Poslanci na mimořádné schůzi v prvním čtení podpořili vládní návrh na úpravu zákona o podpoře bydlení. Počítá mimo jiné s omezením podpory lidem ohroženým bytovou nouzí na ty s vazbou na konkrétní region. Samotný zákon platí od 1. ledna, v účinnost mají opatření vstoupit v červenci. Ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) je toho názoru, že jsou v dokumentu technické nedostatky. Opoziční Piráti si myslí, že avizované úpravy omezí potřebným přístup k pomoci.
Vládní novela prošla prvním čtením navzdory výhradám opozice. Piráti a Starostové podali návrh na zamítnutí novely, další opoziční strany jako lidovci či TOP 09 projednávání novely podpořily, ačkoli k ní také mají výhrady. Ve druhém čtení lze tedy očekávat více pozměňovacích návrhů.
Předloha omezuje poradenství v bydlení jen na lidi s vazbou ke správnímu obvodu kontaktního místa. Jde o ty, kteří mají ve správním obvodu trvalý pobyt, dva roky bydliště, nebo tam nejméně dva roky pracují či studují. Nárok na konzultaci mají mít navíc jen lidé, kteří pomoc státu potřebují. Budou muset prohlásit, že mají nevyhovující bydlení, či jim tento stav v příštích třech měsících hrozí, a sami si nezvládnou najít lepší bydlení.
Vládní novela už neobsahuje odklad spuštění podpory z července na září, jak původně navrhovalo ministerstvo pro místní rozvoj. Kabinet tuto část z novely vypustil.
Zákon o podpoře bydlení přijatý v minulém volebním období je platný od ledna. Opatření mají fungovat od července. Zákon zřizuje nová kontaktní místa poskytující poradenství proti ztrátě bydlení. Jádro má podle podoby schválené minulou vládou tvořit 115 obvodů, ve kterých je bytová nouze v Česku nejhorší. Zároveň se má také zavést dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů, takzvané bydlení s ručením, a finanční příspěvky pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi.
V úvodu projednávání deklarovala ministryně pro místní rozvoj Mrázová, jejíž resort novelu připravil, že cílem navrhované úpravy je zabránit neúčelnému vynakládání veřejných prostředků. „Nechceme reformy oslabit, ale chceme je zjednodušit a zefektivnit,“ tvrdí ministryně.
Mrázová rovněž podotkla, že „navržená novela nemění cíle ani architekturu zákona o podpoře bydlení, tudíž neohrožuje čerpání finančních prostředků z Národního plánu obnovy.“
Piráti a Starostové se obávají okleštění pomoci
Předsedkyně klubu Pirátů Olga Richterová už před zahájením schůze varovala, že návrh oklešťuje zákon o prvky, které mohou předejít hlubším problémům souvisejícím se ztrátou bydlení. „Prevence se vždycky vrátí, je spočítané, že do pěti let by se náklady do veřejných rozpočtů vrátily,“ deklarovala. „Nedává smysl ho dál oslabovat, pokud právě tohle ovšem není ten záměr,“ komentovala návrh úpravy zákona.
Ve státním rozpočtu, který ve středu koalice ANO, SPD a Motoristů prosadila ve sněmovně, podle Richterové chybí peníze na podporu bydlení. Poslankyně se proto obává o další prvky zákona, například asistenci v bydlení či garancích pro majitele.
Poslankyně STAN Eliška Olšáková avizovala, že Starostové budou v podrobnější rozpravě navrhovat rozšíření kontaktních míst na všech 205 obcí s rozšířenou působností a automatické prodloužení doby nároku na pomoc na tři roky. Kvůli vytížení úřadů práce také nesouhlasí s jejich zapojováním do agendy, chtěli by proto, aby nebylo nutné v žádosti o pomoc povinně přikládat stanovisko úřadu práce.
