Prezident USA Donald Trump tvrdí, že Moskva souhlasila s některými ústupky v americko-ruském plánu pro zastavení ruské války na Ukrajině. Popsal je přitom jen jako to, že Moskva přestane bojovat a nezabere další území. Trump také řekl, že už netrvá na dřívějším čtvrtečním termínu, do kterého od Kyjeva očekával souhlas s plánem. Moskva dává opakovaně najevo, že trvá na naprostém zničení Ukrajiny jako státu. Kreml ve středu uvedl, že hovořit o brzkém dosažení dohody je předčasné.
Média Trumpovu lhůtu spojovala s původním 28bodovým plánem, na kterém spolupracoval Trumpův vyslanec Steve Witkoff s poradcem Kremlu Kirillem Dmitrijevem a který řada zemí i kritiků vnímala jako proruský. Po jednání USA, Ukrajiny a evropských zemí v Ženevě dokument doznal úprav, jejichž podoba ale přesně známa není.
„Lhůta pro mě je, až to skončí,“ prohlásil nyní Trump, který tvrdí, že americký vyjednávací tým dosáhl v rozhovorech s Kyjevem a Moskvou „značných pokroků“ a že Rusko souhlasilo s některými ústupky.
„No, (Rusové) dělají ústupky,“ odpověděl, když byl dotázán na podrobnosti. „Jejich velkým ústupkem je, že přestanou bojovat a už nebudou dobývat žádné další území,“ řekl Trump v úterý večer. O postoji Ukrajiny k plánu uvedl, že je spokojená.
Podle stanice CNN se tak zdá, že Trump potvrdil obavy svých kritiků, neboť naznačuje, že Rusko nebude muset v rozhovorech o ukončení války, kterou samo rozpoutalo, mnoho ustoupit.
Trump navíc do Moskvy posílá svého zvláštního zmocněnce Stevea Witkoffa, který se s ruským vládcem Vladimirem Putinem setká v příštím týdnu. Trump poznamenal, že jednání s Putinem se zúčastní i jeho zeť Jared Kushner.
Witkoff přitom podle agentury Bloomberg dříve radil Rusům, jak si Trumpa v jednáních o Ukrajině naklonit. Trump v reakci na zjištění Bloombergu označil Witkoffovo jednání za standardní.
Debaty o odstoupení území
Původní americko-ruský plán počítal mimo jiné s tím, že Ukrajina přijde o značnou část území včetně oblastí, které Moskva nedokázala vojensky obsadit, a také s tím, že Kyjev početně omezí svou armádu maximálně na šest set tisíc vojáků či se zaváže, že nevstoupí do NATO.
V neděli o úpravách návrhu, který řada zemí i odborníků vnímala jako proruský, jednali v Ženevě představitelé Spojených států, Ukrajiny i evropských zemí. Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Serhij Kyslycja poté mluvil o značně revidovaném mírovém plánu.
Původní 28bodový plán Trump nyní označil za pouhou mapu. Řekl také, že do bezpečnostních záruk pro Ukrajinu bude z velké části zapojená Evropa.
Experti: Rusko trvá na zničení Ukrajiny
Poradce Kremlu Jurij Ušakov ve středu podle ruské státní agentury TASS v rozhovoru s ruskou státní televizí tvrdil, že Moskva neoficiálními kanály dostala několik verzí plánu a že některé aspekty hodnotí pozitivně, ale velká část z něj vyžaduje diskusi. Zájem Evropy o podíl na plánu označil za vměšování.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov později vyzval, aby se nedělaly ukvapené závěry o možném ukončení ruské války na Ukrajině. Hovořit o blížícím se dosažení mírové dohody je podle něj předčasné, uvedla ruská státní agentura TASS. „Počkejte. Zatím je předčasné toto říkat,“ odpověděl Peskov na dotaz, zda může potvrdit, že strany konfliktu dosud nikdy nebyly tak blízko řešení a uzavření mírové dohody, jak naznačuje Trump.
Jak však upozornili mimo jiné analytici z Institutu pro studium války (ISW), ruští představitelé dávali už před jednáním v Ženevě najevo – byť ne oficiálně ústy Kremlu –, že Moskvě nestačí ani původní verze návrhu, neboť Rusko odmítá přistoupit na cokoliv jiného, než je úplné zničení ukrajinské státnosti a oslabení NATO.
„Kreml nadále neprojevuje ochotu ke kompromisům v oblasti mírových jednání v dobré víře,“ shrnuje ISW s tím, že Kreml zatím nepřipravuje Rusy na to, „aby akceptovali cokoli menšího než plné ruské vítězství na Ukrajině“. Také ve své poslední zprávě ISW uvádí, že Kreml není ochotný ke kompromisu a trvá na svých maximalistických požadavcích.
Jakákoliv mírová dohoda musí obsahovat skutečné a trvalé záruky pro Ukrajinu, a naopak nesmí omezovat její armádu, připomněla v Evropském parlamentu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení míru mezi Ukrajinou a Ruskem přivítala.
Podobně se vyjádřil německý kancléř Friedrich Merz, který ve Spolkovém sněmu prohlásil, že dohoda o ukončení ruské války na Ukrajině, která by byla vyjednaná mezi velmocemi bez Ukrajiny a Evropy, by nezajistila udržitelný mír. O evropských záležitostech je možné rozhodovat jen ve shodě s Evropou, dodal Merz a slíbil Ukrajině, že ji Německo bude podporovat tak dlouho, jak to bude nutné.
