Řízení vybraných fakultních nemocnic v Praze a Brně se sjednocuje

Nahrávám video

V Praze přecházejí Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) a Fakultní nemocnice Bulovka pod společné vedení Petra Koloucha, dosavadního ředitele pražské zdravotnické záchranné služby. Fakultní nemocnici Brno zase povede místo Iva Rovného ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA) a Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH) Vlastimil Vajdák. Ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že cílem je posílení koordinace specializované péče a efektivity řízení nemocnic. Změny začnou platit od 2. února.

„Sjednocení řízení fakultních nemocnic je logický krok, který má především posílit kvalitu a dostupnost zdravotní péče pro pacienty. Do čela těchto nemocnic nastupují zkušení a osvědčení manažeři s jasným úkolem posílit koordinaci péče, stabilitu řízení a dlouhodobé plánování rozvoje,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). „V Brně jde o logické zastřešení péče v rámci celého regionu, které přinese lepší koordinaci služeb, efektivnější hospodaření a dlouhodobé plánování investic,“ napsal ministr na síti X.

Pro pacienty podle resortu zůstává rozsah, kvalita i dostupnost péče zachována, nově však bude její poskytování přehlednější a lépe organizované.

V Praze má vzniknout nová moderní nemocnice

V Praze přecházejí Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, kterou po rezignaci ředitele Jana Votavy dočasně vede šéf odboru přímo řízených organizací ministerstva Jan Michálek, a Fakultní nemocnice Bulovka pod společné vedení dosavadního šéfa pražské záchranné služby Koloucha.  

FNKV je bez ředitele od září 2025. Český rozhlas tehdy uvedl, že ministerská kontrola v pražské vinohradské nemocnici odhalila manažerská pochybení, mezi nimi také nezveřejňování smluv s dodavateli v registru smluv, čímž se kontrakty za desítky milionů korun staly neplatnými.

Podle ministerstva je společným jmenovatelem změn v pražských nemocnicích dlouhodobá a systematická příprava na budoucí přesun specializované péče do plánované nové moderní nemocnice v Praze, a to s ohledem na nevyhovující a prostorově limitované podmínky současných areálů. Výstavbu nové nemocnice v Praze avizovala současná koaliční vláda Andreje Babiše (ANO) v programovém prohlášení.

„Chceme maximálně využívat společný postup při nákupech a také přirozeně koordinovat pracoviště při organizaci zdravotní péče. Jasným úkolem je připravit obě zařízení na začlenění specializované péče do nově plánované nemocnice v Praze. Je to dlouhodobý proces, který ale musí začít už nyní, aby byl přechod pro pacienty i zdravotnický personál co nejplynulejší,“ řekl k avizovaným změnám v nemocnicích Kolouch.

Podle záchranné služby Kolouch v tuto chvíli zůstává jejím ředitelem, řízením byl ale pověřen Křivánek, který v ní působí od roku 2004.

Kvaček: Důvody mi nikdo nesdělil

Končící ředitel Bulovky Jan Kvaček řekl, že neměl na své působení žádnou negativní zpětnou vazbu, ministr Vojtěch ho sám do čela nemocnice před lety jmenoval. Ve vedení nemocnice se skoro třemi tisíci zaměstnanci a šestimiliardovým obratem stál i v době pandemie. V pondělí ráno se na ministerstvu zdravotnictví dozvěděl, že po sedmi letech končí. Důvody mu nikdo nesdělil.

Nemocnice byla v době jeho nástupu v roce 2018 zadlužená. „Co bych vyzdvihl na prvním místě, je to, že Bulovka je už několik let stabilizovaná a rozvíjí se,“ poznamenal Kvaček.

„Sloučení Bulovky a Vinohrad smysl dává. Zejména pokud se bude plánovat jejich přesun do nové budovy plánované v Letňanech. Jsou to historické areály a budovy jsou prakticky nemodernizovatelné,“ řekl. Je podle něj ale třeba řešit koncepci pražského zdravotnictví jako celku. „Obávám se, aby se nezastavily projekty, které v Bulovce běží. Aby se rozvoj nemocnice nezastavil, protože se do budoucna bude stěhovat do Letňan,“ dodal. Sloučení obou nemocnic včetně vyřešení duplicit v jejich péči podle něj bude proces na několik let.

