Gaza strana 2 z 5

V Káhiře se v neděli obnoví jednání o příměří v Pásmu Gazy, informovala agentura Reuters s odvoláním na dva bezpečnostní zdroje. Izrael a palestinské teroristické hnutí Hamás jednají o možném příměří s pomocí prostředníků, včetně Egypta či Kataru. Rámec dohody je prý hotový, řekl tiskovým agenturám zdroj z americké administrativy. Izrael s ním souhlasí, teď prý záleží na Hamásu. Americký prezident Joe Biden doufá, že se podaří uzavřít příměří do muslimského postního měsíce ramadánu, který letos začíná 10. března.

Izrael bude v letošním ročníku Eurovize reprezentovat Eden Golanová. Zatímco dvacetiletá zpěvačka se na mezinárodní písňovou soutěž těší, ne všichni jsou z její účasti nadšení. Kvůli dění v Pásmu Gazy by pěvecké klání měl židovský stát podle kritiků ze severských zemí, včetně Švédska, které letošní ročník pořádá, opustit. Argumentují vyřazením Ruska kvůli agresi vůči Ukrajině. Podle pořádající Evropské vysílací unie (EBU) je takové srovnání ale složité a odvolává se na to, že není politickou organizací.

Jedenatřicet z rukojmí zadržovaných v Pásmu Gazy je po smrti, oznámil v úterý vpodvečer podle agentury Reuters mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Jeruzalém dříve uvedl, že v Pásmu Gazy je stále zadržováno 136 lidí odvlečených loni v říjnu teroristy.

Na základě obvinění Izraele, že se několik pracovníků agentury OSN pro pomoc palestinským uprchlíkům (UNRWA) zapojilo do loňského útoku Hamásu, propustila humanitární organizace několik svých zaměstnanců. Dvanáct zemí už také pozastavilo financování agentury, včetně největších přispěvatelů, jako jsou Spojené státy. Tento krok však může prohloubit humanitární katastrofu v Pásmu Gazy, varují představitelé OSN.

U Chán Júnisu, kde Izrael zahájil nové bojové operace, je humanitární situace naprosto katastrofická. Podle výzkumného pracovníka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakuba Záhory to ale není jen v posledních dnech, ale už několik desetiletí. „Opravdu tam reálně hrozí hladomor statisícům, možná i milionu lidí na malém území,“ uvedl ve vysílání ČT24.

Obyvatelé některých izraelských měst poblíž hranice s okupovaným Západním břehem hlásí v noci podezřelé vibrace a zvuky z podzemí. Lidé mají obavy, že islamisté budují nové tunely pro náhlý vpád do židovského státu. Izraelská armáda zprávy prověřuje.

„Když ukrajinská média napíšou něco proti vládě, tak mají lidé pocit, že to bourá vnitřní jednotu. Dělat tam investigativu je těžké,“ říká šéfredaktor serveru Voxpot Vojtěch Boháč. Do válkou zmítané země jezdí jako reportér pravidelně, k novinařině se ale naopak dostal během studia v Rusku. „Mám mezi ruskými novináři řadu kamarádů, kteří jsou skvělí investigativci. Je ale plno dalších, kteří to nevnímají jako poslání šířit pravdu,“ vypráví v podcastu Background ČT24.

Stále intenzivnější boje mezi izraelskou armádou a teroristy z hnutí Hamás už probíhají i na jihu Pásma Gazy. Jeruzalém vyzval civilisty, aby se přesunuli k hranici s Egyptem. Tam se tísní statisíce Palestinců v podmínkách, které se rychle zhoršují. Podle OSN hladoví polovina z dvou milionů obyvatel enklávy.

Izraelské ozbrojené síly oznámily, že pokračují v postupu do Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy, zatímco letectvo provádí údery na desítky cílů radikálního palestinského hnutí Hamás. Izraelští vojáci během svého postupu v Chán Júnisu zničily další tunel Hamásu.

