Americký prezident

Podezřelý ze střelby na Brownově univerzitě z 13. prosince, po kterém pátraly americké úřady, byl nalezen mrtvý. Podle policejního šéfa města Providence je jím 48letý bývalý student Brownovy univerzity a portugalský občan. Podle vyšetřovatelů jednal sám. Úřady jeho tělo nalezly v pronajatém skladu v New Hampshire, měl střelné zranění, které si zřejmě sám způsobil, informovala agentura AP.

Jedna z obětí nedělního útoku na účastníky oslav židovského svátku chanuka na pláži Bondi Beach v Sydney je Slovenka, uvedla bývalá prezidentka Zuzana Čaputová. Podle ní byla oběť její blízkou přítelkyní. Slovenský prezident Peter Pellegrini potvrdil, že jedna z obětí je Slovenka. Australští činitelé mezitím zveřejnili jména dvou útočníků. Agentura Reuters také informovala, že muž, který odzbrojil jednoho z útočníků, se po operaci střelných poranění paže a ruky zotavuje v nemocnici.

V sobotu by se mohlo v Paříži jednat o ruské agresi na Ukrajině, ale není to jisté. Agentura Reuters v pátek večer s odvoláním na úřad francouzského prezidenta napsala, že setkání se neuskuteční. Elysejský palác ani francouzská média však takovou zprávu nepřinesly. Schůzka byla plánována na úrovni poradců pro národní bezpečnost z Ukrajiny, Francie, Británie a Německa. Spojené státy svou účast nepotvrdily. Americký prezident Donald Trump k tomu řekl, že případné vyslání amerického zástupce by záleželo na tom, zda bude šance na úspěch jednání.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zahájila nový vízový program „zlatá karta“ pro zájemce o dlouhodobý pobyt v zemi nebo o americké občanství, kteří si ho mohou koupit za jeden milion dolarů (zhruba 22 milionů korun). Zažádat o kartu lze na webových stránkách, kde si žadatelé mohou připlatit 15 tisíc dolarů (311 tisíc korun) za rychlejší vyřízení žádosti, píše Reuters. Pro firmy, které chtějí Trumpovy zlaté karty zakoupit pro své zaměstnance, je cena dvojnásobná.

Americký prezident Donald Trump označil v rozhovoru se serverem Politico Evropu za skupinu národů v rozkladu vedenou slabými lidmi, kteří selhávají v boji s migrací a neumí ukončit rusko-ukrajinskou válku. Šéf Bílého domu podle serveru naznačil, že podpoří ty evropské politické kandidáty, kteří odpovídají jeho vizi pro Evropu.

Americký prezident Donald Trump a jeho vláda v nové oficiální národní bezpečnostní strategii viní EU a migraci z toho, co označují za bezprostředně hrozící a totální kulturní a civilizační rozklad Evropy. Napsal o tom zpravodajský server Politico.

Republikánský americký prezident Donald Trump v pátek na své sociální síti Truth Social napsal, že ruší exekutivní příkazy svého demokratického předchůdce Joea Bidena podepsané automatickým perem. Podle agentury AFP jsou právní důsledky prezidentova prohlášení v tuto chvíli nejasné. Trump tvrdí, že jde o „přibližně 92 procent“ dokumentů s Bidenovým podpisem.

Pentagon oznámil, že vyšetřuje demokratického senátora Marka Kellyho, kapitána amerického námořnictva ve výslužbě, kvůli možné výzvě ke vzpouře. Ministerstvo obrany naznačilo, že by ho mohlo povolat zpět do aktivní služby, aby čelil vojenskému soudu nebo správnímu trestu. Spolu s dalšími pěti demokratickými zákonodárci totiž natočili video, v němž vyzvali vojáky a zpravodajce, aby odmítli nezákonné rozkazy. O případu informují četná americká média.

