Blízký východ strana 4 z 5

Americké ministerstvo zahraničí se rozhodlo výrazně omezit vydávání víz Palestincům. S odkazem na vlastní zdroje z diplomacie to v noci na pondělí napsal server deníku The New York Times (NYT). Podle listu se zákaz týká víz pro studijní, lékařské či pracovní účely.

Nejméně jedenáct zaměstnanců OSN zadrželi v neděli jemenští džihádisté hútíové v hlavním městě Saná a v přístavu Hudajdá, které jsou pod kontrolou Íránem podporovaných povstalců, oznámil podle agentury AFP vyslanec OSN pro Jemen Hans Grundberg. Tiskové agentury už odpoledne informovaly o raziích džihádistů v kancelářích Světového potravinového programu (WFP) a Dětského fondu OSN (UNICEF).

Izraelská armáda oznámila, že zahájila přípravné operace a první fáze útoku na město Gaza, píše agentura Reuters. Armáda dodala, že působí s velkou silou na jeho předměstí. Server BBC zároveň informoval o intenzivním bombardování ve východní části města. Izrael v pátek ukončil každodenní přestávky v bojích pro doručování humanitární pomoci ve městě Gaza, které označil za nebezpečnou bojovou zónu.

Rada bezpečnosti OSN schválila ukončení mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL) na konci příštího roku. Zároveň tak potvrdila finální prodloužení mandátu mírových jednotek, který měl oficiálně skončit tuto neděli. Jednotky na jihu Libanonu by se měly začít stahovat na konci roku 2026 a v průběhu roku 2027. Izraelský velvyslanec při OSN označil rozhodnutí za dobrou zprávu. Orgán OSN rozhodnutím ustoupil požadavkům USA a jejich blízkého spojence Izraele, podotkla agentura AP.

Ministři končícího kabinetu Petra Fialy (ODS) probírali na zasedání vlády zmenšení administrativní zátěže. Pět týdnů před sněmovními volbami schválili obsah čtvrtého takzvaného antibyrokratického balíčku, jde o tři desítky návrhů. Po oficiálním zasedání se ministři věnovali přípravě návrhu rozpočtu na příští rok.

Izraelské jednotky se v pondělí v Násirově nemocnici v Pásmu Gazy snažily zasáhnout kameru používanou teroristickým hnutím Hamás ke sledování izraelských vojáků, uvedla podle agentur armáda židovského státu s odkazem na předběžné vyšetřování útoku. Při úderech na nemocnici bylo zabito šest členů Hamásu, tvrdí armáda s tím, že pět novinářů, kteří při útoku také zahynuli, nebyli terčem útoku.

Vedle arabsko-izraelského konfliktu sužuje Blízký východ i dlouhé období sucha. Poslední zima totiž místo vytoužených srážek přinesla jen prohloubení krize. Kritický nedostatek vláhy zasáhl všechny země regionu. Výrazně se projevil například na syrsko-izraelském pomezí Golanských výšin, kde přitom díky horské poloze panuje klima podobné tomu ve střední Evropě. Obyvatelé Izraelem okupovaných Golan jsou přitom závislí na místních zdrojích vody, protože nejsou napojeni na izraelský vodovodní systém.

Organizace spojených národů vůbec poprvé na Blízkém východě vyhlásila hladomor. Podle odborníků v Pásmu Gazy trpí katastrofickým hladem půl milionu lidí, píše AFP. Izrael to bezprostředně odmítl. Dříve v pátek izraelský ministr obrany Jisra'el Kac pohrozil zničením města Gaza, pokud teroristické hnutí Hamás nesloží zbraně, nepropustí všechna rukojmí a nepřistoupí na izraelské podmínky ukončení konfliktu trvajícího od října 2023, píše AFP.

