Blízký východ strana 4 z 5

Vedle arabsko-izraelského konfliktu sužuje Blízký východ i dlouhé období sucha. Poslední zima totiž místo vytoužených srážek přinesla jen prohloubení krize. Kritický nedostatek vláhy zasáhl všechny země regionu. Výrazně se projevil například na syrsko-izraelském pomezí Golanských výšin, kde přitom díky horské poloze panuje klima podobné tomu ve střední Evropě. Obyvatelé Izraelem okupovaných Golan jsou přitom závislí na místních zdrojích vody, protože nejsou napojeni na izraelský vodovodní systém.

Organizace spojených národů vůbec poprvé na Blízkém východě vyhlásila hladomor. Podle odborníků v Pásmu Gazy trpí katastrofickým hladem půl milionu lidí, píše AFP. Izrael to bezprostředně odmítl. Dříve v pátek izraelský ministr obrany Jisra'el Kac pohrozil zničením města Gaza, pokud teroristické hnutí Hamás nesloží zbraně, nepropustí všechna rukojmí a nepřistoupí na izraelské podmínky ukončení konfliktu trvajícího od října 2023, píše AFP.

Výroba pohonných hmot v Česku je nyní omezená. Rafinerie v Litvínově, jedna ze dvou, jež v zemi produkují benzin a naftu, funguje na menší než poloviční výkon. Na vině je závada hlavního kompresoru na etylenové jednotce. Orlen Unipetrol proto požádal o zápůjčku ze státních hmotných rezerv. Stát mu poskytne padesát milionů litrů motorové nafty. Druhá rafinerie firmy, v Kralupech nad Vltavou, pak řeší potíže s kontaminovanou ropou. Za první pololetí vykázala společnost ztrátu pět miliard korun.

Do Pásma Gazy ve čtvrtek přes přechody Zikim a Kerem Šalom přijelo 310 kamionů s humanitární pomocí, uvedl v pátek úřad izraelského ministerstva obrany pro palestinské civilní záležitosti COGAT. Ve čtvrtek podle úřadu zároveň OSN a jiné mezinárodní organizace na hraničním přechodu v Pásmu Gazy vyzvedly humanitární pomoc ze 390 kamionů, aby ji mohly distribuovat. Úřad OSN v pátek sdělil, že při snaze dostat se k pomoci zahynulo v Pásmu Gazy od konce května nejméně 1760 Palestinců.

Civilní obrana v Pásmu Gazy tvrdí, že izraelská armáda v neděli v regionu zabila 27 lidí, přičemž jedenáct z nich zastřelila, zatímco čekali na distribuci humanitární pomoci u center Humanitární nadace pro Gazu (GHF), kterou podporují Spojené státy a Izrael. Další mrtvé si pak podle zdrojů agentury Reuters vyžádal večerní izraelský úder na město Gaza. Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu k plánu obsadit město Gaza v neděli prohlásil, že Izrael nemá jinou možnost než pokračovat ve válce, jelikož Hamás nechce složit zbraně.

Izrael důrazně odmítá mezinárodní kritiku svého rozhodnutí obsadit město Gaza. Ministr obrany židovského státu Jisra'el Kac podle serveru BBC uvedl, že země, které plán odsoudily a pohrozily sankcemi, neoslabí odhodlání Izraele.

V mnoha fázích jsme si už říkali, že hůře být nemůže, ale bohužel je to apokalyptická situace, která se v Gaze vyvíjí, a ta obrazová svědectví, která teď přicházejí, tak to velice dobře ilustrují, uvedl v Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou vedoucí humanitárních programů Člověka v tísni Marek Štys. Situace se podle něj navíc stále zhoršuje.

Gaza City patří mezi nejvíce zasažené oblasti v Pásmu Gazy. V těžce poničeném městě není ani jedno funkční místo pro distribuci pomoci. Podle mladé Palestinky Razan Maherové potravinovou pomoc „kradou zloději“ a pak ji přeprodávají na trzích za vysoké ceny. „Například před týdnem stál kilogram mouky více než sto dolarů,“ popisuje. Razan se společně se svým snoubencem snaží dostat do Kanady, kde na ně čeká azyl. S útěkem z Gazy jim k tomu pomáhají i čeští dárci.

