Gaza

Klid zbraní v Gaze by mohl nastat do konce roku. Při vyjednávání zbývá překonat neshody Izraele a vedení teroristického Hamásu ohledně počtu rukojmí, která mají být propuštěna v první fázi. Izraelské nálety mezitím za posledních 24 hodin zabily nejméně tři desítky lidí, včetně civilistů. Podle OSN se z Gazy snaží uprchnout skoro dva miliony lidí – mezi ně patří i Razan, které k útěku pomáhají čeští dárci.

Libanonská armáda uvedla, že Izrael ve čtvrtek a ve středu, kdy začalo platit příměří, několikrát porušil klid zbraní. Armáda židovského státu zase ve čtvrtek odpoledne oznámila, že na jihu Libanonu provedla úder na objekt, který ke skladování raket využívá teroristické hnutí Hizballáh. Podle agentury Reuters šlo o první podobný úder od začátku příměří. Už dříve během čtvrtka izraelská armáda (IDF) hlásila, že na několika místech v libanonském pohraničí zaznamenala příchod „podezřelých osob“, a označila to za porušení příměří s Hizballáhem. Tanky IDF zasáhly několik jižních oblastí sousední země.

„Obě strany konfliktu jsou v pozicích, které k sobě v jednáních nelze přiblížit,“ hodnotí válku mezi teroristickým hnutí Hamás a Izraelem redaktor zahraniční redakce ČT a bývalý zpravodaj na Blízkém východě Jakub Szántó. Situaci civilistů v Pásmu Gazy popisuje jako tragickou, podle jeho zdrojů na jih Gazy již několik dní nedorazila potravinová pomoc. Na válečné operace ve čtvrtek zareagoval Mezinárodní soudní dvůr, který vydal zatykače na představitele Izraele i Hamásu.

V případě mezinárodních zatykačů koná státní zastupitelství a policie, nejde o politické rozhodnutí. Tímto způsobem reagoval mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake na fakt, že Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, exministra obrany židovského státu Jo'ava Galanta a jednoho z bývalých lídrů teroristického hnutí Hamás Muhammada Dajfa. Premiér Petr Fiala (ODS) považuje rozhodnutí soudu za nešťastné, podle něj oslabuje autoritu v jiných případech.

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, exministra obrany židovského státu Jo'ava Galanta a jednoho z bývalých lídrů teroristického hnutí Hamás Muhammada Dajfa za údajné válečné zločiny. ICC zamítl izraelské námitky proti žádosti o vydání zatykače, který Netanjahuova kancelář označila za antisemitský a absurdní. Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell naopak míní, že rozhodnutí soudu by mělo být respektováno a také v praxi provedeno. ICC dosud obvinil přes 65 lidí, je mezi nimi i ruský vůdce Vladimir Putin.

Obyvatelé na výzvu izraelské armády opouštějí zbytky svých domovů na obléhaném severu Pásma Gazy. Rodiny s dětmi a váleční invalidé míří pěšky na jih. Pod zárukou anonymity někteří izraelským médiím řekli, že za jejich zranění nese zodpovědnost teroristické hnutí Hamás, které jim navíc zabavovalo jídlo z humanitární pomoci. Spojené státy americké Izraeli hrozily, že pokud se situace v Gaze nezlepší, omezí dodávky zbraní. Nakonec ale k tomuto kroku nepřistoupily.

Amsterdam zažil v noci na úterý nové násilné protesty proti izraelskému postupu v Pásmu Gazy. Místní policie mezitím zatkla dalších pět lidí podezřelých z podílu na lynčování izraelských fotbalových fanoušků minulý čtvrtek. Celkem jich už zadržela sedm desítek. Většina je zpátky na svobodě. Zvláštní vyšetřovací tým zatím dál prochází videozáznamy a vyslýchá svědky.

Přestože lídr teroristického hnutí Hamás Jahjá Sinvár byl cílem vojenských operací v Gaze déle než rok, k jeho smrti vedla náhodná srážka s izraelskými vojáky na rutinní hlídce v Rafahu. Bližší informace dodal mluvčí izraelské armády Daniel Hagari, který zveřejnil dronové záběry posledních chvil před Sinvárovou smrtí.

