Černihiv

Pozornost Ukrajinců se nyní ubírá hlavně na východ a Charkovskou oblast, kde se Rusové snaží prorazit frontu. V posledních dnech probíhá zpoza hranice intenzivní ostřelování také poblíž Černihivu a Sum u hranic s Ruskem a Běloruskem. Právě odtud by měly invazní jednotky nejkratší cestu k dalšímu úderu na Kyjev. I proto podél hranice už měsíce probíhají intenzivní opevňovací práce.

Rusové podnikli tři raketové útoky na Černihiv na severovýchodě Ukrajiny. Nejméně sedmnáct lidí zabili a dalších více než šedesát zranili. Poškozeno je několik vícepatrových budov, řada automobilů a další infrastruktura. Okupanti přímo zasáhli osmipatrovou budovu, kterou úřady označily za „sociální objekt“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj reagoval slovy, že by se něco takového nestalo, kdyby jeho země měla dostatek vybavení pro protivzdušnou obranu. Neoficiální zdroje pak píší o tom, že Ukrajinci zasáhli vojenské letiště v Džankoj na okupovaném Krymu.

Počet zraněných po sobotním ruském útoku na severoukrajinský Černihiv stoupl už na 148, uvedla agentura Ukrinform. Mezi zraněnými je i 15 dětí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury DPA slíbil odvetu. V neděli podle Moskvy útočily ukrajinské drony na čtyři ruské regiony a zranily pět lidí.

Rok války Ruska proti Ukrajině způsobil kulturnímu dědictví napadené země škody za 2,6 miliardy dolarů (asi 56 miliard korun). Ruská redakce BBC vyčíslení uvedla s odvoláním na údaje zveřejněné u příležitosti návštěvy generální ředitelky UNESCO Audrey Azoulayové v Kyjevě. Setkala se s prezidentem Volodomyrem Zelenským, aby projednali možné zařazení města Černihiv na seznam světového dědictví.

Ukrajinská města a energetická infrastruktura se v noci na čtvrtek staly terčem nové vlny ruských vzdušných útoků, první po zhruba třech týdnech. Ve Lvovské oblasti na západě Ukrajiny ruské rakety zasáhly rezidenční oblast a vyžádaly si tam nejméně pět obětí, celkem v zemi zemřelo nejméně devět lidí. Druhé největší ukrajinské město Charkov bylo bez proudu a vody, ostřelování na čas přerušilo také vnější napájení Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu jmenoval velitelem ruských jednotek nasazených na Ukrajině náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova, napsal ruskojazyčný server BBC. Nově utvořený post v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu dosud zastával Sergej Surovikin, který se nyní podle BBC stal Gerasimovým zástupcem.

Před devíti měsíci přežívala Olha Tymošenková v rozstříleném paneláku v Makarivu v zimním oblečení, dnes už se tu dá „jakž takž“ bydlet. Část oprav zafinancoval stát, něco si řešila sama. Zpravodaj ČT na Ukrajině David Borek v Makarivu zjišťoval, jak se vyvíjí obnova poničeného města i lidských životů.

Vyšetřovací komise OSN k Ukrajině konstatovala, že na Ukrajině byly po ruské invazi páchány válečné zločiny. Upozornila také na znásilňování, mučení a protizákonné zadržování dětí. Komise se bude rovněž zabývat informacemi o nucených transportech a adopcích dětí. Hodlá vyšetřovat také nový případ odhalení pohřebiště u východoukrajinského města Izjum, řekl předseda Erik Möse.

Rusko propustilo 215 Ukrajinců, které zajalo po vleklé bitvě o přístavní město Mariupol, uvedl šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Mezi propuštěnými zajatci jsou podle něj i velitel a zástupce velitele pluku Azov, který vedl většinu bojů. Kyjev na oplátku propustil 55 ruských zajatců a Viktora Medvedčuka, vůdce zakázané proruské strany, který čelil obvinění z velezrady. O výměně informovali ukrajinští představitelé. Moskva potvrdila návrat 55 vojáků, o Medvedčukovi se nezmínila.

Po šesti měsících od ruského napadení Ukrajiny se vynořují nové důkazy o systematické likvidaci civilního obyvatelstva, kterého se dopouští okupační armáda. Obyvatelé severoukrajinských obcí Ivanivka, Jahidne a Zolotinka mluví o zlostném teroru, kdy je ruští okupanti týdny věznili ve sklepě i s nebožtíky nebo nutili stát nahé na mrazu – dokud oblast nedostala zpátky pod kontrolu ukrajinská armáda. V regionu pro Reportéry ČT natáčeli Stanislav Krupař a Jan Gebert.

V Buči, v Mariupolu, v Černihivu jsme mohli vidět „kulturu“ ruských vojáků, kteří byli vychováni na propagandistických snímcích, napsal ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis v otevřeném dopise. Adresoval ho prezidentovi filmového festivalu v Karlových Varech. Kritizuje, že přehlídka do programu zařadila drama Kapitán Volkonogov uprchl, natočené s ruskou státní podporou. Zástupci festivalu ale snímek považují naopak za kritiku stávajícího ruského režimu.

Na východě Ukrajiny pokračují tvrdé boje, ostřelování ruskými raketami se však v noci na čtvrtek nevyhnulo ani severoukrajinskému městu Sumy, ačkoli Sumská oblast byla už v dubnu osvobozena od ruských jednotek. Šéf oblasti Dmytro Žyvyckyj napsal, že rakety dopadly na sumské předměstí Sad, čtyři lidé kvůli nim zemřeli a šest jich bylo zraněno.

