Ruský úder na kyjevskou kliniku zabil nejméně jednoho člověka

Rusko v noci na pondělí zasáhlo soukromé zdravotnické zařízení v Kyjevě, zemřel v něm jeden člověk a další čtyři utrpěli zranění. Informuje o tom server Ukrajinska pravda. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko informoval, že zdravotnické zařízení v Obolonské čtvrti zasáhl ruský dron. Šestnáct z 23 pacientů soukromé kliniky záchranáři rozvezli do městských nemocnic. Další člověk zahynul při ruském útoku v Kyjevské oblasti.

O život v kyjevské soukromé klinice přišel 30letý muž, čtyři lidé jsou zranění, z toho dva těžce. U města Fastiv v Kyjevské oblasti zahynul při ruském útoku muž narozený v roce 1951, uvedl na telegramu šéf vojenské správy této oblasti Mykola Kalašnyk.

Při útoku bylo podle Kalašnyka poničeno několik domů včetně vícepodlažní obytné budovy. Bez dodávek elektřiny je město Slavutyč v Kyjevské oblasti nedaleko hranic s Běloruskem. Objekty kritické infrastruktury fungují díky záložním zdrojům, dodal.

Rusko podniklo také dronový a raketový útok na severoukrajinský Černihiv, odkud jsou podle RBK-Ukrajina hlášeny škody z komunálního podniku i soukromé firmy. Přímo zasažen byl soukromý obytný dům, který začal hořet. Poškozené jsou i další obytné domy. O případných obětech se zpráva nezmiňuje.

Ukrajinské letectvo oznámilo, že Rusko v noci proti Ukrajině odpálilo devět balistických raket Iskander-M a raket ze systémů S-300 a vyslalo nad její území 165 dronů. Protivzdušná obrana zneškodnila 137 nepřátelských bezpilotních letounů. Rakety a drony, které nezachytila, zasáhly deset míst. Dalších devět míst zasáhly trosky sestřelených objektů.

Ukrajinské drony nad Ruskem

Ruské ministerstvo obrany v pondělí ohlásilo, že jeho protivzdušná obrana v noci sestřelila tři ukrajinské bezpilotní letouny, dva z nich nad Moskevskou oblastí. Celkový počet dronů vyslaných Ukrajinou Rusko nezveřejňuje.

Telegramový kanál Astra uvádí, že v noci se terčem útoku stal podnik Energija ve městě Jelec v západoruské Lipecké oblasti. Vyrábí baterie využívané v dronech i v další vojenské technice. Astra připomíná, že nejde o první útok na tento závod.

Rusko vede válku proti Ukrajině skoro čtyři roky, napadená země se brání se západní pomocí. Ačkoliv to Moskva popírá, útočí ruská armáda opakovaně na civilní infrastrukturu a jiné nevojenské cíle. Ukrajina v sousední zemi podniká údery, jejichž cílem je často ropná nebo vojenská infrastruktura. Kyjev uvádí, že se snaží snížit příjmy Ruska z prodeje ropy, z něhož invazi financuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinci po masivních ruských útocích opravují energetickou infrastrukturu

Ukrajinští dělníci v Oděse pracují v chladných a vlhkých podmínkách na opravě rozvodny poškozené při nedávném masivním ruském útoku. Podle šéfa vojenské správy Oděské oblasti Oleha Kipera bylo bez elektřiny téměř sto tisíc spotřebitelů. Ruské údery dlouhodobě cílí na ukrajinskou infrastrukturu, elektrárny kvůli útokům musí snižovat výkon. V lednu ministr energetiky Denys Šmyhal informoval, že Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu. Země se brání rozsáhlé ruské agresi téměř čtyři roky.
před 5 mminutami

Maďarsko zvažuje i zastavení vývozu elektřiny a plynu na Ukrajinu

Budapešť zvažuje zastavení exportu elektřiny a plynu na Ukrajinu, pokud Kyjev neobnoví dodávky ropy ropovodem Družba. Uvedl to podle agentury Reuters šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás. Maďarsko, stejně jako sousední Slovensko, už ve středu oznámilo přerušení dodávek nafty na Ukrajinu.
před 15 mminutami

Britská policie zadržela exprince Andrewa

Britská policie zadržela králova bratra Andrewa Mountbattena-Windsora kvůli podezření ze zneužití pravomocí. Informovala o tom BBC s tím, že případ bratra krále Karla III. souvisí s kauzou zesnulého amerického sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Mountbatten-Windsor, dříve známý jako princ Andrew, podle obvinění poskytoval Espteinovi důvěrné informace v době, kdy působil jako britský zmocněnec pro mezinárodní obchod.
11:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

AFP: USA přesouvají k Íránu velký počet lodí i bojových letounů

Spojené státy přesouvají k Íránu velký počet lodí, bojových letadel i logistických letounů. Píše to agentura AFP. Děje se tak v situaci, kdy anonymní zdroje z americké administrativy dávají najevo, že by prezident Donald Trump mohl nařídit údery na Írán. Podle CNN by takový útok mohl nastat už o víkendu, ale Trump ještě neučinil konečné rozhodnutí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump pochválil Macinku za střet s Clintonovou

Americký prezident Donald Trump pochválil českého ministra zahraničí Petra Macinku (Motoristé) za jeho střet s bývalou ministryní zahraničí USA Hillary Clintonovou na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Macinka podle šéfa Bílého domu v panelové debatě odvedl skvělou práci. Trump to napsal v příspěvku na sociální síti Truth Social, kde rovněž zveřejnil záznam části debaty. Trump Clintonovou dlouhodobě kritizuje.
před 1 hhodinou

Vraždění ve Fáširu jeví známky genocidy, míní OSN

Hromadné vraždění etnických skupin súdánského Fáširu nese znaky genocidy. V nové zprávě to uvedla nezávislá vyšetřovací komise OSN. Město rok a půl obléhaly polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF). Po jeho dobytí svědci hovořili o masakrech civilistů včetně dětí.
před 2 hhodinami

VideoZápad musí zmobilizovat své síly, míní Lipavský. Podle Vondráčka není odpověď na bojišti

Hosté Událostí, komentářů debatovali o mírových jednáních mezi Ukrajinou, Ruskem a USA. „Ukrajina hraje o všechno. Území je pro ně zásadní, ale na druhou stranu nevidím jiné řešení, než nabízí USA (územní ústupky). Odpověď se na bojišti nenajde,“ řekl šéf zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO). Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) vyjednávání také vítá, ale zdůrazňuje, že Západ musí zmobilizovat všechny své síly, protože to je podle něj to jediné, co na Moskvu platí. „Nedali jsme do boje proti Rusku dostatek zdrojů, aby se to podařilo ukončit,“ míní Lipavský. Oba se shodli, že by Evropa měla mít v těchto jednáních svého vyjednavače. Diskusi moderoval Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

Jihokorejský exprezident dostal doživotí za vyhlášení stanného práva

Jihokorejský soud odsoudil odvolaného exprezidenta Jun Sok-jola k doživotnímu vězení v souvislosti s vyhlášením stanného práva v prosinci 2024. Podle soudu je vinen ze vzpoury, píše BBC. Prokuratura žádala trest smrti.
08:11Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...