Válka na Blízkém východě dopadla na dva miliony obyvatel Pásma Gazy, kde žije i malá křesťanská komunita čítající mezi osmi sty a tisícem lidí. Jejich počet se však už několik let zmenšuje, pokles nabral rychlejší tempo zejména po volbách roku 2006, kdy kontrolu nad Gazou převzalo islamistické a teroristické hnutí Hamás. Následně museli křesťané, stejně jako jejich muslimští sousedé, čelit následkům izraelské a egyptské blokády, kterou sousední státy reagovaly na politické změny. Nyní jsou navíc tamní křesťanské památky a domovy vystavené raketám izraelské armády.

Náčelník generálního štábu izraelské armády Herci Halevi v neděli potvrdil, že izraelské síly rozšiřují pozemní operaci i na jih Pásma Gazy, píše zpravodajský web The Times of Israel (ToI). Pozemní operace na severu regionu mezitím podle Haleviho pokračuje.

Z Pásma Gazy byly v noci hlášeny těžké boje, které se zaměřily zejména na oblast měst Gaza na severu a Chán Júnis na jihu tohoto úzkého pobřežního pásma, informoval server deníku The Times of Israel (ToI). Izraelská armáda ráno podle ToI oznámila, že za posledních 24 hodin od vypršení příměří s palestinským hnutím Hamás a obnovení bojů uskutečnila v celém pásmu vzdušné údery na více než 400 cílů. Jednání o možném prodloužení příměří se prý dostala do „slepé uličky“.

V Pásmu Gazy vypršelo příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás. Ani jedna ze stran do 6:00 SEČ neoznámila jeho prodloužení. Krátce před uplynutím doby příměří se v Izraeli u Pásma Gazy rozezněl poplach varující před leteckými útoky. Jeruzalém to označil za porušení dohody a oznámil pokračování vojenských operací proti Hamásu. Média informují o útocích napříč oblastí. Podle katarského ministerstva však vyjednávání o klidu zbraní navzdory bojům pokračují. Zahraniční zpravodaj ČT David Borek podotkl, že stále existuje šance na uzavření příměří mezi oběma stranami.

Dočasné příměří mezi Izraelem a teroristickým palestinským hnutím Hamás zatím pokračuje do pátečního rána, informovala izraelská armáda. Prodloužení o jeden den se povedlo dojednat jen krátce před vypršením předchozí úmluvy. Izraelská armáda večer informovala, že dalších šest rukojmí zadržovaných v Pásmu Gazy bylo předáno pracovníkům Červeného kříže a dále do Izraele. Celkem tak bylo ve čtvrtek propuštěno osm rukojmí, píše agentura Reuters.

Dočasné příměří mezi Izraelem a Hamásem se prodloužilo na osm dní, prozatím do pátečních ranních hodin. Z Gazy se ve čtvrtek na svobodu dostali dva lidé a na dalších šest až osm se čeká. A také na tři těla. Izraelská média se obávají, že jde o nejmladšího z násilně odvlečených, desetiměsíčního Kfira Bibase, jeho čtyřletého bratra Ariela a jejich matku Širi. Hamás tvrdí, že zahynuli při izraelském bombardování. Zdrcená rodina ale z jejich případné smrti činí zodpovědnými teroristy.

Izraelské vojákyně se podle izraelské armády zapsaly do historie jako první členky obrněných posádek v Izraeli, a dost možná na celém světě, které se zúčastnily ostrých bojů. V rozhovoru s izraelskou televizní stanicí Channel 12 z minulého týdne zmíněné vojákyně hovořily o tom, jak se 7. října řítily v tancích po hlavních silničních tazích, aby se dostaly do některé z dvacítky obcí na jihu Izraele, které se toho rána staly terčem masivního útoku teroristického palestinského hnutí Hamás. Objevují se ale také zprávy o tom, že jiné vojačky, které před útokem varovaly, jejich nadřízení neposlouchali.

