Nepřímá jednání s Izraelem považuje Hamás zatím za pozitivní

Pondělní nepřímé rozhovory s Izraelem byly pozitivní a budou pokračovat i v úterý, sdělil agentuře AFP vysoký představitel teroristického hnutí Hamás. V egyptském letovisku Šarm aš-Šajch se vedou jednání o návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy a propuštění izraelských rukojmí. Ve středu by se k rozhovorům měl připojit americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff či katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání.

Al-Káhira News uvedla, že jednání v letovisku Šarm aš-Šajch budou v úterý pokračovat. Dříve informovala, že egyptští a katarští zprostředkovatelé s oběma stranami pracují na vytvoření mechanismu pro propuštění rukojmí držených v Gaze výměnou za propuštění Palestinců z izraelských věznic.

„Jednání včera (v pondělí) večer byla pozitivní, první část trvala čtyři hodiny,“ řekl představitel Hamásu. I podle něj by rozhovory měly pokračovat v úterý. Agentuře Reuters ve středu představitel Hamásu Fauzí Barhúm řekl, že organizace se snaží překonat překážky bránící dosažení dohody.

To, že jednání trvala čtyři hodiny, potvrdil i mluvčí katarského ministerstva zahraničí Madžíd Ansárí. Mluvčí nechtěl předjímat délku a výsledek jednání v Egyptě. „Nemám pochyby, že toto kolo jednání je procesem, do kterého se všechny strany zapojily se silným odhodláním dosáhnout shody, ale ke zvážení je mnoho detailů,“ dodal mluvčí.

Předmětem jednání v Egyptě je dvacetibodový mírový plán, který prezident Trump představil 29. září po jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, jenž ten samý den uvedl, že plán podporuje. Hamás posléze s plánem rovněž souhlasil, ale jen částečně.

S propuštěním rukojmí Hamás souhlasil, tvrdí však, že je nutné dojednat technické provedení výměny za propuštěné palestinské vězně. Palestinské hnutí rovněž žádá po prezidentu Trumpovi skutečné záruky, uvedl hlavní vyjednavač Hamásu Chalíl Hajja pro egyptskou stanici Al-Káhira. „Nemáme v okupanta (Izrael) důvěru,“ cituje agentura AFP Hajju, podle něhož Jeruzalém porušil dvě předešlá příměří v současné válce. Hamás proto od Trumpa žádá záruky, že válka skončí „jednou provždy“.

Jednání zřejmě zaberou několik dní

Trumpův návrh, který byl zveřejněn minulý týden, počítá s předáním všech rukojmí a zastavení bojů. Podle návrhu by se Pásmo Gazy mělo stát demilitarizovanou oblastí, což předpokládá, že se Hamás vzdá svých zbraní. Na blíže neurčenou dobu by v Pásmu Gazy měla vládnout technokratická palestinská vláda pod mezinárodní kontrolou. Plán počítá také s vytvořením stabilizačních jednotek, které by převzaly bezpečnostní dohled nad palestinským územím.

Nynější rozhovory začaly v předvečer druhého výročí teroristického útoku Hamásu na jihu Izraele, který stál na počátku nynější války v Pásmu Gazy. Palestinský zdroj blízký vedení Hamásu podle AFP řekl, že jednání mohou trvat několik dnů.

Ve středu by se k jednáním měl připojit americký zvláštní vyslanec Witkoff, řekl v úterý egyptský ministr zahraničí Badr Abdal Atí. Dodal, že s Witkoffem mluvil po telefonu o jednáních a návrhu Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy. Atí také hovořil s Witkoffem o možnosti, že by Rada bezpečnosti OSN přijala rezoluci na základě Trumpova plánu, a o vzniku stabilizačních jednotek, které by působily v Pásmu Gazy „na ochranu Palestinců a pro bezpečnost izraelské strany“.

Spolu s Witkoffem má přijet i Trumpův zeť Jared Kushner, který se za Trumpova prvního mandátu v roli poradce spolupodílel na vyjednávání takzvaných Abrahámovských dohod. Ty normalizovaly vztahy mezi Izraelem a několika arabskými zeměmi.

