Americký prezident

Británie pozastaví svůj plán na navrácení Čagoských ostrovů Mauriciu, uvedla v sobotu AFP s odvoláním na britskou vládu. O odložení plánu informovala rovněž britská stanice BBC. Dohodu o předání svrchovanosti nad ostrovy, na kterých se nachází strategicky důležitá americko-britská základna vojenského letectva Diego García, kritizoval nedávno jako velkou chybu americký prezident Donald Trump. Mauricius v reakci přislíbil vynaložit veškeré úsilí k dokončení dekolonizace, aby ostrovy získal diplomatickou a právní cestou.

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.

„Jsem zde kvůli morální spolupráci USA a Maďarska,“ řekl americký viceprezident JD Vance v Budapešti během úterní tiskové konference s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Vance obvinil „bruselské byrokraty“ ze zasahování do blížících se nedělních voleb. Podle analytika Pétera Krekóa by Orbánovi víc pomohla návštěva samotného Trumpa. Spojenci maďarského premiéra požádali o pozorovatelskou misi Trumpovu Radu pro mír.

Spojené státy budou během příštích dvou či tří týdnů podnikat extrémně tvrdé údery na Írán, kde jsou již blízko splnění svých strategických cílů. V prvním televizním projevu adresovaném Američanům během více než měsíc trvající války to uvedl prezident Donald Trump, podle něhož již Írán nepředstavuje hrozbu. Teherán chce ve válce pokračovat až do úplné porážky a ponížení nepřátel, sdělil mluvčí velitelství íránských ozbrojených sil Ebráhím Zolfakarí.

Američtí vyšetřovatelé podle stanice CNN zkoumají podezřelé transakce na takzvaných predikčních trzích. Ty lidem umožňují sázet na nejrůznější příležitosti včetně válek. Právě úspěšné sázky týkající se klíčových rozhodnutí Donalda Trumpa a jejich načasování vzbudily podezření, že sázející o krocích amerického prezidenta věděli s předstihem a k vlastnímu obohacení zneužili důvěrné informace.

Írán nebyl hrozbou v minulosti a není jí ani nyní, uvádí íránský prezident Masúd Pezeškján ve vzkazu americkému lidu. Ten íránská média zveřejnila ve středu večer. V textu, o kterém informují mezinárodní média, se Pezeškján nijak nevyjadřuje k výroku amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Írán požádal USA o příměří.

Itálie před několika dny nepovolila americkým letadlům mířícím na Blízký východ přistání na letecké základně na Sicílii, informoval deník Corriere della Sera. Zprávu potvrdila i agentura ANSA s odvoláním na své zdroje. Podle nich byla důvodem odepření přistání na základně Sigonella skutečnost, že americká strana krok s italskou armádou předem nekonzultovala. Také další země mají k americký přeletům negativní postoj.

Kuba v úterý očekává první dodávku ropy ze zahraničí od začátku roku. Do přístavu Matanzas má doplout tanker s ruskou ropou, který se nyní nachází v kubánských výsostných vodách, píší agentury AP a EFE. Bílý dům v pondělí večer uvedl, že přistání tankeru na Kubě povolil z humanitárních důvodů. Washington však v posledních měsících obdobné dodávky blokoval, což vyvolalo na ostrově, kde vládne komunistická strana, hlubokou energetickou krizi. Kreml připlutí ruského tankeru ke Kubě uvítal s tím, že Moskva bude pracovat na dalších dodávkách ropy na karibský ostrov.

Poptávka po pohonných hmotách v Česku i přes prudké zdražování vzrostla. Podle předběžných odhadů České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) se během březnových týdnů zvýšila spotřeba nafty oproti běžným obdobím o zhruba 25 procent a u benzinu až o 15 procent, řekl mluvčí ČAPPO Václav Loula. Nedostatek paliv podle něj nehrozí. Podle analytiků je příčinou vyšší poptávky předzásobování motoristů a také větší zájem řidičů ze zahraničních zemí, kde jsou paliva dražší.

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.

Americký soudce odmítl zrušit obvinění z drogové trestné činnosti proti sesazenému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho ženě Cilii Floresové kvůli sporu o právní poplatky, píší agentury. Obhájci zamítnutí případu požadovali s odůvodněním, že americká vláda dvojici znemožňuje využít peníze venezuelské vlády na obhajobu. Maduro s Floresovou byli na čtvrtečním soudním slyšení v New Yorku přítomni.

Nový americký ministr vnitřní bezpečnosti Markwayn Mullin v pondělí složil přísahu a nastoupil do funkce. Dosud působil jako senátor, nyní přebírá odpovědnost za protiimigrační politiku, jednu z hlavních priorit amerického prezidenta Donalda Trumpa. Během schvalovacího slyšení v Senátu Mullin naznačoval, že by ji mohl zmírnit, většina demokratů pro něj přesto ruku nezvedla. Republikán je považován za jednoho ze skalních podporovatelů současného šéfa Bílého domu.

