Znečištění ovzduší

Obyvatelé okrajové části Hradce Králové nesouhlasí s plánovanou stavbou obchvatu. Členové spolku Zdravé Plotiště v úterý přišli dát najevo svůj nesouhlas přímo na zasedání zastupitelstva města. Obávají se hluku, světelného smogu i znečištění ovzduší. Vedení Hradce Králové naopak slibuje, že stavba nulté tangenty severního obchvatu města uleví dopravě v centru.

Zastávky autobusů pražské MHD by mohly být od letošního léta všechny na znamení. Cílem je zkrácení intervalů či plynulost dopravy, ale také omezení hluku a škodlivin z výfuků. Změna by navíc přinesla úsporu peněz i pohonných hmot. Návrh připravuje organizace ROPID, která pražskou MHD plánuje. Novinku už ve čtvrtek schválili radní Středočeského kraje, ti pražští o ní budou rozhodovat v příštím týdnu. Pokud návrh projde, začne platit 29. června.

Koupit v obchodě zábavní pyrotechniku by v budoucnu mohlo být výrazně složitější. Ministerstvo životního prostředí připravilo novelu zákona, která volný prodej omezuje. Důvodem je hlavně bezpečnost lidí, ale také ochrana životního prostředí.

Budoucnosti prohořívající heřmanické haldy v Ostravě, která znečišťuje ovzduší v okolí, má vyřešit expertní pracovní skupina ustavená ministerstvem průmyslu a obchodu. Poprvé se sešla v úterý. Hodnoty rakovinotvorného benzoapyrenu jsou na nejbližších měřicích stanicích v okolí haldy pravidelně překračovány přibližně trojnásobně. Sanaci této ekologické zátěže momentálně komplikuje i několik soudních sporů.

Pokud by se naplnil scénář o globálním oteplení o dva stupně Celsia do konce století, roční počet úmrtí lidí spojených s extrémními vedry by do roku 2050 stoupl o 370 procent. Kvůli horku a jeho přímým důsledkům by tak umíralo téměř pětkrát více lidí než teď, uvádí vědci v rozsáhlé studii zveřejněné v odborném časopise The Lancet.

Indická metropole Dillí se znovu potýká se silným znečištěním vzduchu. Hodnoty některých škodlivin naměřili statistici až desetinásobně vyšší. V oblasti se drží nečistoty ze spalovacích motorů, průmyslu, prachu ze stavenišť nebo kouř z pálení odpadů. Studený a mírný podzimní vítr je nerozfoukal. Vzniká zdraví velmi škodlivá směs, která podle lékařských studií zkracuje obyvatelům hlavního města život v průměru až o deset let.

Znečištění ovzduší přispívá k nárůstu antibiotické rezistence, která celosvětově představuje významnou hrozbu pro lidské zdraví, naznačuje globální studie, která pracovala s údaji z více než stovky zemí nasbíranými za dvě desetiletí. Vyšla v odborném žurnálu The Lancet.

Části Spojených států a Kanady dál trápí zhoršená kvalita ovzduší způsobená kouřem z lesních požárů, situace se ale s příchodem víkendu zlepšuje. Ve velkých městech včetně New Yorku a Washingtonu míra znečištění v noci na pátek výrazně klesla a přiblížila se hodnotám, které jsou považované za bezproblémové. Na východě Kanady hasiči pokročili v boji s některými z desítek požárů, na západě země se však plameny na konci týdne šířily, informovala agentura Reuters.

Clona dusivého smogu se každý rok touto dobou usazuje nad seveními planinami Indie a jejím hlavním městem, Novým Dillí. Opatření ze strany úřadů se míjí účinkem a nedaří se jim tuto situaci zmírnit. Podle výzkumu moniturující agentury SAFAR v posledních dnech dosáhl Index kvality ovzduší hodnot nad 350. Přitom hodnoty nad 60 bodů jsou již považovány za zdraví škodlivé.

Město Ostrava má k dispozici závěry ze studie, která měla posoudit vliv koksovny v Přívoze na životní prostředí ve městě. Ukázalo se, že v případě znečištění benzo(a)pyrenem dělá příspěvek koksovny asi třetinu povoleného ročního limitu. Zástupci podniku a města ale závěry studie interpretují různě. Podle společnosti je vliv minimální, podle magistrátu naopak značný. Studie uvádí, že situace je nejhorší v těsné blízkosti koksovny.

Znečištění životního prostředí přispívá každý rok na světě k úmrtí zhruba devíti milionů lidí. Uvádí to studie, kterou zveřejnil časopis The Lancet Planetary Health. Kontaminace tak podle vědců stojí za každým šestým úmrtím na světě. Mimořádně špatné údaje vykazují hlavně chudší země v Africe či Asii.

Koncentrace látek znečišťujících ovzduší byly loni v Česku nejnižší až druhé nejnižší za posledních deset let. Lepší výsledek byl o rok dříve, kdy byla v tuzemsku nejvyšší kvalita ovzduší od začátku měření. Vyplývá to z předběžných údajů, které ve středu zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Zatím jsou k dispozici jen data ze stanic s automatizovaným měřicím programem. Údaje z manuálního měření například těžkých kovů nebo benzenu vyhodnotí ústav až v dubnu.

Hladina Velkého solného jezera v Utahu, největšího slaného jezera na západní polokouli, klesla na historicky nejnižší úroveň. Celou oblast totiž zasáhlo rozsáhlé a dlouhodobé sucho.

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) sestavila žebříček čistoty ovzduší v evropských městech. Pracuje v něm s průměrnou koncentrací jemných prachových částic v minulých dvou kalendářních letech. V žebříčku je 323 míst starého kontinentu. Všechna sledovaná česká sídla se umístila ve druhé polovině žebříčku, například Praha je na 203. příčce těsně za Vídní, s koncentrací 12,4 mikrogramu jemných částic na metr krychlový. Nejčistší jsou skandinávská města, nejhůře si naopak vedla ta polská.