Mírový plán

„Důležité je, aby Ukrajina neměla žádné omezení na to, aby se mohla bránit,“ uvedl v úterý v pořadu Události, komentáře ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč. Pokusy Západu, kdy chce ukázat otevřenost, si podle něj ruský vládce Vladimir Putin vykládá jako slabinu. Ukrajinského návrhu míru se tak má dosáhnout silou, uvedl v tisící den, kdy se Ukrajina brání ruské agresi.

Ukrajinský plán vítězství má pět bodů a tři tajné dodatky, řekl ve středu v ukrajinském parlamentu prezident Volodymyr Zelenskyj. První bod je geopolitický, druhý a třetí vojenský, čtvrtý se týká ekonomiky a pátý je bezpečnostní. Prvním bodem je pozvání do NATO, uvedl Zelenskyj. Prezident zároveň prohlásil, že pokud by se takzvaný plán vítězství podařilo realizovat, bylo by možné válku ukončit nejpozději v příštím roce. Šéf Aliance Mark Rutte nemůže říct, že by celý plán podporoval. Kreml v reakci prohlásil, že by Ukrajina měla vystřízlivět.

Zástupci desítek států míří do Švýcarska, kde se o víkendu koná mírový summit pořádaný Ukrajinou. Podle Kyjeva je cílem zformulovat společnou vyjednávací pozici k ukončení války, která bude poté předložena Rusku. Moskva, jež pozvánku nedostala, se snaží význam akce zlehčovat. Na summit nepošle zástupce ani Čína. Obě mocnosti se podle Ukrajiny snaží odradit další země od účasti. Právě ta bude pro Kyjev klíčová, stejně jako jednotná podpora ukrajinského mírového plánu. Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy míní, že summit je v první řadě „diplomatickou ofenzivou“ Ukrajiny.

Trestem za to, že slovenští sociální demokraté mají „suverénní názory,“ je podle předsedy strany Smer–SD a pravděpodobného příštího slovenského premiéra Roberta Fica rozhodnutí Strany evropských socialistů (PES) pozastavit Smeru–SD členství.

Účast Číny na jednání o mírovém plánu Kyjeva v Džiddě byla zásadní, míní náměstek ministra zahraničí Jan Marian (nestr. za STAN). V pořadu Interview ČT24 potvrdil, že všechny zúčastněné státy souhlasily se zachováním územní celistvosti Ukrajiny. Poukázal i na změnu přístupu Západu ke střední Evropě, k níž došlo po začátku plnohodnotné ruské invaze, tamní státy mají nyní větší pochopení, míní Marian.

Čínský prezident Si Ťin-pching během své návštěvy Moskvy pozval šéfa Kremlu Vladimira Putina do své země. Informovaly o tom v úterý ruské agentury. Putin na oplátku slíbil, že Rusko dodá Číně do roku 2030 nejméně 98 miliard metrů krychlových zemního plynu a také sto milionů tun zkapalněného plynu. Čínská hlava státu je v ruské metropoli druhým dnem, v pondělí Si neformálně jednal se svým ruským protějškem, v úterý pokračuje formální část rozhovorů.

Vnitřně se drolící Rusko by podle nastupujícího prezidenta Petra Pavla mohlo být kvůli rozbrojům ještě nebezpečnější než v současnosti, proto by řešení konfliktu na Ukrajině nemělo směřovat ke zhroucení agresora. Pavel to řekl v sobotní hodinové on-line diskusi o ukrajinské válce na svém Facebooku.

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska tvrdí, že už nemůže nadále platit internetové služby na Ukrajině, a žádá americký Pentagon, aby financování převzal. Informovala o tom stanice CNN na základě dokumentů, k nimž získala přístup, a informaci posléze potvrdil Musk na Twitteru. Ukrajina podle CNN obdržela odhadem dvacet tisíc terminálů potřebných pro fungování připojení k satelitní síti Starlink. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak v reakci na zprávu stanice napsal, že Ukrajina se bude snažit zajistit pokračování služby.

Izraelská vláda kvůli tlaku z Washingtonu odkládá anexi osad na Západním břehu Jordánu. Týden po zveřejnění Trumpova mírového plánu tak kabinet Benjamina Netanjahua musí mírnit svá vyjádření o rychlém připojení dalších území. Palestinská autonomie mezitím řeší, jak reagovat na diplomatickou porážku v podobě amerického návrhu na nové územní a politické uspořádání.

Poradce Bílého domu Jared Kushner zamíří koncem února do oblasti Perského zálivu, kde se bude snažit získat podporu arabských lídrů pro mírový plán, o němž prezident Donald Trump hovoří jako o „dohodě století“. Její obsah zůstává do dubnových izraelských voleb tajný, Palestinci ale už teď mluví o spiknutí – a uniklé informace se nelíbí ani izraelské pravici. Podle expertů bude plán zřejmě silně proizraelský, mluví se o rozdělení Jeruzaléma či anexi osad na Západním břehu. „Izraelský politický a společenský mainstream se za poslední dvě dekády posunul natolik doprava, že takřka jakékoliv kompromisy jsou považovány za národní zradu,“ řekl webu ČT24 expert na Blízký východ Jakub Záhora z FSV UK.