Nepřímá jednání s Izraelem považuje Hamás zatím za pozitivní

Pondělní nepřímé rozhovory s Izraelem byly pozitivní a budou pokračovat i v úterý, sdělil agentuře AFP vysoký představitel teroristického hnutí Hamás. V egyptském letovisku Šarm aš-Šajch se vedou jednání o návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy a propuštění izraelských rukojmí. Ve středu by se k rozhovorům měl připojit americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff či katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání.

Al-Káhira News uvedla, že jednání v letovisku Šarm aš-Šajch budou v úterý pokračovat. Dříve informovala, že egyptští a katarští zprostředkovatelé s oběma stranami pracují na vytvoření mechanismu pro propuštění rukojmí držených v Gaze výměnou za propuštění Palestinců z izraelských věznic.

„Jednání včera (v pondělí) večer byla pozitivní, první část trvala čtyři hodiny,“ řekl představitel Hamásu. I podle něj by rozhovory měly pokračovat v úterý. Agentuře Reuters ve středu představitel Hamásu Fauzí Barhúm řekl, že organizace se snaží překonat překážky bránící dosažení dohody.

To, že jednání trvala čtyři hodiny, potvrdil i mluvčí katarského ministerstva zahraničí Madžíd Ansárí. Mluvčí nechtěl předjímat délku a výsledek jednání v Egyptě. „Nemám pochyby, že toto kolo jednání je procesem, do kterého se všechny strany zapojily se silným odhodláním dosáhnout shody, ale ke zvážení je mnoho detailů,“ dodal mluvčí.

Předmětem jednání v Egyptě je dvacetibodový mírový plán, který prezident Trump představil 29. září po jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, jenž ten samý den uvedl, že plán podporuje. Hamás posléze s plánem rovněž souhlasil, ale jen částečně.

S propuštěním rukojmí Hamás souhlasil, tvrdí však, že je nutné dojednat technické provedení výměny za propuštěné palestinské vězně. Palestinské hnutí rovněž žádá po prezidentu Trumpovi skutečné záruky, uvedl hlavní vyjednavač Hamásu Chalíl Hajja pro egyptskou stanici Al-Káhira. „Nemáme v okupanta (Izrael) důvěru,“ cituje agentura AFP Hajju, podle něhož Jeruzalém porušil dvě předešlá příměří v současné válce. Hamás proto od Trumpa žádá záruky, že válka skončí „jednou provždy“.

Jednání zřejmě zaberou několik dní

Trumpův návrh, který byl zveřejněn minulý týden, počítá s předáním všech rukojmí a zastavení bojů. Podle návrhu by se Pásmo Gazy mělo stát demilitarizovanou oblastí, což předpokládá, že se Hamás vzdá svých zbraní. Na blíže neurčenou dobu by v Pásmu Gazy měla vládnout technokratická palestinská vláda pod mezinárodní kontrolou. Plán počítá také s vytvořením stabilizačních jednotek, které by převzaly bezpečnostní dohled nad palestinským územím.

Nynější rozhovory začaly v předvečer druhého výročí teroristického útoku Hamásu na jihu Izraele, který stál na počátku nynější války v Pásmu Gazy. Palestinský zdroj blízký vedení Hamásu podle AFP řekl, že jednání mohou trvat několik dnů.

Ve středu by se k jednáním měl připojit americký zvláštní vyslanec Witkoff, řekl v úterý egyptský ministr zahraničí Badr Abdal Atí. Dodal, že s Witkoffem mluvil po telefonu o jednáních a návrhu Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy. Atí také hovořil s Witkoffem o možnosti, že by Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci na základě Trumpova plánu, a o vzniku stabilizačních jednotek, které by působily v Pásmu Gazy „na ochranu Palestinců a pro bezpečnost izraelské strany“.

Spolu s Witkoffem má přijet i Trumpův zeť Jared Kushner, který se za Trumpova prvního mandátu v roli poradce spolupodílel na vyjednávání takzvaných Abrahámovských dohod. Ty normalizovaly vztahy mezi Izraelem a několika arabskými zeměmi.

