Rada bezpečnosti OSN rozhoduje o kompromisním návrhu Francie ponechat ještě rok mezinárodní mírové síly UNIFIL v Libanonu. Hlasování bylo podle zpráv médií odloženo na pátek. Na urychlení stažení jednotek tlačí Izrael. Americký zvláštní vyslanec Thomas Barrack ale v úterý prohlásil, že Washington podpoří plán Paříže.
Jednotky UNIFIL působí v Libanonu od roku 1978, kdy v zemi zuřila občanská válka. Mírová mise vznikla za účelem potvrzení stažení izraelských sil a demilitarizace Hizballáhu. Zároveň měla pomoci vládě v Bejrútu obnovit kontrolu nad jihem Libanonu. Během následné okupace této oblasti židovským státem mezi lety 1982 až 2000 se mise soustředila především na poskytování humanitární pomoci.
Po druhé izraelsko-libanonské válce v roce 2006 Rada bezpečnosti posílila pravomoci jednotkám UNIFIL a doplnila jejich mandát o další úkoly, jako je pomoc vysídleným osobám. V rámci jednotek nyní slouží zhruba 10 500 vojáků. Největší kontingenty s více než tisícem příslušníků mají Indonésie a Itálie. Mandát mise, která vyjde na stovky milionů dolarů ročně a jejíž financování schvaluje Valné shromáždění, obnovuje každoročně Rada bezpečnosti.
Obavy Bejrútu
Současný mandát končí misi už 31. srpna. Libanonský prezident Joseph Aún přitom varoval, že odchod jednotek OSN měl negativní dopad na situaci v zemi. Bejrút by si přál pokračování mise další dva až tři roky.
Mluvčí OSN Stéphane Dujarrić minulý týden označil podporu libanonské armády ze strany mírových sil za „klíčovou“ a zdůraznil, že jednotky UNIFIL pomáhají přispět ke stabilitě podél takzvané Modré linie, což je nárazníkové pásmo mezi Izraelem a Libanonem.
Dosud nebylo jasné, zda Washington neuplatní v Radě bezpečnosti právo veta, jelikož mluvčí amerického ministerstva zahraničí dříve uvedl, že se k jednáním rady nebude vyjadřovat. Zvláštní vyslanec Barrack ale v úterý potvrdil, že USA prodloužení mise o rok odsouhlasí. Spojené státy a Izrael údajně usilují o úplné ukončení mise do 31. srpna 2026, píše irská veřejnoprávní televize RTÉ.
UNIFIL má v současnosti společně s libanonskou armádou zaručit bezpečnost na jihu země. Dohoda o příměří z loňského podzimu počítá s tím, že šíitské teroristické hnutí Hizballáh přesune své vojenské struktury na sever od řeky Lítání a že Izrael odejde z jihu Libanonu. Židovský stát si ale ponechal vojáky v několika strategických oblastech a nadále provádí údery po celém Libanonu.
Hizballáh před vypuknutím loňského konfliktu více než rok ostřeloval z příhraniční oblasti sever židovského státu. Ten následně uskutečnil invazi do sousední země, při níž utrpělo zranění i několik členů mírové mise.
V nejnovějším návrhu textu, k němuž se dostala agentura AFP, by Rada bezpečnosti naznačila „svůj záměr pracovat na stažení jednotek UNIFIL s cílem učinit libanonskou vládu jediným poskytovatelem bezpečnosti v jižním Libanonu“.
Tlak na odzbrojení Hizballáhu
Libanon se nyní potýká s ožehavou otázkou odzbrojení Hizballáhu a kabinet tento měsíc pověřil armádu vypracováním plánu, jak tohoto cíle dosáhnout do konce roku. Hizballáh ale odmítá složit zbraně, dokud trvá přítomnost izraelských sil v zemi.
Vedení hnutí pohrozilo demonstracemi a střety v případě, že by se vláda rozhodla své záměry uskutečnit. Teroristická skupina je však po izraelských úderech velmi oslabená a zřejmě nemůže počítat s tak rozsáhlou pomocí od svého hlavního spojence Íránu jako v minulosti.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v tomto týdnu slíbil postupný odchod izraelských vojáků ze sousední země, pokud se Bejrútu podaří Hizballáh odzbrojit. Tlak na libanonskou vládu vyvíjí i Spojené státy. Barrack v úterý uvedl, že Bejrút předloží plán na odzbrojení skupiny už v neděli.
Načítání...
