Izraelské síly se po ofenzivě částečně stáhly z města Gaza, tvrdí tamní obyvatelé a záchranáři

Obyvatelé a záchranáři v Gaza City uvádějí, že se izraelské síly v noci na pátek stáhly z některých čtvrtí města po téměř týden trvající prudké ofenzivě, která za sebou v největší městské aglomeraci palestinského pobřežního pásu zanechala desítky mrtvých, ruiny domů a rozbořené silnice. Izraelská armáda zintenzivnila operace právě v době, kdy se zprostředkovatelé USA, Kataru a Egypta snaží dotáhnout do konce dohodu o příměří ve válce, kterou vede Izrael už desátým měsícem proti Hamásu v odvetě za jeho teroristický útok z loňského října.

Civilní záchranná služba v Hamásem ovládané Gaze uvedla, že její týmy za uplynulý týden vyzvedly přibližně šedesát těl Palestinců, které podle ní izraelské jednotky zabily ve čtvrti Tel Hava a na okraji čtvrti Sabra. Obyvatelé i záchranné týmy, s nimiž hovořila agentura Reuters, upozornili, že zatímco z některých oblastí se tanky stáhly, nad jinými si spolu s odstřelovači nadále udržují kontrolu, a varovali obyvatele, aby se v těchto místech nepokoušeli o návrat do svých domovů.

Mluvčí civilní obrany v Gaze Mahmúd Basal v komentáři, který zveřejnila média ovládaná Hamásem, tvrdí, že „v ulicích jsou roztroušená těla, znetvořená těla, jsou tam těla celých rodin a těla všech členů jedné rodiny jsou také v domě, který byl zcela vypálen“.

Izraelská armáda ve čtvrtek uvedla, že její síly usilují o likvidaci kapacit Hamásu ve městě Gaza, že se při tom „řídí mezinárodním právem a přijímá veškerá možná opatření ke zmírnění civilních škod“. Totéž se nedá říci o hnutí Hamás, dodala.

Ozbrojená křídla teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád uvedla, že s izraelskými silami svedla tvrdé boje, útočila na ně pomocí protitankových střel a minometné palby a mnoho vojáků zranila či zabila. Izraelská armáda se k těmto tvrzením nevyjádřila.

Město Gaza, kde před válkou žila více než čtvrtina z 2,3 milionu obyvatel celého pásma, bylo silně poničeno už v prvních týdnech války a většina obyvatel se z něj tehdy evakuovala. Statisíce Palestinců se nicméně vrátily do svých domovů, které ovšem často nalezly v troskách. V současné době tam podle OSN pobývá 300 tisíc až 350 tisíc lidí. Ti jsou nyní opět vyzýváni, aby město, které armáda už v první fázi války prohlásila za „vyčištěné od teroristů“, opustili. Agentura Reuters uvedla, že není jasné, kde by pro ně mohlo být bezpečno, když Izrael současně útočí i ve střední a jižní části Pásma Gazy,

Média Hamásu také tvrdí, že v Chán Júnisu na jihu byli při leteckém úderu na středisko pro distribuci humanitární pomoci zabiti čtyři lidé, kteří pracovali pro muslimskou nevládní nadaci al-Khair, jež sídlí ve Velké Británii a Turecku.

Jednání o příměří

Arabští zprostředkovatelé za podpory Spojených států se mezitím snaží vyřešit sporné body a dosáhnout dohody mezi Izraelem a Hamásem o příměří a propuštění zbývajících rukojmí, které palestinští ozbrojenci od útoku ze 7. října zadržují v Pásmu Gazy.

Vysoce postavený představitel Hamásu obvinil židovský stát, že se snaží jednání záměrně zdržovat a protahovat a že nevyužil příležitosti, když oni před týdnem slevili z jednoho ze svých klíčových požadavků. „Jeruzalém k návrhu Hamásu nezaujal jasné stanovisko. Po jednání se zprostředkovateli v katarském Dauhá jim Izrael řekl, že se jeho delegace vrátí ke konzultaci s izraelskou vládou,“ řekl Reuters představitel, který si nepřál být jmenován.

Hamás v rozhovorech nadnesl možnost, že by po skončení války Pásmo Gazy a Západní břeh Jordánu spravovala vláda složená z nestraníků. Podle serveru The Times of Israel to řekl člen politického byra Hamásu, zatímco další zdroj z tohoto hnutí uvedl, že by to otevřelo cestu k uspořádání palestinských všeobecných voleb.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek prohlásil, že je i nadále odhodlán v jednáních o příměří pokračovat, a obvinil Hamás z požadavků, které jsou se současným návrhem dohody v rozporu. Neuvedl však konkrétně, které to jsou.

Dva egyptské zdroje ve čtvrtek agentuře Reuters řekly, že při jednání v otázkách propuštění rukojmí a stažení izraelských sil došlo k pokroku, ale stále se pracuje na bezpečnostních opatřeních a zárukách příměří.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...