Blízký východ

Blízký východ je po roce od teroristického útoku palestinského Hamásu na Izrael blíž k otevřené válce. Masakr ze 7. října vedl ke konfliktu v Gaze a vlně odvet mezi židovským státem a spojenci Íránu. Tvrdá reakce Izraele v palestinské enklávě oživila antisemitismus a levicové skupiny na Západě, jenž zůstal na politické úrovni ve své podpoře Jeruzaléma ve světě osamocen. Spojené státy v předvolebním období řeší dilema, do jaké míry se do případného širšího konfliktu zapojit, a volají po příměří. Oslabeného vlivu USA na Blízkém východě se mezitím snaží využít Rusko a Čína, které zde mají vlastní mocenské a obchodní zájmy.

Izraelská armáda potvrdila, že v noci na neděli provedla řadu útoků v oblasti libanonského hlavního města Bejrút. Údajně se zaměřila na skladiště zbraní a další infrastrukturu teroristického hnutí Hizballáh. Nálety patřily k dosud nejintenzivnějším. Z Libanonu se ještě v sobotu slovenským speciálem repatriovalo devět Čechů a tři jejich rodinní příslušníci. Izraelské síly během neděle provedly také údery v Pásmu Gazy na cíle spojené s teroristickým hnutím Hamás.

Izrael trvá na tom, že odpoví na masivní úder íránských balistických raket z prvního října, kdy a jak uzná za vhodné. Židovský stát mezitím pokračuje v likvidacích vedení Íránem řízeného hnutí Hizballách v Libanonu. Spojené státy se jako nejzásadnější spojenec Izraele pouhý měsíc před prezidentskými volbami snaží zajistit, aby reakce nepřerostla v totální blízkovýchodní válku. Teherán v pátek uvedl, že podpoří snahy o dosažení příměří mezi Hizballáhem a Jeruzalémem. Podmínkou je souhlas Hizballáhu a současně i klid zbraní v Pásmu Gazy.

Izrael v noci podnikl další útok na cíle teroristického hnutí Hizballáh v Bejrútu. Podle serveru Axios se armáda židovského státu snažila zasáhnout zbývající členy nejvyššího vedení teroristického hnutí Hizballáh. Server se odvolává na tři nejmenované izraelské představitele. Židovský stát také udeřil v blízkosti hraničního přechodu mezi Libanonem a Izraelem. Poničil tam silnici, kterou v minulých dnech používaly statisíce lidí k útěkům do Sýrie před izraelským bombardováním. Izraelská armáda ale říká, že cílila na tunel určený k pašování zbraní pro Hizballáh.

Rozšíření války do celého blízkovýchodního regionu, které hrozí po íránském útoku na Izrael, lze zabránit. Prohlásil to americký prezident Joe Biden. Upozornil však na to, že tento cíl bude „stát ještě hodně úsilí“. Na dotaz, zda se snaží odradit Izrael od útoku na íránská ropná zařízení, odpověděl, že „nevyjednává na veřejnosti“.

Írán a jeho výbojný islamistický režim slouží jako hlavní převodová páka řady konfliktů a současné vážné krize na Blízkém východě. Země pod diktátem šíitských ajatolláhů ovšem zdaleka není homogenní a občanská společnost se opakovaně dokázala vládě postavit na odpor. Podobně je tomu i v současné situaci, kdy po útoku na Izrael jsou od části společnosti slyšet oslavná hesla, z druhé strany však znějí obavy o vlastní budoucnost.

Vojáci libanonské armády poprvé od začátku pozemní operace židovského státu opětovali střelbu poté, co byl jeden z nich zabit při izraelském úderu proti armádnímu stanovišti v jižním Libanonu, píše agentura Reuters s odkazem na libanonský bezpečnostní zdroj. Šéf WHO mluví o desítkách mrtvých zdravotníků jen za poslední den. Jeruzalém ve čtvrtek opět udeřil také na pozice teroristů z Hizballáhu v Bejrútu i na Západní břeh Jordánu. Šíitské hnutí naopak vypálilo desítky střel na sever židovského státu. Izrael přiznal, že v bojích s Hizballáhem padlo devět jeho vojáků, včetně členů speciálních sil.