Studenti ze severoukrajinského Černihiva se rozhodli podniknout tradiční maturitní fotografování v rozbombardovaných kulisách. Na město ležící asi osmdesát kilometrů od hranic s Ruskem i Běloruskem zaútočila ruská armáda hned v první fázi invaze na konci února. Až do stažení ze severu Ukrajiny ho obléhala a tvrdě ostřelovala. Obráncům se však podařilo Černihiv po celou dobu udržet.

Ruští okupanti se podepisují také na kulturním dědictví Ukrajiny. Ruská armáda z okupovaných oblastí odváží obrazy, zlato i rukopisy. V zemi dosud bylo podle BBC poškozeno 29 muzeí, 27 knihoven a 116 kostelů a katedrál. Ministr kultury Oleksandr Tkačenko v rozhovoru se spolupracovnicí České televize Vitalijí Tokarčukovou uvedl, že válka zasáhla celkem 350 unikátních staveb.

Válka na Ukrajině způsobuje velké problémy tamním farmářům, přičemž největší zásah dostaly velké podniky. Zhroutily se jim dodavatelské řetězce a část pracovní síly odešla bojovat. Až polovinu rostlinné produkce země tak letos zajistí na ukrajinské poměry drobné, většinou rodinné farmy do sta hektarů. Ty hospodaří pouze na dvanácti procentech z celkové plochy orné půdy v zemi. Už nyní ví, že úrody bude méně.

S odminováním území po odchodu ruské armády pomáhá ukrajinským vojákům pes jménem Patron, což znamená v překladu nábojnice. Dvouletý Jack Russel teriér z Černihivu nedaleko Kyjeva už stačil najít přes sto padesát min a kusů munice a stát se ikonou sociálních sítí.

Nejméně sedm set lidí zemřelo kvůli ruskému ostřelování od začátku války v Černihivu, oznámil starosta, podle kterého jsou mezi oběťmi civilisté i vojáci. V Makarivu našli podle radnice více než stovku zabitých civilistů. Rusko poskytlo dosud nejchmurnější hodnocení své invaze na Ukrajinu a popsalo „tragédii“ rostoucích ztrát vojáků a ekonomický dopad sankcí. V očekávání nové ruské ofenzivy se z Ukrajinou kontrolované části Donbasu evakuovalo jen vlakem na západ země více než 170 tisíc lidí.

Ruští vojáci podle ukrajinských úřadů opustili město Černihiv, v oblasti ale ještě zůstávají. Podle vedení Sumské oblasti se invazní jednotky stahují i z tohoto regionu. Ukrajinci po odchodu ruských vojáků našli už nejméně 410 zavražděných civilistů. Satelitní snímky z konce března ukazují příkop v Buče, kde se později našel masový hrob. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov tato obvinění označil za „falešný útok“ na Moskvu a prohlásil, že jsou zinscenovaná. Rakety v noci dopadaly na Oděsu a Mykolajiv. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve varoval, že ruská armáda se soustředí na Donbas a jih země.

Údajné stahování ruských invazních vojsk je podle generálního štábu ukrajinské armády pravděpodobně rotací jednotlivých jednotek, která má za cíl zmást a vytvořit klamnou představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev. Vedení Ukrajiny varuje, že okupační vojska se pokusí obklíčit obránce na východě země. Nejen tamní města čelí nepřetržitému bombardování. Satelitní snímky ukázaly destrukci Mariupolu. V ukrajinské Irpini možná zahynulo až 300 civilistů, řekl starosta.

Do Česka přicházejí z Ukrajiny především ženy s dětmi. Otcové rodin zůstali doma, aby bojovali proti Rusům. Ve frontových oblastech ale zůstali i civilisté, často starší lidé, kteří odejít nechtěli, nebo nemohli. Jak se jim všem daří, zda jsou živí a zdraví, jestli mají co jíst a pít, ale manželky a potomci často netuší. Zhoršuje to jejich duševní stav, s nímž se uprchlíkům snaží pomoci psychologové.

Asi 400 mrtvých si dosud vyžádalo ruské ostřelování a bombardování severoukrajinského města Černihiv, uvedl v úterý podle agentury Unian starosta Vladyslav Atrošenko. Na opačném konci země ostřelování zasáhlo Mykolajiv. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského tam zemřelo nejméně sedm lidí a 22 je raněných, uvedla BBC. V obléhaném Mariupolu zemřely zřejmě tisíce civilistů, odhaduje mise OSN.

O útocích ruské armády na civilní cíle na Ukrajině se mluví téměř od počátku války. Bombardují obytné domy, nemocnice, porodnice, školy i školky. Podle Západu je to taktika Moskvy. Psychologickým tlakem na představitele Ukrajiny se snaží vymoct ústupky hlavně při diplomatických jednáních. Kreml to popírá a tvrdí, že civilní místa nebombarduje, a když, tak že ho k tomu donutili ukrajinští vojáci skrývající se v nich.

Ukrajina vyčísluje dosavadní škody způsobené ruskou invazí na 564,9 miliardy dolarů (12,7 bilionu korun). Podle generálního štábu ukrajinské armády bylo Rusko nuceno stáhnout své síly z Kyjevské oblasti. Ukrajinské síly navíc znovu kontrolují město Irpiň, tvrdí jeho starosta Oleksandr Markušyn. Ve městě Černihiv jsou nadále uvězněny desetitisíce lidí. Humanitární koridory v pondělí nebudou, Kyjev se obává provokací.

Ukrajinská armáda obklíčila ruské jednotky ve městech Irpiň, Buča a Hostomel. Vyplývá to ze sdělení místních úřadů, podle nichž se oblast bojů severozápadně od Kyjeva nachází na hraně humanitární katastrofy. Již v úterý ukrajinská armáda oznámila, že obsadila město Makariv západně od metropole. Obě strany konfliktu se ve středu dohodly na vytvoření devíti humanitárních koridorů, mezi evakuovanými městy ale není přístav Mariupol.