Útok na okraji Jeruzaléma má nejméně tři oběti a šest dalších osob je zraněno, vyplývá podle webu Times of Israel z vyjádření policie a zdravotníků. Útočili dva střelci, podle médií jsou oba mrtví a byli to členové Hamásu, což později teroristické hnutí potvrdilo. V Izraeli panuje zvýšené napětí kvůli válce mezi Izraelem a Hamásem, do pátku by však měl platit dočasný klid zbraní.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řeší kvůli nynější blízkovýchodní válce dilema. Doma se potřebuje prezentovat jako ochránce Palestinců, aby upokojil islamistické kruhy, současně ale musí udržet strategické obchodní a obranné vztahy s Izraelem. Erdogan se na začátku konfliktu marně pokoušel získat roli hlavního mediátora, Washington dal nicméně přednost Kataru. Erdogan poté přitvrdil a označil Izrael za teroristický stát, čímž nastartoval další etapu ochlazování turecko-izraelských vztahů. Země se však vzájemně potřebují a po dekády udržovaly s přestávkami relativně vřelé vztahy. Podle expertů se proto i tato bouře nejspíš za čas přežene.

Izraelci se po útoku Hamásu postupně vracejí do svých domovů u hranic s Gazou – někteří z nich ovšem nemají kam. V kibucech nalézají vypálené domy a ve vzpomínkách znovu prožívají hrůzy 7. října. Řadě z nich navíc teroristé povraždili příbuzné. Obnova kibuců bude nákladná, pomoc slíbilo třeba Německo. Do zničených domovů se vracejí během příměří i palestinští civilisté v Pásmu Gazy.

Jedenáct rukojmí, která v pondělí propustilo teroristické palestinské hnutí Hamás, dorazilo s pomocí pracovníků Červeného kříže do Izraele, píše agentura Reuters. Izrael a Hamás se také dohodly na dvoudenním prodloužení příměří v Pásmu Gazy, oznámilo katarské ministerstvo zahraničí. Hamás dohodu o prodloužení klidu zbraní podle agentury Reuters také potvrdil. Podle palestinského hnutí se novou dohodu podařilo vyjednat za zprostředkování Kataru a Egypta. Pravidla podle teroristické skupiny platí stejná jako při dosavadním příměří.

Příbuzní některých ze čtyř desítek rukojmí, která se od pátku díky dohodě o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás dostala po sedmi týdnech v zajetí domů z Pásma Gazy, popsali podmínky, za jakých byli jejich blízcí drženi. Deník Ha'arec s odvoláním na několik příbuzných napsal, že některá rukojmí v posledních dvou týdnech už neměla skoro žádné jídlo, část Hamás věznil v tunelech pod Gazou po dlouhou dobu bez denního světla. Strach měli unesení podle deníku i z bombardování. Někteří také vypověděli, že měli zprávy o aktuálním dění díky rozhlasu či televizi.

Ministerstvo obrany podle zjištění České televize výrazně omezilo přístup českých občanů do zahraničních armád. Po několika měsících války na Ukrajině se změnila pravidla – a souhlas dostávají jen ti, kteří nikdy předtím nesloužili v české, respektive československé armádě. A to výrazně zmenšuje množinu možných zájemců pro boj na Ukrajině. Podle resortu jsou nepostradatelní pro obranyschopnost země. Pořad Zóna ČT24 se věnoval právnímu postavení českých vojáků, kteří odešli bojovat proti ruské invazi.

Teroristické palestinské hnutí Hamás v neděli propustilo další skupinu rukojmí zajatých při říjnovém útoku na Izrael. S odkazem na informace Červeného kříže to na sociální síti X napsal mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Podle něj jde o 14 Izraelců a tři cizince. Jeruzalém na oplátku propustil z věznic trojnásobný počet Palestinců. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu poprvé od vypuknutí konfliktu navštívil Pásmo Gazy. Je prý otevřený jednání o prodloužení příměří, Hamás ale musí pokračovat v propouštění rukojmí.

Konflikt mezi Araby a Židy zuří v Palestině s různou intenzitou už přes sto let. Pokusy vyřešit ho mírovou cestou zatím vždy ztroskotaly. Důvodů je dlouhá řada, ale dají se shrnout do jednoduchého tvrzení, které znali už první sionisté: Když dva národy, které nejsou schopné žít spolu, chtějí stejnou zem, musí to vyvolat spor.