Si Ťin-pching

Americký prezident Donald Trump se prostřednictvím telefonátů s lídry obou asijských zemí pokouší udržet ekonomický smír s Pekingem a zároveň uklidnit spojence v Tokiu. Spor vyvolal výrok japonské premiérky Sanae Takaičiové, že útok na Tchaj-wan, který si Čína nárokuje, by její zemi ohrozil a mohl by vést k vojenské reakci. Čína odpověděla obchodními sankcemi, trvá na tom, aby Takaičiová výrok odvolala. Čínský vůdce Si Ťin-pching měl Trumpovi vysvětlit, proč je pro něj ostrov klíčový, šéf Bílého domu zase uvedl, že s ním hovořil o mnoha tématech včetně Ruska a Ukrajiny, sójových bobů a fentanylu, o ostrově se ale nezmínil.

Diplomatická krize mezi Čínou a Japonskem se prohlubuje. Vyvolalo ji vyjádření japonské premiérky Sanae Takaičiové k Tchaj-wanu. Útok na ostrov by podle ní znamenal hrozbu pro přežití Japonska a mohl by vyvolat vojenskou reakci. Peking kvůli tomu premiérku obviňuje z oživování militaristických démonů a proti asijské zemi přijímá řadu trestných opatření, do sporných vod vyslal své lodě, nešetří výhrůžkami, ruší lety a zakázal také japonské filmy. Tokio se nyní snaží krizi urovnat, své občany v zemi však vyzývá k tomu, aby více dbali na bezpečnost.

Čína si předvolala japonského velvyslance a její ambasador v Tokiu v pátek vydal ostrý protest. Peking stupňuje tlak na novou japonskou vládu – nelíbí se mu její bezpečnostní politika artikulovaná první premiérkou země v historii. Sanae Takaičiová, které se přezdívá japonská Železná lady, prohlásila, že v případě napadení Tchaj-wanu by se Japonsko ocitlo v situaci ohrožující jeho vlastní existenci. A proto by muselo vojensky zasáhnout.

Austrálie reaguje na množící se případy kybernetických útoků – tamní zpravodajské služby z nich otevřeně obvinily Čínu. Jejich ředitel uvedl, že špionáž, která se zaměřila na telekomunikační i energetické sítě, vodohospodářství a dopravu, Canberru stála v přepočtu přes 170 miliard korun. Peking veškerou zodpovědnost odmítá.

Čína zrušila omezení vývozu gallia, germania, antimonu a supertvrdých materiálů do Spojených států. Jedná se o důležité materiály pro výrobu polovodičů. Opatření platí od neděle do 27. listopadu 2026, píší tiskové agentury s odvoláním na čínské ministerstvo obchodu.

Jednotu států v regionu prověřil summit Asijsko-pacifického hospodářského společenství, takzvaného APECu. Schůzku hlav jednadvaceti zemí, která se konala v Jižní Koreji, však zastínila dlouho očekávaná schůzka prezidentů Číny a Spojených států, která přinesla příměří v obchodní válce. Samotného APECu už se Donald Trump nezúčastnil, což podle odborníků může oslabit jeho důvěryhodnost v regionu.

Japonská premiérka Sanae Takaičiová a čínský prezident Si Ťin-pching se v pátek na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Jižní Koreji shodli na důležitosti posílení vzájemné spolupráce. Jednalo se o první setkání obou státníků od zvolení Takaičiové do funkce. Čínská diplomacie zaujala před schůzí opatrný postoj kvůli obavám z tvrdého přístupu Takaičiové vůči Pekingu a kvůli její podpoře Tchaj-wanu, na který si Peking činí nárok.

Trumpovi se podařilo uzavřít příměří ve válce, kterou sám rozpoutal, komentoval setkání prezidenta USA Donalda Trumpa s jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem europoslanec Jan Farský (STAN). Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila se jedná teprve o začátek a „cestu dobrým směrem“. Své postřehy v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem přidali také sinolog Martin Hála a komentátor týdeníku Echo Martin Weiss.

Americký prezident Donald Trump nařídil ministerstvu obrany USA, aby okamžitě obnovilo testy amerických jaderných zbraní. Trump to oznámil poté, co ruský vůdce Vladimir Putin prohlásil, že Rusko úspěšně otestovalo další zbraň s jaderným pohonem zvanou Poseidon, která je schopna nést jadernou hlavici. Trumpovo nařízení je odklonem od dlouholeté americké politiky v oblasti jaderných zbraní. USA naposledy otestovaly jadernou zbraň v roce 1992.

Americký prezident Donald Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching v noci na čtvrtek SEČ jednali v jihokorejském Pusanu. Po necelých dvou hodinách oba lídři místo konání schůzky opustili, aniž by vydali prohlášení. Trump dle Reuters později na palubě svého prezidentského speciálu Air Force One označil schůzku za „úžasnou“. Sdělil, že byly urovnány všechny otázky kolem vzácných zemin a cla na čínské zboží se sníží na 47 procent z 57. Uvedl také, že USA budou s Čínou spolupracovat na řešení ruské války proti Ukrajině. O Tchaj-wanu nemluvili.

Čína hrozí omezením vývozu vzácných zemin, nezbytných pro výrobu čipů, baterií a elektromobilů. Pokud opatření vejde 8. listopadu v platnost, dotkne se i evropského průmyslu. „Evropa se stává obětí ekonomické války mezi USA a Čínou,“ uvedl ekonom Radek Špicar v Otázkách Václava Moravce. Vyjednávání amerického prezidenta Donalda Trumpa v Pekingu může podle ekonoma Petra Knapa sice „krátkodobě dopadnout dobře“, dlouhodobě je však Evropa ve slabší pozici. Oba hosté se shodli, že existují řešení a jedním z nich mohou být nové příležitosti v Africe.

