Si Ťin-pching

Americký prezident Donald Trump hrozí, že by na přelomu března a dubna nemusel přiletět na summit se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Schůzku na prodloužení obchodního smíru připravují v Paříži týmy obou dvou největších ekonomik světa. Šéf Bílého domu požaduje, aby se také Peking přímo zapojil do zajištění svobodné plavby Hormuzským průlivem, v němž dopravu ochromil konflikt vyvolaný americko-izraelskými útoky na Írán. Do Číny a dalších asijských zemí z Perského zálivu míří přes osmdesát procent ropy.

Severoatlantickou alianci čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v Hormuzském průlivu. V rozhovoru pro deník Financial Times (FT) to řekl americký prezident Donald Trump. K otevření úžiny podle něj musí přispět také Čína, v opačném případě pohrozil odkladem summitu s tamním vůdcem Si Ťin-pchingem. Peking na to odpověděl, že komunikuje se všemi stranami. Teherán se pokouší zablokovat průliv klíčový pro vývoz ropy z Perského zálivu poté, co USA spolu s Izraelem zahájily proti Íránu rozsáhlé údery.

Čína schválila nový zákon o etnické jednotě, který má posílit národní identitu u 55 menšinových etnických skupin. Podle kritiků ale zákon ještě více oslabí identitu lidí, kteří nepatří k většinovému etniku Chanů, napsala agentura Reuters.

Čína rychle navyšuje svůj jaderný arzenál. Podle amerických zpravodajských služeb vyvíjí novou generaci nukleárních zbraní a v posledních letech provedla nejméně jeden tajný test. Aktivity v této oblasti vyvíjejí také USA, Rusko či Francie, která mění strategii a počítá s rozšířením svých nukleárních kapacit. Svět tak v době rostoucího napětí vstupuje do nové jaderné éry.

Blízkovýchodní válka znervózňuje Čínu, která odebírá ve velkém ropu z Íránu a v regionu má své ekonomické i strategické zájmy. Podle expertů se ale Si Ťin-pching pragmaticky odmítá vojensky angažovat na straně Teheránu, aby udržel stabilní vztahy s USA. Někteří analytici se domnívají, že v krátkodobém horizontu může konflikt nahrát Tchaj-wanu, protože Pekingu ukázal, čeho jsou Američané schopni.

Čína se prezentuje jako imunní vůči mezinárodnímu tlaku, především v otázce lidských práv. Praxe ale ukazuje, že Peking je ve skutečnosti na mezinárodní tlak citlivý, ukazuje nový výzkum Jana Švece z Ústavu mezinárodních vztahů. Právě tento tlak měl podle něj vést k tomu, že Čína zrušila většinu táborů, kde věznila milion Ujgurů, a zadržené propustila nebo je přesunula jinam.

Japonsko prohlubuje obrannou spolupráci s Filipínami i Jižní Koreou. Asijská země masivně zbrojí v době nebývalého zhoršení vzájemných vztahů s Čínou. Ta po výrocích Tokia ohledně Tchaj-wanu vede soustavnou diplomatickou i ekonomickou válku proti Japonsku. Oba znesvářené státy se snaží dostat na svou stranu Spojené státy.

Místopředseda čínského vojenského výboru Čang Jou-sia čelí obvinění z předání informací o jaderném programu do USA a z korupce. Muž, dosud považovaný za nejbližšího armádního spojence prezidenta Si Ťin-pchinga, se stal nejnovější obětí čistek v nejvyšším vojenském velení. Spolu s ním zatkli také náčelníka generálního štábu Liou Čen-liho. Od loňského podzimu jsou už devátým a desátým zatčeným generálem. Čistky se znepokojením sledují nejbližší sousedi Číny – například Tchaj-wan. Podle pozorovatelů je cílem těchto čistek jednak vymýtit korupci, jednak posílit pozici prezidenta Si Ťin-pchinga.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je na čínském vládci Si Ťin-pchingovi, co Čína udělá na Tchaj-wanu. Zároveň ale šéf Bílého domu naznačil, že nechce, aby Čína nad Tchaj-wanem převzala kontrolu. Trump to uvedl v rozhovoru s deníkem The New York Times (NYT). Čínské ministerstvo zahraničí reagovalo, že tchajwanská otázka je výhradně věcí Číny a nikdo zvenčí se do ní vměšovat nebude.

Jihokorejský prezident I Če-mjong požádal čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, aby se ujal role prostředníka a pomohl vyřešit severokorejskou jadernou krizi a zmírnit nepřátelství mezi oběma Korejemi. Si mu odpověděl, že v otázkách KLDR musí být trpělivý, napsala agentura AP. I Če-mjong uskutečnil od loňského června několik vstřícných kroků k oteplení vztahů se severním sousedem, Pchjongjang ale neplánuje obnovení dialogu.

K partnerství mezi Jižní Koreou a Čínou vyzýval při své čtyřdenní návštěvě Pekingu jihokorejský prezident I Če-mjong. Po více než dekádě napjatých vztahů, poznamenaných rozdílnými pohledy na bezpečnost i obchodními spory, se Soul snaží o jejich plné obnovení. Je to první návštěva jihokorejské hlavy státu v Číně od roku 2019. Zlepšení vztahů může prospět třeba korejskému zábavnímu průmyslu, který Peking v posledních letech neoficiálně zakázal.

