Blízký východ

V pondělí se sešli na Pražském hradě k jednání o zahraniční politice nejvyšší ústavní činitelé. Připojila se k nim i ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Prezident Petr Pavel po schůzce prohlásil, že hlavním bodem byla koordinace před nadcházejícím summitem NATO. „Nemohli jsme opomenout ani válku na Ukrajině,“ doplnila hlava státu.

Izraelské bezpilotní letouny v noci na pondělí v Pásmu Gazy zneškodnily vysoce postaveného představitele teroristického hnutí Hamás, který měl na starost vývoj a výrobu zbraní. Izraelská armáda to oznámila na sociální síti X, kde zveřejnila i záběry ze zásahu. Podle úřadů vedených Hamásem útok mířil na kliniku a byli při něm zabiti dva zdravotničtí pracovníci.

Už téměř týden pokračuje těžké ostřelování mezi izraelskou armádou a teroristickými silami libanonského hnutí Hizballáh. Jde o vůbec nejhorší eskalaci od vypuknutí války mezi židovským státem a teroristickým Hamásem z Pásma Gazy. Na hranici Izraele a Libanonu tak hrozí vypuknutí otevřené války.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a americký prezident Joe Biden na summitu zemí skupiny G7 v Itálii podepsali desetiletou americko-ukrajinskou bezpečnostní dohodu zaměřenou na posílení bezpečnosti Ukrajiny. Má prý sloužit i jako takzvaný most pro případné členství této země v NATO. Lídři zemí G7 na summitu také nalezli shodu ohledně využití výnosů ze zmrazeného ruského majetku. Ukrajina by podle nich měla dostat úvěr ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun), první peníze by podle Reuters mohly přijít už letos. Moskva považuje tento postup za zločinný a pohrozila bolestivou odplatou. Zelenskyj za novou finanční podporu poděkoval.

Diplomatka a expertka na Blízký východ Eva Filipi získala Cenu Arnošta Lustiga, kterou dosud dostalo jedenáct osobností. Ozvláštňuje mě to, protože ta společnost je nádherná. Až si možná myslím, že nevím, jestli jsem si zasloužila takové ocenění v porovnání s nimi, řekla v Událostech, komentářích. Posledních třináct let hájila Filipi zájmy Česka v Sýrii. Na postu setrvala i po vypuknutí občanské války jako jedna z mála diplomatů, a stala se tak strategickou osobou nejen pro Česko, ale také pro část západních zemí, včetně USA.

Izraelská armáda oznámila, že zahájila operaci v uprchlickém táboře Jabna v centrální části města Rafah na jihu Pásma Gazy. Napsal to zpravodajský web The Times of Israel (ToI). Podle ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy, které ovládá teroristické hnutí Hamás, si izraelská ofenziva v posledních 24 hodinách vyžádala životy dalších šedesáti Palestinců. Data nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Armáda židovského státu rovněž podnikla akci v Libanonu na teroristické hnutí Hizballáh, to pak útočilo drony na izraelské základny.

Izraelská armáda v pátek poprvé přiznala, že bojuje v centru palestinského města Rafah na jihu Pásma Gazy, napsal server The Times of Israel. Armáda uvedla, že v centru města na základě informací tajných služeb zaútočila na pozice palestinského teroristického hnutí Hamás. Další údery provedla i v jiných částech Rafahu, ze kterého kvůli bojům uprchl zhruba milion lidí.

Český prezident Petr Pavel během návštěvy Jordánska jednal s představiteli země o situaci na Blízkém východě, která je po loňském teroristickém útoku Hamásu na Izrael a následné ofenzivě Jeruzaléma v Pásmu Gazy napjatá. Jordánsko se od té doby ocitlo v obtížné situaci, ve které balancuje mezi požadavky veřejnosti a západních spojenců.

Konflikt v Gaze musí být co nejdříve ukončen. Čím déle potrvá, tím horší bude pozice Izraele a hledání řešení, shodli se český prezident Petr Pavel s jordánským králem Abdalláhem II. Pavel jednal v Jordánsku i s korunním princem Husajnem a s premiérem Bišerem Chasávnou. Setkal se také s předsedy obou komor tamního Národního shromáždění – předsedou Senátu Fajsalem Fáizem a Poslanecké sněmovny Ahmadem Safádím.