Změnami, jak je navrhuje vládní koalice, podle poslankyně Starostů Adriany Chochelové vypadne z okruhu lidí, kterým by stát měl podle zákona pomáhat, několik potřebných skupin. Na pomoc a rady, co dělat, nedosáhnou osamělé seniorky žijící ve velkých domech, protože jim nehrozí vystěhování, mladé rodiny či samoživitelky s problémy s příjmy, oběti domácího násilí, které se chtějí odstěhovat dál o tyranů, a také mladí lidé a děti žijící v azylových domech.
Bývalý ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), pod jehož vedením resort zákon připravil, apeloval na zachování preventivního charakteru zákona. Lidí, kteří mohou být potenciálně ohroženi ztrátou bydlení a jimž má zákon v případě potřeby pomoct, je podle něj milion a půl. „Proto jsme podporovali preventivní síť kontaktních míst po celé republice,“ dodal Bartoš.
Organizace žádají posílení zákona
Podle Platformy pro sociální bydlení je nyní klíčové, aby se při dalším projednávání zákona zaměřila pozornost na několik bodů. Patří mezi ně zejména zajištění stabilního financování kontaktních míst pro bydlení, která mají lidem v bytové nouzi poskytovat podporu a poradenství.
Platforma zároveň doporučuje zrušit příjmový test, který podle ní může v praxi zbytečně komplikovat přístup lidí k pomoci. Právě nyní mají podle organizace poslanci a poslankyně příležitost zákon upravit tak, aby pomáhal lidem v bytové nouzi a zároveň byl pro obce proveditelný.
Podle Kláry Boumové z Charity Česká republika je velmi problematická ztráta nároku na podpůrná opatření pro lidi s dočasnou ochranou. „O podporu tak přijde až čtyři sta tisíc velmi zranitelných lidí, včetně matek s dětmi, které do Česka uprchly před válkou z Ukrajiny,” vysvětluje Boumová.
Na velký význam zákona poukazuje Jan František Krupa z Armády spásy. „Zákon je důležitým prvním krokem k řešení bytové nouze, se kterou máme v České republice dlouhodobě velký problém. (...) Zákon nám konečně dává do rukou nástroje, díky kterým můžeme lidem skutečně pomoci k domovu,“ oceňuje Krupa.
Opozice kritizuje „ruský zákon“
S přednostním právem před schválením programu schůze vystoupili někteří předsedové stran a poslaneckých klubů. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na mediální a diplomatické ohlasy, které v zahraničí vyvolaly výdaje na obranu v nedávno schváleném rozpočtu Česka, které jsou dle více zdrojů pod úrovní dvou procent českého HDP. Havel za to koalici kritizoval.
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib se postavil proti zákonu pro registraci subjektů se zahraničními vazbami, který připravují koaliční poslanci. Označil ho výrazem „ruský zákon“ a vyzval koalici, aby od jeho chystání upustila. Předseda ODS Martin Kupka na Hřiba navázal a prohlásil, že český návrh je „horší než ten ruský zákon.“ Podle něj by se „dotýkal každého, kdo má nějaký kontakt se zahraničím.“
Hřib a předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová avizovali, že pokud návrh legislativním procesem projde, obrátí se kvůli němu s podnětem na Ústavní soud. „Na Slovensku byla stížnost úspěšná,“ připomněl Hřib případ tematicky podobného zákona ze sousední země.
Premiér Andrej Babiš (ANO) při čtvrtečních interpelacích řekl, že chystaná povinná registrace neziskových organizací se zahraničními vazbami by se vztahovala na ty, které se pokoušejí ovlivňovat politiku. Znovu odmítl tvrzení kritiků, že by úprava byla inspirována ruským zákonem o zahraničních agentech.
Předseda klubu Motoristů Boris Šťastný se pozastavil nad využíváním přednostního práva ve sněmovně. Připomněl, že z ostatních řečníků s přednostním právem, kteří vystoupili před ním, pouze Olga Richterová mluvila o zákonu, k němuž byla schůze svolána. Ta se následně proti směru jeho úvahy vymezila a prohlásila, že tato vystoupení mají sloužit i k reagování na aktuální dění.
