Blízký východ

Desítky lidí zahynuly a utrpěly zranění při izraelském útoku na město Bejt Lahíja na severu palestinského Pásma Gazy. V noci na čtvrtek o tom informovala agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky, podle kterých bylo zasaženo několik domů.

Předseda vlády Petr Fiala (ODS) zhodnotil v Otázkách Václava Moravce společenský a politický vývoj po listopadu 1989. Uvedl také, že se neoznačuje za jediného demokrata ani elitu, zato šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš byl podle něj nomenklaturní kádr, který nikdy nezažil normální život. Fiala považuje svoji vládu za jednu z nejúspěšnějších v historii. Příští volby podle něj rozhodnou, zda bude Česko trvalou součástí Západu.

Libanonské ministerstvo zdravotnictví podle agentury AFP uvedlo, že izraelské údery na východě Libanonu v sobotu zabily šest lidí, včetně tří dětí. Podle serveru televize al-Džazíra židovský stát také znovu bombardoval jižní předměstí Bejrútu. Raketa Hizballáhu zasáhla synagogu v izraelské Haifě. Boje pokračují i v Pásmu Gazy.

Antisemitismus je potřeba jednoznačně odsoudit, uvedli v Událostech, komentářích europoslanci Ondřej Krutílek (ODS) a Ondřej Kovařík (za ANO). Podle bývalé veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové projevů antisemitismu, ale i islamofobie přibylo po útoku Hamásu na Izrael a následně rozpoutaná válka na Blízkém východě situaci stále zhoršuje. Předseda pražské židovské obce František Bányai zdůrazňuje, že je třeba důsledně rozlišovat mezi antisemitismem a legitimní kritikou vlády státu Izrael.

Dosluhující americký prezident Joe Biden přivítal ve středu odpoledne našeho času nově zvolenou hlavu státu Donalda Trumpa v Bílém domě, kam se Trump v lednu vrátí po čtyřleté pauze poté, co vyhrál nedávné volby. V úvodu setkání v Oválné pracovně si oba politici potřásli rukou a zavázali se k hladkému předání moci. Schůzka trvala necelé dvě hodiny, mimo jiné se bavili o dění na Ukrajině a Blízkém východě.

Vítězství Ukrajiny je naší prioritou, řekla během úterního slyšení před výborem v Evropském parlamentu kandidátka na šéfku unijní diplomacie Kaja Kallasová. EU podle ní musí rovněž investovat více do obrany a jasně se postavit hrozbám. V reakci na výsledek prezidentských voleb ve Spojených státech bývalá estonská premiérka uvedla, že EU a USA jsou silnější a bezpečnější, když drží spolu. Příští americkou administrativu chce oslovit ještě předtím, než se Donald Trump v lednu ujme úřadu.

Nově zvolený americký prezident Donald Trump se kloní k tomu, že pozici ministra zahraničí nabídne senátorovi za Floridu Marcu Rubiovi, zastánci vyjednávání o míru mezi Ruskem a Ukrajinou. Do klíčové pozice poradce pro národní bezpečnost již podle agentury Reuters vybral republikánského kongresmana Michaela Waltze. Na migrační politiku bude v čele ministerstva vnitřní bezpečnosti dohlížet dosavadní guvernérka Jižní Dakoty Kristi Noemová.

Syrský vůdce Bašár Asad je v současném blízkovýchodním konfliktu potichu. Sýrie je přitom pod autoritářskou vládou jeho rodiny nejbližším spojencem Íránu už od 80. let. Pokud by ale Damašek vyprovokoval Izrael k útoku, mohlo by to znamenat i konec Asadova režimu. Írán i proto zatím Asadovu pasivitu toleruje. Eskalovat konflikt nechce ani Kreml, jenž v Sýrii intervenoval, aby režim v Damašku udržel.

