Znečištění životního prostředí přispívá každý rok na světě k úmrtí zhruba devíti milionů lidí. Uvádí to studie, kterou zveřejnil časopis The Lancet Planetary Health. Kontaminace tak podle vědců stojí za každým šestým úmrtím na světě. Mimořádně špatné údaje vykazují hlavně chudší země v Africe či Asii.
Znečištění přispívá ke každému šestému úmrtí. Nejvíce trpí děti v rozvojových zemích
V posledních letech roste především počet úmrtí, jež souvisí s „moderními podobami znečištění“. Jedná se například o zhoršenou kvalitu ovzduší v důsledku průmyslových aktivit či expanze měst. Ve srovnání s rokem 2000 je počet těchto úmrtí o 66 procent vyšší. Jen na znečištěné ovzduší připadá zhruba 6,5 milionů úmrtí a počet dále roste.
Celkový počet úmrtí, ke kterým přispívá zhoršený stav životního prostředí, se ale od roku 2015 příliš nemění. „Špatnou zprávou ale je, že ani neklesá,“ poznamenal šéf Globálního centra pro pozorování znečištění se sídlem v Bostonu Philip Landrigan. Na vrub znečištění jde zhruba stejný počet úmrtí ročně jako v případě kouření a trvalého vystavení kouři z cigaret. A například v souvislosti s covidem-19 zemřelo ve světě 6,7 milionu lidí.
Špatná kvalita životního prostředí podle vědců přispívá ke vzniku řady chorob, například selhání srdce, rakoviny a dalším nemocí plic či cukrovky.
Velkým problémem je v mnoha zemích, zejména těch rozvojových, znečištění olovem, které má vliv na vznik celé řady problémů u dětí, především kvůli vlivu na rozvoj mozku. Jen otrava olovem připraví ročně o život asi 900 tisíc lidí, přičemž autoři přiznávají, že tento údaje je zřejmě dost podhodnocený.
Vystavení dětí znečištění olovem
Svět závažnost problému stále podceňuje
„Jedná se o úmrtí, kterým lze předejít,“ zdůraznila děkanka zdravotnické fakulty na univerzitě George Washingtona Lynn Goldmanová. Autoři studie doporučují zavedení přísnějšího sledování a vyhodnocování znečištění a striktnější vládní regulace. Domnívají se ale, že státy nedělají vše, co je v jejich silách, aby problém vyřešily, a vážnost problému nedoceňují.
„Znečištění, změny klimatu a ztráta biodiverzity jsou těsně provázané,“ upozornila jedna z autorek studie Rachael Kupková.
Různé příčiny úmrtí
Nejvíce se zhoršená kvalita životního prostředí projevuje v chudších zemí. Největší počet úmrtí, jež souvisí se znečištěním, v přepočtu na obyvatele zaznamenaly v roce 2019 Čad, Středoafrická republika či Niger. V Evropě nejhorší údaj vykazuje Bulharsko, které se umístilo v globálním srovnání na sedmém místě.
Autoři zprávy pokládají za pozitivní fakt, že téma znečištění začíná zajímat stále více lidí po celém světě. Odráží se to podle nich zejména v informování v médiích, jehož za posledních dvacet let výrazně přibylo.
Média o fenoménu znečištění informují stále víc
