedmdesáti let totiž 66 procent a není náznak nějaké očkovací kampaně.
Britové si předvolali čínského velvyslance
Čínská policie o víkendu zbila a na několik hodin zadržela novináře Eda Lawrence, který informoval o protestech v Šanghaji. Britské ministerstvo zahraničí si předvolalo čínského velvyslance v Londýně a chce po něm vysvětlení incidentu. Informaci ostrovních médií potvrdil šéf diplomacie James Cleverly.
„Je nadmíru důležité, abychom chránili svobodu médií. Je to něco, co je jádrem britského sytému hodnot, a je podstatné, aby novináři mohli svou práci dělat, aniž by je někdo obtěžoval a aniž by měli strach z útoku,“ zdůraznil britský ministr zahraničí.
V pondělí britská ministryně kultury Michelle Donelanová na Twitteru napsala, že ji zprávy o zacházení s novinářem silně znepokojily. „Bezpečí našich žurnalistů doma i v zahraničí je něco, za co se budu vždy zasazovat. Od čínských úřadů očekávám plné vysvětlení,“ uvedla.
Čínské ministerstvo zahraničí ale v úterý sdělilo, že „BBC hraje roli oběti“ a že by se novináři neměli zapojovat do činností, které s jejich povoláním nesouvisí. Lawrence se prý neidentifikoval jako novinář.