Zhruba sedmdesát procent mrtvých v Pásmu Gazy, které se podařilo identifikovat Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR), tvořily děti a ženy. Stojí to ve zprávě orgánu OSN. Statistika se týká období od loňského listopadu do konce letošního dubna. Úřad také kritizuje omezení při dodávkách humanitární pomoci do Pásma, možné nasazení munice s bílým fosforem ze strany Izraele či držení rukojmí ze strany teroristické organizace Hamás. Izraelská mise při OSN zprávu důrazně odmítla.

Při izraelském útoku u města Sajdá na jihu Libanonu ve čtvrtek dle libanonské armády zemřeli tři lidé. Zraněni byli také příslušníci sil OSN, podle libanonské armády čtyři, podle jednotek UNIFIL šlo o pět lidí. Izraelská armáda také provedla ráno několik rozsáhlých náletů na jižní předměstí Bejrútu. Jedním z terčů bylo místo v blízkosti jediného libanonského mezinárodního letiště.

Jako „opravdového přítele“ označil Donalda Trumpa po jeho vítězství v amerických prezidentských volbách izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Obě země podle něj mohou znovu navázat silnou alianci. K triumfu pogratulovali republikánskému politikovi i další blízkovýchodní lídři – katarský emír, prezidenti Egypta a Spojených arabských emirátů či korunní princ Saúdské Arábie.

Spojené státy vyzvaly Teherán, aby neopětoval útok po úderech, které na vojenské objekty v Íránu v noci provedl Izrael. Podobně reagovali i britský premiér Keir Starmer a německý kancléř Olaf Scholz. Evropská unie vyzvala všechny strany k maximální zdrženlivosti, aby se zabránilo nekontrolovatelné eskalaci. Saúdská Arábie či Spojené arabské emiráty izraelské údery odsoudily.

Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý se domnívá, že noční izraelský útok proti vojenským cílům v Íránu, který byl odvetou za nedávné raketové údery Teheránu, byl „poměrně komplexní a masivní“. Zároveň upozornil, že nebýt tlaku mezinárodního společenství, mohl být ještě rozsáhlejší a vedený proti většímu počtu cílů. Šedivý si myslí, že Teherán na nálety Izraele nějak odpovědět musí. Nepředpokládá však, že by byl případný íránský protiúder masivní.

Když bude Ukrajina silnější, bude silnější i Evropa, řekl v rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR) předseda Evropské rady Charles Michel. EU podle něho musí urychlit vojenskou i finanční pomoc Ukrajině. Zapojení KLDR do konfliktu v oblasti považuje Michel za další eskalaci ze strany Ruska, která znamená jediné: Evropa musí dělat více a rychleji. EU by se podle něho také neměla bát nových cest, jak řešit nelegální migraci a měla by více komunikovat se zbytkem světa.

Izraelská armáda potvrdila, že v Libanonu tento měsíc při náletu přišel o život Hášim Safíjuddín. O něm se hovořilo jako o pravděpodobném nástupci zabitého šéfa Hizballáhu Hasana Nasralláha. Informují o tom tiskové agentury. Teroristické hnutí se k oznámení izraelské armády nevyjádřilo.

Izraelská armáda provedla další údery v Bejrútu a Damašku. Podle Jeruzaléma vojáci pokračují v útocích na strategické cíle Hizballáhu. V předchozích dnech se zaměřili na jeho finanční divizi. Při náletech v Libanonu zničili sídla banky, kterou podle židovského státu Hizballáh využíval. V pondělí večer pak mluvčí izraelské armády informoval o zabití šéfa právě ekonomického úseku teroristického hnutí. Uvedl také, že Hizballáh ukrývá pod jednou z bejrútských nemocnic stovky milionů dolarů.

Americkým tajným službám podle televize CNN unikly informace o plánech Izraele na odvetný úder proti Íránu kvůli útokům z 1. října. Zdroje této stanice únik hodnotí jako velmi znepokojivý. Jednou z uniklých informací je to, že Izrael vlastní jaderné zbraně, což v minulosti nikdy nepřiznal. Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson pro CNN uvedl, že USA již neoprávněné zveřejnění dvou přísně tajných dokumentů vyšetřují.