Výroba pohonných hmot v Česku je nyní omezená. Rafinerie v Litvínově, jedna ze dvou, jež v zemi produkují benzin a naftu, funguje na menší než poloviční výkon. Na vině je závada hlavního kompresoru na etylenové jednotce. Orlen Unipetrol proto požádal o zápůjčku ze státních hmotných rezerv. Stát mu poskytne padesát milionů litrů motorové nafty. Druhá rafinerie firmy, v Kralupech nad Vltavou, pak řeší potíže s kontaminovanou ropou. Za první pololetí vykázala společnost ztrátu pět miliard korun.

Do Pásma Gazy ve čtvrtek přes přechody Zikim a Kerem Šalom přijelo 310 kamionů s humanitární pomocí, uvedl v pátek úřad izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti COGAT. Ve čtvrtek podle úřadu zároveň OSN a jiné mezinárodní organizace na hraničním přechodu v Pásmu Gazy vyzvedly humanitární pomoc ze 390 kamionů, aby ji mohly distribuovat. Úřad OSN v pátek sdělil, že při snaze dostat se k pomoci zahynulo v Pásmu Gazy od konce května nejméně 1760 Palestinců.

Civilní obrana v Pásmu Gazy tvrdí, že izraelská armáda v neděli v regionu zabila 27 lidí, přičemž jedenáct z nich zastřelila, zatímco čekali na distribuci humanitární pomoci u center Humanitární nadace pro Gazu (GHF), kterou podporují Spojené státy a Izrael. Další mrtvé si pak podle zdrojů agentury Reuters vyžádal večerní izraelský úder na město Gaza. Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu k plánu obsadit město Gaza v neděli prohlásil, že Izrael nemá jinou možnost než pokračovat ve válce, jelikož Hamás nechce složit zbraně.

Izrael důrazně odmítá mezinárodní kritiku svého rozhodnutí obsadit město Gaza. Ministr obrany židovského státu Jisra'el Kac podle serveru BBC uvedl, že země, které plán odsoudily a pohrozily sankcemi, neoslabí odhodlání Izraele.

V mnoha fázích jsme si už říkali, že hůře být nemůže, ale bohužel je to apokalyptická situace, která se v Gaze vyvíjí, a ta obrazová svědectví, která teď přicházejí, tak to velice dobře ilustrují, uvedl v Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou vedoucí humanitárních programů Člověka v tísni Marek Štys. Situace se podle něj navíc stále zhoršuje.

Gaza City patří mezi nejvíce zasažené oblasti v Pásmu Gazy. V těžce poničeném městě není ani jedno funkční místo pro distribuci pomoci. Podle mladé Palestinky Razan Maherové potravinovou pomoc „kradou zloději“ a pak ji přeprodávají na trzích za vysoké ceny. „Například před týdnem stál kilogram mouky více než sto dolarů,“ popisuje. Razan se společně se svým snoubencem snaží dostat do Kanady, kde na ně čeká azyl. S útěkem z Gazy jim k tomu pomáhají i čeští dárci.

Izraelský bezpečnostní kabinet v pátek nad ránem schválil převzetí vojenské kontroly nad městem Gaza, uvedl v prohlášení úřad premiéra Benjamina Netanjahua. Na obsazení celého Pásma Gazy, které měl v plánu Netanjahu, se kabinet neshodl, informovala agentura AP, podle níž jde o další eskalaci ve 22 měsíců trvající izraelské ofenzivě rozpoutané po teroristickém útoku hnutí Hamás na jihu židovského státu.

Libanonská vláda schválila odzbrojení teroristického hnutí Hizballáh do konce letošního roku, napsaly agentury AP a DPA. Ministři za Hizballáh, který krok odmítá, předtím schůzi kabinetu na protest opustili. Vláda zároveň rozhodla o naplňování příměří s Izraelem. Schválený záměr, předložený americkým vyslancem Thomasem Barrackem, počítá s odzbrojením všech milic, včetně té podporované Íránem. Plán provedení má připravit libanonská armáda. Francie rozhodnutí ocenila jako odvážný krok.