Česko by se mělo připojit k těm, kdo usilují o co nejdřívější zastavení konfliktu v Gaze, je potřeba nalézt dlouhodobé řešení mezi Izraelci a Palestinci, řekl při návštěvě Jordánska český prezident Petr Pavel. Do Ammánu v pondělí večer přivezl i více než tunu sušeného kojeneckého mléka, která podle něj pokryje potřebu několika tisíc dětí v Gaze po několik týdnů. Česko podle hlavy státu bude hledat i další cesty, jak pomoci civilistům zasaženým válkou.

Izrael zveřejnil video, jak teroristé Hamásu zatýkají pět izraelských vojaček. Právě za zločiny proti lidskosti chce na členy Hamásu vydat zatykač Mezinárodní trestní soud, a stejně tak na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Některé země už začaly přijímat děti z Pásma Gazy, které potřebují akutní lékařskou péči. Podobná iniciativa se nyní možná rodí už i v Česku. Mezitím se rozhořel spor o to, zda uznání Palestiny Československem z roku 1988 platí, či nikoliv. Pro 168 hodin natáčeli Václav Crhonek a Jakub Hříbek.

Norsko, Irsko a Španělsko formálně uznají Palestinu jako stát. Oznámili to ve středu podle agentury Reuters premiéři tří evropských zemí. Bez uznání palestinského státu nemůže nastat mír na Blízkém východě, zdůraznil norský premiér Jonas Gahr Störe a dodal, že uznání vstoupí v platnost 28. května. Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac nařídil izraelským velvyslancům ve všech třech zemích, aby se okamžitě vrátili do Izraele ke konzultacím. Naopak palestinská samospráva a konkurenční hnutí Hamás ve svých prohlášeních uznání třemi evropskými zeměmi uvítaly.

Americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan má za sebou jednání se saúdským korunním princem Muhammadem bin Salmánem a čeká ho setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Jeho cesta na Blízký východ je zaměřena na aktuální konflikt Izraele a palestinského teroristického hnutí Hamás, v Saúdské Arábii hovořil s korunním princem také o dokončení širší dvoustranné dohody.

Čína považuje Evropu za prioritu své zahraniční politiky a na vztahy mezi Čínou a EU pohlíží ze strategické a dlouhodobé perspektivy, řekl na úvod jednání v Paříži čínský vůdce Si Ťin-pching. Jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron slíbil jednání o ruské válce proti Ukrajině a dění na Blízkém východě, zdůraznil ale i nezbytnost spravedlivých obchodních pravidel mezi Evropou a Čínou. Podle předsedkyně Evropské komise (EK) Ursuly von der Leyenové je EU odhodlaná chránit evropské firmy a ekonomiky před nekalými praktikami Číny.

Začala evakuace civilistů z východních částí města Rafah na jihu Pásma Gazy. Izraelská armáda oznámila, že vyzvala lidi v určených lokalitách, aby se přesunuli do humanitární oblasti, kterou podle svého tvrzení rozšířila. „Výzvy k evakuaci budou předávány prostřednictvím plakátů, SMS zpráv, telefonátů a vysílání v arabštině," uvedla armáda. Izraelský ministr obrany Jo'av Galant řekl, že operace je nutná, neboť palestinské teroristické hnutí Hamás odmítá zprostředkované návrhy na příměří.

Vzestup antisemitismu je nejhorší od druhé světové války. Varuje před tím výroční zpráva o antisemitismu, kterou zveřejnila univerzita v Tel Avivu a americká Liga proti hanobení (ADL). Vlnu nevole započal podle ní teroristický útok Hamásu a dalších teroristů z Pásma Gazy na Izrael, posléze odvetná izraelská akce. Pokud bude tento trend pokračovat, nemuseli by Židé mít v západním světě zaručenou bezpečnost a svobodu své identity, stojí v textu.

