Blízký východ

Kvůli izraelsko-americké válce proti Íránu, která vypukla před dvěma měsíci, čelila raketám i jindy nálety neohrožovaná města ve středním Izraeli. Zažila to i rodina Češky Michaely, která v oblasti žije. Díky příměří tam sice sirény ztichly, neustaly ale útoky libanonské teroristické organizace Hizballáh na sever Izraele. Tamní obyvatelé, na které nadále cílí rakety a drony, kritizují vlastní vládu za to, že se jí dosud nepodařilo nebezpečí neutralizovat.

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.

Největší světový výrobce kondomů, malajsijská společnost Karex, oznámil, že se chystá zdražit své výrobky o dvacet až třicet procent. Rozhodnutí zdůvodňuje dopady války kolem Íránu na globální dodavatelské řetězce se surovinami odvozenými od ropy.

Regulace marží i snížení spotřební daně z nafty budou pokračovat i v květnu, informovala ministryně financí a vicepremiérka Alena Schillerová (ANO). Vláda zvýší od května maximální marži distributorů paliv o padesát haléřů na tři koruny za litr a upraví se také systém výpočtu cenového stropu. Kabinet rovněž rozhodl o vytvoření pracovní skupiny o psychotropních látkách a zavedl povinnost hlásit množství dovezeného a vyvezeného amalgámu státu. Jednání se kvůli cestě do Ázerbájdžánu, Kazachstánu a Uzbekistánu neúčastní premiér Andrej Babiš (ANO), zasedání vedla Schillerová.

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali současnou situaci kolem cestování během krize na Blízkém východě. Pozvání přijali výkonný ředitel Asociace cestovních kanceláří ČR Michal Veber a generální ředitel skupiny Le Hotels Petr Lžičař. „Letenky se zdraží. Možná o pět až osm procent. Jenže zdražilo se i palivo na pumpě a jízda autem je nižší komfort, takže se zájem o letání nezmění,“ míní Veber. Lžičař označil vyjádření eurokomisaře pro energetiku, že se cestování zdraží až o 20 procent v případě cen letenek, za spekulaci. „Nemyslím, že zdražení letenek ovlivní chuť lidí vycestovat na dovolenou. Pokud by se to stalo, tak může být například pozitivní, že Češi budou preferovat tuzemskou dovolenou,“ dodal. Svůj pohled také přidal výkonný ředitel rozvoje leteckého obchodu Letiště Praha Jiří Vyskoč. Diskusi moderovala Vanda Kofroňová a Hana Vorlíčková.

Německé námořnictvo se chystá poslat na Blízký východ svá plavidla, která by pomohla hledat a zneškodňovat miny v Hormuzském průlivu. Bližší detaily zatím nejsou známy, o nich nyní jednají politici. Ti jako základní podmínku pro jejich vyslání zmiňují, že bude platit příměří. Podle Pentagonu potrvá vyčištění průlivu půl roku.

Mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hizballáh proběhla další vlna útoků, píší zpravodajské agentury a místní média. Izraelské jednotky podle agentury AFP tvrdí, že zasáhly cíle Hizballáhu. Teroristé naopak oznámili tři dronové útoky na izraelská vojenská vozidla v libanonské vesnici Kantara a zneškodnění izraelského dronu. Libanonské úřady hlásí mrtvé na jihu země. V noci na pátek přitom prezident USA Donald Trump vyhlásil prodloužení příměří mezi židovským státem a Libanonem o tři týdny.

Konflikt na Blízkém východě zvyšuje ceny pohonných hmot i v letectví. Zatímco mezi Evropany roste zájem o dovolenou na starém kontinentu, Evropská unie ústy komisaře pro energetiku varuje před komplikacemi při odletech. Už nyní některé aerolinky kvůli vysokým cenám leteckého paliva ruší lety. Pražské letiště i aerolinky přitom ujišťují, že odlety z Ruzyně budou během léta bez problémů. V případě zrušení letu mohou cestující žádat o kompenzace. Cestovní kanceláře zmiňují zdražování, a to i u již zakoupených zájezdů.