Šéf palestinské teroristické organizace Hamás Jahjá Sinvár je mrtev, v Pásmu Gazy ho zabili izraelští vojáci. Jeho smrtí však válka v Pásmu Gazy nekončí, řekl v projevu ve čtvrtek večer izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Podle něj je další prioritou přivést domů rukojmí, která drží Hamás od útoku na Izrael z loňského 7. října. Prezident země Jicchak Herzog armádu a bezpečnostní složky za zabití Sinvára pochválil. Podle amerického prezidenta Joea Bidena není Hamás po smrti svého vůdce schopen loňský útok opakovat a otevřela se šance na mír v Pásmu Gazy bez Hamásu u moci.

Izraelská armáda provedla úder na město Džabalíja v severní Gaze, informovala agentura Reuters. Podle Izraelců byl cílem útoku areál bývalé školy. Uvedli, že se tam ukrývaly desítky teroristů z palestinského hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu. Naopak podle tamního ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem škola sloužila jako útočiště pro uprchlíky a při úderu na ni zemřelo nejméně 28 lidí a dalších 98 bylo zraněno. Tamní úřady také tvrdí, že jedenáct lidí v důsledku izraelského úderu zahynulo ve městě Gaza.

Česká republika podle serveru Euronews zablokovala společné prohlášení Evropské unie vyzývající k „okamžitému příměří“ mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh. Sedmadvacítka tak k vyostřujícímu se konfliktu nemohla jednotné stanovisko vydat. České ministerstvo zahraničí oznámilo, že Praha prohlášení zablokovala, neboť prý jednostranně omezovalo právo Izraele na sebeobranu proti teroristům z Hizballáhu.

Izrael potvrdil, že při úderech na Bejrút z minulé noci zemřel šéf oddělení vnitřní bezpečnosti Hizballáhu Nabíl Kaúk. Írán mezitím pohrozil pomstou za smrt vlivného člena revolučních gard, který zemřel v pátek při stejném útoku jako vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh. Celkem při úderu zemřelo dvacet členů vedení Hizballáhu, oznámila armáda. V posledních hodinách na židovský stát zaútočily irácké milice podporované Teheránem, Hizballáh i jemenští hútíové. Americká televize ABC uvedla, že se Jeruzalém chystá na omezený vpád na libanonské území.

Izraelská armáda čtvrtým dnem pokračuje v rozsáhlé operaci na Západním břehu Jordánu. Podle svých slov už zabila šestadvacet palestinských ozbrojenců a dalších třicet zadržela. Od teroristického útoku Hamásu loni 7. října zažívá Západní břeh eskalaci násilí jak ze strany palestinských radikálů, tak židovských osadníků.

Ve stínu konfliktu v Pásmu Gazy pokračují spory mezi Izraelem a Palestinci o Jeruzalém. Na jihu hlavního města židovského státu se staví nová čtvrť – podle odpůrců projektu možná znemožní případné budoucí rozdělení města mezi dva státy.

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová v projevu na závěr sjezdu demokratů ve čtvrtek pozdě večer (v pátek ráno SELČ) formálně přijala nominaci své strany do listopadových prezidentských voleb a voličům vzkázala, že mají šanci vytyčit „novou cestu vpřed“. Americký exprezident, republikán Donald Trump projev své volební soupeřky zkritizoval a prohlásil, že když nynější viceprezidentka zvítězí v listopadových volbách, „nebudeme mít zemi“.

Po izraelském úderu na školu ve městě Gaza zemřely desítky lidí. Podle palestinské agentury WAFA se v budově v době útoku ukrývali uprchlíci, kteří přišli o své domovy. Izrael naopak tvrdí, že z místa operoval Hamás a že armáda zlikvidovala dvacet bojovníků tohoto teroristického hnutí a Islámského džihádu. Jeruzalém také uvedl, že čísla udávaná palestinskou agenturou, která mluvila až o stovce mrtvých, jsou nadsazená.

