Působení mírových jednotek OSN v Libanonu skončí v roce 2026

Rada bezpečnosti OSN schválila ukončení mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL) na konci příštího roku. Zároveň tak potvrdila finální prodloužení mandátu mírových jednotek, který měl oficiálně skončit tuto neděli. Jednotky na jihu Libanonu by se měly začít stahovat na konci roku 2026 a v průběhu roku 2027. Izraelský velvyslanec při OSN označil rozhodnutí za dobrou zprávu. Orgán OSN rozhodnutím ustoupil požadavkům USA a jejich blízkého spojence Izraele, podotkla agentura AP.

Francie, která je stálým členem Rady bezpečnosti OSN, původně navrhovala prodloužení mandátu jednotek UNIFIL o jeden rok s tím, že se v tomto období začne jednat o ukončení mise, která v Libanonu trvá od konce sedmdesátých let. Proti však byly podle tiskových agentur Spojené státy, další stálý člen rady s právem veta, které usilovaly o zrušení mise. Evropské státy však varovaly před příliš náhlým koncem působení jednotek OSN.

Prozatímní velvyslankyně USA při OSN Dorothy Sheaová prohlásila, že je to naposledy, co Spojené státy podpořily prodloužení mandátu UNIFIL. „Bezpečnostní situace v Libanonu je zásadně jiná než před pouhým rokem, což vytváří prostor pro to, aby Libanon převzal větší odpovědnost,“ uvedla Sheaová.

Rezoluce vyzývá Izrael, aby stáhl své jednotky z libanonského území

Libanonský premiér Naváf Salám uvítal prodloužení mandátu mírové mise. Jedná se podle něj o výzvu pro Izrael, aby se stáhl z pěti míst na jihu Libanonu, které nadále okupuje. Rezoluce stvrzuje nezbytnost rozšíření kontroly Libanonu nad celým svým územím, míní Salám.

Izraelský velvyslanec při OSN Danny Danon po hlasování prohlásil, že jednotky UNIFIL ve své misi selhaly. Dopustily podle něj, že se hnutí Hizballáh stalo nebezpečnou hrozbou v regionu.

Nová rezoluce prodlužuje mandát do prosince příštího roku a očekává „spořádaný a bezpečný odchod (jednotek UNIFIL) počínaje 31. prosincem 2026 a po dobu jednoho roku“. Po odchodu jednotek se tak libanonská armáda má stát jedinou ozbrojenou složkou působící na jihu této země. Rezoluce také vyzývá židovský stát, aby stáhl své jednotky z libanonského území.

Mise UNIFIL byla zřízena v roce 1978 k monitorování situace u hranice s Izraelem. Příměří mezi Jeruzalémem a Bejrútem z loňského podzimu počítá s tím, že jednotky UNIFIL spolu s libanonskou armádou budou jediné ozbrojené složky na jihu Libanonu, kde působilo teroristické hnutí Hizballáh. To zhruba rok ostřelovalo sever Izraele, čímž chtělo podpořit svého spojence, teroristické hnutí Hamás, proti kterému vede židovský stát válku v Pásmu Gazy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 9 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 11 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...