Ruské údery zabily pět lidí na severu Ukrajiny

Při ruském dronovém útoku v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny zahynulo v noci na čtvrtek nejméně pět lidí. Podle ukrajinského ministra vnitra Ihora Klymenka jsou mezi nimi tři členové rodiny šéfa místních hasičů. Dalších šest osob bylo po útoku hospitalizováno, oznámil šéf černihivské oblastní správy Vjačeslav Čaus. Nejméně devatenáct zraněných po úderech ruských bezpilotních letounů ohlásil také Charkov.

Čaus uvedl, že cílem útoku bylo město Pryluky, kde bylo poničeno několik domů v obytné čtvrti. Rusko podle něj na město zaútočilo šesti drony. Město mělo před válkou kolem 50 tisíc obyvatel, leží asi sto kilometrů východně od Kyjeva. Je daleko od fronty a nejsou v něm žádné známé vojenské cíle, poznamenala agentura AP.

Ukrajinský ministr vnitra Klymenko upřesnil, že mezi oběťmi je manželka, dcera a jednoroční vnuk šéfa místních hasičů. „V tuto strašnou noc byl záchranář na místě s hasičským a záchranným týmem, který se potýkal s následky úderu nepřítele,“ napsal Klymenko na platformě Telegram s vyjádřením soustrasti.

Ukrajinská policie později uvedla, že zabitá matka dítěte byla policistka Daryna Šyhydová. „Dnes (ve čtvrtek) jsou naše srdce sežehlé bolestí,“ uvedla policie. „Není to jen ztráta – jsou to vyrvané tři generace života,“ dodala policie.

K útoku se vyjádřil i prezident Volodymyr Zelenskyj. „Jeden ze záchranářů přijel odstraňovat následky přímo ke svému domu,“ napsal. „Ukázalo se, že dron Šáhed zasáhl jeho dům,“ dodal.

Útoky na Charkov

V Charkově podle místních úřadů ruské drony zranily devatenáct lidí včetně těhotné ženy, čtyř dětí a třiadevadesátileté seniorky. Kolem 1:05 místního času drony typu Šáhed zasáhly dva bytové domy ve čtvrti Slobidskyj. Způsobily požáry a zničily několik soukromých vozidel. „Prováděním útoků, zatímco lidé spí ve svých domovech, nepřítel znovu potvrzuje svou taktiku zákeřného teroru,“ uvedl šéf oblastní vojenské správy Oleh Syněhubov.

Starosta Charkova Ihor Terechov dále upřesnil, že dronové útoky poničily sedm bytových domů a přímo zasáhly dva.

„Vlítlo to do bytu našich sousedů odvedle a já a moje dítě jsme dokázaly vyběhnout na chodbu,“ řekla agentuře Reuters obyvatelka zasaženého domu Anastasija Meleščenková, podle níž se po výbuchu začal drolit strop. „Zrovna včera dělníci dokončili opravy v mém bytě po předchozím útoku,“ dodala žena.

Podle Zelenského Rusko v noci na Ukrajinu vyslalo dohromady 103 dronů a jednu balistickou raketu. Cílem byly Doněcká, Charkovská, Oděská, Sumská, Černihivská, Dnipropetrovská a Chersonská oblast. „Toto je další masivní útok,“ prohlásil Zelenskyj. „Je to další důvod, proč uvalit nejsilnější možné sankce a kolektivně vyvíjet tlak,“ dodal.

AFP poznamenala, že americký prezident Donald Trump po středečním telefonátu s ruským vládcem Vladimirem Putinem varoval, že Moskva provede odvetu za ukrajinský útok na ruské strategické bombardéry. Ukrajina se od února 2022 brání plnohodnotné ruské invazi, v rámci obrany podniká i údery na ruském území.

Ukrajinská armáda rovněž oznámila, že v Brjanské oblasti zasáhla ruské raketové systémy, které se chystaly ve čtvrtek zaútočit na Ukrajinu. „Jedno ruské odpalovací zařízení vybuchlo a dvě další byla s největší pravděpodobností poničena,“ uvedl generální štáb. Cílem chystaného útoku bylo podle něj hlavní město Ukrajiny Kyjev.

Pomoc pro Ukrajinu

Ukrajina letos od spojenců dostane až 1,3 miliardy eur (32 miliard korun) na výrobu zbraní, uvedl ve čtvrtek na Telegramu ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov po jednání se svým dánským protějškem Troelsem Lundem Poulsenem v Bruselu, kde zasedají ministři obrany zemí Severoatlantické aliance.

