Si Ťin-pching

Čína se snaží přilákat zahraniční investice. Prezident Si Ťin-pching pozval do Pekingu představitele nejvýznamnějších světových firem včetně těch amerických. Atraktivitu druhé největší ekonomiky světa snižuje zpomalující hospodářství a geopolitické napětí.

Americký prezident Donald Trump se ve středu telefonicky spojil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hovořil s ním krátce poté, co mluvil i s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, se kterým se dohodl na osobním setkání. Bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) i diplomat Vladimír Votápek (Piráti) se v Událostech, komentářích shodli, že jde o směřování ke konci rusko-ukrajinské války.

První Hispánec ve funkci amerického ministra zahraničí Marco Rubio vyráží na svou první zahraniční cestu. Ta povede symbolicky hned do pětice zemí Střední Ameriky. S tamními lídry bude vyjednávat o prioritách administrativy prezidenta Donalda Trumpa – navracení migrantů či omezení čínského vlivu v Latinské Americe. Prvním cílem cesty je Panama, tamní strategický průplav by chtěl Trump získat zpět pod americkou kontrolu.

Nová verze čínské umělé inteligence DeepSeek vyšla 10. ledna 2025, během dvou týdnů se stala mezi uživateli AppStore oblíbenější než mnohem dražší americký ChatGPT. Spustilo to razantní výprodeje akcií amerických technologických firem, ale současně úspěch DeepSeek vyvolal obavy z čínské cenzury v tak rozšířené službě.

Čína s napětím vyhlíží další tahy prezidenta Donalda Trumpa po jeho návratu do Bílého domu. Druhá největší ekonomika světa prozatím Trumpovi nabízí hospodářskou spolupráci, namísto navyšování cel a hrozby obchodní války. Spojené státy a Čínu ale čeká nastavení nové rovnováhy v mnoha dalších rovinách – včetně bezpečnostní a politické.

Desítky lidí zemřely loni v Číně při masových útocích, kdy si pachatelé vybírají cíle náhodně a snaží se tak vybít svou frustraci. „Pomstu společnosti“ pohání stagnující ekonomika, krize kolem bydlení i vysoká nezaměstnanost mladých Číňanů. Ti pociťují nespokojenost se systémem a ocitají se v pasti, kdy kvůli cenzuře nemají hněv kde ventilovat. Někteří experti spekulují, že Peking by se mohl pokusit odvrátit pozornost od domácích problémů směrem ven – třeba na Tchaj-wan.

Čínská sociální síť TikTok podle amerických médií prohrála spor u Nejvyššího soudu USA ohledně zákona o změně vlastnictví. Legislativa neporušuje svobodu projevu, rozhodli soudci. Služba populární u amerických uživatelů by podle zákona měla v neděli ukončit činnost, pokud by ji čínská mateřská firma ByteDance do té doby neprodala.

Ani po deseti letech protikorupční kampaně se čínskému vůdci Si Ťin-pchingovi nepodařilo očistit armádu. V první fázi odstranil vlivné generály z konkurenčních frakcí a nahradil je svými chráněnci. Teď boj proti úplatkářství míří do vlastních řad. Jednou z posledních obětí disciplinárního útvaru je prezidentův dlouholetý spolupracovník, který měl na starosti dohled nad politickou loajalitou.

Silné zemětřesení, které postihlo Tibet v blízkosti nepálských hranic, si v Číně vyžádalo nejméně 120 mrtvých a dalších více než 190 zraněných, informuje agentura AP. Čínský prezident Si Ťin-pching nařídil rozsáhlé záchranné operace. Otřesy měly podle čínských úřadů sílu 6,8 stupně, podle americké geologické služby USGS to bylo 7,1.

Před čtvrtstoletím převzala Čína kontrolu nad bývalým portugalským územím Macao. Podobně jako dřívější britská kolonie Hongkong, kterou Peking ovládl v roce 1997, má autonomii na základě principu jedna země, dva systémy. V praxi jsou ale mezi nimi velké rozdíly. Natáčela o tom zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová. Ve čtvrtek zahájil návštěvu území, kde žije na 700 tisíc lidí, čínský vůdce Si Ťin-pching.

Západ znepokojeně sleduje čínské aktivity v Arktidě. Peking podle něj využívá výzkumných stanic i pro vojenské účely, což asijská země popírá. Ostražitost mezi severskými státy umocňuje pakt Číny s Ruskem. Země prohloubily vazby v oblasti energetiky či lodní dopravy a budují Polární hedvábnou stezku. USA, Kanada a Finsko v reakci na rostoucí vliv dvou autoritářských mocností vytvoří flotilu ledoborců. Podle amerikanisty Kryštofa Kozáka se může geopolitické pnutí v regionu ještě zvýšit, až do hry vstoupí Donald Trump.

Na okraj summitu zemí Asie a Tichomoří se v peruánské Limě naposledy ve funkci setkali americký prezident Joe Biden s čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Vztahy mezi dvěma největšími ekonomikami světa jsou napjaté, ale stabilizované. S návratem Donalda Trumpa do Bílého domu se ale očekává nové stupňování strategického soupeření.

Politici z celého světa gratulují republikánovi Donaldu Trumpovi, který podle projekcí zvítězil v amerických prezidentských volbách. Evropští státníci mluví o další spolupráci s Washingtonem, zaznívají ale i výzvy k tomu, aby starý kontinent začal usilovně pracovat na své obraně. Čína apeluje na vzájemný respekt, Kreml přislíbil možnost dialogu a Kyjev doufá, že Trumpova politika „síly“ přispěje k míru.

