Blízký východ

Izraelská armáda udeřila na jihu Libanonu na cíle, které jsou dle ní spojené s teroristickým hnutím Hizballáh. Uvedla to místní tisková agentura ANI. Před útokem vyzvala izraelská armáda obyvatele oblasti, aby se evakuovali, podotkla agentura AFP.

Syrská armáda vyzvala obyvatele kurdské čtvrti Šajch Maksúd v Aleppu, aby okamžitě opustili několik pozic, které hodlá v následujících hodinách bombardovat. Ministerstvo obrany v noci v této i dalších čtvrtích města vyhlásilo příměří a vyzvalo kurdské bojovníky, aby se stáhli. Ti však výzvu odmítli, informovaly agentury AFP a AP. Střety ve městě propukly v úterý, podle úřadů při nich zemřelo nejméně šestnáct civilistů.

Írán zažívá největší protesty za poslední roky. V islámské republice panuje podle expertky Lenky Hrabalové obrovská nespokojenost, kdy ekonomický stres pociťují už i stoupenci režimu a lidé řeší, zda si mohou dovolit koupit maso. Íránci se sice neshodnou na tom, jak by měla budoucnost vypadat, změnu ale chtějí všichni, píší média.

Při protestech v Íránu zemřelo již nejméně dvacet lidí, napsala agentura AP. Lidé vyšli do ulic již před týdnem a střety mezi protestujícími a bezpečnostními složkami propukly i v neděli. Hesla namířená proti teokratickému režimu zněla na shromážděních v Teheránu, Šírázu a oblastech západního Íránu, kde jsou současné protesty zvláště intenzivní. Demonstrace jsou největší od roku 2022, kdy zemřela Mahsá Amíníová.

V několika syrských městech vyšly do ulic tisíce příslušníků alavitské menšiny poté, co při pátečním teroristickém útoku na alavitskou mešitu ve městě Homs zahynulo osm lidí. Protestující se na mnoha místech střetli se svými odpůrci ze sunnitské většiny, kteří podporují vládu vedenou bývalými islamistickými povstalci. Vládní síly při rozhánění davů zabily dva lidi, napsala v neděli agentura AFP s odvoláním na Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR).

Nezisková organizace Člověk v tísni zůstává aktivní v Sýrii – i přes velké seškrtání peněz poskytovaných z USA. Pomáhají tak prostředky poskytnuté OSN a EU. Člověk v tísni proto mohl podat pomocnou ruku také Širín al-Radžab v humanitárním komplexu al-Amal ve městě Harem na severu země, ve kterém našli útočiště uprchlíci před válkou. Širín přitom přišla o domov hned dvakrát.

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.

Počet izraelských osad budovaných na okupovaném Západním břehu letos proti minulým letům výrazně narostl. Je nejvyšší za sledované období od roku 2017, uvádí neveřejná zpráva OSN, kterou citovala agentura AFP. Generální tajemník organizace António Guterres to ve zmíněném dokumentu odsoudil jako porušení mezinárodního práva, které ještě zhoršuje situaci Palestinců na území okupovaném židovským státem.

Donald Trump nás chce svou kritikou někam dotlačit, reagoval v Interview ČT24 končící poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar na výroky prezidenta USA o slabé Evropě a jejích lídrech. Američanům by se podle něj hodila Evropa slabá, ale zároveň taková, že se o ni nebudou muset bezpečnostně starat a ještě bude posilovat americké hospodářství. Zmínil, že USA se na prvním místě zajímají o Střední a Jižní Ameriku, pak o Čínu a východní Asii, poté o Evropu, dále o Blízký východ, na posledním místě je Afrika. V pořadu moderovaném Terezou Řezníčkovou Pojar připomněl, že tři roky čeká, že ruská válka na Ukrajině dopadne faktickým rozdělením Ukrajiny, což ale neznamená, že to musí být uznáno světem. Území okupovaná Ruskem tak pravděpodobně ještě nějakou dobu okupována budou.

Rusko láká v rámci náborového programu Alabuga Start do země Afričanky, které sní o práci v logistice či hoteliérství, místo toho ale končí u výrobní linky v největší továrně na drony. Píše to server BBC News. Na ruské praktiky už dříve upozornila nevládní Globální iniciativa proti nadnárodnímu organizovanému zločinu. Alabuga odmítá, že by ženy oklamala. Moskva vyrábí tisíce dronů měsíčně, kterými pak devastuje sousední Ukrajinu.

Sýrie se sice v prosinci 2024 zbavila diktatury Bašára Asada, návrat do normálu ale potrvá dlouho. Zatím jen malá část ze zhruba sedmi milionů uprchlíků se vrátila do Sýrie, stále se od konce občanské války pohřešuje na 200 tisíc lidí. Nezaměstnanost dosahuje v některých oblastech až devadesáti procent, dodávky pitné vody a elektřiny jsou spíše výjimkou. Sýrie se potýká také se stovkami tisíc vysídlenců v uprchlických táborech. Vláda v čele s prezidentem Ahmadem Šarou se sice snaží o stabilizaci země, přesto na mnoha místech stále doutná napětí. Město Homs se koncem listopadu dostalo do titulků médií kvůli nálezu zavražděného beduínského páru ve svém domě. Úřady zareagovaly zákazem vycházení.

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.