Poslanci v pátek absolutní většinou 103 hlasů schválili možnost regulace cen pohonných hmot vládním nařízením, proti bylo 46 členů opozice. O cenách benzinu a nafty už tak nemá rozhodovat ministerstvo financí cenovými výměry. Kritici návrhu poukazovali mimo jiné na to, že vůči nařízení vlády by nebyla možná obrana u správních soudů, ale jen u Ústavního soudu. Návrh zákona Senát vetoval v týdnu, dolní komora nyní veto přehlasovala a předlohu dostane k podpisu prezident. Debatu nad opatřením na plénu provázela pře o to, kdo politikaří.

Desetidenní příměří mezi Libanonem a Izraelem, které mělo původně vypršet v pondělí, se prodlouží o další tři týdny, oznámil americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social po druhém kole mírových jednání představitelů obou zemí, které se ve čtvrtek konalo v Oválné pracovně ve Washingtonu. Podle agentury AFP šéf Bílého domu zdůraznil, že je vysoká šance, že bude dosaženo míru ještě letos. Poslanec libanonského teroristického hnutí Hizballáh Alí Fajjád označil prodloužení příměří s Izraelem za bezvýznamné.

Americká armáda zavedla v minulých týdnech na své letecké základně v Saúdské Arábii ukrajinskou technologii proti dronům, uvádí agentura Reuters s odkazem na pět lidí obeznámených s touto záležitostí. USA tak podle nich reagují na íránské útoky, které na základně mimo jiné zničily nebo poškodily několik letadel. Americký prezident Donald Trump přitom dříve tvrdil, že Washington od Kyjeva žádnou pomoc nepotřebuje.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval na neformálním summitu EU v kyperském letovisku Aja Napa, kde je hostem, představitele Unie a lídry členských států sedmadvacítky, aby dále pracovali na sankcích proti Rusku. Premiéři a prezidenti zemí EU ve čtvrtek jednali o válce na Ukrajině a konfliktech na Blízkém východě, k debatě se vrátí v pátek. Za Česko se účastní premiér Andrej Babiš (ANO).

Americká námořní blokáda sice v nadcházejících týdnech sníží íránskou produkci ropy, avšak tvrzení o pádu tamní ekonomiky jsou předčasná, píše agentura AFP s odvoláním na komentáře analytiků. Oblastní velitelství ozbrojených sil Spojených států na Blízkém východě (CENTCOM) ve čtvrtek uvedlo, že USA od začátku své blokády přiměly 31 lodí, převážně ropných tankerů, změnit kurz a navrátit se do přístavů. Většina z lodí podle prohlášení pokyny následovala.

Hosté Událostí, komentářů probrali dění okolo příměří mezi USA a Íránem, včetně jeho dopadů na ekonomiku a energetiku. Pozvání přijali místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) a člen sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Podle Žáčka je třeba se na národní i evropské úrovni připravit na případné prohlubování krize na Blízkém východě. „Evropa bude nucena přehodnotit politiku energetické bezpečnosti. Krize může trvat roky,“ řekl. „Pokud si Donald Trump myslel, že situaci v Íránu vyřeší do dvou týdnů jako ve Venezuele, tak se to zjevně nesetkalo s pochopením ze strany Íránu. Obávám se, že ten konflikt může zamrznout a budeme tu pak mít něco podobného jako válku ve Vietnamu,“ míní Koten. Diskusi moderovala Tereza Řezníčková.

Izraelská armáda podnikla několik úderů na Libanon, informovala agentura AFP. Dva lidé podle AFP zemřeli po útoku na vozidlo u obce Tírí na jihu Libanonu, další oběť měl úder v libanonském údolí Bikáa. Teroristické hnutí Hizballáh naopak podle agentury Reuters provedlo dronový útok na izraelské jednotky poblíž jiholibanonského města Súr. Tvrdí, že útok byl reakcí na porušování příměří ze strany Izraele. Armáda židovského státu později sdělila, že dron zneškodnila.