„Peníze budou brzy přiděleny na výrobu ukrajinských zbraní: dělostřelectva, útočných dronů, raket a protitankových zbraní vyrobených na Ukrajině pro naše vojáky,“ sdělil Umerov. První část příspěvku ve výši 428 milionů eur (10,6 miliardy korun) dostane Ukrajina od Dánska, Švédska, Kanady, Norska a Islandu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie podniká razie kvůli údajnému zneužití peněz EU parlamentní frakcí

Ve Francii a dalších evropských zemích se v úterý konají policejní prohlídky kvůli podezření ze zneužití fondů Evropské unie členy někdejší frakce v Evropském parlamentu Identita a demokracie (ID). Agentura AFP to uvedla s odvoláním na Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), podle kterého se operace týká vyšetřování skutků z let 2019 až 2024.
před 2 hhodinami

Nejvyšší soud odmítl Trumpovu snahu omezit udělování občanství dětem narozeným v USA

Nejvyšší soud USA v úterý odmítl snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit automatické udělování amerického občanství všem dětem narozeným na území Spojených států, informovala agentura Reuters. Trump tento princip udělování občanství, který je zaručen 14. dodatkem tamní ústavy, v minulosti tvrdě kritizoval a označoval ho mimo jiné za neštěstí Spojených států. Podle Trumpa jde aktuální rozhodnutí nejvyššího soudu „napravit“ v Kongresu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Obětí otřesů ve Venezuele jsou téměř dva tisíce, z trosek vytáhli živého hocha

Počet obětí zemětřesení, které minulý týden zasáhlo Venezuelu, vzrostl na nejméně 1943, uvedl v úterý předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Podle jeho slov se zároveň téměř zdvojnásobil počet zraněných. Informovala o tom agentura Reuters. Naděje na nalezení dalších přeživších slábnou. Nicméně i šest dní po této tragédii se v úterý podařilo jordánským záchranářům vyprostit z trosek v Caracasu živého chlapce, informoval server CNN Espaňol.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoAlbánci už měsíc brojí proti plánu Trumpova zetě vybudovat luxusní resorty

Tisíce lidí už měsíc v ulicích Albánie protestují proti plánu zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa Jareda Kushnera. Spolu se svou manželkou Ivankou a dalšími podnikateli chce u chráněné laguny Narta na jihozápadním pobřeží země a na ostrově Sazanna postavit obří komplex luxusních hotelů a vil. Svými protesty dávají Albánci kabinetu dlouholetého premiéra Ediho Ramy najevo svůj nesouhlas s plány Američanů. Protesty mají jméno po plameňácích, pro které jsou tamní mokřady domovem. Rama stavbě přidělil status strategické investice, Albánci teď žádají konec jeho vlády. Experti se navíc obávají dopadu staveb na životní prostředí. Oblast by navíc musela projít i náročným odminováním.
před 4 hhodinami

Jihoafričané pochodovali proti migraci. Panují obavy z násilí

V jihoafrickém Johannesburgu, Kapském městě či Durbanu se v úterý konaly protestní pochody odpůrců imigrace, kvůli nimž zůstaly v některých částech měst zavřené obchody a nejezdily autobusy. Situaci vyhrotil neoficiální apel, který vyzýval cizince bez dokladů, aby do 30. června odešli ze země. Vláda existenci takového opatření odmítla, organizátoři protestů však na tomto ultimátu pro nelegální migranty trvají. Atmosféru vyostřují obavy z násilností, které podobné protesty v minulosti provázely, i zvýšená bezpečnostní opatření. Řada cizinců se raději rozhodla zemi opustit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Estonsko chce přenést část odpovědnosti za odpad na výrobce

Estonská vláda připravuje povinnost, podle níž by výrobci textilu, obuvi a potravin museli financovat sběr, recyklaci a snižování odpadu.
před 6 hhodinami

Růst velkoměst se podle analýzy do konce století zpomalí

Vědci našli detailní analýzou geografických dat doposud nepozorovaná pravidla, jimiž se řídí růst velkoměst. Když je interpretovali, zjistili, že růst bude pomalejší, než se předpokládalo.
před 7 hhodinami

V oteplujícím se Baltském moři sílí pobřežní vlny chladu, uvádí studie

Přestože se Baltské moře rychle otepluje, v jeho pobřežních vodách se začaly objevovat stále intenzivnější studené epizody. Studie vědců z TalTechu zjistila, že tento jev způsobuje kombinace větru, mělkých pobřežních vod a studeného vzduchu. Vědci svá zjištění publikovali v časopise Environmental Research: Climate.
před 7 hhodinami

Evropský pohled