Ruská invaze

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) oznámila, že zinscenovala smrt velitele Ruského dobrovolnického sboru (RDS) Denise Kapustina, aby zabránila jeho zabití, o které usilovala Moskva. RDS bojuje na straně Ukrajiny. HUR také tvrdí, že získala peníze, které na zabití Kapustina vyčlenily ruské tajné služby.

I když během ruské války proti Ukrajině dosáhl počet miliardářů v Rusku historického maxima, ztratili téměř veškerý svůj politický vliv, píše BBC. Ruští oligarchové přicházeli o své postavení už od začátku vlády Vladimira Putina. Západní sankce uvalené kvůli válce na Ukrajině je pak neproměnily v odpůrce režimu, naopak Putinova politika cukru a biče z nich udělala jeho tiché podporovatele, dodává stanice.

Chystaný plán možného zastavení ruské války na Ukrajině podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského počítá s americkými bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu na dobu patnácti let. Zelenskyj amerického prezidenta Donalda Trumpa požádal o bezpečnostní záruky až na padesát let. Ukrajinský prezident také vyjádřil názor, že plán by měly podepsat Ukrajina, USA, Rusko i Evropa.

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a vyslalo přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice se týkaly západních částí Ukrajiny, kde tři oblasti skončily téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.

Šéf Kremlu Vladimir Putin dal opět najevo, že Rusko trvá na zničení nezávislé Ukrajiny a na tom, aby se podrobila Moskvě. Navzdory tomu sousední zemi obvinil, že právě ona mírová vyjednávání sabotuje. Putin o tom mluvil ve svém výročním zorchestrovaném televizním vystoupení, v němž „reaguje“ na předem schválené dotazy diváků a novinářů. Tvrdil také, že Moskva nenapadne Západ, pokud bude respektovat její zájmy. Ty se ale reálně rovnají ruské sféře vlivu v Evropě, do které by spadalo i Česko.

Ukrajinská delegace bude ve Spojených státech jednat v pátek a sobotu o mírovém plánu, který by mohl vést k ukončení ruské války proti Ukrajině, oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Šéf Kremlu Vladimir Putin ve středu prohlásil, že ruské cíle – tedy úplná kapitulace a podřízení Ukrajiny Rusku – se nezměnily. Evropské státy ve svém projevu označil za „podsvinčata“.

Letošní ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu jsou výrazně horší než v předchozích letech a napadené zemi hrozí, že by o dodávky proudu mohla přijít celá její východní část i Kyjev. Píše to list The Washington Post (WP). Intenzivnější než kdy jindy jsou rovněž ruské údery na ukrajinskou železniční síť, uvádí stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), podle níž se tak Moskva snaží ochromit ukrajinskou logistiku.

Rusko zopakovalo, že mu nejde jen o ovládnutí Ukrajiny, ale že jeho zájmy sahají i do střední Evropy. Potvrdil to ministr zahraničí Sergej Lavrov, když se opět přihlásil k požadavkům, které Moskva předložila NATO a USA přesně před čtyřmi lety a které zahrnují vytvoření sféry ruského vlivu, do níž by spadalo i Česko. Lavrov zároveň odmítl bezpečnostní záruky pro Ukrajinu v případě zastavení bojů. Jiný ruský diplomat mezitím prohlásil, že cílem Moskvy je úplná kapitulace Kyjeva.

Více než polovina Ukrajinců míní, že nové volby by se měly konat až po dosažení konečné mírové dohody a úplném ukončení ruské války, uvádí průzkum Kyjevského mezinárodního sociologického ústavu (KMIS). Naprostá většina obyvatel je proti stažení ukrajinských vojsk z Donbasu a téměř dvě třetiny jsou připraveny snášet válku tak dlouho, jak bude nutné.

Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko nebude za nic ručit, řekl designovaný premiér Andrej Babiš (ANO). Strany končící vlády výrok označily za ostudu i nebezpečný obrat zahraniční politiky. Finančními potřebami Kyjeva v letech 2026 a 2027 se bude zabývat summit EU, který začne příští čtvrtek. Komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.

Kreml plánuje dát na „obranu“ – tedy především na svoji agresi na Ukrajině – v příštím roce třetinu ruského státního rozpočtu. V přepočtu je to více než 3,5 bilionu korun a podobné to má být i v dalších dvou letech. Na pokrytí výdajů Moskva přitom hledá nové zdroje příjmů, protože zisky z prodeje plynu a ropy – a to hlavně do Indie a Číny – už nestačí. Sáhla proto ke zvyšování DPH.

Ukrajinská národní garda oznámila osvobození dvou vesnic severně od Kupjansku v Charkovské oblasti. Asi dvě stě ruských vojáků v Kupjansku je v obklíčení, uvedl velitel jednoho ze sborů národní gardy. Rusové v minulých měsících opakovaně tvrdili, že Kupjansk ovládli, stejně jako tvrdili, že ovládli Pokrovsk i Siversk v Donbasu, což ale Kyjev popřel a nevyplývá to ani z údajů analytiků. Informace zveřejňované válčícími stranami však nelze nezávisle ověřit.

