Masivní ruský raketový a dronový útok zabil v Kyjevě nejméně čtyři lidi a přes dvě desítky dalších zranil. Mezi mrtvými je i jeden ze záchranářů, kteří se sjeli k zasaženému domu, jenž poté Rusové zasáhli znovu. Téměř půl milionu odběratelů je ve městě bez proudu, bez tepla je polovina bytových domů. Vedení Kyjeva vyzvalo obyvatele, aby – pokud mohou – dočasně odjeli do regionů, kde dodávky fungují. Cílem náletu byla i Lvovská oblast na západě země, kterou Moskva zasáhla balistickou nadzvukovou střelou Orešnik.
Hlavními cíli náletu bylo hlavní město a přilehlá Kyjevská oblast. Šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko a starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedli, že při ruských úderech na město zahynuli čtyři lidé. Podle policie dalších čtyřiadvacet osob utrpělo zranění.
Jednou z obětí je podle kyjevského starosty záchranář, který zasahoval u domu v Darnycké čtvrti na východním břehu Dněpru. Mezi zraněnými jsou i záchranáři a tři zdravotníci.
Zmíněný dům se totiž stal terčem dvou dronových útoků po sobě – šlo o takzvaný dvojitý úder, kdy Rusové po prvním zásahu, po němž se na místo sjedou záchranné složky, zaútočí na stejné místo znovu.
Svyrydenková: Je to energetický terorismus
Ruský útok na Kyjev podle Klyčka také „způsobil škody na kritické infrastruktuře a v některých částech města narušil dodávky vody“. Nálet přerušil dodávky elektřiny pro více než čtyři sta tisíc odběratelů v ukrajinském hlavním městě, upřesnila později ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková.
Klyčko pak dodal, že polovina bytových domů ve městě, téměř šest tisíc, je bez tepla. „Městské služby pracují v nouzovém režimu. Bohužel se v nadcházejících dnech očekává náročné počasí. Apeluji také na obyvatele hlavního města, kteří mají možnost dočasně odjet z města někam, kde jsou alternativní zdroje energie a tepla, aby tak učinili,“ uzavřel Klyčko.
Ruští vojáci podle Svyrydenkové úmyslně zaútočili na energetická zařízení, která slouží k vytápění. Podle jejích slov jde o „energetický terorismus a snahu změnit zimu na zbraň“. Teploty v ukrajinském hlavním městě v pátek klesly na minus deset stupňů Celsia a práce na opravách komplikuje silný nárazový vítr a mráz, který po celé Ukrajině odřízl od dodávek elektřiny víc než tisícovku obcí.
Úder poničil dvacet obytných domů
Útok na Kyjev poškodil čtyřicet objektů, z toho dvacet obytných budov, uvedl ministr vnitra Ihor Klymenko. Na východním břehu řeky Dněpr byly zasaženy dva bytové domy, uvedl Klyčko s tím, že škody jsou rozsáhlé. Vchod jedné z budov byl zcela zničen a značně poškozena byla také výšková budova. Tkačenko uvedl, že jeden dron způsobil požár v obchodním centru, zatímco jiný dopadl u zdravotnického zařízení.
Útok zasáhl několik kyjevských čtvrtí, kromě Darnycké také Dniprovskou, Pečerskou, Desnjanskou a Ševčenkivskou. Letecký poplach platil ve městě pět hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že jeden z ruských dronů poškodil také budovu katarského velvyslanectví. Katar Ukrajině pomáhá jako vyjednavač s Ruskem při výměnách zajatců, dodal Zelenskyj.
Rusko použilo Orešnik
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že při útoku na Ukrajinu v noci na pátek použilo i novou nadzvukovou střelu Orešnik. Její použití označilo za reakci na údajný ukrajinský dronový útok na rezidenci ruského vládce Vladimira Putina z konce prosince.
Tento útok ale nikdo jiný nepotvrdil. Kyjev věc označil za ruský výmysl a také američtí představitelé zodpovědní za národní bezpečnost shledali, že ukrajinské drony na Putina ani na žádnou z jeho rezidencí nezaútočily, napsal dříve The Wall Street Journal s odvoláním na své zdroje.
Tento závěr podpořilo hodnocení od Ústřední zpravodajské služby (CIA), která zjistila, že k žádnému pokusu o útok proti Putinovi nedošlo, uvedl podle listu nejmenovaný americký představitel obeznámený s poznatky zpravodajců.
