Stažení

Mali uzavřelo všechny školy a univerzity kvůli nedostatku pohonných hmot. Africká země čelí od počátku září blokádě dovozu paliv zavedenou tamními džihádisty. Americká i česká diplomacie vybízí své občany, aby Mali opustili. Bezpečnostní situace v zemi se zhoršuje po odchodu západních vojáků.

Kromě izraelských rukojmí se na svobodu dostalo i na 250 odsouzených palestinských teroristů, které výměnou propustily izraelské úřady. Jsou mezi nimi příslušníci Hamásu nebo Palestinského islámského džihádu z Gazy i Západního břehu, a to včetně odsouzených na doživotí za vraždění Izraelců. Teroristé se po stažení armády židovského státu rychle přeskupili a znovu jsou vidět se zbraněmi v ulicích. Domů se vrací i přes 1700 obyvatel Gazy zadržených od začátku izraelské invaze.

Rada bezpečnosti OSN rozhoduje o kompromisním návrhu Francie ponechat ještě rok mezinárodní mírové síly UNIFIL v Libanonu. Hlasování bylo podle zpráv médií odloženo na pátek. Na urychlení stažení jednotek tlačí Izrael. Americký zvláštní vyslanec Thomas Barrack ale v úterý prohlásil, že Washington podpoří plán Paříže.

Před dvaceti lety se izraelské síly stáhly z Pásma Gazy a vláda definitivně přešla pod Palestince. Krok vedl k otřesům na izraelské politické scéně, vzestupu Hamásu a následné blokádě, jež uvrhla enklávu do chudoby. Mnohdy násilím byly v roce 2005 vysídleny i tisíce obyvatel nelegálních židovských osad. Někteří Izraelci teď spřádají plány na poválečný návrat.

Americký ministr obrany Pete Hegseth nařídil stažení dvou tisíc členů Národní gardy z Los Angeles. Píše to agentura Reuters. Vláda prezidenta Donalda Trumpa povolala Národní gardu v době protestů proti zátahům imigračních úřadů. Ve městě zůstává dalších dva tisíce gardistů a sedm set příslušníků námořní pěchoty.

Bývalým tlumočníkům americké armády a dalším Afgháncům, kteří utekli před teroristickým hnutím Taliban do Spojených států amerických, hrozí deportace. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa jim zrušila status dočasné ochrany (TPS), i když jim po návratu do jejich země hrozí pronásledování. Na odpor se postavila řada amerických veteránů, kteří s Afghánci spolupracovali.

Před čtvrt stoletím skončila izraelská okupace jižního Libanonu. Za více než dvě dekády nedokázala zajistit bezpečí na severu židovského státu a stvořila mocný Hizballáh. Koloběh vojenských vpádů do sousední země ale pokračuje. Poslední invaze v reakci na ostřelování šíitských teroristů si vyžádala životy tisíců Libanonců včetně civilistů a zdevastovala infrastrukturu.

Příměří může nastat jen v případě, že Kyjev stáhne své vojáky ze všech ukrajinských regionů, na které si činí nárok Moskva – podle agentur Reuters a Bloomberg tuto podmínku zmínilo Rusko na páteční schůzce s ukrajinskou delegací v Istanbulu. Moskva podle těchto zdrojů navíc požaduje neutrální status Ukrajiny. Prezident USA Donald Trump chce v pondělí telefonicky jednat o zastavení konfliktu se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.

Vysoce postavení představitelé amerického ministerstva obrany se zabývají návrhem na stažení až deseti tisíc vojáků z východní Evropy, napsal zpravodajský server NBC News s odvoláním na šest nejmenovaných amerických a evropských informovaných činitelů. V této souvislosti zmínili obavy, že by takový krok mohl povzbudit ruského vládce Vladimira Putina, jehož vojska pokračují ve válečném tažení na Ukrajině. V Polsku pak Američané oznámili „plánované přesunutí" svých vojáků z jedné z tamních vojenských základen jinam v rámci země.

Američané z přechodového týmu prezidenta Donalda Trumpa se v uplynulých měsících opakovaně a v tichosti sešli s ruskými zástupci ve Švýcarsku, aby jednali o možnostech ukončení ruské války na Ukrajině, informovala agentura Reuters. Trump v pátek uvedl, že nepokládá za nezbytnou přítomnost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na jednáních o ukončení války na Ukrajině, protože velmi ztěžuje uzavírání dohod.

Izraelská armáda se stáhla ze všech příhraničních libanonských vesnic, její jednotky ale dál zůstávají na pěti pozicích, uvedla agentura AFP. V úterý vypršela lhůta, dokdy měli vojáci židovského státu z Libanonu odejít. Bejrút reagoval, že bude pokládat další přítomnost izraelských sil na svém území za okupaci.

Libanonské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že střety mezi izraelskými silami a místními obyvateli, kteří se začali vracet na jih země, si vyžádaly nejméně 22 mrtvých a 124 zraněných. Mezi oběťmi jsou i ženy a voják. Izraelští vojáci tvrdí, že v ohrožení sáhli k varovným výstřelům. Na základě dohody, jež ukončila boje mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh, se měla do neděle izraelská armáda z oblasti stáhnout. Jeruzalém dříve oznámil, že tak neučiní, protože Bejrút dohodu neplní. Obyvatele vyzval, aby se zatím nevraceli.