K jednáním se ve středu připojí také katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání, uvedl mluvčí katarského ministerstva zahraničí Madžíd Ansárí na síti X a dodal, že jeho účast přichází v kritické fázi rozhovorů. Agentura AFP uvedla, že do Egypta ve středu přicestuje i šéf turecké zpravodajské služby MIT Ibrahim Kalin.

Trump v pondělí novinářům v Bílém domě řekl, že si je dost jistý, že dohoda o míru je možná. „Myslím, že Hamás souhlasí s věcmi, které jsou velmi důležité... Myslím, že budeme mít dohodu,“ uvedl Trump.

Izraelské útoky v Gaze pokračují

Trump v neděli vyzval Izrael, aby přestal s bombardováním Pásma Gazy, zatímco probíhají jednání o jeho mírovém plánu. Izrael ovšem podle svědectví Palestinců a místních nemocnic s útoky nepřestal a ty si od neděle již vyžádaly další desítky mrtvých, uvádí agentura AP.

Izrael před čtyřmi týdny zahájil ofenzivu do města Gaza, která podle něj cílí na osvobození zbývajících osmačtyřiceti rukojmí zajatých při teroristickém útoku Hamásu ze 7. října 2023. Právě po tomto útoku, který si vyžádal okolo 1200 obětí, zahájila izraelská vláda invazi do Pásma Gazy, která trvá již dva roky. Při ní Izrael podle Hamásem ovládaného ministerstva zdravotnictví připravil o život přes 67 tisíc lidí, přičemž velkou část představují ženy a děti.

Téměř polovinu populace Gazy představují děti
Zdroj: REUTERS/Mohammed Salem/File Photo

Ve městě Gaza zůstávají podle BBC stovky tisíc civilistů, kterým se nepodařilo uprchnout. Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac se přitom vyjádřil, že ti, kteří ve městě během izraelské ofenzivy zůstávají, jsou „teroristé a podporovatelé terorismu,“ uvádí britská stanice.

Nezávislá vyšetřovací komise OSN pro okupovaná palestinská území přitom ve své zprávě v polovině září dospěla k závěru, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu a premiér Benjamin Netanjahu, prezident Jicchak Herzog a bývalý ministr obrany Jo'av Galant k ní podněcovali, uvedla agentura AFP.

Konec vyjednávání v Kataru

Donedávna patřil mezi hlavní vyjednávací uzly mezi Izraelem a Hamásem také Katar. V této arabské monarchii se opakovaně scházeli vyjednavači, aby usilovali o dosažení míru v Gaze. Izrael ovšem 9. září 2025 provedl přímo v Kataru letecký úder na politické vedení a vyjednávací tým Hamásu.

Katar po útoku na obytný objekt ve svém hlavním městě rychle obvinil Izrael z „bezohledného“ chování a porušení mezinárodního práva, píše BBC.

Jednání o novém mírovém plánu prezidenta Trumpa se vedou v Egyptě, vyjednávací tým z Kataru je i přesto součástí rozhovorů jako prostředník spolu se zprostředkovateli z Egypta a Spojených států. Vyjednávání Hamásu v Egyptě zároveň vede Chalíl Hajja, jeden z přeživších útoku v Dauhá, píše Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejhorší lesní požár v dějinách Belgie se šířil do Německa, zastavil ho déšť

Nejhorší lesní požár v historii Belgie, který zuří na východě země, se šířil i do Německa. V pondělí dopoledne ho ale zastavil déšť, informovala s odvoláním na hasiče agentura DPA. Plameny byly v určitou chvíli jen asi tři sta metrů od prvních domů na německém území. Úřady proto nechaly tamní obyvatele v neděli evakuovat. Belgie původně požádala o pomoc i české hasiče, později ale žádost zrušila. Belgický král Philippe přerušil svou letní dovolenou a navštívil zasahující hasiče.
04:07Aktualizovánopřed 51 mminutami

VideoV Chorvatsku počítají škody po požáru u Omiše, evakuováno tam bylo 300 Čechů