Jednotné vedení přináší stabilitu, míní Vajdák

V Brně se ke společnému vedení FNUSA a CKTCH nově připojuje také FN Brno. Společné vrcholové vedení přebírá Vajdák. Sjednocení řízení vnímá jako příležitost ke zvýšení kvality a zlepšení podmínek poskytované zdravotní péče. Jednotné vedení zdravotnických zařízení v jednom regionu podle něj přináší stabilitu, zvyšuje efektivitu provozu.

„Chtěl bych, abychom nastavili jednotné procesy v rámci všech tří nemocnic, aby se nám podařilo nastartovat společné nákupy. Samozřejmě budeme sledovat výkonnost. Pokud ty procesy dobře nastartujeme a budeme dobře kontrolovat, tak se nám podaří najít zdroje, které nám budou sloužit k rozvoji nemocnic,“ vysvětlil.

Doplnil, že plánuje vytvořit vrcholové vedení v rámci všech tří nemocnic, které by se mělo zaměřit na obslužné procesy, na strategii, na řízení, na obchod. „V těch jednotlivých nemocnicích měly zůstat léčebně preventivní péče, ošetřovatelská péče samostatně zřízené jako doposud,“ dodal.

Nahrávám video

„Měli jsme jednání se všemi vedoucími pracovníky jednotlivých nemocnic, kterým jsem to oznámil a vysvětlil jsem jim důvody. Vysvětlil jsem záměry a plány, které mám. Věřím tomu, že jsem některé pochybnosti a nejasnosti vysvětlil,“ poznamenal Vajdák.

Podle Rovného chyběla možnost debaty

Dosavadní ředitel FN Brno Ivo Rovný uvedl, že rozhodnutí ministra ho osobně nepřekvapilo. „Pan ministr řekl, že je to jeho manažerské rozhodnutí. Nezaskočilo mě to, protože se ta informace v kuloárech objevovala. Předpokládal bych nicméně nějakou možnost debaty. Ke svému odvolání jsem se nemohl nijak vyjádřit,“ řekl.

FN Brno vedl od května 2022 po rezignaci Jaroslava Štěrby. Předtím působil patnáct let na vysokých manažerských pozicích v obou brněnských fakultních nemocnicích. „Nyní mi ve vedení nebyla nabídnuta žádná pozice a myslím, že pro to ani není prostor. Jako chirurg ale o práci snad nebudu mít nouzi,“ dodal.

FN Brno patří k největším zdravotnickým zařízením v Česku, zaměstnává zhruba 6500 lidí. Podle Rovného je v nemocnici rozpracováno několik projektů, například výstavba porodnického pavilonu. „Samo o sobě to vyžaduje plné nasazení stávajícího vedení,“ poznamenal. Sloučení organizací jako takové nekritizuje, domnívá se ale, že mělo být lépe připravené.

„Co se týká Fakultní nemocnice u svaté Anny, tam připravujeme na letošní rok významnou investici ve formě laboratorního objektu. Ve Fakultní nemocnici Brno je v prvé řadě úkolem rozběhnout stavbu gynekologicko-porodnické kliniky a s tím navazující další investice,“ řekl Vajdák.

Výstavba porodnického pavilonu podle Rovného vyžaduje sama o sobě plné nasazení stávajícího vedení. Sloučení organizací jako takové nekritizuje, domnívá se ale, že mělo být lépe připravené.

Ředitel pražské Všeobecné fakultní nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví také přímo jmenovalo ředitele pražské Všeobecné fakultní nemocnice. Její dosavadní šéf David Feltl odchází ke konci ledna na vlastní žádost, na jeho místo Vojtěch jmenoval ke 2. únoru současného zástupce ředitele pro zdravotní služby v mladoboleslavské nemocnici Jána Dudru. Feltl Zdravotnickému deníku řekl, že důvod je jeho určité opotřebení po pěti letech ve funkci a touha vrátit se k práci onkologa a učitele.

Ministerstvo zdravotnictví nepočítá s budoucím vypsáním výběrových řízení na šéfy pražských a brněnských nemocnic, které sloučilo pod jedno vedení. Úřad podle mluvčí resortu Nadi Chattové využil možnosti ředitele svých podřízených organizací přímo jmenovat.

„Ministerstvo zdravotnictví v této fázi využívá možností přímého jmenování zkušených manažerů s jasným zadáním tak, aby bylo možné tyto kroky realizovat bez zbytečných průtahů a v potřebném časovém horizontu,“ stojí v tiskové zprávě.

