Pokud by se naplnil scénář o globálním oteplení o dva stupně Celsia do konce století, roční počet úmrtí lidí spojených s extrémními vedry by do roku 2050 stoupl o 370 procent. Kvůli horku a jeho přímým důsledkům by tak umíralo téměř pětkrát více lidí než teď, uvádí vědci v rozsáhlé studii zveřejněné v odborném časopise The Lancet.
Extrémní vedra mohou do roku 2050 zabíjet až pětkrát více lidí než nyní, konstatují vědci
„Nečinnost nás vyjde draho. Nemůžeme si dovolit nic nedělat. Cenou za to jsou lidské životy,“ uvedla vedoucí studie Marina Romanellová z britské University College London (UCL).
Na studii se podílí 114 vědců z celého světa. Jejich práce vychází v lékařském časopise The Lancet pravidelně každý rok na podzim a mapuje vývoj zdraví lidstva ve vztahu ke klimatickým změnám.
Ohrožení jsou nejen senioři, ale i děti
Lidé na celém světě jsou v současné době vystaveni dvakrát častěji dnům extrémního horka než v letech 1986 až 2005, loni bylo takových dnů 86. To ohrožuje zejména životy malých dětí a starších lidí. Počet úmrtí v důsledku horka u lidí starších 65 let se v posledních deseti letech ve srovnání s lety 1991 až 2000 zvýšil o 85 procent. Toto číslo je o to znepokojivější, že letošní rok bude podle odhadů vědců nejteplejším v dějinách.
Extrémní horko má přímý vliv na zdraví lidí, ale ovlivňuje i mnoho dalších faktorů, které se pak podepisují na kondici lidí. Kvůli stoupajícím teplotám mají lidé méně času chodit cvičit ven nebo i pracovat venku. Zvyšuje se také nebezpečí lesních požárů a šíření tropických infekčních chorob, uvádí s odkazem na studii DPA. Nebývalé sucho způsobuje i nedostatek potravin a hrozbu hladomoru, dodává Le Figaro.
Co je příčinou emisí
Část zprávy je věnována souvislosti mezi výživou, změnou klimatu a zdravím. Vědci zjistili, že chov dobytka je zodpovědný za 57 procent všech emisí skleníkových plynů ze zemědělství na celém světě. Dobytek vypouští velké množství metanu a navíc pěstování pícnin zabere velkou část zemědělské půdy.
Kromě toho bylo v roce 2020 celosvětově spojeno 1,9 milionu úmrtí s nadměrnou konzumací červeného masa, zpracovaného masa a mléčných výrobků. Vědci proto ve své zprávě obhajují rostlinnou stravu a střídmější konzumaci masa.
Vědci na závěr své zprávy přidávají i dobré zprávy. Celosvětová úmrtí způsobená znečištěním ovzduší se od roku 2005 snížila o 15,7 procenta. Kromě toho bylo v roce 2022 investováno kolem 1,5 bilionu eur (36,8 bilionu korun) do obnovitelných zdrojů energie, o 61 procent více než do fosilních zdrojů.