Téměř dva miliony dětí trpí astmatem kvůli znečištění. Jeho hlavním zdrojem je doprava

Dvě nově vydané studie sledovaly dopad znečištění z dopravy na zdraví dětí i dospělých. Zatímco v Evropě a USA se situace zlepšuje, ve zbytku světa jsou důsledky stále horší. Zásadní je dopad oxidu dusičitého na vznik astmatu u dětí.

Podle nově zveřejněné studie mohou být téměř dva miliony nových případů dětského astmatu ročně způsobeny znečišťujícími látkami v ovzduší, přičemž nejrozsáhlejší je tento problém ve velkých městech. Tato práce je první, která dopad znečištění popsala ve více než třinácti tisících městech po celém světě.

„Zjistili jsme, že oxid dusičitý ohrožuje děti – způsobuje u nich vznik astmatu. Tento problém je obzvláště palčivý v městských oblastech,“ konstatovala spoluautorka článku Susan Anenbergová, která pracuje na Univerzitě George Washingtona. „Tyto výsledky nám naznačují, že čistý vzduch musí být důležitou součástí strategií zaměřených na udržení zdraví dětí.“

Výfuky přináší astma

Anenbergová a její kolegové zkoumali přízemní koncentrace oxidu dusičitého neboli NO2. Jedná se o látku, která se do ovzduší uvolňuje z výfukových plynů, tepelných elektráren či továren. Ve studii sledovali nové případy astmatu, které se objevily u dětí od roku 2000 do roku 2019. Astma je chronické onemocnění, které způsobuje zánět plicních dýchacích cest.

Základní výsledky shrnuli autoři v několika bodech:

  • Z odhadovaného počtu 1,85 milionu nových případů dětského astmatu, které byly v roce 2019 celosvětově připsány NO2, se dvě třetiny vyskytly v městských oblastech.
  • Podíl případů dětského astmatu spojených s NO2 v městských oblastech v poslední době klesl, pravděpodobně v důsledku přísnějších předpisů o čistotě ovzduší, které zavedly země s vyššími příjmy, jako jsou Spojené státy nebo země Evropské unie.
  • Přestože se ve vyspělém světě situace lehce zlepšuje, ve většině států se naopak zhoršuje, zejména v jižní Asii, subsaharské Africe a také na Blízkém východě. Pro zdravotnické i sociální systémy zemí v jižní Asii a subsaharské Africe představují případy dětského astmatu související se znečištěním NO2 velkou zátěž.
  • Už předchozí studie stejného týmu popsala, že NO2 je spojený s přibližně 13 procenty celosvětového počtu dětského astmatu, a dokonce až s polovinou případů astmatu v 250 nejlidnatějších městech na světě.

Celkově se ale podíl dětských případů astmatu spojených s oxidem dusičitým snížil z pětiny v roce 2000 na 16 procent v roce 2019. Tato dobrá zpráva znamená, že čistší ovzduší v Evropě a některých částech USA přineslo velké zdravotní výhody pro děti, zejména pro ty, které žijí ve čtvrtích v blízkosti rušných silnic a průmyslových areálů.

Vědci ve studii tvrdí, že tyto výsledky ukazují, že podmínky jsou zlepšitelné – a že je právě proto zapotřebí udělat mnohem více, a to jak v zemích s vyššími příjmy, tak v částech světa, které stále bojují s omezováním škodlivých emisí z vozidel a dalších zdrojů jedovatého plynu.

Znečištění přináší smrt

Jen v roce 2019 lze se znečištěním ovzduší ve městech spojovat 1,8 milionu nadměrných úmrtí. Studie ukazuje, že 86 procent dospělých a dětí žijících ve městech po celém světě je vystaveno takovému množství jemných prachových částic, které překračuje hodnoty stanovené Světovou zdravotnickou organizací.

„Omezení dopravy poháněné fosilními palivy může pomoci dětem i dospělým lépe dýchat a může přinést velké zdravotní dividendy, například méně případů dětského astmatu a nadměrné úmrtnosti,“ píší autoři. „Současně by to také snížilo emise skleníkových plynů, což by vedlo ke zdravějšímu klimatu.“

Právě doprava je hlavním zdrojem emisí NO2 –  ve vyspělých zemích z ní pochází přibližně 55 procent této znečišťující látky. Také v České republice bývá nejvyšší koncentrace oxidu dusičitého na dopravních stanicích, vůbec nejvyšší ze všech stanic se u nás dlouhodobě pozorují na stanici Praha-Legerova. 

Obě studie, které se tomuto fenoménu věnovaly, vyšly 5. ledna v časopise Lancet Planetary Health.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští archeologové našli v Africe britský internační tábor pro Němce z druhé světové války

V internačním táboře Andalusia v Jihoafrické republice bylo vězněno v době druhé světové války asi dvanáct set Němců. Experti z Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, Západočeské univerzity v Plzni a Sol Plaatje Univerzity v Kimberley potvrdili přesnou lokaci místa, popsali, jak se tábor měnil, a pořídili detailní dokumentaci, která poslouží mimo jiné pro vytvoření 3D modelu lokality.
před 17 hhodinami

Vedra v Česku jsou delší a intenzivnější, podobných epizod bude přibývat, říká geograf

Současná vlna veder, která zasáhla Českou republiku, patří podle geografa Michala Lehnerta z Katedry geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého k mimořádným nejen dosaženými teplotami, ale také délkou trvání. Na některých místech bylo kolem 40 stupňů Celsia a v nejteplejších oblastech trvá období extrémních teplot už od začátku třetí červnové dekády. Mimořádný je i počet stanic, na kterých byly zaznamenány tropické noci.
před 18 hhodinami

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
29. 6. 2026

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
29. 6. 2026

Evropský pohled