Také americký prezident Donald Trump prohlásil, že nevěří, že k podobné ukrajinské operaci došlo. Rovněž německý vládní mluvčí řekl, že ruské tvrzení o útoku na Putinovu rezidenci už bylo vyvráceno.
Okupanti zasáhli energetiku ve Lvovské oblasti
Použití rakety Orešnik Ruskem potvrdil i ukrajinský prezident Zelenskyj. Moskva kromě této střely vypálila ještě dalších třináct balistických raket Iskander, dvaadvacet střel s plochou dráhou letu Kalibr a 242 dronů, dodal prezident a ukrajinské letectvo.
Také ukrajinská bezpečnostní služba (SBU) potvrdila, že Rusko zasáhlo oblast západoukrajinského města Lvov nadzvukovou raketou Orešnik. SBU zveřejnila snímky trosek, které podle ní pocházejí právě z rakety Orešnik a které budou předány k podrobnému prozkoumání.
SBU uvedla, že trosky lokalizovala ve Lvovské oblasti, která hraničí s Polskem, tedy s členským státem Evropské unie a NATO. Mezi nalezenými úlomky jsou podle SBU stabilizační a naváděcí prvky rakety a části motoru. Orešnik je raketa, která může nést jaderné hlavice, ale nebyla jimi vyzbrojena.
Kreml podle SBU zaútočil na „civilní infrastrukturu poblíž hranic s Evropskou unií a pokusil se zničit životně důležité systémy regionu“. Bezpečnostní služba ale neupřesnila, na jaké cíle měla být raketa zaměřena, ani jaký je rozsah napáchaných škod.
Ruští vojenští blogeři, na které se odvolává agentura AFP, uvedli, že cílem útoku bylo velké zařízení na skladování plynu v oblasti Lvova. Starosta města Andrij Sadovyj se omezil na prohlášení, že byl zasažen „klíčový infrastrukturní objekt“, ale že útok nezpůsobil žádné oběti.
Velení ukrajinského letectva dříve informovalo, že balistická raketa, která mířila na objekt energetické infrastruktury ve Lvově, se pohybovala rychlostí kolem třinácti tisíc kilometrů za hodinu. Nadzvuková střela středního doletu byla podle něj odpálena z ruské střelnice Kapustin Jar v Astrachaňské oblasti na jihu Ruska. Právě tam Moskva střely Orešnik v minulosti testovala.
Sadovyj informoval, že po útoku se kvůli rázové vlně spustila automatická bezpečnostní odstávka plynu. Bez dodávek plynu se tak ocitlo téměř čtyři sta odběratelů v několika ulicích na předměstí Lvova. Na místo dorazili odborníci, aby zařízení zkontrolovali, teprve pak je možné plyn znovu pustit.
Ukrajina chce mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil útok touto raketou v blízkosti hranic EU a NATO za vážnou hrozbu pro evropskou bezpečnost a dodal, že o podrobnostech útoku prostřednictvím diplomatických kanálů informuje USA a Evropu. Ruské tvrzení, že šlo o odvetu za údajný ukrajinský útok na Putinovu rezidenci, je podle něj absurdní.
Ukrajina také zahájí mezinárodní kroky v reakci na použití rakety, včetně mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN a zasedání Rady Ukrajina–NATO, dodal Sybiha.
Velká Británie, Francie a Německo ve společném prohlášení, které zveřejnila kancelář britského premiéra Keira Starmera, uvedly, že použití nové nadzvukové balistické střely Orešnik při ruském nočním útoku na Ukrajinu představuje eskalaci ve válce a je nepřijatelné.
V boji ruská armáda Orešnik (v překladu Líska) v nejaderné verzi použila poprvé v listopadu 2024 k útoku na ukrajinské Dnipro. Ruský vůdce Putin tvrdí, že je nemožné Orešnik zachytit a že raketa má ničivou sílu srovnatelnou s jadernou zbraní. Západní experti nicméně jeho tvrzení zpochybňují. Putin loni v červnu uvedl, že Rusko výrobu Orešniků zrychluje.
Také redaktorka Deníku N Petra Procházková sdělila, že hypersonická střela Orešnik se podle expertů přeceňuje. „Její kvality údajně nedosahují toho, co ruská propaganda tvrdí, protože střela je primárně určena pro jaderné nálože,“ řekla s tím, že v konvenční verzi je to spíše „strašák“ a psychologický tlak na Ukrajince.