Libanon čelí obnovené hrozbě války s Izraelem i hlubokým vnitřním problémům. Jedním z nich jsou zhoršující se podmínky uprchlíků, kteří tvoří až čtvrtinu obyvatel země. Po sérii několika krizí libanonský stát de facto zbankrotoval a přestal poskytovat většinu veřejných služeb. To se negativně projevilo zejména v nejchudších oblastech. Podle expertů hrozí spuštění další migrační vlny. Předcházet jí pomáhá zahraniční pomoc, a to včetně té z tuzemska. Česko pomohlo darem v hodnotě zhruba pěti milionů korun nemocnici ve vesnici Mašgara. Stát si od toho slibuje posílení stability oblasti obývané zčásti i uprchlíky ze sousední Sýrie. Nemocnice, která je spádovou pro šedesát tisíc lidí, je téměř plně závislá na zahraničních dárcích.

Papež Lev XIV. po příjezdu do Bejrútu vyzval libanonské politiky k usilování o mír a místním lidem vzkázal, aby ze země neodcházeli, píší agentury. Před příletem zopakoval, že dvoustátní řešení konfliktu mezi Palestinci a Izraelem považuje za jediné spravedlivé řešení. Vláda izraelského premiéra Benjamina Netanjahua vznik samostatného státu Palestina dlouhodobě odmítá. Papež je na své první zahraniční cestě v roli nejvyššího představitele katolické církve, v předchozích dnech navštívil Turecko.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oficiálně požádal prezidenta Jicchaka Herzoga o milost. Oznámila to prezidentova kancelář. Premiér krok odůvodnil s tím, že trestní řízení ztěžuje jeho schopnost vládnout a udělení milosti by sloužilo zájmu izraelského lidu a sjednocení země v době významných změn v regionu. Netanjahu čelí dlouhodobému soudnímu řízení kvůli korupci. Obvinění popírá a prohlásil se za nevinného. Členové opozice milost pro Netanjahua odmítají.

Před rokem vstoupilo v platnost příměří mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh. Na obou stranách hranice se část lidí vrátila do svých domovů. ČT sledovala dění v nejsevernějším izraelském městě Metula. Některé domy jsou již opraveny. Vrátilo se ale jen třicet procent předválečné populace. Také do jižního Libanonu se zčásti vracejí obyvatelé, ovšem navrací se i Hizballáh, na který pak útočí izraelské drony a letadla. Mnozí lidé si tak uvědomují, že současné příměří v oblasti, kde na sebe shlížejí Izrael a Libanon, není mírem.

Přes třicet tisíc Palestinců z okupovaného Západního břehu dál zůstává mimo domov po razii izraelské armády z počátku roku. Podle Izraele byla operace nezbytná ke zničení teroristických skupin, které oslavují zabíjení Židů. Organizace Human Rights Watch ale skutečnost, že byli vysídleni i neozbrojení civilisté, označila za válečný zločin. Na Západním břehu mezitím pokračují násilné incidenty ze strany osadníků z nelegálních osad.

Íránské úřady varují, že v Teheránu hrozí během pár týdnů „den nula“, kdy vyschnou kohoutky. Za krizí stojí změny klimatu, špatné hospodaření i nedávná válka s Izraelem. Islámská republika začala s oséváním mraků a zvažuje využití odsolené vody z Perského zálivu. Obě řešení jsou ale pro skomírající ekonomiku nákladná. Podle expertů může krize vyústit i v pád režimu.

Útok na židovským státem okupovaném Západním břehu Jordánu si v úterý vyžádal život jednoho Izraelce a další tři zraněné, uvedly tiskové agentury. Izraelská armáda oznámila, že dva teroristé najeli automobilem do lidí, načež spáchali útok nožem. Útočníky později identifikovalo palestinské ministerstvo zdravotnictví, které o jejich smrti informovaly izraelské úřady s tím, že jde o dva osmnáctileté Palestince.

Rada bezpečnosti OSN (RB) schválila rezoluci, která počítá s vysláním mezinárodních bezpečnostních sil do Pásma Gazy. Rada také souhlasila s možností budoucí cesty k nezávislému palestinskému státu. Informuje o tom agentura AP, podle níž americký návrh prošel v poměru třináct ku nule. V hlasování se zdržely Rusko a Čína.

Libanon, kdysi přezdívaný Švýcarsko Blízkého východu, uvázl v hluboké hospodářské krizi. Politická paralýza, bezpečnostní nestabilita a válka domácího teroristického hnutí Hizballáh s Izraelem z let 2023 a 2024 připravily tamní měnu o 97 procent hodnoty oproti roku 2019. Tyto problémy rovněž uvrhly osm z deseti obyvatel do vážných existenciálních problémů a zvýšily ceny elektřiny.

Ázerbájdžánský soud ve čtvrtek poslal francouzského podnikatele Anasse Derraze na dvanáct let do vězení za přijetí úplatku od ruského oligarchy v případu, do kterého je zapleten i Alexandre Benalla, někdejší blízký spolupracovník francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Uvedla to agentura AFP.

Židovští osadníci v noci na čtvrtek při dalším útoku na palestinské obce na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu zapálili mešitu. Uvedli to tamní obyvatelé. Ve středu přitom násilnosti osadníků odsoudili i izraelský prezident Jicchak Herzog či náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamir. Reagovali na úterní útok na dvě palestinské vesnice, při nichž se osadníci střetli i s izraelskými vojáky. Izraelská armáda ve čtvrtek oznámila zabití dvou Palestinců, kteří podle ní chystali na Západním břehu Jordánu útoky.

Izrael ve středu po dvou měsících trvale otevřel pro vstup kamionů s mezinárodní humanitární pomocí na palestinské území přechod Zikim na severní hranici Pásma Gazy. V provozu jsou tak nyní celkem tři přechody pro vstup pomoci do oblasti, zbylé dva se však nacházejí v jižní části regionu. Palestinská média v úterý uvedla, že židovští osadníci podnikli žhářské útoky na Západním břehu Jordánu.