Izraelský bezpečnostní kabinet v pátek nad ránem schválil převzetí vojenské kontroly nad městem Gaza, uvedl v prohlášení úřad premiéra Benjamina Netanjahua. Na obsazení celého Pásma Gazy, které měl v plánu Netanjahu, se kabinet neshodl, informovala agentura AP, podle níž jde o další eskalaci ve 22 měsíců trvající izraelské ofenzivě rozpoutané po teroristickém útoku hnutí Hamás na jihu židovského státu.

Libanonská vláda schválila odzbrojení teroristického hnutí Hizballáh do konce letošního roku, napsaly agentury AP a DPA. Ministři za Hizballáh, který krok odmítá, předtím schůzi kabinetu na protest opustili. Vláda zároveň rozhodla o naplňování příměří s Izraelem. Schválený záměr, předložený americkým vyslancem Thomasem Barrackem, počítá s odzbrojením všech milic, včetně té podporované Íránem. Plán provedení má připravit libanonská armáda. Francie rozhodnutí ocenila jako odvážný krok.

Izrael umožní postupný a kontrolovaný přísun zboží do Pásma Gazy prostřednictvím omezeného počtu tamních obchodníků, kteří prošli bezpečnostní prověrkou. Povolené zboží bude zahrnovat základní potravinové produkty, dětskou výživu, ovoce a zeleninu a hygienické potřeby. Veškeré zboží projde izraelskou kontrolou a platby za něj budou prováděny pouze bankovním převodem v rámci monitorovaného mechanismu.

„Je nutné takováto gesta činit,“ komentovala předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) svůj odchod ze sálu při projevu šéfky ruské horní komory Valentiny Matvijenkové. Chtěla prý také dát najevo podporu Ukrajině, i když si je vědoma, že jde „jen o gesta a symboliku“. O politické situaci na Ukrajině, probíhající válce v Pásmu Gazy i bitcoinové kauze, kvůli které se vystřídali ministři spravedlnosti, hovořila v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou.

Situace v Pásmu Gazy pomalu mění postoj Německa vůči Izraeli. Na kancléře Friedricha Merze v tomto směru naléhají veřejnost i mezinárodní partneři. Výhrady znějí stále hlasitěji i přímo z vládní koalice. V jedné z posledních veřejných výzev spolkové vládě, aby přehodnotila svůj postoj k situaci na Blízkém východě, německé celebrity v textu odsoudily násilí teroristického hnutí Hamás, zároveň ale požadují ukončení dodávek zbraní židovskému státu. Jen pětina Němců a Němek nyní vnímá stát Izrael pozitivně, většina ho vidí kriticky. Před třemi lety to bylo naopak.

Kanada má v úmyslu na zářijovém Valném shromáždění OSN uznat Stát Palestina, oznámil kanadský premiér Mark Carney. Podmiňuje to ale závazkem Palestinské samosprávy k reformám, včetně zásadních změn její vlády a uspořádání parlamentních voleb v roce 2026, na nichž se nebude smět podílet teroristické hnutí Hamás. Další podmínkou je demilitarizace palestinského státu.

Indické státní rafinérie v uplynulém týdnu přestaly nakupovat ruskou ropu, protože její ceny přestaly být výhodné, píše agentura Reuters s odkazem na zdroje z indického ropného průmyslu. Podle nich za tím stojí i postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa, který varoval země, aby nekupovaly tuto surovinu z Moskvy. Rusko bylo donedávna zodpovědné za přibližně 35 procent celkového indického importu.

Ve světě přibývá konfliktů spojených s vodními zdroji. Napětí mezi zeměmi sdílejícími toky umocňují i změny klimatu. Gigantické přehrady budované Čínou, Etiopií či Tureckem představují možné riziko pro miliony lidí v sousedních státech. Nebezpečný precedens nyní podle expertů nastavila Indie, která jednostranně odstoupila od historické smlouvy o sdílení vody s Pákistánem.

