Téměř dva miliony dětí trpí astmatem kvůli znečištění. Jeho hlavním zdrojem je doprava

Dvě nově vydané studie sledovaly dopad znečištění z dopravy na zdraví dětí i dospělých. Zatímco v Evropě a USA se situace zlepšuje, ve zbytku světa jsou důsledky stále horší. Zásadní je dopad oxidu dusičitého na vznik astmatu u dětí.

Podle nově zveřejněné studie mohou být téměř dva miliony nových případů dětského astmatu ročně způsobeny znečišťujícími látkami v ovzduší, přičemž nejrozsáhlejší je tento problém ve velkých městech. Tato práce je první, která dopad znečištění popsala ve více než třinácti tisících městech po celém světě.

„Zjistili jsme, že oxid dusičitý ohrožuje děti – způsobuje u nich vznik astmatu. Tento problém je obzvláště palčivý v městských oblastech,“ konstatovala spoluautorka článku Susan Anenbergová, která pracuje na Univerzitě George Washingtona. „Tyto výsledky nám naznačují, že čistý vzduch musí být důležitou součástí strategií zaměřených na udržení zdraví dětí.“

Výfuky přináší astma

Anenbergová a její kolegové zkoumali přízemní koncentrace oxidu dusičitého neboli NO2. Jedná se o látku, která se do ovzduší uvolňuje z výfukových plynů, tepelných elektráren či továren. Ve studii sledovali nové případy astmatu, které se objevily u dětí od roku 2000 do roku 2019. Astma je chronické onemocnění, které způsobuje zánět plicních dýchacích cest.

Základní výsledky shrnuli autoři v několika bodech:

  • Z odhadovaného počtu 1,85 milionu nových případů dětského astmatu, které byly v roce 2019 celosvětově připsány NO2, se dvě třetiny vyskytly v městských oblastech.
  • Podíl případů dětského astmatu spojených s NO2 v městských oblastech v poslední době klesl, pravděpodobně v důsledku přísnějších předpisů o čistotě ovzduší, které zavedly země s vyššími příjmy, jako jsou Spojené státy nebo země Evropské unie.
  • Přestože se ve vyspělém světě situace lehce zlepšuje, ve většině států se naopak zhoršuje, zejména v jižní Asii, subsaharské Africe a také na Blízkém východě. Pro zdravotnické i sociální systémy zemí v jižní Asii a subsaharské Africe představují případy dětského astmatu související se znečištěním NO2 velkou zátěž.
  • Už předchozí studie stejného týmu popsala, že NO2 je spojený s přibližně 13 procenty celosvětového počtu dětského astmatu, a dokonce až s polovinou případů astmatu v 250 nejlidnatějších městech na světě.

Celkově se ale podíl dětských případů astmatu spojených s oxidem dusičitým snížil z pětiny v roce 2000 na 16 procent v roce 2019. Tato dobrá zpráva znamená, že čistší ovzduší v Evropě a některých částech USA přineslo velké zdravotní výhody pro děti, zejména pro ty, které žijí ve čtvrtích v blízkosti rušných silnic a průmyslových areálů.

Vědci ve studii tvrdí, že tyto výsledky ukazují, že podmínky jsou zlepšitelné – a že je právě proto zapotřebí udělat mnohem více, a to jak v zemích s vyššími příjmy, tak v částech světa, které stále bojují s omezováním škodlivých emisí z vozidel a dalších zdrojů jedovatého plynu.

Znečištění přináší smrt

Jen v roce 2019 lze se znečištěním ovzduší ve městech spojovat 1,8 milionu nadměrných úmrtí. Studie ukazuje, že 86 procent dospělých a dětí žijících ve městech po celém světě je vystaveno takovému množství jemných prachových částic, které překračuje hodnoty stanovené Světovou zdravotnickou organizací.

„Omezení dopravy poháněné fosilními palivy může pomoci dětem i dospělým lépe dýchat a může přinést velké zdravotní dividendy, například méně případů dětského astmatu a nadměrné úmrtnosti,“ píší autoři. „Současně by to také snížilo emise skleníkových plynů, což by vedlo ke zdravějšímu klimatu.“

Právě doprava je hlavním zdrojem emisí NO2 –  ve vyspělých zemích z ní pochází přibližně 55 procent této znečišťující látky. Také v České republice bývá nejvyšší koncentrace oxidu dusičitého na dopravních stanicích, vůbec nejvyšší ze všech stanic se u nás dlouhodobě pozorují na stanici Praha-Legerova. 

Obě studie, které se tomuto fenoménu věnovaly, vyšly 5. ledna v časopise Lancet Planetary Health.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 13 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 14 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 16 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 18 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 20 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...