Zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff radil Rusům, jak si naklonit prezidenta USA Donalda Trumpa v jednání o Ukrajině. Podle agentury Bloomberg to ukazuje záznam telefonátu mezi Witkoffem a kremelským poradcem Jurijem Ušakovem. Další telefonát podle Bloombergu dokazuje, že autory takzvaného „Trumpova mírového plánu“ jsou Rusové. Trump v reakci na zjištění Bloombergu označil Witkoffovo jednání za standardní.
Bloomberg informoval o záznamech dvou telefonátů, jejichž přepisy zveřejnil. Jde o rozhovor Witkoffa s kremelským poradcem Jurijem Ušakovem ze 14. října a o telefonát Ušakova s ruským vyslancem Kirillem Dmitrijevem z 29. října.
První záznam podle Bloombergu ukazuje, že Witkoff radil Ušakovovi, jak by Rusko mohlo lépe prezentovat své návrhy na „mírovou dohodu“ Trumpovi. Mimo jiné mu doporučil, aby šéf Kremlu Vladimir Putin Trumpovi zavolal, poblahopřál mu k dohodě o Pásmu Gazy s tím, že ji Rusko podporuje, a aby zdůraznil, že si amerického prezidenta váží jako muže míru. „Pak to bude opravdu dobrý hovor,“ řekl Witkoff.
„Řekl jsem prezidentovi (Trumpovi), že vy – že Ruská federace vždy chtěla mírovou dohodu. Jsem o tom přesvědčen. Řekl jsem prezidentovi, že tomu věřím,“ řekl také Ušakovovi Witkoff.
Witkoff dále s Ušakovem projednal potenciální podmínky „mírové dohody“ mezi Ruskem a Ukrajinou, které se později promítly do 28bodového americko-ruského plánu připraveného Moskvou a Washingtonem bez vědomí Kyjeva nebo evropských partnerů.
„Vím, co bude potřeba k uzavření mírové dohody. Donbas a možná i výměna území někde jinde. Ale říkám, že místo takových řečí bychom měli mluvit spíše s nadějí, protože si myslím, že se tu dohodneme. A myslím, Juriji, že mi (Trump) dá hodně prostoru a nechá mě jednat dle vlastního uvážení, abych dohody dosáhl,“ řekl Witkoff.
Rusové se snažili, aby jejich požadavky vypadaly jako Witkoffův plán
Druhý záznam podle Bloombergu ukazuje, že Ušakov a Dmitrijev spolu mluvili o tom, jak předají ruský návrh „mírového plánu“ Washingtonu. Dokument plánovali předat Witkoffovi, který ho pak měl představit jako svůj vlastní. Ušakov přitom konstatoval, že je potřeba žádat „maximum“.
„Myslím, že tento dokument prostě vytvoříme z naší pozice a já ho neformálně předám dál, aby bylo jasné, že je to všechno neformální. A ať si dělají, co chtějí. Nemyslím si, že vezmou přesně naši verzi, ale alespoň se jí co nejvíce přiblíží,“ říká na záznamu Dmitrijev.
„No, přesně o to jde,“ odpověděl mu Ušakov. „Možná to nevezmou a neřeknou, že se na tom s námi dohodli. Toho se bojím. (...) Později by to mohli překroutit, to je vše. To riziko existuje.“
Dmitrijev v reakci na to Ušakova ujistil, že požádá Witkoffa, aby zachoval formulaci „slovo od slova“ a že vše bude provedeno „pečlivě“. Poznamenal také, že Ušakov bude moci dokument s Witkoffem později osobně prodiskutovat.
Web Ukrajinska pravda v této souvislosti dodal, že po obdržení ruského dokumentu se Washington zřejmě ani nepokusil o jeho řádný překlad a že text pouze prohnal automatickým překladačem. Britský list The Guardian už dříve uvedl, že některé formulace v plánu působí, jako by byly původně napsány v ruštině, a teprve poté přeloženy do angličtiny.
Trump: Witkoff jednal standardně
Americký prezident Trump v reakci na zjištění Bloombergu označil Witkoffovo jednání za standardní. „To je velmi standardní forma vyjednávání. Neslyšel jsem to, ale slyšel jsem, že to bylo standardní vyjednávání. A dovedu si představit, že totéž říká (Witkoff) Ukrajině,“ řekl Trump s tím, že ústupky podle něj musejí udělat obě strany.
