Metan

Čínský prezident Si Ťin-pching se poprvé zavázal k tomu, že jeho země bude dodržovat nějaké klimatické cíle. Učinil to v rámci klimatického summitu OSN v New Yorku.

Do českých vod se dostává čím dál víc živin jako fosfor a dusík, které tak způsobují celou řadu problémů: od úhynů ryb, bujení vodního květu až po obrovské emise metanu – tedy druhého nejsilnějšího skleníkového plynu. Problém má přitom podle expertů řešení.

Svět by se mohl oteplovat ještě víc, než předpokládají velké předpovědi, jaké zveřejňují meteorologické organizace nebo Mezinárodní klimatický panel IPCC. Podle nového výzkumu totiž bude mít ozon zřejmě větší vliv, než se předpokládalo. Sice chrání Zemi před škodlivým slunečním zářením, ale také zadržuje teplo, protože je skleníkovým plynem.

Ekosystémy tvořené většinou neznámými organismy, které se živí sírou a metanem, se podařilo popsat expedici zkoumající hlubiny u Kamčatky. Čínští vědci prozkoumali v miniponorce jedno z nejhlubších míst na Zemi: dno Kurilského příkopu mezi Ruskem a Japonskem, asi devět tisíc metrů pod hladinou oceánu.

Místo, které dalo světu důkaz, že klimatická změna je spojená s lidskou aktivitou, může zaniknout. Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa totiž už podle všeho nepočítá s dalším financováním observatoře na sopce Mauna Loa na Havaji.

S družicí MethaneSAT byla spojena velká očekávání, která se ale nakonec nenaplní. Místo aby satelit ukazoval, jaké firmy vypouštějí nejvíc metanu, se nečekaně odmlčel a přestal fungovat.

Bizarní spolupráci popsali američtí oceánologové. Zjistili, že některé druhy hlubokomořských pavouků si na svých tělech chovají kolonie bakterií, jimiž se pak živí. Nový výzkum tím odhalil úplně nové chování těchto tvorů.

Turkmenským odborníkům se podařilo potlačit sílu požáru v plynovém kráteru Darvaza v poušti Karakum, kterému se říká Brána do pekla. Oheň hoří už desítky let. Prezident středoasijské země před lety podle stanice BBC nařídil likvidaci lokality z environmentálních důvodů a také ve snaze zvýšit export plynu.

Podle nové studie byly na několika místech jezera Siljan ve Švédsku zjištěny nečekaně silné emise metanu. Ty přitom až doposud v tomto prostředí nebyly pozorovány. Vědci chtějí zkoumat, jestli jsou tyto emise unikátní pouze v Siljanu, nebo jestli jsou součástí globálnějšího jevu.

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) dosáhly v roce 2024 známky změny klimatu způsobené člověkem nových rozměrů. Některé z důsledků jsou nevratné po stovky, ne-li tisíce let, upozorňuje WMO.

Peking posvětil výstavbu první hlubinné stanice v Jihočínském moři. Zařízení pro výzkum ekosystémů na mořském dně by mělo začít fungovat kolem roku 2030 a má mimo jiné hledat „novou ropu“.

Účastnické země se na klimatické konferenci COP29 v ázerbájdžánském Baku dohodly na nových pravidlech pro – Organizací spojených národů podporovaný – trh s takzvanými uhlíkovými kredity. Ten má být klíčovým nástrojem pro plnění klimatických závazků. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.

Arktickou tundru pokrývají miliony kilometrů čtverečních zmrzlé půdy. Ta tvoří celou čtvrtinu souše na severní polokouli. Půda a vegetace v této oblasti v minulosti uchovávala velké zásoby uhlíku, metanu a dusíku, které jsou součástí skleníkových plynů. Teď ale taje a část těchto prvků se vrátí do atmosféry. Problém je, že věda neví, jak velká část to bude. V novém výzkumu se to vědci pokusili spočítat.