K jednáním se ve středu připojí také katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání, uvedl mluvčí katarského ministerstva zahraničí Madžíd Ansárí na síti X a dodal, že jeho účast přichází v kritické fázi rozhovorů. Agentura AFP uvedla, že do Egypta ve středu přicestuje i šéf turecké zpravodajské služby MIT Ibrahim Kalin.

Trump v pondělí novinářům v Bílém domě řekl, že si je dost jistý, že dohoda o míru je možná. „Myslím, že Hamás souhlasí s věcmi, které jsou velmi důležité... Myslím, že budeme mít dohodu,“ uvedl Trump.

Izraelské útoky v Gaze pokračují

Trump v neděli vyzval Izrael, aby přestal s bombardováním Pásma Gazy, zatímco probíhají jednání o jeho mírovém plánu. Izrael ovšem podle svědectví Palestinců a místních nemocnic s útoky nepřestal a ty si od neděle již vyžádaly další desítky mrtvých, uvádí agentura AP.

Izrael před čtyřmi týdny zahájil ofenzivu do města Gaza, která podle něj cílí na osvobození zbývajících osmačtyřiceti rukojmí zajatých při teroristickém útoku Hamásu ze 7. října 2023. Právě po tomto útoku, který si vyžádal okolo 1200 obětí, zahájila izraelská vláda invazi do Pásma Gazy, která trvá již dva roky. Při ní Izrael podle Hamásem ovládaného ministerstva zdravotnictví připravil o život přes 67 tisíc lidí, přičemž velkou část představují ženy a děti.

Téměř polovinu populace Gazy představují děti
Zdroj: REUTERS/Mohammed Salem/File Photo

Ve městě Gaza zůstávají podle BBC stovky tisíc civilistů, kterým se nepodařilo uprchnout. Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac se přitom vyjádřil, že ti, kteří ve městě během izraelské ofenzivy zůstávají, jsou „teroristé a podporovatelé terorismu,“ uvádí britská stanice.

Nezávislá vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území přitom ve své zprávě v polovině září dospěla k závěru, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu a premiér Benjamin Netanjahu, prezident Jicchak Herzog a bývalý ministr obrany Jo'av Galant k ní podněcovali, uvedla agentura AFP.

Konec vyjednávání v Kataru

Donedávna patřil mezi hlavní vyjednávací uzly mezi Izraelem a Hamásem také Katar. V této arabské monarchii se opakovaně scházeli vyjednavači, aby usilovali o dosažení míru v Gaze. Izrael ovšem 9. září 2025 provedl přímo v Kataru letecký úder na politické vedení a vyjednávací tým Hamásu.

Katar po útoku na obytný objekt ve svém hlavním městě rychle obvinil Izrael z „bezohledného“ chování a porušení mezinárodního práva, píše BBC.

Jednání o novém mírovém plánu prezidenta Trumpa se vedou v Egyptě, vyjednávací tým z Kataru je i přesto součástí rozhovorů jako prostředník spolu se zprostředkovateli z Egypta a Spojených států. Vyjednávání Hamásu v Egyptě zároveň vede Chalíl Hajja, jeden z přeživších útoku v Dauhá, píše Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko poslalo na Ukrajinu přes tisíc dronů za den. Kyjev má devět obětí

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo masivnímu nočnímu útoku ruských střel a dronů. Úřady hlásí devět mrtvých včetně dvanáctileté dívky a přes čtyřicet zraněných. Zasaženo bylo několik budov včetně obytných domů. Ukrajinské letectvo oznámilo, že útoky cílily i na další regiony, včetně Charkovské, Sumské, Oděské a Černihivské oblasti. Ruské údery odsoudil slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer). Moskva informovala o ukrajinských útocích na ruské cíle a uvedla, že její armáda útočila mimo jiné na obranný průmysl sousední země.
04:56Aktualizovánopřed 40 mminutami