Izrael opět útočil na cíle v Libanonu. Naopak terčem dronu z Libanonu se stal dům izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Nikdo nebyl zraněn. Netanjahu obvinil Hizballáh a vzkázal, že bude litovat. Teherán později potvrdil, že za akcí stál Hizballáh.

Přestože lídr teroristického hnutí Hamás Jahjá Sinvár byl cílem vojenských operací v Gaze déle než rok, k jeho smrti vedla náhodná srážka s izraelskými vojáky na rutinní hlídce v Rafahu. Bližší informace dodal mluvčí izraelské armády Daniel Hagari, který zveřejnil dronové záběry posledních chvil před Sinvárovou smrtí.

Vůdce teroristické organizace Hamás Jahjá Sinvár byl zabit ve středu v jednom z domů ve městě Rafáh na jihu Pásma Gazy. Uvedl to ve čtvrtek večer mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Armáda nyní pátrá po Sinvárově bratru Mohamedovi, dodal. Informaci o smrti šéfa teroristického hnutí izraelské bezpečnostní složky několik hodin prověřovaly s využitím analýzy DNA a otisků chrupu. Smrtí Sinvára však válka nekončí, varuje izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Podle něj je další prioritou přivést domů rukojmí, která drží Hamás od svého útoku na Izrael z loňského 7. října.

Cílem středečního summitu Evropské unie a zemí Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC) bylo prohloubení vzájemných vztahů. Diskutovaly se společné geopolitické výzvy a hospodářská spolupráce. Jednání se za Česko účastnil premiér Petr Fiala (ODS). Společné prohlášení zemí EU a GCC hovoří o užší spolupráci a vyzývá k mírovému řešení konfliktů na Ukrajině a Blízkém východě. Jednání se zúčastnil i saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán, který byl ještě před pár lety na Západě personou non grata kvůli vraždě saúdskoarabského novináře a disidenta Džamála Chášakdžího. Tu podle americké rozvědky princ přímo schválil.

Agentury Reuters a AP s odvoláním na libanonský Červený kříž informovaly, že izraelský vzdušný úder zabil nejméně jednadvacet lidí ve vesnici Ajtú v severním Libanonu. Podle libanonského ministerstva zdravotnictví je zraněno osm dalších lidí. Má jít o vůbec první úder v oblasti s převážně křesťanským obyvatelstvem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu mezitím prohlásil, že jeho země bude bez milosti pokračovat v pozemních operacích i vzdušných úderech na celém území Libanonu, kde bojuje s teroristickým hnutím Hizballáh. Izraelská armáda v pondělí vyzvala k evakuaci obyvatele dalších 25 vesnic na jihu země.

Mírová mise UNIFIL v Libanonu hlásí další konflikty s izraelskou armádou. Tanky židovského státu podle OSN vnikly na jedno ze stanovišť mise a zničily bránu. Izraelská armáda uvedla, že na stanoviště vjel pouze jeden tank, a to neúmyslně, protože se dostal pod palbu při snaze o evakuaci zraněných izraelských vojáků. Premiér Benjamin Netanjahu vyzval organizaci k okamžité evakuaci mírotvorců z oblastí bojů. Stali se prý rukojmími libanonského teroristického hnutí Hizballáh. Jeruzalém o víkendu zintenzivnil útoky na jihu Libanonu a nařídil evakuaci dalších jednadvaceti místních vesnic, píše Reuters.

Izraelská armáda oznámila, že libanonské teroristické hnutí Hizballáh od pátečního večera vypálilo na židovský stát zhruba 320 střel. Jeruzalém mezitím dál cílí na pozice Hizballáhu v sousední zemi. Při úderech na tři libanonské vesnice severně a jižně od Bejrútu zemřelo patnáct lidí, píše AFP s odvoláním na tamní ministerstvo zdravotnictví. Na jihu Libanonu utrpěl v noci zranění další příslušník mírových sil OSN. Zasáhl ho neznámý projektil, sdělila mise UNIFIL.