Mírový plán

Hosté Událostí, komentářů týdne hovořili o nominacích Motoristů na ministerstva zahraničí a životního prostředí. Diplomacii by měl nově vést předseda strany Petr Macinka, původně však Motoristé počítali na tento post se svým čestným prezidentem Filipem Turkem. Politici si však v týdnu své nominace prohodili. Pořad se věnoval také potenciálnímu střetu zájmů šéfa hnutí ANO a možného budoucího premiéra Andreje Babiše nebo navrženému mírovému plánu pro Ukrajinu, který bez spolupráce s Kyjevem připravily Spojené státy. Pozvání přijali advokát a bývalý politik Jan Kalvoda, sociolog Ivan Gabal, spisovatelka, manažerka a někdejší politička Adriana Krnáčová, projektová manažerka iniciativy Díky, že můžem Dorotea Mejstříková a komentátor webu Lidovky.cz Martin Zvěřina. Diskuzí provázel Lukáš Dolanský.

Prezident USA Donald Trump tvrdí, že Moskva souhlasila s některými ústupky v americko-ruském plánu pro zastavení ruské války na Ukrajině. Popsal je přitom jen jako to, že Moskva přestane bojovat a nezabere další území. Trump také řekl, že už netrvá na dřívějším čtvrtečním termínu, do kterého od Kyjeva očekával souhlas s plánem. Moskva dává opakovaně najevo, že trvá na naprostém zničení Ukrajiny jako státu. Kreml ve středu uvedl, že hovořit o brzkém dosažení dohody je předčasné.

Český ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS) zkritizoval nový americko-ruský plán. Podle Lipavského jde opět o princip o Ukrajině bez Ukrajiny. Aby plán uspěl, musí ho podpořit Ukrajina i Evropa, prohlásila pak šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Podle médií návrh počítá se zeštíhlením ukrajinské armády a územními ústupky.

Spojené státy naznačily ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že musí přijmout jejich rámcový plán pro ukončení rusko-ukrajinské války, na jehož základě by se Kyjev měl mimo jiné vzdát části území a některých zbraní, napsala ve středu agentura Reuters s odvoláním na dva o věci informované zdroje. Zelenskyj večer v Turecku prohlásil, že jen USA a jejich prezident Donald Trump mají dost síly na zastavení války.

V době, kdy Spojené státy začínají prosazovat své budoucí plány pro Gazu, se teroristické hnutí Hamás dle obyvatel Pásma snaží rozšířit svou kontrolu nad územím – od regulace cen kuřat až po vybírání poplatků za cigarety. To však vyvolává rostoucí pochybnosti o tom, zda se teroristické hnutí skutečně vzdá své autority, jak přislíbilo, píše agentura Reuters.

Jednotky rychlé podpory (RSF) po vpádu do súdánského Fáširu oddělovaly ženy od mužů, které pak na „náměstí smrti“ hromadně povraždily včetně malých dětí. Kdo neměl na výkupné, byl zabit. Tak popisují pád města svědci, kterým se po několika dnech o hladu podařilo dostat do bezpečí. Zvěrstva připomínají genocidu v Dárfúru před více než dvěma dekádami, za níž stály milice Džandžavíd. Právě z nich později vzešly RSF.

Mezinárodní síly budou v Pásmu Gazy v rámci mírového plánu nasazeny velmi brzy, řekl v noci na pátek americký prezident Donald Trump. Prohlásil také, že Írán žádá o zrušení amerických sankcí a že on je v této věci otevřen diskusi. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.

Dohoda o příměří mezi židovským státem a Hamásem a propuštění rukojmí je začátek blížícího se „zlatého věku Izraele a Blízkého východu“. Americký prezident Donald Trump to uvedl v izraelském parlamentu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu mu poděkoval za podporu a uvedl, že je oddán mírovému plánu. Lídr izraelské opozice Jair Lapid uvedl, že Trump zachránil miliony lidí před válkou a dokázal nemyslitelné.

Tři katarští přední vládní úředníci zahynuli při autonehodě u egyptského letoviska Šarm aš-Šajch, v němž se v pondělí koná summit k dohodě o ukončení války v Pásmu Gazy. S odvoláním na katarské velvyslanectví v Egyptě o tom v neděli informovala agentura Reuters. Další dva katarští představitelé dle ní utrpěli zranění.

Dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás vstoupila dle egyptských médií v platnost. Obě strany souhlasily s první fází mírového plánu, který dříve oznámil prezident USA Donald Trump. Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ale uvedla, že klid zbraní začne platit až během 24 hodin po schválení dohody vládou židovského státu. Ta se sešla ve čtvrtek vpodvečer. Hamás již začátek příměří vyhlásil. Podle Trumpa budou izraelská rukojmí propuštěna na začátku příštího týdne.

Pondělní nepřímé rozhovory s Izraelem byly pozitivní a budou pokračovat i v úterý, sdělil agentuře AFP vysoký představitel teroristického hnutí Hamás. V egyptském letovisku Šarm aš-Šajch se vedou jednání o návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy a propuštění izraelských rukojmí. Ve středu by se k rozhovorům měl připojit americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff či katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání.

Do egyptského letoviska Šarm aš-Šajch v pondělí přicestovaly delegace Izraele a Hamásu, napsala agentura AFP s odkazem na zdroj z letiště. Podle agentury AP na místě již začaly nepřímé rozhovory o propuštění rukojmí a konci války v Gaze na základě nedávného návrhu předloženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ráno v Káhiře jednali zástupci palestinského teroristického hnutí Hamás s představiteli Kataru a Egypta, kteří rozhovory zprostředkovávají.

