Americký prezident

Na newyorském letišti LaGuardia se v pondělí ráno SEČ srazilo letadlo společnosti Air Canada s hasičským vozem. O život přitom přišli pilot a druhý pilot a přes čtyřicet dalších lidí utrpělo zranění. Informaci přinesl web NBC News, podle něhož bylo na palubě letadla 72 cestujících a čtyři členové posádky.

Členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by mohly v případě potřeby uvolnit další nouzové zásoby ropy nad rámec už schválených 400 milionů barelů, uvedl v pondělním prohlášení výkonný ředitel agentury Fatih Birol. Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, z dosažených maxim však později rychle klesaly.

Íránské drony zasáhly ropnou infrastrukturu u města Fudžajra ve Spojených arabských emirátech. K útoku došlo poté, co Teherán vyzval obyvatele Fudžajry a dalších dvou ropných přístavů v zemi, aby jejich okolí opustili. Americký prezident Donald Trump předtím oznámil, že armáda USA zcela zničila vojenské cíle na íránském ostrově Charg, který slouží jako exportní terminál pro devadesát procent íránského vývozu ropy. Vzdušný úder zasáhl i íránské město Isfahán.

V podzimních volbách do Kongresu je méně nerozhodnutých okrsků – takzvaných competitive seats –, než bývalo, napsala veřejnoprávní stanice NPR. Podle ní to mimo jiné způsobilo překreslování volebních obvodů v uplynulých letech. Demokratická strana se sice nyní těší podle průzkumu podpoře voličů, ale kvůli nízkému počtu competitive seats se její převaha nemusí projevit v odpovídající míře. Navíc klesající počet nerozhodnutých okrsků vede k tomu, že umírnění voliči ztrácí vliv na výsledek voleb.

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.

Íránské Shromáždění znalců vybralo jako nového duchovního vůdce Íránu Modžtabu Chameneího, druhorozeného syna zabitého ajatolláha Alího Chameneího. Informovaly o tom v neděli večer SEČ zpravodajské agentury s odkazem na íránská státní média. Předchozí nejvyšší duchovní vůdce zemřel v první den americko-izraelských úderů na Írán v sobotu 28. února. Modžtaba Chameneí nyní bude mimo jiné rozhodovat o válečné strategii.

Americký prezident Donald Trump v sobotu oznámil novou vojenskou koalici, jejímž cílem je zlikvidovat drogové kartely na západní polokouli. Podle šéfa Bílého domu se do aliance zapojilo sedmnáct zemí. Americký prezident zároveň na summitu se zástupci latinskoamerických zemí uvedl, že Spojené státy se po skončení konfliktu s Íránem zaměří na Kubu, a naznačil, že Washington bude chtít s Havanou uzavřít dohodu, poznamenala agentura AP.

Pohonné hmoty v Česku po nedávném zahájení bojů na Blízkém východě zdražily. Nafta se prodává za průměrných 35,10 koruny za litr, což je o 2,13 koruny více než před týdnem. Cena benzinu Natural 95 se od té doby zvýšila v průměru o 1,21 koruny na 34,68 koruny. Zhruba po dvou letech je tak průměrná cena naturalu nižší než diesel, naposledy to bylo v únoru 2024. Příčinou jsou rostoucí ceny ropy. V meziročním srovnání jsou ale paliva stále levnější, vyplývá z údajů společnosti CCS.

Španělsko souhlasilo, že bude spolupracovat s ozbrojenými silami Spojených států, tvrdí mluvčí Bílého domu Karline Leavittová. Podle deníku El País ale španělská vláda popřela, že by Madrid měl s USA spolupracovat ve válce. Vyjádření přichází den poté, co americký prezident Donald Trump Španělsku pohrozil zrušením obchodním spolupráce, jelikož Madrid USA nepovolil použít své základny v rámci americko-izraelské operace proti Íránu. Na podporu Španělska se vyjádřili představitelé Evropské unie.

Napříč Blízkým východem i v Evropě a Americe se sešly davy lidí, aby vyjádřily podporu americko-izraelským úderům na Írán, či je naopak odsoudily. Demonstrace proti vojenské operaci a tryzny za zabitého nejvyššího vůdce Íránu Alího Chameneího se konaly například v jemenském hlavním městě Saná, libanonské metropoli Bejrútu či v Kašmíru. Naopak transparenty oslavující amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky přinesli lidé na manifestace v Paříži, rumunské Bukurešti nebo v New Yorku.

Vzdušný úder USA a Izraele na budovu pohraniční stráže na západě Íránu v neděli zabil 43 členů bezpečnostních složek a desítky lidí zranil, tvrdí íránská média. Americký prezident Donald Trump řekl, že údery zabily 48 vysokých íránských představitelů. Při vojenské operaci Epic Fury (Epická zuřivost) proti Íránu započaté v sobotu byli zabiti v akci také tři američtí vojáci a dalších pět bylo vážně zraněno.

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sešla Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.

„Toto prohlášení nečiním lehkomyslně. Íránský režim se snaží zabíjet,“ uvedl americký prezident Donald Trump poté, co USA společně s Izraelem zaútočily na Írán. „Po 47 let íránský režim skandoval ,Smrt Americe‘ a vedl nekonečnou kampaň krveprolití a vraždění, cílící na USA, americké vojáky a nevinné osoby v mnoha zemích,“ řekl Trump. Dodal, že Írán je státním sponzorem terorismu číslo jedna. „Možná přijdeme o životy statečných amerických hrdinů a možná budeme mít oběti, jak se to ve válce často stává, ale neděláme to pro současnost. Děláme to pro naši budoucnost, je to vznešená mise,“ dodal ve vystoupení americký prezident. Trump dále vyzval členy Islámské revoluční gardy, íránských ozbrojených sil, aby složili zbraně za což jim slíbil udělení imunity. Druhou možností je jistá smrt, řekl.