Emise skleníkového plynu metanu rostou a v poslední době dost prudce. Když vědci v novém výzkumu analyzovali zdroje metanu, zjistili, že jejich hlavním zdrojem nečekaně nejsou fosilní paliva, ale mikrobi. Výsledky si podle nich zaslouží další analýzu.

Svět nedokázal zabrzdit růst emisí metanu, které mají silný vliv na změny klimatu. Víc než 150 zemí se sice zavázalo snížit v tomto desetiletí tyto emise o třicet procent, ale nový výzkum ukazuje, že celosvětově v posledních pěti letech rostly rychleji než kdykoli předtím.

Tony Fadell vytvořil pro společnost Apple zařízení na přehrávání hudby iPod a následně se podílel i na vzniku iPhonu. Na toto období svého profesního života vzpomíná jako na ty nejlepší a nejhorší časy zároveň, kdy cítil, že „mění svět“. Zároveň však upozorňuje na dopady chytrých mobilů a technologií na duševní zdraví i společenské a rodinné vztahy. V současnosti dokázal na oběžnou dráhu Země dostat satelit, který zaznamenává úniky skleníkového plynu metanu. Ten podle jeho slov otepluje planetu několikanásobně silněji než oxid uhličitý. Rozhovor s ním vedl Daniel Stach.

Za několik týdnů začne posílat data družice, která odhalí viníky globálního oteplování. A může tak přispět ke snížení skleníkových plynů o třetinu. Její vznik neplatily vlády ani daňoví poplatníci, ale skupina nadšenců, kteří chtějí pomoci lidstvu a planetě. Klíčovou roli mezi nimi hrál muž, který spoluvytvořil iPod a iPhone, americký konstruktér Tony Fadell.

Dánsko ve snaze splnit své ambiciózní klimatické cíle bude zemědělcům dotovat zvláštní příměs do krmení, která u dobytka snižuje emise metanu až o 30 procent, informovala v úterý agentura Reuters s odvoláním na prohlášení tamní vlády.

Obyvatelé Velké Británie ročně vydechnou přibližně tolik skleníkových plynů metanu a oxidu dusného, že to odpovídá 1100 tunám oxidu uhličitého. To je hlavní výsledek studie, která vyšla v odborném žurnálu PLOS ONE. Pokud by stejná pravidla platila i u nás, a není důvod předpokládat, že ne, pak by Češi ročně vydechli do atmosféry 164 tun skleníkových plynů.

Zástupci téměř dvou stovek zemí se na klimatické konferenci COP28 v Dubaji podle agentur Reuters a AP shodli na potřebě odklonu od fosilních paliv, oznámil předseda konference Sultán Džábir. Dohodu označil za „historickou“, poprvé totiž hovoří o společném odklonu od ropy, plynu a uhlí. S jejím závěrečným zněním státy souhlasily po týdnech vyjednávání.

Změny v odpadovém hospodářství by mohly podle mezinárodního vědeckého týmu dočasně zpomalit oteplování planety, a tím lidstvu „koupit“ čas na řešení klimatické krize. Vědci na to upozornili v časopisu Science; na výzkumu se podílela i vědkyně Yee Van Fanová z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně.

Pro člověka je prakticky nemožné odhalit včas a spolehlivě emise metanu. Ale umělá inteligence to dokáže – a tým vedený českým vědcem popsal, jak na to.

Pokud by se naplnil scénář o globálním oteplení o dva stupně Celsia do konce století, roční počet úmrtí lidí spojených s extrémními vedry by do roku 2050 stoupl o 370 procent. Kvůli horku a jeho přímým důsledkům by tak umíralo téměř pětkrát více lidí než teď, uvádí vědci v rozsáhlé studii zveřejněné v odborném časopise The Lancet.

Čínští vědci popsali, co bylo údajně příčinou klimatické změny, která se odehrála v pravěku. K vysvětlení jim pomohl průzkum severočínských jezer s velmi zásaditou vodou. Právě v ní se měla skrývat neviditelná příčina toho, co se odehrálo před 304 miliony lety.