Čínský prezident Si Ťin-pching po schůzce se slovenským premiérem Robertem Ficem (Smer) oznámil, že vzájemné vztahy povyšuje na strategické partnerství. Podle čínských médií spolu jednali o hospodářské spolupráci. Slovenská opozice v souvislosti s Ficovou cestou do Číny dala najevo obavy, aby se slovenská ekonomika a bezpečnost nedostaly do područí země s komunistickým režimem.

Generální tajemník OSN António Guterres na závěr summitu BRICS v ruské Kazani vyzval ruského vůdce Vladimira Putina k míru na Ukrajině. Následně se s Putinem sešel na bilaterální schůzce, kde mu podle svého mluvčího sdělil, že ruská invaze na Ukrajinu porušuje mezinárodní právo. Za účast na vrcholném jednání kritizoval Guterrese nejen Kyjev, ale také například Estonsko a Litva.

Čínský prezident Si Ťin-pching na summitu BRICS varoval před eskalací bojů na Ukrajině. Vyzval také k příměří v Libanonu a v Gaze, píší agentury. O situaci na Ukrajině, která třetím rokem čelí ruské agresi, a vývoji na Blízkém východě má na summitu v Kazani s ruským vůdcem Vladimirem Putinem ve čtvrtek jednat také generální tajemník OSN António Guterres. Zástupci členských zemí skupiny projednávali rovněž ekonomické návrhy, například vznik společné obilné burzy, alternativní platební metody či vzájemnou finanční integraci. Zazněly i úvahy o vzniku nového mezinárodního finančního systému.

Srbský prezident Aleksandar Vučić nepřijede na summit rozvíjejících se ekonomik BRICS, který v úterý začíná v ruské Kazani. Vyšle za sebe náhradu. Kremelskému vládci Vladimiru Putinovi to řekl v telefonickém rozhovoru, napsala média s odvoláním na Vučičovo vyjádření v srbské televizi. Ruský deník Kommersant připomněl, že ve dnech 23. a 24. října má být v Bělehradu na návštěvě polský premiér Donald Tusk.

Hrubý domácí produkt Číny vzrostl ve třetím čtvrtletí meziročně o 4,6 procenta, což je nejpomalejší tempo od začátku loňského roku. Výzvou pro čínské vedení je pokračující deflace, slabá domácí spotřeba a krize trhu s nemovitostmi, který tvořil skoro čtvrtinu hospodářského růstu. Miliony čerstvých absolventů vysokých škol nemohou najít práci. Místním samosprávám došly peníze na stavbu silnic a platy státních zaměstnanců, informuje zpravodajka ČT v Asii Barbora Šámalová.

Ruská agrese na Ukrajině prohloubila propast mezi Západem a „globálním Jihem“. Kreml sází na frustraci rozvíjejících se zemí, jimž slibuje posílení ekonomik i nový světový řád, ve kterém už nebudou upozaděny. Kyjev argumentuje dopady války na potravinovou bezpečnost a hraje na morální notu. Nedaří se mu ale získat na svou stranu klíčové hráče, jako je Indie či Jižní Afrika. Většina „globálního Jihu“ navíc odmítá sankce a částečně brzdí snahy o využití zabavených ruských aktiv na odškodnění pro Ukrajince. Země se totiž obávají zhoršení vztahů s Kremlem i nastavení precedentu, který by se mohl v budoucnu týkat i jich, píše Evropejska pravda.

Čínský vůdce Si Ťin-pching se na čínsko-africkém summitu v Pekingu před představiteli více než padesáti afrických států zavázal, že jeho země v příštích třech letech poskytne Africe finanční prostředky ve výši padesáti miliard dolarů (1,13 bilionu korun), bude pokračovat v investicích do infrastruktury a pomůže vytvořit na kontinentu milion pracovních míst. Experti však poukazují na to, že největší výhody z této spolupráce leží na straně asijské země a zatímco západní vliv na kontinentu upadá, míří Afrika do područí autoritářských režimů Ruska a Číny.

Nejméně jedenáct mrtvých a desítky zraněných si vyžádaly zásahy proti demonstrantům ve Venezuele, kde vypukly nepokoje kvůli podezření, že vládní režim manipuloval s výsledky prezidentských voleb. Informovala o tom agentura AFP. Zatčeno bylo 749 lidí, sdělil generální prokurátor Tarek William Saab. Opozice tvrdí, že může doložit své nezvratné vítězství v nedělních volbách. Vládou kontrolovaný volební orgán vyhlásil za vítěze dosavadního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.

Nedávno zesnulý generální tajemník vietnamské komunistické strany Nguyen Phu Trong zastával nejmocnější pozici v zemi třináct let, během nichž upevnil moc jako žádný jiný vietnamský politik za poslední desetiletí. Tvrdou protikorupční kampaní se zbavil oponentů a obklopil se stoupenci. Vietnam, podobně jako Čína, přešel k vládě jednoho muže. Trongovi se podařilo vést „bambusovou diplomacii“, díky níž země balancuje mezi vlivy mocností a zachovala si dobré vztahy s navzájem konkurujícími si státy, jako jsou Čína, Rusko nebo USA. Smrt ústřední figury režimu bez jasného nástupnictví ale přináší otázky.

V Pekingu začalo třetí plenární zasedání ústředního výboru Komunistické strany Číny. Odkládané jednání má nastavit ekonomickou politiku na dalších pět let. A to v situaci, kdy hospodářský růst zpomaluje. Situaci komplikují zejména realitní krize, nízké investice a slabá domácí spotřeba.

Sobotní střelba na mítinku republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa vyvolala mezi politiky zděšení a striktní odsouzení. Napříč názorovým spektrem se shodují, že politické násilí nesmí mít ve společnosti místo. Taky řada světových státníků střelbu na Trumpa odsoudila.