Na newyorském letišti LaGuardia se v pondělí ráno SEČ srazilo letadlo společnosti Air Canada s hasičským vozem. O život přitom přišli pilot a druhý pilot a přes čtyřicet dalších lidí utrpělo zranění. Informaci přinesl web NBC News, podle něhož bylo na palubě letadla 72 cestujících a čtyři členové posádky. Ve 14:00 místního času (19:00 SEČ) letiště opět otevřelo jednu ranvej, zároveň upozornilo cestující, že nadále lze očekávat zpoždění a rušení letů.

Členské státy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) by mohly v případě potřeby uvolnit další nouzové zásoby ropy nad rámec už schválených 400 milionů barelů, uvedl v pondělním prohlášení výkonný ředitel agentury Fatih Birol. Ceny ropy se v pondělí ráno prudce zvýšily, z dosažených maxim však později rychle klesaly.

Íránské drony zasáhly ropnou infrastrukturu u města Fudžajra ve Spojených arabských emirátech. K útoku došlo poté, co Teherán vyzval obyvatele Fudžajry a dalších dvou ropných přístavů v zemi, aby jejich okolí opustili. Americký prezident Donald Trump předtím oznámil, že armáda USA zcela zničila vojenské cíle na íránském ostrově Charg, který slouží jako exportní terminál pro devadesát procent íránského vývozu ropy. Vzdušný úder zasáhl i íránské město Isfahán.

V podzimních volbách do Kongresu je méně nerozhodnutých okrsků – takzvaných competitive seats –, než bývalo, napsala veřejnoprávní stanice NPR. Podle ní to mimo jiné způsobilo překreslování volebních obvodů v uplynulých letech. Demokratická strana se sice nyní těší podle průzkumu podpoře voličů, ale kvůli nízkému počtu competitive seats se její převaha nemusí projevit v odpovídající míře. Navíc klesající počet nerozhodnutých okrsků vede k tomu, že umírnění voliči ztrácí vliv na výsledek voleb.

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle ní měli přesunout na sever od řeky Zahrání. Armáda židovského státu následně silně bombardovala centrum Bejrútu.

Íránské Shromáždění znalců vybralo jako nového duchovního vůdce Íránu Modžtabu Chameneího, druhorozeného syna zabitého ajatolláha Alího Chameneího. Informovaly o tom v neděli večer SEČ zpravodajské agentury s odkazem na íránská státní média. Předchozí nejvyšší duchovní vůdce zemřel v první den americko-izraelských úderů na Írán v sobotu 28. února. Modžtaba Chameneí nyní bude mimo jiné rozhodovat o válečné strategii.

Americký prezident Donald Trump v sobotu oznámil novou vojenskou koalici, jejímž cílem je zlikvidovat drogové kartely na západní polokouli. Podle šéfa Bílého domu se do aliance zapojilo sedmnáct zemí. Americký prezident zároveň na summitu se zástupci latinskoamerických zemí uvedl, že Spojené státy se po skončení konfliktu s Íránem zaměří na Kubu, a naznačil, že Washington bude chtít s Havanou uzavřít dohodu, poznamenala agentura AP.

Pohonné hmoty v Česku po nedávném zahájení bojů na Blízkém východě zdražily. Nafta se prodává za průměrných 35,10 koruny za litr, což je o 2,13 koruny více než před týdnem. Cena benzinu Natural 95 se od té doby zvýšila v průměru o 1,21 koruny na 34,68 koruny. Zhruba po dvou letech je tak průměrná cena naturalu nižší než diesel, naposledy to bylo v únoru 2024. Příčinou jsou rostoucí ceny ropy. V meziročním srovnání jsou ale paliva stále levnější, vyplývá z údajů společnosti CCS.

Španělsko souhlasilo, že bude spolupracovat s ozbrojenými silami Spojených států, tvrdí mluvčí Bílého domu Karline Leavittová. Podle deníku El País ale španělská vláda popřela, že by Madrid měl s USA spolupracovat ve válce. Vyjádření přichází den poté, co americký prezident Donald Trump Španělsku pohrozil zrušením obchodním spolupráce, jelikož Madrid USA nepovolil použít své základny v rámci americko-izraelské operace proti Íránu. Na podporu Španělska se vyjádřili představitelé Evropské unie.

Napříč Blízkým východem i v Evropě a Americe se sešly davy lidí, aby vyjádřily podporu americko-izraelským úderům na Írán, či je naopak odsoudily. Demonstrace proti vojenské operaci a tryzny za zabitého nejvyššího vůdce Íránu Alího Chameneího se konaly například v jemenském hlavním městě Saná, libanonské metropoli Bejrútu či v Kašmíru. Naopak transparenty oslavující amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky přinesli lidé na manifestace v Paříži, rumunské Bukurešti nebo v New Yorku.