Spojené státy a Velká Británie v sobotu vyzvaly své občany pobývající v Libanonu k bezodkladnému opuštění země. Učinily tak v obavách z vypuknutí širšího vojenského konfliktu na Blízkém východě. Izrael v sobotu zasáhl cíle na jihu Libanonu i v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu. USA vyslaly do Středozemního moře letadlovou loď, aby posílily obranu svého blízkovýchodního spojence.

Světová zdravotnická organizace varuje před extrémně vysokým rizikem šíření dětské obrny v Pásmu Gazy i za jejími hranicemi. Virus způsobující závažné onemocnění objevili experti v odpadních vodách ve válkou zdevastované palestinské enklávě. V následujících dnech budou odebírat další vzorky, aby zjistili, do jaké míry se nákaza šíří mezi lidmi, informoval zpravodaj ČT Václav Černohorský.

Ukrajina, Pásmo Gazy, Súdán nebo Haiti. Současný svět sužuje několik válečných konfliktů, mnohdy při nich umírají i děti. Humanitární krize spojené s válkami monitoruje Dětský fond organizace Spojených národů (UNICEF). Jako jednu z „nejhorších humanitárních katastrof“ hodnotí Pavla Gomba, ředitelka tuzemské pobočky organizace, situaci v Palestině. V Událostech, komentářích upozornila na to, že v oblasti vlivem války Izraele s teroristy z Hamásu „není bezpečné místo“.

Obyvatelé a záchranáři v Gaza City uvádějí, že se izraelské síly v noci na pátek stáhly z některých čtvrtí města po téměř týden trvající prudké ofenzivě, která za sebou v největší městské aglomeraci palestinského pobřežního pásu zanechala desítky mrtvých, ruiny domů a rozbořené silnice. Izraelská armáda zintenzivnila operace právě v době, kdy se zprostředkovatelé USA, Kataru a Egypta snaží dotáhnout do konce dohodu o příměří ve válce, kterou vede Izrael už desátým měsícem proti Hamásu v odvetě za jeho teroristický útok z loňského října.

Novým britským premiérem se po vítězství v předčasných parlamentních volbách stane lídr Labouristické strany Keir Starmer. Centristický politik je podle expertů technokrat, který neumí strhnout davy jako jeden z jeho předchůdců Tony Blair, labouristy ale dokázal stabilizovat a přivést blíže ke středu. Úspěšný obhájce lidských práv a bývalý prokurátor Starmer chce podpořit podnikatele a zkrátit čekací lhůty u lékařů. Odpůrci ho nazývají „levicovým londýnským právníkem“, část labouristů mu vyčítá proizraelské postoje.

Izrael chce zestátnit největší část okupovaného Západního břehu Jordánu za 30 let. Informuje o tom agentura AP. Izraelské úřady schválily podle nevládní organizace Peace Now zabrání půdy o rozloze 12,7 kilometru čtverečního v okolí řeky Jordán. To umožní území v blízkosti palestinské metropole Ramalláhu pronajímat Izraelcům, zatímco Palestinci na ně ztratí nárok. Podle mezinárodního práva přitom Izraeli Západní břeh nepatří.

Konflikt v Pásmu Gazy trvá už přes osm měsíců a minimálně stejně dlouho trvá také snaha o pomoc tamnímu civilnímu obyvatelstvu. Situaci provází nedostatek vody, jídla, léků i zdravotní pomoci. O tom, jak těžké je dostat pomoc tam, kde je nejvíce potřeba, hovořila v Interview ČT24 regionální manažerka Charity ČR pro Blízký východ Kateřina Velíšková. V rozhovoru mimo jiné zmínila, že se vzhledem k aktivním bojům nedaří kompletně zajistit bezpečnost humanitárním pracovníkům.

Izraelský nejvyšší soud jednomyslně rozhodl, že vláda musí povolat ultraortodoxní židovské studenty do armády. Informoval o tom izraelský server Times of Israel. Verdikt může znamenat potíže pro vládní koalici Benjamina Netanjahua, protože má krajně pravicové ortodoxní koaliční partnery. Úřad generálního prokurátora vyzval armádu, aby začala rozhodnutí soudu naplňovat. Ultraortodoxní židé (charedim) měli v zemi výjimku z branné služby od založení Izraele v roce 1948.