„To je standardní věc, víte, protože on (Witkoff) tohle musí prodat Ukrajině. Musí prodat Ukrajinu Rusku. To dělá každý, kdo uzavírá dohody,“ dodal Trump.
Někteří američtí zákonodárci naopak Witkoffa kritizují a žádají jeho odvolání z jednání o Ukrajině.
Ušakov pravost záznamů potvrdil
Washington pravost záznamů zveřejněných Bloombergem nezpochybnil. Neučinili tak ani Kreml a Ušakov, kteří únik rozhovorů pouze označili za údajný pokus o zmaření jednání. Pouze Dmitrijev tvrdí, že přepis jeho rozhovoru s Ušakovem je falešný.
Stanice BBC či ruský exilový web Meduza později zveřejnily citace z Ušakovova rozhovoru s ruskou státní televizí Rossija 1, v němž Ušakov pravost záznamů nepopřel. „S Witkoffem mluvím poměrně často, ale obsah našich rozhovorů je důvěrný a já se k nim nevyjadřuji,“ řekl Ušakov s tím, že neví, kdo rozhovor poskytl tisku.
Ušakov později naznačil webu Kommersant, že s Witkoffem mohl hovořit přes aplikaci WhatsApp, přes kterou probíhá řada jejich vzájemných telefonátů.
„Ruskou stopu“ má plán i podle Reuters
Agentura Bloomberg konstatovala, že nedokázala určit, co přesně Rusko sdílelo s USA jako svůj návrh a do jaké míry Moskva ovlivnila konečný 28bodový plán, o kterém poprvé psal web Axios s odvoláním na nejmenované ruské a americké představitele.
Agentura Reuters nicméně uvedla, že i podle tří jejích zdrojů obeznámených se záležitostí vycházel původní „Trumpův plán“ z ruského dokumentu.
Plán byl alespoň zčásti sestaven během říjnového setkání Trumpova zetě Jareda Kushnera, Witkoffa a Dmitrijeva v Miami, dodává Reuters. O tomto setkání bylo informováno jen málo lidí v ministerstvu zahraničí a Bílém domě, řekli agentuře dva zdroje obeznámené s touto záležitostí.
Původní verze
Tato původní verze plánu však počítala mimo jiné s tím, že Ukrajina přijde o značnou část území včetně oblastí, které Moskva nedokázala vojensky obsadit, a také s tím, že Kyjev výrazně omezí svou armádu maximálně na šest set tisíc vojáků či se zaváže, že nevstoupí do NATO.
Analytici z Institutu pro studium války tuto verzi opakovaně označili za úplnou kapitulaci Ukrajiny a varovali, že její přijetí vytvoří podmínky pro další ruskou agresi proti Ukrajině.
Revidovaná verze
Při ukrajinsko-evropsko-amerických jednáních v Ženevě došlo k revizi plánu. Jak tato upravená verze přesně vypadá, zatím není zcela zřejmé. Některá média napsala, že původní návrh byl zredukován na devatenáct bodů.
Evropští zástupci podle agentury Reuters navrhli mimo jiné upravit limit na počet ukrajinských vojáků na osm set tisíc v časech míru a vymezili se proti rozsáhlým územním ústupkům ze strany Kyjeva. Jaká bude konečná podoba návrhu, není v této chvíli zřejmé.
List Financial Times nicméně v úterý s odvoláním na nejmenovaného ukrajinského činitele napsal, že Kyjev bod o omezení ukrajinské armády na osm set tisíc vojáků v době míru přijal. Další důležitá ustanovení týkající se území a bezpečnostních záruk dojednají přímo prezidenti Zelenskyj a Trump, píší FT.
Rusko není spokojené ani s jednou verzí
Ruští představitelé však už před jednáním v Ženevě dávali najevo, byť ne oficiálně, že Moskvě nestačí ani původní verze návrhu, neboť Rusko odmítá přistoupit na cokoliv jiného, než je úplné zničení ukrajinské státnosti a oslabení NATO, upozornili mimo jiné analytici z Institutu pro studium války (ISW).
„Kreml nadále neprojevuje ochotu ke kompromisům v oblasti mírových jednání v dobré víře,“ shrnuje ISW s tím, že Kreml zatím nepřipravuje Rusy na to, „aby akceptovali cokoli menšího než plné ruské vítězství na Ukrajině“.