KLDR v neděli provedla testy hypersonických raket, píše agentura Reuters s odkazem na severokorejská státní média, podle kterých střely zasáhly cíle nad mořem ve vzdálenosti asi tisíc kilometrů východně od KLDR. Podle AFP se jednalo o první testy raket v letošním roce, přičemž severokorejský vůdce Kim Čong-un nepřímo odkázal na sobotní americkou vojenskou intervenci ve Venezuele.

Čína oznámila, že úspěšně dokončila své vojenské manévry kolem Tchaj-wanu, píše agentura AFP. Čína do okolí Tchaj-wanu v rámci svého cvičení v posledních 24 hodinách vyslala 77 vojenských letounů a 25 plavidel námořnictva a pobřežní stráže. Čínský prezident Si Ťin-pching později v novoročním projevu prohlásil, že sjednocení Číny nelze zastavit.

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.

Bílý dům za určitých podmínek povolí vývoz čipů H200 společnosti Nvidia do Číny. Americký prezident Donald Trump to napsal na své sociální síti Truth Social. Doplnil, že o tom již informoval čínského vládce Si Ťin-pchinga, který na zprávy „reagoval pozitivně“. Společnost bude moci podle zpravodajských agentur prodávat vyspělý čip používaný k vývoji umělé inteligence pouze předem schváleným zákazníkům.

Jednota mezi Evropou a Spojenými státy je klíčová pro podporu Ukrajiny, uvedl na návštěvě Číny francouzský prezident Emmanuel Macron. Je podle něj také potřeba zvýšit ekonomický tlak na Rusko, informovaly agentury AFP a Reuters. Německý deník Der Spiegel už předtím napsal, že Macron i další evropští státníci vyjádřili vůči USA nedůvěru při jednáních s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Americký prezident Donald Trump se prostřednictvím telefonátů s lídry obou asijských zemí pokouší udržet ekonomický smír s Pekingem a zároveň uklidnit spojence v Tokiu. Spor vyvolal výrok japonské premiérky Sanae Takaičiové, že útok na Tchaj-wan, který si Čína nárokuje, by její zemi ohrozil a mohl by vést k vojenské reakci. Čína odpověděla obchodními sankcemi, trvá na tom, aby Takaičiová výrok odvolala. Čínský vůdce Si Ťin-pching měl Trumpovi vysvětlit, proč je pro něj ostrov klíčový, šéf Bílého domu zase uvedl, že s ním hovořil o mnoha tématech včetně Ruska a Ukrajiny, sójových bobů a fentanylu, o ostrově se ale nezmínil.

Diplomatická krize mezi Čínou a Japonskem se prohlubuje. Vyvolalo ji vyjádření japonské premiérky Sanae Takaičiové k Tchaj-wanu. Útok na ostrov by podle ní znamenal hrozbu pro přežití Japonska a mohl by vyvolat vojenskou reakci. Peking kvůli tomu premiérku obviňuje z oživování militaristických démonů a proti asijské zemi přijímá řadu trestných opatření, do sporných vod vyslal své lodě, nešetří výhrůžkami, ruší lety a zakázal také japonské filmy. Tokio se nyní snaží krizi urovnat, své občany v zemi však vyzývá k tomu, aby více dbali na bezpečnost.

Čína si předvolala japonského velvyslance a její ambasador v Tokiu v pátek vydal ostrý protest. Peking stupňuje tlak na novou japonskou vládu – nelíbí se mu její bezpečnostní politika artikulovaná první premiérkou země v historii. Sanae Takaičiová, které se přezdívá japonská Železná lady, prohlásila, že v případě napadení Tchaj-wanu by se Japonsko ocitlo v situaci ohrožující jeho vlastní existenci. A proto by muselo vojensky zasáhnout.

Austrálie reaguje na množící se případy kybernetických útoků – tamní zpravodajské služby z nich otevřeně obvinily Čínu. Jejich ředitel uvedl, že špionáž, která se zaměřila na telekomunikační i energetické sítě, vodohospodářství a dopravu, Canberru stála v přepočtu přes 170 miliard korun. Peking veškerou zodpovědnost odmítá.

Čína zrušila omezení vývozu gallia, germania, antimonu a supertvrdých materiálů do Spojených států. Jedná se o důležité materiály pro výrobu polovodičů. Opatření platí od neděle do 27. listopadu 2026, píší tiskové agentury s odvoláním na čínské ministerstvo obchodu.

Jednotu států v regionu prověřil summit Asijsko-pacifického hospodářského společenství, takzvaného APECu. Schůzku hlav jednadvaceti zemí, která se konala v Jižní Koreji, však zastínila dlouho očekávaná schůzka prezidentů Číny a Spojených států, která přinesla příměří v obchodní válce. Samotného APECu už se Donald Trump nezúčastnil, což podle odborníků může oslabit jeho důvěryhodnost v regionu.

Japonská premiérka Sanae Takaičiová a čínský prezident Si Ťin-pching se v pátek na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Jižní Koreji shodli na důležitosti posílení vzájemné spolupráce. Jednalo se o první setkání obou státníků od zvolení Takaičiové do funkce. Čínská diplomacie zaujala před schůzí opatrný postoj kvůli obavám z tvrdého přístupu Takaičiové vůči Pekingu a kvůli její podpoře Tchaj-wanu, na který si Peking činí nárok.

Trumpovi se podařilo uzavřít příměří ve válce, kterou sám rozpoutal, komentoval setkání prezidenta USA Donalda Trumpa s jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem europoslanec Jan Farský (STAN). Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila se jedná teprve o začátek a „cestu dobrým směrem“. Své postřehy v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem přidali také sinolog Martin Hála a komentátor týdeníku Echo Martin Weiss.