Americký prezident Donald Trump vyrazí na svou asijskou misi. V programu má zastávky v Jižní Koreji, Japonsku či v Malajsii na summitu ASEAN. Trump se soustředí především na obchodní dohodu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Chce s ním mluvit také o omezení nákupu ruské ropy a nevylučuje ani shodu v otázce jaderných zbraní. Setkat by se měli v Jižní Koreji. Množí se i spekulace, že by se šéf Bílého domu mohl sejít i se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem, z kterého se stal neochvějný spojenec Moskvy.

Ve Venezuele, kterou USA obviňují z pašování drog, nastane brzy pozemní akce, prohlásil podle agentury Reuters americký prezident Donald Trump. Spojené státy v Karibiku podnikly letecký útok na další loď, šest lidí na palubě zemřelo. Šéf americké obrany Pete Hegseth následně nařídil vyslat údernou skupinu letadlové lodi USS Gerald R. Ford k břehům Jižní Ameriky. Venezuelský vládce Nicolás Maduro tvrdí, že Washington připravuje „agresi proti jeho zemi s cílem svrhnout jeho vládu“.

Mezi čínskými křesťany narůstají obavy z tvrdých vládních represí. Čínské úřady totiž před dvěma týdny zadržely na tři desítky příslušníků podzemní protestantské církve – a to navzdory ústavou deklarované náboženské svobodě. Sionská církev vznikla v roce 2007. Od té doby čelila tlaku ze strany státu několikrát, přesto dokázala získat asi deset tisíc členů.

Americký prezident Donald Trump v noci na čtvrtek řekl, že zrušil plánovaný summit s ruským protějškem Vladimirem Putinem, protože se mu jeho uspořádání nyní nezdálo správné. Důvodem je také nedostatečný pokrok v diplomatických snahách ukončit válku na Ukrajině, informovala stanice CNN a agentura Reuters.

Severní Korea ve středu ráno (v noci na dnešek SELČ) odpálila severovýchodním směrem několik balistických střel krátkého doletu, informovala agentura Reuters s odvoláním na jihokorejskou armádu. Jde o první takový test od letošního května, KLDR k němu přikročila týden před klíčovým summitem v Jižní Koreji. Ačkoli provádění balistických testů Severní Koreji zakazuje rezoluce OSN, země se k tomuto kroku letos odhodlala již popáté.

Takzvané čtvrté plénum, tedy shromáždění komunistických špiček, za zavřenými dveřmi připravuje plán na následujících pět let. Má naznačit politický a ekonomický směr země v době rostoucí mezinárodní izolace a napětí se Spojenými státy. Ekonomiku oslabuje utlumená poptávka, celní válka a dlouhodobý propad realitního trhu. Plénum provází spekulace související s vyloučením několika generálů ze strany.

Evropská politická Strana evropských socialistů (PES) v pátek vyloučila ze svých řad stranu Smer slovenského premiéra Roberta Fica, potvrdil zdroj z řad evropských socialistů. Stalo se tak na kongresu Strany evropských socialistů, který se v těchto dnech koná v Amsterdamu. Socialisté už v roce 2023 pozastavili členství Smeru a jeho současného koaličního partnera, strany Hlas. Představitelé Smeru v reakci uvedli, že strana je konečně svobodná a že má nabídku od skupiny Patrioti pro Evropu.

Čína označila nejnovější cla amerického prezidenta Donalda Trumpa na čínské zboží za pokrytecká. Čínské ministerstvo obchodu upozornilo, že zavedlo omezení vývozu vzácných zemin a zařízení pro jejich zpracování, ale nezavedlo nová cla na americké výrobky. Trump v pátek reagoval na vývozní omezení Pekingu zavedením dodatečných cel na čínské zboží ve výši sta procent a novými vývozními omezeními na kritický software. Opatření mají vstoupit v platnost od 1. listopadu.

Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, podle kterého plán prodeje amerických operací sociální sítě TikTok americkým a světovým investorům splní bezpečnostní požadavky zákona z roku 2024. Hodnota nové americké společnosti bude přibližně 14 miliard dolarů (přes 292 miliard korun), informovala agentura Reuters.

Čínský prezident Si Ťin-pching se poprvé zavázal k tomu, že jeho země bude dodržovat nějaké klimatické cíle. Učinil to v rámci klimatického summitu OSN v New Yorku.

Do sítě protikorupční kampaně v Číně padly další politické špičky – bývalý šéf komise pro regulaci cenných papírů a vlivný diplomat s kontakty na Západě. Protikorupční tažení prezidenta Si Ťin-pchinga trvá už přes deset let a zasahuje civilní i armádní elity. V době napjatých geopolitických vztahů a obchodní války se čínská komunistická strana připravuje na velké říjnové zasedání.

Americký prezident Donald Trump telefonicky hovořil se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem o budoucnosti platformy pro sdílení krátkých videí TikTok v USA nebo pašování drogy fentanyl do Spojených států. V prohlášení Trump naznačil, že Čína souhlasí s převzetím aktivit čínské sociální sítě v USA konsorciem amerických vlastníků. Podrobnosti dohody či zda byla dokončena, nezmínil.

Spojené státy a Čína dosáhly dohody ohledně pokračování populární čínské platformy pro sdílení krátkých videí TikTok v USA, naznačil v příspěvku na síti Truth Social americký prezident Donald Trump. Dosažení rámcové dohody o aplikaci vzápětí oznámil americký ministr financí Scott Bessent, který v Madridu jedná s čínskými představiteli o vzájemných obchodních vztazích mezi USA a Čínou. Bessentova slova později potvrdila také čínská strana.