Syrští islamističtí povstalci oznámili, že mají pod kontrolou klíčové město Homs. Vojáci věrní režimu syrského prezidenta Bašára Asada z něj podle Reuters ustupují. Vládní síly se podle AFP zároveň stahují z míst vzdálených jen asi deset kilometrů jihozápadně od Damašku. Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) tvrdí, že povstalci hlavní město země obkličují.

Ukrajinská armáda ve středu oznámila stažení svých vojáků z Vuhledaru, aby se tam vyhnula ruskému obklíčení, informují ukrajinská média s odvoláním na vojenské uskupení Chortycja. O dobytí východoukrajinského města invazními jednotkami už dříve hovořily neoficiální zdroje.

Výbor hnutí ANO stáhl chomutovského primátora Marka Hrabáče z kandidátky v Ústeckém kraji pro krajské volby. Ústecké krajské předsednictvo ANO poté Hrabáče navrhlo vyloučit také z hnutí. Primátor byl obviněn kvůli machinaci s tendry, stejně jako třináct dalších lidí a pět firem. Krajští radní mezitím ve středu odvolali obviněného ředitele Správy silnic a údržby Ústeckého kraje Libora Tačnera. Na něj, na Hrabáče a ještě na jednu osobu navrhne žalobce vazbu, soud o ní rozhodne ve čtvrtek.

Obyvatelé a záchranáři v Gaza City uvádějí, že se izraelské síly v noci na pátek stáhly z některých čtvrtí města po téměř týden trvající prudké ofenzivě, která za sebou v největší městské aglomeraci palestinského pobřežního pásu zanechala desítky mrtvých, ruiny domů a rozbořené silnice. Izraelská armáda zintenzivnila operace právě v době, kdy se zprostředkovatelé USA, Kataru a Egypta snaží dotáhnout do konce dohodu o příměří ve válce, kterou vede Izrael už desátým měsícem proti Hamásu v odvetě za jeho teroristický útok z loňského října.

Na trati v Pardubicích, kde se ve středu pozdě večer srazil rychlík s nákladním vlakem, se po více než 40 hodinách začalo odpoledne jezdit bez omezení. Novinářům to oznámil mluvčí hasičů Správy železnic Martin Kavka. Zbytek vraku osobního vagonu, který dosud po nehodě na trati zůstával, je posunutý stranou a bude se odklízet v pondělí, dodal. Plně se tak uvolnila cesta pro vlaky na hlavní koridorové trati mezi Prahou a Moravou.

Mobilní aplikaci Portál občana si od spuštění stáhlo téměř 150 tisíc lidí. Informaci České televizi poskytla Digitální a informační agentura (DIA). Od druhé poloviny června by měla aplikace umožňovat i vstup do systému DROZD, který slouží k registraci Čechů při zahraničních cestách.

Digitální a informační agentura (DIA) ve čtvrtek ráno oficiálně spustila mobilní verzi Portálu občana. Služba slouží pro kontakt lidí se státní správou. Podle ředitele agentury Martina Mesršmída by se i díky nové mobilní aplikaci mohl do konce roku zvýšit počet uživatelů služby ze současných 1,2 milionu na 1,6 až 1,7 milionu.

Vláda v Mali vyzvala OSN, aby ze země stáhla své mírové jednotky. Jejich příslušníků je v západoafrické zemi, kde se ujala vlády vojenská junta, přes deset tisíc. Mise v Mali působí již deset let.

Před budovou gruzínského parlamentu se ve čtvrtek večer sešly tisíce lidí k nové opoziční demonstraci, třetí v posledních třech dnech. Vláda už oznámila propuštění více než sta osob zatčených při uplynulých, místy násilných protestech, které vyvolal odpor proti zákonu o takzvaných zahraničních agentech. V reakci na protesty vláda ráno tuto normu stáhla, což prezidentka Salome Zurabišviliová, která se ji chystala vetovat, označila za vítězství lidu.

Velvyslanci zemí Evropské unie se v pondělí večer shodli na společné půjčce 18 miliard eur (asi 440 miliard korun) pro Ukrajinu a globální patnáctiprocentní dani pro velké nadnárodní firmy. Na Twitteru to oznámilo české předsednictví Rady EU. Maďarsko, které obě dohody dlouhodobě blokovalo, stáhlo veto při souběžném jednání o svých penězích z unijních fondů.

Ústup ruských vojsk z Chersonu, jediného oblastního centra dobytého Rusy při invazi na Ukrajinu, vyvolává podle analytiků amerického Ústavu pro studium války (ISW) bezprecedentní kritiku namířenou proti šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi. Ústup proto budí ideologický rozkol mezi Putinem a radikálními stoupenci války.

Ruská vojska se patrně budou stahovat ze západního břehu Dněpru v Chersonské oblasti, tvrdí podle ruských médií zástupce okupačních úřadů v regionu Kirill Stremousov. Na západním břehu Dněpru přitom leží také samotné středisko oblasti Cherson, jedno z největších měst, které se podařilo Moskvě od začátku invaze na Ukrajinu obsadit. Ukrajina varuje, že se okupanti mohou snažit vytvořit zdání ústupu.