Spojené státy jednají na vysoké úrovni s kubánským režimem a možná se dohodnou na převzetí této karibské země, řekl v pátek podle agentur Reuters a AFP americký prezident Donald Trump novinářům v Bílém domě. Zdůraznil přitom, jaké má Kuba ekonomické problémy. Za nimi přitom z velké části stojí americké sankce a nedávné Trumpovo ropné embargo, které na ostrově způsobilo bezprecedentní krizi.

Grónsko kvůli obavám z politické motivace amerických investorů zpřísní pravidla, chce zabránit hlavně nežádoucím nákupům nemovitostí, uvádí to zdroje agentury Reuters. Pomoct by měl připravovaný zákon o prověřování zahraničních investic.

V úterý americký prezident Donald Trump pronese projev o stavu unie, ve kterém bude mluvit o úspěších své vlády. Jeho dosavadní kroky formoval i Projekt 2025, který je podle jednoho z jeho tvůrců „svatým písmem konzervativců“. Text mimo jiné vyzývá ke zvýšení výdajů na protiimigrační opatření, což Trump již udělal, nebo další snížení počtu amerických vojáků v Evropě, na což se Bílý dům teprve chystá.

Americký prezident Donald Trump pochválil českého ministra zahraničí Petra Macinku (Motoristé) za jeho střet s bývalou ministryní zahraničí USA Hillary Clintonovou na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Macinka podle šéfa Bílého domu v panelové debatě odvedl skvělou práci. Trump to napsal v příspěvku na sociální síti Truth Social, kde rovněž zveřejnil záznam části debaty. Trump Clintonovou dlouhodobě kritizuje.

Spojené státy a Írán dosáhly na jednání v Ženevě shody na hlavních principech, řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Neznamená to, že dohoda bude hotova brzy, ale otevřela se k ní cesta, míní. Delegace už opustily město. Diplomaté obou států nepřímo vyjednávali hlavně o íránském jaderném programu. Prezident USA Donald Trump dříve varoval před následky odmítání dohody, z druhé strany se ozývá apel na realistické požadavky. Obě země ukazují i vojenskou sílu.

Stovky amerických soudů po celých USA nezávisle na sobě rozhodly, že Imigrační a celní úřad Spojených států amerických (ICE) od října minulého roku nelegálně uvěznil přes 4400 lidí. Federální úřad po nástupu Donalda Trumpa na post amerického prezidenta výrazně zpřísnil přístup k imigrační politice. I přes soudní rozhodnutí pokračuje tamní vláda v zatýkáních a masivních deportacích, což dále zahlcuje soudní systém. Do konce roku má navíc ICE utratit 38,3 miliardy dolarů na výstavbu detenčních center po celé zemi.

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) posílá obsílky technologickým společnostem, včetně Mety a Googlu, s žádostmi o jména, e-mailové adresy, telefonní čísla a další identifikační údaje uživatelů sociálních sítí, kteří na svých účtech kritizují Úřad pro imigraci a cla (ICE) nebo sledují jeho aktivity, píše deník The New York Times (NYT). Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tak podle deníku zesiluje své úsilí identifikovat ty, kteří nesouhlasí s operacemi kontroverzního úřadu.

Starý světový řád založený na pravidlech už neexistuje, řekl německý kancléř Friedrich Merz na úvod Mnichovské bezpečnostní konference. Do bavorské metropole přijely desítky šéfů vlád a hlav států, stovka ministrů a další stovky hostů z celého světa. Debatovat budou o rusko-ukrajinském konfliktu nebo bezpečnostní situaci ve světě. Česko zastupuje prezident Petr Pavel, ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).

Spojené státy přenechají dva z významných velitelských postů v rámci Severoatlantické aliance evropským představitelům. Jedná se o velitelství italské Neapoli a v Norfolku v americkém státě Virginia. Jedno velitelství naopak získají USA, napsala v pondělí agentura AFP s odvoláním na své diplomatické zdroje. Krok odpovídá požadavku amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby evropské země převzaly větší odpovědnost za svou vlastní bezpečnost.

Izraelský bezpečnostní kabinet schválil návrhy, jenž mají židovským osadníkům usnadnit získávání půdy na Západním břehu, který Izrael desítky let v rozporu s mezinárodním právem okupuje. Šéf Palestinské samosprávy Mahmúd Abbás v reakci na to vyzval Radu bezpečnosti OSN a amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby zasáhli. Kroky považuje za nelegální.

Při protivládních protestech, které vypukly v Íránu koncem prosince, zemřelo podle lidskoprávních aktivistů nejméně 6159 lidí, uvedla agentura AP. Mezitím se kurz íránské měny propadl na rekordních zhruba 1,5 milionu rijálu za dolar. Írán varoval v úterý Evropu před „ničivými důsledky“, pokud by EU zařadila íránské revoluční gardy na seznam teroristických organizací. Americký prezident zároveň pohrozil Íránu vojenským zásahem a v pondělí vyslal do oblasti jihozápadní Asie letadlovou loď USS Abraham Lincoln a několik torpédoborců s řízenými střelami.