Letošní lesní požáry dosud spálily téměř 600 tisíc hektarů napříč celou Evropou. Škody počítají i v Chorvatsku, kde minulý týden vypukl rozsáhlý požár v pobřežním letovisku u Omiše. Zahynul tam jeden člověk, čtyřicet dalších utrpělo zranění. Tisíce lidí se musely evakuovat, mezi nimi i tři sta Čechů. „Nic nám nezbylo,“ řekl český turista Matyáš Vičan. Společně se svým otcem měl všechna zavazadla v autě, které shořelo. Aut během požárů celkem shořelo více než sto, plameny zničily také třicet domů a čtyřicet lodí.
před 1 hhodinou

Sestřelený dron přiletěl do Lotyšska z Běloruska, uvedl ministr obrany Melnis

Dron sestřelený v pátek v Balvském kraji vletěl do lotyšského vzdušného prostoru z Běloruska, uvedl v pondělí ráno v rozhovoru pro Lotyšskou televizi ministr obrany Raivis Melnis. Trosky byly nalezeny v Balvském kraji a odborníci je nadále zkoumají. Původ dronu zatím nebyl oficiálně potvrzen, je však pravděpodobné, že šlo o ukrajinský bezpilotní letoun útočící na cíle v Rusku, který z kurzu vychýlila ruská opatření elektronického boje.
před 4 hhodinami

Ministr spravedlnosti USA odmítl říct, zda bude jednat nezávisle na Trumpovi

Americký ministr spravedlnosti Todd Blanche v nedělním rozhovoru se stanicí NBC News odmítl říct, že bude vždy jednat nezávisle na Bílém domě. Zároveň uvedl, že prezident Donald Trump ho nikdy nepožádal, aby stíhal konkrétní osoby. Senát potvrdil Trumpova bývalého osobního právníka do funkce ministra spravedlnosti na začátku srpna. Kritici se obávají, že úřad tradičně nezávislý na Bílém domě bude pod jeho vedením prosazovat Trumpovu politickou agendu.
před 4 hhodinami

Bulharský ostrov svaté Anastázie se připravuje na hosty Eurovize 2027

Ostrov svaté Anastázie by se mohl stát jedním z hlavních dějišť Eurovize 2027 v Burgasu. Jediný obydlený ostrov v Bulharsku se připravuje na účinkující i další hosty. Konat by se tam mohly tvůrčí dílny, setkání zaměřená na psaní písní nebo speciální večírek.
před 5 hhodinami

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 5 hhodinami

Nová pravidla EU mohou zdražit čokoládu. Afričtí pěstitelé kakaa se chystají na změny

Nová pravidla Evropské unie proti odlesňování přinesou změny v obchodování s kakaem ze západní Afriky, která zajišťuje zhruba 70 procent světové produkce. Nařízení, které začne platit na konci letošního roku, má zajistit, aby dovozci dokázali dohledat původ kakaa až ke konkrétní farmě a prokázat, že nebylo vypěstováno na půdě odlesněné po stanoveném datu. V Nigérii, která je čtvrtým největším producentem kakaa na světě, se pěstitelé a exportéři na nové požadavky připravují mimo jiné mapováním farem a zaváděním systémů pro sledování původu úrody. Podobný proces probíhá také v Pobřeží slonoviny a Ghaně, kde kakao pěstují statisíce drobných zemědělců často v odlehlých oblastech. Nová pravidla tak přispívají k větší dohledatelnosti kakaa v dodavatelském řetězci, jejich zavedení však pro producenty znamená také potřebu investovat do mapování, ověřování původu a digitálního sledování. To může zvýšit i cenu kakaa a potažmo čokolády.
před 6 hhodinami

Rusko buduje tajné dronové základny v dosahu zemí NATO, píše The Telegraph

Rusko buduje utajené základny, z nichž je možné vysílat vysoce výkonné drony hluboko na území států Severoatlantické aliance. Napsal to server The Telegraph, který se odvolává na vlastní zjištění. Jeho vyšetřování odhalilo deset ruských základen s nově vybudovanými odpalovacími rampami pro nejmodernější ruské útočné drony s dlouhým doletem. Moskva na tyto informace nereagovala.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.