Při úterním íránském raketovém útoku na Izrael byla poškozena škola ve městě Gereda i sto domů ve městě Hod Hašaron, které leží na okraji Tel Avivu, informovala tamní média. Írán v úterý vypálil na Izrael téměř dvě stovky raket, většinu z nich sestřelila protivzdušná obrana. Některé také pomohly odrazit Spojené státy, Jordánsko a zřejmě též Francie a Velká Británie.

Izraelský útok v Bejrútu, který měl za cíl zlikvidovat muže z Hizballáhu, byl jedním z mnoha v posledních dnech. Kvůli konfliktu na libanonském jihu se do metropole stahují statisíce lidí přicházející ze zasažených měst. Uprchlíci spí na ulicích, plážích nebo náměstích.

Izrael v několika dnech zahájí odvetu za íránský útok, napsal ve středu s odvoláním na izraelské představitele server Axios. Izraelská armáda (IDF) uvedla, že zapojí obrněné jednotky a pěchotu do operace proti teroristickému hnutí Hizballáh na jihu Libanonu. IDF vyzvala k evakuaci vesnic v oblasti a v noci na středu podnikla nové údery v okolí Bejrútu na teroristické cíle, napsala agentura Reuters. V bojích v jižním Libanonu již zemřelo sedm izraelských vojáků, uvedla izraelská armáda. V Libanonu je podle místní vlády 1,2 milionu vnitřně vysídlených. Izrael útočil také v Damašku, na jihozápadě tam letecký úder zabil tři civilisty a další tři zranil.

K úternímu útoku v Tel Avivu se ve středu odpoledne přihlásilo ozbrojené křídlo palestinského teroristického hnutí Hamás, uvedla agentura Reuters. Izrael čin dvojice ozbrojenců označil za teroristický. Zemřelo při něm sedm lidí a další utrpěli zranění. Dvojici útočníků se podařilo zneškodnit.

Izrael v noci na úterý zahájil pozemní operaci na jihu Libanonu. Armáda uvedla, že svádí v oblasti intenzivní boje s teroristickým hnutím Hizballáh. Izrael tvrdí, že vojenský vpád bude omezenou a přesně zacílenou akcí ve snaze zničit působiště Hizballáhu poblíž hranic, odkud už měsíce ostřeluje sever židovského státu. Izraelská armáda vyzvala k evakuaci oblastí jižního Libanonu. Varuje také Libanonce, aby necestovali auty jižně od řeky Lítání. Hizballáh popřel, že izraelští vojáci vstoupili na libanonské území.

Írán odpálil balistické rakety směrem na Izrael, uvedla v úterý večer izraelská armáda. Obyvatele Jeruzaléma a středního a jižního Izraele před útokem varovaly sirény, píší agentury Reuters a AP. Izraelská civilní obrana později informovala, že lidé v celé zemi už mohou opustit kryty. Podle armády zatím ze strany Íránu další hrozba není. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu po útoku prohlásil, že Írán udělal velkou chybu a zaplatí za ni.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, francouzský premiér Michel Barnier, jeho britský kolega Keir Starmer, šéf unijní diplomacie Josep Borrell či generální tajemník OSN António Guterres odsoudili eskalaci na Blízkém východě poté, co Írán v úterý večer odpálil téměř 200 raket na Izrael. Poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Jake Sullivan vyjádřil přesvědčení, že se íránský útok podařilo odrazit. Reagovala i česká diplomacie. „Takový útok je nutné jednoznačně odsoudit, nemá žádné ospravedlnění. Je to akt agrese a Izrael má právo se bránit,“ řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v Interview ČT24.

Svět je nebezpečné místo, protože se otevřela Pandořina skříňka válčení, pronesl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v Interview ČT24. V jeho průběhu Írán odpálil rakety směrem k Izraeli. „Takový útok je nutné jednoznačně odsoudit, nemá žádné ospravedlnění. Je to akt agrese a Izrael má právo se bránit,“ řekl Lipavský. V případě, že situace bude mít dopad na bezpečnost českých občanů v regionu, je ministerstvo připravené vydat varování. V Interview ČT24 Lipavský promluvil i o aktuálních změnách ve vládě.