Do Česka přijede skupina sedmnácti izraelských vojáků, kteří mají za sebou traumata z války v Gaze – fyzická i duševní. Týdenní pobyt zorganizovali krajani a česká ambasáda. Pozornost izraelské veřejnosti i médií je momentálně silně upřená k počtům padlých. K nim je ovšem nutno přičíst i tisíce zraněných.

Izrael se obává zatykače Mezinárodního trestního soudu na premiéra, ministra obrany i náčelníka generálního štábu. Důvodem by mohla být obvinění z úmyslného omezování dodávek pomoci pro Palestince v Pásmu Gazy. Jeruzalém to odmítá a označuje za absurdní, že ve válce s teroristickou organizací Hámas musí obhajovat své kroky.

Teherán zintenzivnil v zemi represe vůči ženám. Ve stejný den, kdy íránský režim zahájil údery proti Izraeli, tak tamní policie vyhlásila novou kampaň nazvanou Noor (v perštině „světlo“). Jejím cílem je potlačit „porušování“ pravidel, která nařizují všem ženám, aby si na veřejnosti zakrývaly hlavu, uvedl server The Guardian. Zdá se, že se jedná o dosud největší snahu zvrátit společenský vývoj, který nastal po několikaměsíčních protestech v roce 2022, napsal portál The Washington Post (WP).

Proslulý speciální vztah udržovaný po dekády mezi Spojenými státy a izraelským státem prošel v posledních letech výrazným ochlazením. Washington kritizuje vládu premiéra Benjamina Netanjahua za rozšiřování nelegálních osad, spornou justiční reformu i nevybíravé útoky v Gaze. Navzdory kritické rétorice ale do Izraele dál proudí mnohamiliardová vojenská a finanční pomoc. Američané totiž považují židovský stát za „své oči a uši na Blízkém východě“ a podle expertů si nemohou dovolit strategické spojenectví ohrozit. Pevné pouto mezi oběma státy přežilo historicky i větší krize, nyní ho navíc posílila íránská hrozba.

Ve středoíránské provincii Isfahán se v pátek ráno ozvaly exploze, informovala íránská média. Země podle nich aktivovala protivzdušnou obranu a pozastavila v některých místech letištní provoz. Podle deníku The New York Times (NYT) měl útok cílit na leteckou základu, Írán navíc hlásí drony také ze severní oblasti u města Tabríz. Stanice ABC News s odvoláním na amerického představitele uvedla, že izraelské rakety zasáhly blíže nespecifikovaný cíl v Íránu. Jeruzalém se k útoku nevyjádřil. Podle zdrojů z Teheránu nebyl původ útoku zahraniční.

Hrozba války mezi Izraelem a Íránem vyvolává obavy po celém světě. Konflikt by vedly státy s pokročilým jaderným programem a je možné, že vlastní nebo jsou schopné vyvinout atomovou bombu. Navíc by hrozilo, že konflikt uvrhne v chaos celý region, válka by se totiž vedla na tisícikilometrovou vzdálenost a přes několik států.

Představitelé řady států v pátek opět vyzvali ke snížení napětí na Blízkém východě po zprávách o nočních, patrně izraelských úderech na íránském území a o ranním útoku na pozice protivzdušné obrany v Sýrii. Izrael se k útoku zatím oficiálně nepřihlásil a íránská strana oficiálně nepřiznala škody.

Narůstá propast mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými, pokud jde o konkurenceschopnost, prohlásil italský expremiér Enrico Letta na summitu lídrů členských zemí EU. Letta ve své zprávě o jednotném trhu navrhuje propojení vysokorychlostních železnic nebo zajištění dostupnějších energií, což by podle premiéra Petra Fialy (ODS) bylo pro Česko prospěšné. Prezidenti a premiéři se během noci ze středy na čtvrtek shodli na přijetí dalších sankcí vůči Íránu po jeho víkendovém masivním útoku na Izrael. Obě země zároveň vyzvali ke zdrženlivosti. V noci na čtvrtek byl také představen plán na boj proti zahraničnímu vměšování do evropských voleb.