Americký prezident Donald Trump by prý moc rád viděl, kdyby se Irsko sjednotilo se Severním Irskem, které je součástí Spojeného království. Šéf Bílého domu to řekl po schůzce s irským premiérem Micheálem Martinem, informují v sobotu tiskové agentury. Trump, který je v Irsku na dvoudenní návštěvě, nicméně dodal, že by k případnému sjednocení měla co říct Velká Británie. Prezident USA v Dublinu hovořil i o situaci na Blízkém východě.
„Nechci způsobovat problémy, ale řeknu vám, že bych moc rád viděl Irsko sjednocené,“ řekl Trump. Jednou se to podle něho stane. „Měla by k tomu co říct Británie (...), ale myslím si, že by to bylo skvělé,“ míní šéf Bílého domu.
Irsko si nezávislost vybojovalo v letech 1919 až 1921 ve válce právě s Británií. V prosinci 1922 britský a irský parlament ratifikovaly smlouvu, která zajistila nezávislost 26 hrabství Svobodného irského státu. Ten se v roce 1937 přejmenoval na Irsko. Šest hrabství Ulsterské provincie zůstalo součástí Spojeného království jako Severní Irsko. Myšlenku sjednocení obou částí ostrova dlouhodobě prosazují nacionalisté.
Podle britské BBC se nečekalo, že Trump o této věci bude mluvit. Jeho výroky pravděpodobně rozvíří velkou politickou debatu, zejména v Severním Irsku.
Referendum podle Burnhama „nepřichází v úvahu“
Nový britský premiér Andy Burnham dle agentury Reuters před časem řekl, že referendum o možném oddělení Severního Irska od Spojeného království „nepřichází v úvahu“. Mluvčí jeho úřadu v sobotu vzkázal, že na premiérově postoji „se nic nezměnilo“.
Burnham tento týden v parlamentu řekl, že si není „vědom toho, že pro další referendum je veřejná podpora, a dokud se to nezmění, žádné nebude“. V roce 2014 se konalo referendum o vyhlášení nezávislosti Skotska, v němž zvítězili stoupenci setrvání ve Spojeném království.
Podle Velkopáteční dohody z roku 1998 by referendum mohl vyhlásit náměstek pro Severní Irsko, pokud by se jevilo, že většina lidí v tomto regionu by hlasovala pro sjednocení s Irskem. Dohoda ukončila tři desetiletí násilí mezi irskými nacionalisty, kteří usilovali o sjednocení Irska, a unionisty, kteří chtěli, aby Severní Irsko zůstalo součástí Spojeného království. Reuters píše, že podle průzkumů mají pohodlnou většinu zastánci setrvání Severního Irska v rámci Spojeného království, nicméně jejich náskok před odpůrci se o něco zmenšil po odchodu Británie z Evropské unie.
BBC poznamenala, že o předchozích amerických prezidentech Billu Clintonovi a Joeovi Bidenovi se tušilo, že v soukromí jsou myšlence sjednoceného Irska rovněž naklonění. Veřejně ale v této mimořádně citlivé záležitosti udržovali neutralitu.
Trump označil Írán za pravděpodobného strůjce útoku na Saúdskou Arábii
Trump se v sobotu v Dublinu vyjádřil i k situaci na Blízkém východě. Saúdská Arábie v pátek oznámila, že po čtvrtečních útocích dronů vypuštěných z Iráku dočasně uzavřela ropovod vedoucí z východu na západ země. Ten je klíčový pro vývoz ropy z království, jelikož trasa potrubí nevede přes Hormuzský průliv.
Bagdád útoky odsoudil a nařídil vyšetřování. Saúdská Arábie v posledních týdnech čelí ofenzivě jemenských proíránských džihádistů hútíů. Ti mají – stejně jako Teherán – podporu různých iráckých milicí.
Šéf Bílého domu za pravděpodobného strůjce útoku označil Teherán. „Myslím, že jsou. Nejspíš jsou,“ odpověděl Trump na otázku, zda jsou za útok zodpovědní právě Íránci.
Americký prezident také řekl, že hovořil se saúdskoarabským korunním princem Muhammadem bin Salmánem, přičemž ho označil za „dobrého přítele“.
Hútíové podle Trumpa kontaktovali americkou vládu a sdělili, že nechtějí, aby se Spojené státy přímo zapojily do tohoto konfliktu. „Byli by mnohem radši, kdybychom se nezapojovali, a nechávají většinu lodí proplout,“ tvrdí šéf Bílého domu.