Americký prezident Donald Trump o víkendu jednal s teroristickým hnutím Hamás o ukončení izraelské války v Gaze a o propuštění rukojmí. Šéf Bílého domu to napsal na své síti Truth Social, jednání dle něj „rychle pokročila“. V Egyptě se v pondělí uskuteční nepřímá jednání o předání izraelských rukojmí, která Hamás unesl z jihu Izraele v říjnu 2023, což vyvolalo izraelskou ofenzivu v Pásmu Gazy.

Izraelská armáda brzy zcela obklíčí město Gaza, obyvatelé mají poslední příležitost město opustit. Uvedl to podle serveru The Times of Israel (ToI) ministr obrany Jisra'el Kac. Mezinárodní výbor Červeného kříže (ICRC) podle agentury AFP oznámil, že kvůli narůstajícím vojenským operacím je nucen dočasně pozastavit své aktivity ve městě a stáhnout z něj zaměstnance. V Pásmu Gazy podle tamních zdravotních úřadů při izraelských úderech a palbě zahynulo nejméně 35 lidí, většina z nich ve městě Gaza.

Na plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy již reagují evropští státníci. Plán přivítali lídři Německa, Itálie, Francie i Británie, kteří zároveň nabízejí spolupráci. Podle německého kancléře Friedricha Merze jde o nejlepší šanci na ukončení války. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu také ale v úterý řekl, že izraelská armáda zůstane na většině území Pásma Gazy a Izrael nepřistoupí na vznik nezávislého palestinského státu, ačkoliv mírový plán, se kterým souhlasil, se o tomto zmiňuje.

Zvláštní americký vyslanec Steve Witkoff ve středu prohlásil, že v příštích dnech očekává „průlom“ ohledně konfliktu v Pásmu Gazy poté, co prezident USA Donald Trump předložil lídrům některých blízkovýchodních zemí 21bodový mírový plán pro Blízký východ a Gazu. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.

„Důležité je, aby Ukrajina neměla žádné omezení na to, aby se mohla bránit,“ uvedl v úterý v pořadu Události, komentáře ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč. Pokusy Západu, kdy chce ukázat otevřenost, si podle něj ruský vládce Vladimir Putin vykládá jako slabinu. Ukrajinského návrhu míru se tak má dosáhnout silou, uvedl v tisící den, kdy se Ukrajina brání ruské agresi.

Ukrajinský plán vítězství má pět bodů a tři tajné dodatky, řekl ve středu v ukrajinském parlamentu prezident Volodymyr Zelenskyj. První bod je geopolitický, druhý a třetí vojenský, čtvrtý se týká ekonomiky a pátý je bezpečnostní. Prvním bodem je pozvání do NATO, uvedl Zelenskyj. Prezident zároveň prohlásil, že pokud by se takzvaný plán vítězství podařilo realizovat, bylo by možné válku ukončit nejpozději v příštím roce. Šéf Aliance Mark Rutte nemůže říct, že by celý plán podporoval. Kreml v reakci prohlásil, že by Ukrajina měla vystřízlivět.

Zástupci desítek států míří do Švýcarska, kde se o víkendu koná mírový summit pořádaný Ukrajinou. Podle Kyjeva je cílem zformulovat společnou vyjednávací pozici k ukončení války, která bude poté předložena Rusku. Moskva, jež pozvánku nedostala, se snaží význam akce zlehčovat. Na summit nepošle zástupce ani Čína. Obě mocnosti se podle Ukrajiny snaží odradit další země od účasti. Právě ta bude pro Kyjev klíčová, stejně jako jednotná podpora ukrajinského mírového plánu. Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy míní, že summit je v první řadě „diplomatickou ofenzivou“ Ukrajiny.

Trestem za to, že slovenští sociální demokraté mají „suverénní názory,“ je podle předsedy strany Smer–SD a pravděpodobného příštího slovenského premiéra Roberta Fica rozhodnutí Strany evropských socialistů (PES) pozastavit Smeru–SD členství.

Účast Číny na jednání o mírovém plánu Kyjeva v Džiddě byla zásadní, míní náměstek ministra zahraničí Jan Marian (nestr. za STAN). V pořadu Interview ČT24 potvrdil, že všechny zúčastněné státy souhlasily se zachováním územní celistvosti Ukrajiny. Poukázal i na změnu přístupu Západu ke střední Evropě, k níž došlo po začátku plnohodnotné ruské invaze, tamní státy mají nyní větší pochopení, míní Marian.

Čínský prezident Si Ťin-pching během své návštěvy Moskvy pozval šéfa Kremlu Vladimira Putina do své země. Informovaly o tom v úterý ruské agentury. Putin na oplátku slíbil, že Rusko dodá Číně do roku 2030 nejméně 98 miliard metrů krychlových zemního plynu a také sto milionů tun zkapalněného plynu. Čínská hlava státu je v ruské metropoli druhým dnem, v pondělí Si neformálně jednal se svým ruským protějškem, v úterý pokračuje formální část rozhovorů.

Vnitřně se drolící Rusko by podle nastupujícího prezidenta Petra Pavla mohlo být kvůli rozbrojům ještě nebezpečnější než v současnosti, proto by řešení konfliktu na Ukrajině nemělo směřovat ke zhroucení agresora. Pavel to řekl v sobotní hodinové on-line diskusi o ukrajinské válce na svém Facebooku.

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska tvrdí, že už nemůže nadále platit internetové služby na Ukrajině, a žádá americký Pentagon, aby financování převzal. Informovala o tom stanice CNN na základě dokumentů, k nimž získala přístup, a informaci posléze potvrdil Musk na Twitteru. Ukrajina podle CNN obdržela odhadem dvacet tisíc terminálů potřebných pro fungování připojení k satelitní síti Starlink. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak v reakci na zprávu stanice napsal, že Ukrajina se bude snažit zajistit pokračování služby.