Britský ministr Streeting rezignuje. Dle médií chce nahradit Starmera

Britský ministr zdravotnictví Wes Streeting ve čtvrtek oznámil rezignaci na svou vládní funkci. Podle stanice Sky News se předpokládá, že se chce ucházet o post šéfa Labouristické strany a nahradit v jejím čele premiéra Keira Starmera. Popularita ministerského předsedy klesá a šéf labouristů čelí sílícímu tlaku členů vlády i labouristických poslanců poté, co strana tento měsíc utrpěla těžké ztráty ve volbách do místních zastupitelstev.
14:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Neznámí lidé obsadili loď v Ománském zálivu a míří s ní k Íránu

Loď, která kotvila v Ománském zálivu, ve čtvrtek obsadili nepovolaní lidé a plují s ní do íránských teritoriálních vod, uvedla na síti X britská vojenská námořní služba. Incident se stal přibližně sedmdesát kilometrů severovýchodně od emirátského přístavu Fudžajra. Typ lodi ani pod čí vlajkou pluje služba neuvedla. Také není jasné, kdo se lodi zmocnil.
14:03Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Lotyšská premiérka Siliňová rezignuje

Lotyšská premiérka Evika Siliňová rezignuje, oznámila ve čtvrtek dopoledne veřejnoprávní stanice LSM, podle níž tento krok znamená faktický konec vlády. Ta se rozpadla po odstoupení ministra obrany Andrise Sprúdse, který podle končící premiérky nezasáhl dostatečně rychle proti dvěma ukrajinským dronům, jež přiletěly z Ruska a zasáhly lotyšský sklad ropy.
10:42Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Byrokratická chyba.“ Kvůli přeletu amerických letadel vyslalo Rakousko stíhačky

Rakouské stíhačky Eurofighter Typhoon byly v neděli a pondělí vyslány k americkým turbovrtulovým letadlům typu PC-12, která armáda USA využívá především k průzkumným operacím. Na rozdíl od původních zpráv v německojazyčných médiích se zdá, že žádné letadlo nelegálně neporušilo rakouský vzdušný prostor. Americké letectvo požádalo 10. května o povolení k přeletu pro dvě letadla, ale nevyužilo ho. Když se téhož dne dvě různá letadla neohlášeně přiblížila k rakouskému vzdušnému prostoru, byly vyslány stíhačky, aby je zastavily – ta se však před překročením hranice otočila zpět.
před 4 hhodinami

Vztahy Číny s USA jsou nejdůležitější na světě, shodli se Trump a Si Ťin-pching

Setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem skončilo po zhruba dvou hodinách, následně navštívili Chrám nebes. Poté se Trump zúčastnil státní večeře. Si Ťin-pching prohlásil, že vztahy mezi Čínou a USA jsou nejdůležitějšími bilaterálními vztahy na světě. Podle čínských médií ale Si během jednání uvedl, že země se mohou dostat do střetu, pokud by Washington postupoval „chybně“ v otázce Tchaj-wanu.
03:34Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Kubě došlo palivo, v Havaně hořely barikády

V Havaně se ve středu večer konaly na řadě míst protesty kvůli stále delším blackoutům. Některé čtvrti kubánské metropole neměly elektřinu až 22 hodin, napsal server CiberCuba. Podle něj lidé místy zapálili barikády a bouchali v oknech do hrnců, což je způsob protestu oblíbený v Latinské Americe (cacerolazo). Ministr energetiky Vicente de la O Levy oznámil, že ostrov už nemá ani kapku nafty či topného oleje.
před 4 hhodinami

Eurovize znovu „objevuje“ národní jazyky

Posledních dvacet let je Eurovize spojována především s písněmi v angličtině. Ne vždy tomu tak ale bylo. Soutěž stojí na reprezentaci různých kultur a hudebních tradic evropských zemí, a zpočátku proto všechny zúčastněné státy vystupovaly ve svých národních jazycích. O tom, jak se jazyková „krajina“ na Eurovizi v průběhu desetiletí měnila, napsal pro kulturní projekt Artillery novinář Suspilne Culture Vinston Von.
před 5 hhodinami
Načítání...