Válek: Mě za to kritizovali

Bývalý ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) řekl, že on sám byl tehdejší opozicí kritizován, že nevypsal výběrová řízení po odvolání ředitelů nemocnic. „Překvapuje mě, že mě za to kritizovali. Uvidíme, jestli to teď bude standard,“ dodal exministr s tím, že je to ale pravomocí resortu. „Jsem zvědav na zdůvodnění výběru ředitelů a kdy si požádají o bezpečnostní prověrku,“ doplnil později na síti X.

Ředitel FNKV Jan Votava rezignoval loni v září. Tendr na nového šéfa Válek podle svých slov odložil po dohodě s novým ministrem, který ho chtěl vypsat sám.

Obecně považuje Válek slučování pražských nemocnic za cestu správným směrem. „Měla by tomu předcházet debata s nemocnicemi a především s lékařskými fakultami,“ řekl. V ideálním případě by podle něj každá lékařská fakulta měla mít svou nemocnici. „Není to úplně šťastná cesta, že se to nedomlouvá s děkany lékařských fakult,“ poznamenal Válek.

Nelze podle něj argumentovat novostavbou v Letňanech, která ještě nestojí. „Po řadu dalších let se ředitel nebude moci pořádně soustředit na ani jednu nemocnici, a chybět tak bude jeho pozornost v obou z nich,“ dodal.

„Obecně se o propojení přímo řízených nemocnic v Brně snažili i moji předchůdci a i já jsem toto plánoval,“ uvedl Válek. Doplnil, že doufá v to, že konec ředitele FN Brno Rovného nesouvisí s tím, že ho do funkce jmenoval právě on.

Válek za svého působení rozhodl o sloučení sousedících Fakultní nemocnice v Motole a Nemocnice Na Homolce. Situaci v Motole bylo třeba stabilizovat poté, co policie zatkla ředitele Miloslava Ludvíka a jeho náměstka. Bylo také nutné dokončit miliardové investice z evropských fondů. V čele sloučených nemocnic stojí Petr Polouček, který do té doby vedl Homolku. V případě Bulovky a FNKV je to podle Válka dost daleko od sebe, aby měly jednoho ředitele.

Zatím beze změn zůstal management ostravské fakultní nemocnice. Proti možnému odvolání ředitele se minulý týden v dopise ministrovi ohradily tamní odbory. Příští týden tam pojede premiér. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Navržený schodek rozpočtu by mohl klesnout až o šest miliard, míní Schillerová

Navržený schodek státního rozpočtu 389 miliard, který pro příští rok naplánovala ministryně financí Alena Schillerová (ANO), by nakonec mohl po koaličních vyjednáváních klesnout o čtyři až šest miliard. České televizi to řekly dva na sobě nezávislé zdroje z vedení koaličních stran. Konkrétní výši návrhu rozpočtového schodku, který poté zamíří do sněmovny, má vláda schvalovat 21. září. Vládní strany vyjednávají od minulého čtvrtka o mírných úsporách ve zdravotnictví, ve školství nebo v některých sociálních dávkách.
před 4 hhodinami

VideoZdlouhavé a netransparentní. S úplatky se setkalo třináct procent stavebníků

Až třináct procent stavebníků se v průběhu stavebního řízení setkalo se žádostí o úplatek, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos. Nejčastěji na korupci podle zkoumání mezi tisícovkou respondentů firmy narazily v Jihočeském kraji, na severu Moravy a na Ústecku. Podle předsedkyně spolku Oživení Šárky Zvěřiny Trunkátové je problém ve složitosti stavebního řízení spojeného s územním plánováním. „Celá ta netransparentnost procesu, který je komplikovaný, zdlouhavý (...), vytváří spoustu momentů, kde je možné narazit na to, že dochází ke korupci,“ uvedla. Ředitel legislativní a právní sekce Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek uvedl, že třináct procent je velké číslo. „Problém je, že lidé nerozlišují, jestli si o úplatek řekl úředník nebo volený představitel,“ podotýká. Nejčastější požadavek úplatku se pohyboval mezi deseti a padesáti tisíci korunami.
před 5 hhodinami