Rusko manipuluje se svými ekonomickými statistikami, aby přesvědčilo spojence Ukrajiny, že jeho ekonomika odolává západním sankcím a že ji neovlivňují vysoké vojenské výdaje, prohlásil šéf švédské vojenské rozvědky Thomas Nilsson. Situace je však pro Moskvu nepříznivá. Podle Nilssona tamní ekonomice nepomáhají ani vyšší příjmy z ropy způsobené válkou na Blízkém východě. Na nepříznivou situaci už upozornil i sám šéf Kremlu Vladimir Putin, kritika přichází také z nižších pater.

Zákon, který má změnit nynější formu regulace cen pohonných hmot, Senát ve středu podle očekávání hlasy opozice odmítl. Sněmovna tak bude muset o předloze rozhodovat znovu. Díky koaliční většině pravděpodobně v pátek senátní veto přehlasuje. Podle předsedy opoziční TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je pravděpodobné, že opozice zablokuje zařazení bodu na program jednání dolní komory. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) rozhodnutí horní komory zkritizovala, podle ní povýšila své politické zájmy nad zájmy občanů.

Pro skutečný mírový proces s Izraelem neexistuje v Libanonu ani politická shoda, ani regionální podmínky. V rozhovoru se zpravodajem ČT Andreasem Papadopulosem to v Bejrútu uvedl Nizar Ghanem, výzkumný ředitel tamního institutu Badil. Hizballáh podle Ghanema nesloží zbraně bez tvrdých bezpečnostních záruk, bez širší dohody mezi Spojenými státy a Íránem se Libanon nedostane z kruhu násilí.

„V tuto chvíli je velmi diskutabilní, jestli byl (íránský) režim oslaben,“ uvedl v Duelu ČT24 bývalý eurokomisař a poslanec Evropského parlamentu Pavel Telička. Existuje podle něj také možnost, že Írán bude ještě „agresivnější“, než tomu bylo doposud. „Z hlediska dlouhodobé perspektivy nejsem příliš velkým optimistou,“ dodal. Primárních cílů útoku na Írán, tedy oddálit tuto blízkovýchodní zemi od jaderné bomby, bylo podle bývalého velvyslance při NATO Jakuba Landovského dosaženo. „Změna režimu jako sekundární cíl se nepovedla,“ připustil ale. Kromě války v Íránu probrali hosté debaty moderované Danielem Takáčem také opakovaná vyjádření některých amerických představitelů týkající se možnosti odchodu USA z NATO a obchodní vztahy mezi EU a Spojenými státy.

Americký prezident Donald Trump uvedl, že do pákistánského Islámábádu v pondělí přijede americká delegace, která bude jednat s Íránem. Zároveň Teheránu pohrozil zničením mostů a elektráren, pokud nabízenou dohodu nepřijme. Íránská média ale v neděli informovala, že blízkovýchodní země do Islámábádu delegaci na jednání s USA nevyšle, dokud bude pokračovat americká námořní blokáda lodí plujících do Íránu. V neděli večer agentura Reuters s odkazem na agenturu IRNA informovala, že Írán se druhého kola jednání odmítá účastnit.

Výbuch v jižním Libanonu si vyžádal život jednoho izraelského vojáka, dalších devět je zraněno, z toho jeden vážně, informovala v neděli s odkazem na izraelskou armádu agentura Reuters. Incident se stal v době, kdy mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh s vazbami na Írán panuje desetidenní příměří.

Vytvoření takzvané žluté linie příměří v jižním Libanonu, která omezuje návrat tamních obyvatel, oznámila v sobotu izraelská armáda. Podobná linie funguje v Pásmu Gazy. Izraelští vojáci v uplynulý den již udeřili na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili. V sobotu během přestřelky na jihu Libanonu neznámí ozbrojenci zabili francouzského vojáka mírových jednotek OSN (UNIFIL) a další tři byli zraněni.

Izrael zničil poslední most přes řeku Lítání, čímž odřízl jih Libanonu od zbytku země, tvrdí podle agentury Reuters nejmenovaný vysoce postavený zdroj z libanonských bezpečnostních složek. Tamní státní agentura uvádí, že Izrael také zabil jednoho člověka při úderu na vozidlo na silnici vedoucí z Bejrútu do Damašku.