Při střelbě na severu Pásma Gazy zemřelo až 37 lidí. S odkazem na místní nemocnici to uvedla agentura AP. Civilní ochrana, kterou cituje agentura AFP, mluví nejméně o třiceti mrtvých. Místní úřady ovládané Hamásem tvrdí, že střílela izraelská armáda, ta věc prošetřuje, píše AFP. Civilní ochrana, kterou má také pod kontrolou teroristické hnutí, už dříve informovala o čtrnácti mrtvých při izraelské střelbě v jiných středečních incidentech.

V Pásmu Gazy se naplňují nejhorší predikce a nastupuje hladomor, upozorňuje Marek Štys, vedoucí humanitárních programů Člověka v tísni (ČvT). Ke zlepšení situace je podle něj třeba okamžité příměří, které by umožnilo obnovit systém humanitární pomoci. V souvislosti s hladomorem, který v regionu hrozí, obvinila Evropská komise Izrael z porušování lidských práv.

Zdravotní úřady ovládané teroristickým hnutím Hamás v úterý uvedly, že počet obětí války v Pásmu Gazy překročil šedesát tisíc. Většina mrtvých jsou podle nich civilisté, další tisíce lidí se pohřešují pod troskami zničených budov. Na 145 870 osob ve válce Izraele s Hamásem utrpělo zranění, uvedla agentura Reuters. Katarská televize al-Džazíra zároveň v úterý napsala, že úterní izraelské útoky v Pásmu Gazy si vyžádaly nejméně 62 mrtvých, mezi nimiž je i devatenáct osob, které čekaly na humanitární pomoc.

Izraelská snaha zabrat Západní břeh Jordánu je nelegální. Totální ničení Pásma Gazy je nepřijatelné a oboje musí přestat, řekl v pondělí generální tajemník OSN António Guterres na úvod dvoudenní konference OSN zaměřené na dvoustátní řešení palestinsko-izraelského konfliktu, kterou pořádají Francie a Saúdská Arábie. Podle Francie k dvoustátnímu řešení neexistuje alternativa, zatímco podle Saúdské Arábie je vytvoření palestinského státu předpokladem k normalizaci vztahů s Izraelem.

Pokud dvě strany nejsou schopny se dohodnout, musíme si položit otázku, jestli nepřišel čas, aby mezinárodní společenství, které pomohlo vzniku státu Izrael, nyní pomohlo vzniku státu pro Palestince, řekl předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (za TOP 09) v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem. Podle předsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Pavla Žáčka (ODS) to však bude velmi obtížné. Jasného zástupce palestinského státu totiž v tuto chvíli nevidí.

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že jeho země uzná existenci Státu Palestina. Oficiálně tak učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, uvedla agentura AFP. Zatímco izraelští představitelé rozhodnutí ostře kritizovali, palestinská samospráva ho uvítala.

Izraelská armáda (IDF) poprvé od začátku války v Gaze spustila pozemní operaci v Dajr al-Balahu v centrální části Pásma Gazy. Podle agentury Reuters panují obavy, že teroristické hnutí Hamás v tomto městě drží zbývající rukojmí. Armáda zahájila ofenzivu v pondělí pod těžkým dělostřeleckým a leteckým krytím jen několik hodin poté, co vydala pokyn k rozsáhlé evakuaci této oblasti, píše také zpravodajský server BBC. Velká Británie a dalších více než dvacet zemí vyzvalo k okamžitému ukončení války v Pásmu Gazy.

„Osobně jsem přesvědčen, že obrana Izraele už přesáhla přiměřenou únosnost. Dění v Gaze a vraždění civilistů je potřeba co nejdříve zastavit,“ sdělil v Událostech, komentářích předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Podle něj nebyla Praha k podpisu pondělní výzvy k ukončení bojů přizvána kvůli své dlouhodobé pozici podporující Jeruzalém. Podle poslance Jiřího Kobzy (nestr.) by měla být česká diplomacie „více rozkročená doširoka“. Exministr zahraničí Tomáš Petříček podotkl, že je na místě se ptát, zda je teroristické hnutí Hamás relevantním aktérem pro jednání o budoucnosti Gazy. Hosté pořadu moderovaného Barborou Kroužkovou se věnovali také možnému ukončení ruské agrese na Ukrajině.