Izrael umožní postupný a kontrolovaný přísun zboží do Pásma Gazy prostřednictvím omezeného počtu tamních obchodníků, kteří prošli bezpečnostní prověrkou. Povolené zboží bude zahrnovat základní potravinové produkty, dětskou výživu, ovoce a zeleninu a hygienické potřeby. Veškeré zboží projde izraelskou kontrolou a platby za něj budou prováděny pouze bankovním převodem v rámci monitorovaného mechanismu.

„Je nutné takováto gesta činit,“ komentovala předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) svůj odchod ze sálu při projevu šéfky ruské horní komory Valentiny Matvijenkové. Chtěla prý také dát najevo podporu Ukrajině, i když si je vědoma, že jde „jen o gesta a symboliku“. O politické situaci na Ukrajině, probíhající válce v Pásmu Gazy i bitcoinové kauze, kvůli které se vystřídali ministři spravedlnosti, hovořila v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou.

Situace v Pásmu Gazy pomalu mění postoj Německa vůči Izraeli. Na kancléře Friedricha Merze v tomto směru naléhají veřejnost i mezinárodní partneři. Výhrady znějí stále hlasitěji i přímo z vládní koalice. V jedné z posledních veřejných výzev spolkové vládě, aby přehodnotila svůj postoj k situaci na Blízkém východě, německé celebrity v textu odsoudily násilí teroristického hnutí Hamás, zároveň ale požadují ukončení dodávek zbraní židovskému státu. Jen pětina Němců a Němek nyní vnímá stát Izrael pozitivně, většina ho vidí kriticky. Před třemi lety to bylo naopak.

Kanada má v úmyslu na zářijovém Valném shromáždění OSN uznat Stát Palestina, oznámil kanadský premiér Mark Carney. Podmiňuje to ale závazkem Palestinské samosprávy k reformám, včetně zásadních změn její vlády a uspořádání parlamentních voleb v roce 2026, na nichž se nebude smět podílet teroristické hnutí Hamás. Další podmínkou je demilitarizace palestinského státu.

Indické státní rafinérie v uplynulém týdnu přestaly nakupovat ruskou ropu, protože její ceny přestaly být výhodné, píše agentura Reuters s odkazem na zdroje z indického ropného průmyslu. Podle nich za tím stojí i postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa, který varoval země, aby nekupovaly tuto surovinu z Moskvy. Rusko bylo donedávna zodpovědné za přibližně 35 procent celkového indického importu.

Ve světě přibývá konfliktů spojených s vodními zdroji. Napětí mezi zeměmi sdílejícími toky umocňují i změny klimatu. Gigantické přehrady budované Čínou, Etiopií či Tureckem představují možné riziko pro miliony lidí v sousedních státech. Nebezpečný precedens nyní podle expertů nastavila Indie, která jednostranně odstoupila od historické smlouvy o sdílení vody s Pákistánem.

Při střelbě na severu Pásma Gazy zemřelo až 37 lidí. S odkazem na místní nemocnici to uvedla agentura AP. Civilní ochrana, kterou cituje agentura AFP, mluví nejméně o třiceti mrtvých. Místní úřady ovládané Hamásem tvrdí, že střílela izraelská armáda, ta věc prošetřuje, píše AFP. Civilní ochrana, kterou má také pod kontrolou teroristické hnutí, už dříve informovala o čtrnácti mrtvých při izraelské střelbě v jiných středečních incidentech.

V Pásmu Gazy se naplňují nejhorší predikce a nastupuje hladomor, upozorňuje Marek Štys, vedoucí humanitárních programů Člověka v tísni (ČvT). Ke zlepšení situace je podle něj třeba okamžité příměří, které by umožnilo obnovit systém humanitární pomoci. V souvislosti s hladomorem, který v regionu hrozí, obvinila Evropská komise Izrael z porušování lidských práv.