Sjednocení

Severokorejská ústava nyní označuje sousední Jižní Koreu jako nepřátelský stát. Pchjongjang tak podle agentury AFP potvrdil ústavní změnu, kterou letos slíbil severokorejský vůdce Kim Čong-un. Napětí mezi oběma státy se v poslední době vyostřuje. KLDR v úterý vyhodila do povětří většinu železničních a silničních spojů se svým jižním sousedem a mimo to také tvrdí, že do její armády vstoupil více než milion lidí, kteří jsou připraveni bojovat s nepřátelským jihem a „vymazat ho z mapy“. Podle koreanisty Petra Bláhy však v minulosti docházelo k ještě vyhrocenějším eskalacím a označení Jižní Koreje jako nepřítele je ze strany KLDR spíše konstatováním faktu.

Počet lidí s roztroušenou sklerózou přesáhl dvacet jedna tisíc – za rok tak v registru přibyla zhruba tisícovka pacientů. Neurologové i ministerstvo zdravotnictví chtějí sjednotit postupy, aby kvalita péče byla ve všech centrech stejně vysoká.

Severní Irsko má novou předsedkyni vlády. Tato část Velké Británie se tak dočkala kabinetu celé dva roky od voleb. Historicky poprvé vládu povede zástupkyně strany Sinn Féin, která usiluje o sjednocení s Irskou republikou. Místní politici sestavení kabinetu dlouho blokovali. Přeli se kvůli brexitu, především kvůli novým pravidlům zavedeným po odchodu Spojeného království z Evropské unie.

Ulehčit administrativu drobným výrobcům sezonních produktů, například marmelád a cukroví, v domácím prostředí má sjednocení pravidel pro krajské hygienické stanice. Například nemusí investovat do speciálních provozoven ani hlásit prodej. Zmírnění podmínek přináší antibyrokratický balíček, který chystá úlevy pro menší živnostníky.

Severní Irsko už od května nemá funkční parlament ani vládu. Pětkrát se poslanci pokusili pat prolomit, odpor unionistů k severoirskému protokolu je ale silnější. Region spravují úředníci, kteří mají velmi omezené pravomoce a nemohou činit klíčová rozhodnutí. Na pozadí se odehrává politický souboj o pobrexitové uspořádání, ale také významné společenské změny, které tiše otřásají základy Severního Irska.

Evropský parlament v úterý učinil jeden z posledních kroků na cestě EU k zavedení jednotného nabíjecího řešení pro chytré telefony, tablety a další přenosná zařízení. Europoslanci podle očekávání schválili finální verzi směrnice, podle níž budou muset výrobci od podzimu 2024 používat výhradně standard USB-C. Návrh se týká také laptopů, na které se však sjednocení nabíječek začne vztahovat až na konci roku 2026.

Vyzyvatelem maďarského premiéra Viktora Orbána v parlamentních volbách v příštím roce bude pravděpodobně Péter Márki-Zay. Po sečtení zhruba 60 procent hlasů z primárních voleb opozice vede tento konzervativní starosta se ziskem přibližně 60 procent hlasů. Jeho oponentka, europoslankyně Klára Dobrevová už uznala svou porážku.

Zvláštní daň vybíraná ve prospěch východního Německa končí. Od letošního roku už bude takzvanou přirážku ze solidarity platit už jen malá část nejbohatších Němců ze západní části země. Daň, přezdívaná „Soli“, vznikla hned po sjednocení Německa. V posledních letech byla ale stále častěji terčem kritiky.

Ani třicet let po znovusjednocení Německa není země tam, kde by chtěla být, východu se ale hospodářsky daří a překonává i řadu regionů ve Francii, Polsku nebo České republice. K vládní výroční zprávě o stavu německé jednoty to prohlásil vládní zmocněnec pro nové spolkové země Marco Wanderwitz. Za rostoucí problém východu Německa označil pravicový extremismus, který vláda podle něj nebrala dost vážně. Německo si třicet let od znovusjednocení připomene 3. října.

Jemen v současných hranicích existuje třicet let. Vznikl spojením dvou států: jižního převážně sunnitského a severního, kde sunnité žili společně se šíity. Spojení však klid nepřineslo. Zemí zmítá krvavá válka, která způsobila podle OSN nejhorší humanitární katastrofu současnosti zhoršenou ještě pandemií koronaviru. Rozdělení má totiž hluboké historické, náboženské i kulturní kořeny.

Vůdcové kyperských Řeků a Turků chtějí pod záštitou OSN pokračovat v úsilí o překonání rozdělení ostrova, trvajícího od roku 1974. Prohlásil to generální tajemník OSN António Guterres po jednání s prezidenty obou částí rozděleného Kypru v Berlíně. Dodal, že chce uspořádat konferenci o Kypru s účastí vůdců obou etnik, Velké Británie, Turecka a Řecka.

Německo je Čechům vděčné za roli, kterou sehráli při pádu Berlínské zdi, řekl bývalý německý kancléř Gerhard Schröder. To, co se tehdy odehrálo na západoněmecké ambasádě v Praze, kde se po tisících shromažďovali východní Němci toužící vycestovat na Západ, bylo podle něj jedinečné a přispělo ke scelování Německa. Schröder to řekl v Berlíně po setkání s českým prezidentem Milošem Zemanem, který se účastní oslav třicátého výročí pádu Berlínské zdi.