Čínský prezident Si Ťin-pching se poprvé zavázal k tomu, že jeho země bude dodržovat nějaké klimatické cíle. Učinil to v rámci klimatického summitu OSN v New Yorku.
Čína je v současné době největším zdrojem skleníkových plynů na světě. Ale nemusí to tak být věčně. Ve videoprohlášení pro OSN v New Yorku Si uvedl, že Čína do roku 2035 sníží emise skleníkových plynů v celé své ekonomice o sedm až deset procent a zároveň „bude usilovat o další zlepšení“.
Hlavní setkání světových lídrů na téma klimatické změny letos proběhne až v listopadu na konferenci COP30 v Brazílii, zasedání OSN v New Yorku má tento týden zvláštní význam. Řadě zemí totiž dochází čas na předložení svých nových klimatických plánů do roku 2035. Původně je měly dodat do února, což ale řada z nich nestihla.
Před zasedáním generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že tyto závazky jsou zásadní pro udržení dlouhodobého nárůstu globálních teplot pod 1,5 stupně Celsia, jak státy dohodly v Paříži. „Je naprosto nezbytné, aby země předložily klimatické akční plány, které jsou plně v souladu s cílem 1,5 stupně Celsia a které pokrývají celé jejich hospodářství a všechny jejich emise skleníkových plynů,“ řekl. „Pokud chceme dodržet limit, je nezbytné, abychom v příštích několika letech drasticky snížili emise,“ dodal.
Protože Čína vypouští emisí skleníkových plynů nejvíc na světě, jsou její plány klíčové. Pokud by významněji snížila množství oxidu uhličitého, který vypouští, mělo by to zásadní dopady. Peking se ale dosud odmítal k něčemu konkrétnímu zavázat a uváděl cíle značně neurčité. Roku 2021 prezident Si oznámil, že Čína bude usilovat o dosažení vrcholu emisí v tomto desetiletí a o dosažení „uhlíkové neutrality“ do roku 2060.
Závazek, který teď Si oznámil, je prvním případem, kdy Peking veřejně a navíc na půdě OSN představil konkrétní cíle pro snížení emisí na této cestě. „Tyto cíle představují maximální úsilí Číny na základě požadavků Pařížské dohody,“ uvedl Si. Jeho závazek se netýká pouze oxidu uhličitého, ale všech skleníkových plynů (tedy především metanu). Měl by se také odvozovat „od maximálních úrovní“ emisí, jejichž časové určení ale čínský vůdce neupřesnil. Čína byla v roce 2023 zodpovědná za více než čtvrtinu emisí způsobujících oteplování planety.
Konkrétní sliby
Si Ťin-pching dále uvedl, že jeho země rozšíří kapacitu větrné a solární energie na více než šestinásobek úrovně z roku 2020. Investovat se má také do zalesňování, kdy se zvýší rozsah lesních porostů na více než 24 miliard kubických metrů. A do třetice se mají stát hlavním dopravním prostředkem v Číně bezemisní vozidla.
Všechny tyto cíle už Čína řeší a v mnoha z nich má úspěchy. Například letos se v prvním čtvrtletí v zemi odehrálo něco z hlediska energetiky zcela výjimečného: poptávka po energiích tam sice vzrostla, přesto emise oxidu uhličitého klesly. Podle zprávy think tanku Carbon Brief se v prvním čtvrtletí roku 2025 emise meziročně snížily o 1,6 procenta. Jde ale o dlouhodobější trend, protože za posledních dvanáct měsíců zaznamenala země pokles o jedno procento. Hlavní příčinou jsou dodávky energie z obnovitelných a jaderných zdrojů: ty dokázaly zajistit dodávky energie, které stále stoupají, a to i při klesající výrobě elektřiny z uhlí.
Také co se týká zalesňování, je Čína světovým premiantem. Drtivou většinu zalesňování v posledních dekádách má totiž na svém účtu právě ona. Za čtyři desetiletí uložila do stromů a půdy asi sedm miliard tun CO2, tvrdí studie.
Co by čínský úspěch znamenal
Kdyby se Číně opravdu podařilo cíl splnit o deklarovaných deset procent, odpovídalo by to asi 1,4 miliardy tun CO2 ročně. To je téměř čtyřnásobek celkových ročních emisí celé Velké Británie. Podle řady expertů oslovených stanicí BBC ale ani to nestačí pro zastavení klimatické změny na bezpečné hranici 1,5 stupně.
„Cokoli méně než třicet procent rozhodně není v souladu s cílem 1,5 stupně,“ uvedl vedoucí analytik Centra pro výzkum energie a čistého ovzduší Lauri Myllyvirta. Některé scénáře dokonce naznačují, že by Čína musela srazit své emise asi na polovinu.
Tato asijská velmoc ale není jediná, kde nedělá podle expertů dost. Na začátku tohoto týdne varovala zpráva Stockholmského institutu pro životní prostředí, že vlády po celém světě společně plánují v roce 2030 produkovat více než dvojnásobné množství fosilních paliv, než by bylo v souladu s dodržením limitu 1,5 stupně Celsia.
Čína ale dokázala v posledních letech řadu podobných závazků, k nimž se přihlásila, nejen splnit, ale dokonce překonat. Například se zavázala dosáhnout do roku 2030 kapacity 1200 gigawattů pro větrnou a solární energii – uspěla v tom už v roce 2024, tedy o šest let dříve.