Česká republika podle serveru Euronews zablokovala společné prohlášení Evropské unie vyzývající k „okamžitému příměří“ mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh. Sedmadvacítka tak k vyostřujícímu se konfliktu nemohla jednotné stanovisko vydat. České ministerstvo zahraničí oznámilo, že Praha prohlášení zablokovala, neboť prý jednostranně omezovalo právo Izraele na sebeobranu proti teroristům z Hizballáhu.

Konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem v Libanonu neustále balancuje na hraně otevřené války a objevuje se celá řada otázek. Má vlastně Libanon armádu? Kde je? Proč se nesnaží sestřelit izraelské rakety, které dopadají na libanonské území? Odpovědi na tyto otázky jsou mnohem složitější, než by se mohlo zdát.

Posledních 48 hodin se objevovaly zprávy, že izraelské speciální jednotky působily v tunelech, které vybudovalo teroristické hnutí Hizballáh na izraelsko-libanonské hranici, řekl reportér České televize Jakub Szántó. Zatím se podle něj jedná o ojedinělé vpády, pěchota bojuje na několika místech. Izraelským cílem je zlikvidovat vojenské i politické vedení teroristického hnutí a vytlačit jeho síly od hranice až po řeku Lítání, řekl bývalý zahraniční zpravodaj ČT na Blízkém východě. Připomněl, že v letech 1978 a 1982 podnikl Izrael dvě invaze na území svého severního souseda. Tehdy se ovšem jednalo o boj proti „palestinským guerillám“, které byly zaštítěné Organizací pro osvobození Palestiny a podnikaly proti Izraeli výpady. Libanonský stát dlouhodobě oslabují spory tamních náboženských skupin, dodal Szántó.

Pozemní operace Izraele do Libanonu by mohla začít v nejbližších hodinách, píší média a agentura Reuters s odkazem na nejmenované americké zdroje. Podle nich Izrael již Washington informoval, že má v úmyslu vstoupit na území sousední země. Americká stanice CNN uvedla, že z nedělních satelitních snímků vyplývá, že izraelské jednotky se hromadí u hranic s Libanonem. Libanonské síly se dle Reuters zase stáhly z pozic podél jižní hranice s Izraelem.

Spojené státy vysílají na Blízký východ dalších několik tisíc vojáků za účelem posílení bezpečnosti a obrany Izraele, pokud to bude třeba. Oznámilo to podle agentury AP americké ministerstvo obrany. Podle něj budou posíleny zejména vzdušné síly.

Rusko pokračuje v útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a Kyjev se pomalu připravuje na další náročnou zimu, kdy bude muset zajistit obyvatelům teplo a světlo. Pomoc přislíbila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropská unie má v plánu zajistit kapacitu přibližně dvou a půl gigawattu energie, což představuje asi patnáct procent energetických potřeb napadené země.

Izrael usiluje o mír, ale na válečných frontách, jež organizuje Írán, je nucen bránit svou existenci před „divokými nepřáteli“, kteří touží po jeho zničení, prohlásil v pátek izraelský premiér Benjamin Netanjahu na půdě OSN v New Yorku. Pokud Írán na židovský stát zaútočí, Izrael mu úder vrátí, a to kdekoli na jeho území, sdělil.

Katar chce pokračovat v úsilí o dosažení dlouhodobého řešení izraelsko-palestinského sporu, jako prostředník musí zůstat optimistický. Na bezpečnostní konferenci Globsec v Praze to řekl katarský ministr zahraničí Muhammad Chulajfí. Spojené státy označil za důležitého strategického partnera a mediátora.

Nový ředitel Vojenského zpravodajství (VZ) Petr Bartovský chce prohloubit spolupráci s dalšími dvěma českými tajnými službami, s Bezpečnostní informační službou (BIS) a Úřadem pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Řekl to v rozhovoru s ČTK. Bartovský zároveň upozornil na bezpečnostní hrozby, kterými podle něj jsou ruská invaze na Ukrajinu, válka na Blízkém východě i nestabilita v Africe.