Sněmovna schválila přísnější podmínky pro spotřebitelské úvěry

Podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů budou zřejmě přísnější. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) nebude smět u vyšších půjček překročit o osm procentních bodů čtyřnásobek repo sazby vyhlašované Českou národní bankou (ČNB). Opoziční ODS neprosadila pětinásobek. Reklama na tyto úvěry nebude smět naznačovat zájemcům, že když si půjčí peníze, zlepší to jejich finanční situaci. Novelu v pátek schválila sněmovna. Sněmovna naopak nedokončila úvodní schvalování novely, kterou chce vláda lidem od 80 let věku zvyšovat v pětiletých intervalech jejich důchod o 500 korun měsíčně.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Pegasus může převzít ČSA a Smartwings, povolil antimonopolní úřad

Turecká skupina Pegasus může koupit České aerolinie a s nimi i dopravce Smartwings, povolil antimonopolní úřad (ÚOHS). Podmínkou spojení je to, že se Pegasus vzdá části letních slotů na lince Praha-Antalya ve prospěch jiného dopravce. Rozhodnutí zatím není pravomocné, protože dosud neuplynula lhůta pro podání rozkladu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Policie navrhuje pro bývalého soudce Kafku obžalobu

Policie uzavřela vyšetřování případu exsoudce Romana Kafky a navrhla obžalobu. Dle vyšetřovatelů připravil desítky lidí o více než 20 milionů korun, v případě uznání viny mu hrozí až deset let vězení. O obžalobě do konce září rozhodne dozorová státní zástupkyně, sdělil Radiožurnálu vedoucí ostravských žalobců Libor Malý. Kafka tvrdí, že si peníze půjčoval kvůli údajným vyděračům. K posunu v případu se odmítl vyjádřit s tím, že se chystá na jednání o uzavření případné dohody o vině a trestu.
před 16 hhodinami

Nebagatelizujme, říká o Šumavě Červený. Sanovalo se už za Brabce, namítá Hladík

Firmy pro sanaci Dobré Vody na Klatovsku má najít ministerstvo financí. Šéfce resortu Aleně Schillerové to zadal premiér Andrej Babiš (oba ANO). O výskytu nebezpečných látek podle ministra životního prostředí Igora Červeného (Motoristé) věděl resort už v roce 2023, ale nekonal. Sanace podle něj vyjde na 192 milionů korun. Podle exministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) ministerstvo obdrželo zprávu až loni a náklady na sanaci neodpovídají. Debatou v Událostech, komentářích provázel Petr Obrovský.
před 17 hhodinami

VideoDo nové centrální evidence je po dvou měsících zapsáno již téměř 200 tisíc psů

Téměř 200 tisíc psů už zapsali jejich majitelé do nové centrální evidence, která je v provozu od začátku července. Registrace je povinná, jinak hrozí chovatelům pokuta až 50 tisíc korun. Stát si od systému slibuje například jednodušší dohledání ztracených psů. Registraci musí lidé zajistit nejpozději při očkování proti vzteklině. V případě nově narozených psů při jejich čipování. Za první dva měsíce je v evidenci zhruba každý desátý pes v Česku. Většina lidí, i podle veterinářů, už o nové povinnosti ví. Dosud existovaly jen soukromé databáze, kterých bylo několik a nepropojených. Do nové evidence mají přístup i obecní strážníci nebo policisté a nabízí možnost oznámit ztrátu psa.
10. 9. 2026

VideoZájem zahraničních investorů o Česko klesá, rozhoduje i kvalita pobídek

Šedesát procent firem uvádí, že k rozvoji české ekonomiky přispívají i investiční pobídky. Čerpat ji plánuje také japonská Toyota Motor Manufacturing Czech, pro kterou se Česko stane jediným místem v Evropě, kde bude vyrábět elektromobily. Od státu má přislíbeno zhruba 1,5 miliardy korun. „Je to klíčová věc minimálně pro období, než se objem výroby navýší natolik, aby tato výroba byla zisková,“ uvedl její prezident Robert Kiml. V příštích třech letech hodlá firma nabrat až tisíc nových pracovníků. Své peníze chce vložit kupříkladu také německá společnost Daimler, mají jít do nového závodu v Chebu. Investice nových investorů, kteří v Česku ještě nejsou, ale klesají. „Investovaná částka je kolem dvaceti miliard korun, při vrcholech v letech 2006 až 2014 to bylo hodně přes 100 miliard,“ řekl výkonný ředitel Sdružení pro zahraniční investice Ondřej Votruba.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.