Autor interní zprávy, která uvrhla BBC do krize a vedla mimo jiné k rezignaci generálního ředitele a šéfky zpravodajství, v pondělí v britském parlamentu uvedl, že mediální organizaci nepovažuje samu o sobě za zaujatou. Veřejnoprávní vysílatel má ale podle něj problémy s redakčními nedostatky, k jejichž nápravě chtěl podle agentury Reuters svou zprávou přispět.

Americký prezident Donald Trump v noci na pátek zrušil čtyřicetiprocentní cla na dovoz potravinářských produktů z Brazílie. Podepsaný exekutivní příkaz se týká mimo jiné hovězího masa, kávy, kakaa nebo ovoce. Nový příkaz se týká brazilského dovozu do USA zpětně už od 13. listopadu. Podle textu nařízení bude možné vracet cla vybraná z dovozu osvobozených produktů od tohoto data. Opatření by mohlo souviset s rekordně nízkou popularitou Trumpa mimo jiné i kvůli rostoucím cenám potravin.

Spojené státy americké označí venezuelský Kartel sluncí (Cartel de los Soles) údajně vedený venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem a dalšími představiteli jeho vlády za zahraniční teroristickou organizaci, oznámilo to v noci na pondělí americké ministerstvo zahraničí. To zřejmě umožní USA dále zvýšit tlak na venezuelskou vládu. Krok americké diplomacie vstoupí v platnost v pondělí 24. listopadu. S Madurem by prý prezident USA Donald Trumpa ale mohl také jednat.

Média se po zveřejnění dokumentů a e-mailů spojených s případem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina pustila do jejich rozboru. Server Canadian Broadcasting Corporation (CBC) uvedl, že jméno amerického prezidenta Donalda Trumpa se ve zveřejněných dokumentech sice vyskytuje nejméně patnáctsetkrát, ale většina z toho nepřináší nic nového. Epstein také ve zveřejněných e-mailech například tvrdí, že jednoho z ruských diplomatů připravoval na jednání s Trumpem. Americká média ovšem upozornila i na Epsteinovy sklony zveličovat svůj vliv.

Švýcarsko se po měsících vyjednávání dohodlo se Spojenými státy na snížení cel na dovoz švýcarského zboží do USA z 39 na 15 procent. Nová sazba tak bude stejná jako ta, která se vztahuje na zboží z Evropské unie. Švýcarsko výměnou za nižší cla slíbilo investice svých firem v USA. Dohoda podle vládního prohlášení zahrnuje i Lichtenštejnsko.

Americký prezident Donald Trump v pátek uvedl, že požádá ministerstvo spravedlnosti a Úřad pro federální vyšetřování (FBI), aby prošetřily vazby demokratů na finančníka a sexuálního násilníka Jeffreyho Epsteina. Prověřit mají mimo jiné exprezidenta Billa Clintona. Trump to napsal na své sociální síti Truth Social. Otázkám ohledně vazeb na Epsteina čelí od začátku svého druhého mandátu i samotný Trump.

Čínské ministerstvo zahraničí v pátek vyjádřilo rozhořčení nad rozhodnutím Spojených států prodat Tchaj-wanu díly pro stíhačky. Čína podle svého ministerstva zahraničí učiní vše nezbytné k obraně své suverenity, územní celistvosti a bezpečnosti, napsala agentura Reuters. Peking považuje Tchaj-wan za součást svého území a v minulosti pohrozil, že se s ostrovem spojí i silou. Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek oznámilo, že díly prodá za 330 milionů dolarů (přes 6,8 miliardy korun).

Britská veřejnoprávní stanice BBC oznámila, že prošetřuje nové obvinění ohledně úpravy projevu amerického prezidenta Donalda Trumpa v jednom ze svých pořadů. Jde o druhé podobné obvinění poté, co v neděli kvůli kauze sestříhaného projevu Trumpa z roku 2021 rezignovali generální ředitel BBC Tim Davie a šéfka zpravodajství Deborah Turnessová. BBC se Trumpovi za způsob editace omluvila, odmítla ale požadavek na finanční náhradu.