Rusko v noci na neděli opět cílilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Škody na ní hlásí Poltavská oblast, rozsáhlý útok mířil i na tamní město Kremenčuk. Pravidelné odstávky proudu, které kvůli opravám zažívá každý den většina napadené země, se přitom už po masivním ruském náletu z předchozí noci prodloužily až na šestnáct hodin denně. V Charkovské oblasti zasáhli okupanti hráz přehrady a důležitou zásobovací cestu pro ukrajinskou armádu, několik oblastí hlásí po ruských útocích oběti či zraněné. Ruská média zaznamenala v sobotu zřejmě další případ, kdy tamní armáda omylem svrhla bombu na ruské město.

Rusové provedli další masivní raketový a dronový útok na Ukrajinu, při němž zranili nejméně osm lidí. V Kyjevské oblasti zničili mimo jiné železniční nádraží, škody jsou ale v řadě dalších regionů včetně západu země. Ruské údery zasáhly ukrajinskou energetickou infrastrukturu v osmi oblastech, vážně poškodily několik tepelných elektráren. Kvůli úderům preventivně vzlétlo i polské letectvo, kterému pomáhala i česká vrtulníková jednotka.

Dvanáctiletého chlapce zabil a další tři lidi zranil nálet ruských dronů na Dněpropetrovskou oblast na jihovýchodě Ukrajiny, sdělil předseda oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. Charkovská oblastní prokuratura během dne podle stanice BBC informovala o dvou zabitých při ruském útoku na nákladní vůz v Izjumu. Ukrajinské drony během noci opět útočily v hloubi Ruska, informují média a místní úřady. Rusko tvrdí, že dobylo další ves na východě Ukrajiny, Bezimjane v Doněcké oblasti.

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.

Zatímco se Rusko tváří, že s USA vyjednává o zastavení své války proti Ukrajině a že se snaží najít kompromis i v územních otázkách, vydal Kreml další nařízení, které ukazuje opak. Moskva poroučí posílit rusifikaci okupované Ukrajiny a místo „územních ústupků,“ v které věří americký prezident Donald Trump, oslavuje zabrání ukrajinských regionů, které v duchu svého imperialismu nepravdivě nazývá „historické ruské země“.

Čtyři lidi zabil a dalších čtyřicet zranil ruský raketový útok na ukrajinské Dnipro, uvedl úřadující šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Vladyslav Hajvanenko. Část zraněných je v těžkém stavu. Moskva zaútočila i na Mykolajiv. Výbuchy hlásili rovněž obyvatelé Kaspijsku v jihoruském Dagestánu.

Je to dobrý základ, ale bude třeba na něm ještě pracovat. Tímto nebo podobným způsobem vyznívá většina reakcí Moskvy na americko-ruský plán na zastavení ruské války na Ukrajině nebo na některou z jeho verzí. Několikrát se tak vyjádřil i šéf Kremlu Vladimir Putin. Analytici upozorňují, že Rusko ve skutečnosti neslevilo ze svých maximalistických požadavků, které by vedly ke zničení nezávislé Ukrajiny, a že zdržováním rozhovorů pouze hraje o čas.

Zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff radil Rusům, jak si naklonit prezidenta USA Donalda Trumpa v jednání o Ukrajině. Podle agentury Bloomberg to ukazuje záznam telefonátu mezi Witkoffem a kremelským poradcem Jurijem Ušakovem. Další telefonát podle Bloombergu dokazuje, že autory takzvaného „Trumpova mírového plánu“ jsou Rusové. Trump v reakci na zjištění Bloombergu označil Witkoffovo jednání za standardní.

Ruský úder na ukrajinské město Záporoží ve čtvrtek večer zabil pět lidí. Uvedl to podle médií šéf vojenské správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Další tři lidi úder zranil. Podle Fedorova úder zasáhl rezidenční budovy, obchod a tržiště. Pod útokem se ocitla také Oděsa, kde pět lidí utrpělo zranění. V Dněpropetrovské oblasti přišla o život žena při dronovém útoku, další dva lidé mají středně těžká zranění, napsal na telegramu šéf regionální vojenské správy Vladyslav Hajvanenko.

Rusko v noci na úterý podniklo masivní dronový útok na ukrajinské Dnipro. Město hlásí zraněné a rozsáhlé škody, okupanti poškodili mimo jiné železniční nádraží a redakci veřejnoprávní stanice. V Charkovské oblasti zabil ruský raketový útok sedmnáctiletou dívku, v Černihivské oblasti zemřely v důsledku dronového náletu dvě ženy, uvedly tamní úřady. Ruské údery na Ukrajinu v poslední době sílí.

Drony naprosto mění podobu války, která je méně osobní, útoky na lidi často připomínají počítačovou hru, přiblížila zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová. Popsala také, jaké druhy bezpilotních strojů vojáci v rusko-ukrajinské válce využívají.