Americký prezident Donald Trump řekl, že má povinnost zažalovat britskou veřejnoprávní stanici BBC kvůli svému sestříhanému projevu z 6. ledna 2021, který označil za uklidňující a krásný. BBC ho podle něj svým zásahem zmasakrovala. Trump hrozí britské stanici soudem o více než miliardu dolarů (přes 21 miliard korun), pokud se stanice neomluví a neodškodní ho. Kvůli kauze rezignovali generální ředitel BBC Tim Davie a šéfka zpravodajství Deborah Turnessová.

Kauza upraveného projevu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který odvysílal pořad britské BBC, hýbe politickou i mediální scénou Spojeného království. Nedělní rezignace generálního ředitele BBC Tima Davieho a šéfky zpravodajství Deborah Turnessové označil deník The Daily Telegraph za největší krizi stanice za více než desetiletí. Analytici kladou otázky týkající se zaujatosti média i sporů uvnitř BBC, zatímco někdejší šéfredaktor bulvárního listu The Sun a nynější moderátor BBC David Yelland považuje Davieho pád za puč připravený Radou BBC.

Spojené státy spolupracují s Izraelem, aby nalezl dohodu se Sýrií, uvedl americký prezident Donald Trump podle Reuters po skončení schůzky s prozatímním syrským prezidentem Ahmadem Šaráem. Podle agentury americké ministerstvo financí oznámilo další uvolnění sankcí, které USA na Sýrii v minulosti uvalily. Šará je vůbec prvním syrským prezidentem, který Bílý dům navštívil.

Příštím starostou New Yorku bude Zohran Mamdani, který se označuje za demokratického socialistu. Ve volbách porazil demokratického exguvernéra státu New York Andrewa Cuoma, jenž kandidoval jako nezávislý a jehož podpořil republikánský prezident Donald Trump. V noci na středu to napsaly agentury Reuters a AP. Demokratické kandidátky uspěly i ve volbách guvernéra ve Virginii a v New Jersey. Hlasování podle experta mohl ovlivnit takzvaný shutdown vlády.

Americký prezident Donald Trump přiletěl do Jižní Koreje, kde poobědval se svým jihokorejským protějškem I Če-mjongem. Trump řekl, že USA se zemí uzavřely obchodní dohodu, nicméně podle jihokorejské prezidentské kanceláře musí dohodu schválit místní parlament. Šéf Bílého domu také dostal zlaté dary za snahy zprostředkovat mír na Korejském poloostrově, napsala agentura Reuters. Korea je poslední Trumpovou zastávkou na cestě po Asii.

Švédská královská akademie ve Stockholmu oznámila, že letošními nositeli Nobelovy ceny za chemii se stali Susumu Kitagawa, Richard Robson a Omar M. Yaghi. Vytvořili molekulární struktury, které lze využít k získávání vody z pouštního vzduchu, zachycování oxidu uhličitého, skladování toxických plynů nebo katalýze chemických reakcí.

Ráno 7. října 2023 pronikli ozbrojenci teroristické organizace Hamás a dalších teroristických skupin do jižního Izraele, kde zabili téměř 1200 lidí a unesli 251 dalších do Pásma Gazy. Od konce druhé světové války a holocaustu se pro židovský národ jednalo o nejkrvavější den. Během následné izraelské ofenzivy na území enklávy zemřely desetitisíce Palestinců a výrazně se zhoršila humanitární situace. Vládě v Jeruzalémě se ale všechna rukojmí dosud nepodařilo osvobodit.

Izraelské politické vedení nařídilo armádě zastavit dobývání města Gaza a provádět pouze obranné operace, napsal server The Times of Israel (ToI). Krok přichází po prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který je prý přesvědčen, že teroristické hnutí Hamás je připraveno na trvalý mír a že Jeruzalém musí okamžitě zastavit bombardování Pásma Gazy. Podle tamních úřadů, které ovládá Hamás, Izrael v sobotu provedl další údery.