Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit.
Sněmovna ve středu schválila rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada pak ve čtvrtek vyjádřila pochybnosti o tom, zda se podaří splnit zákonem stanovené výdaje na obranu ve výši minimálně dvou procent HDP. V navrženém rozpočtu jsou do nich započítány i výdaje na dopravní stavby, podle rady ale není jisté, zda je takto bude možné uznat podle metodiky Aliance.
Americký velvyslanec v tuzemsku Nicholas Merrick přitom už začátkem března, tedy ještě přes schválením rozpočtu, upozornil, že Česko riskuje, že bude patřit mezi země s nejnižšími výdaji na obranu v NATO dle podílu na HDP. Merrick zdůraznil, že státy NATO se loni dohodly, že do roku 2035 vzrostou obranné výdaje na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta HDP budou tvořit související nevojenské investice.
Premiér Babiš při čtvrtečních sněmovních interpelacích prohlásil, že „Česko bude plnit závazky vůči NATO“ a zmínil výstavbu mechanizované brigády. K loňské dohodě států NATO včetně tuzemska o růstu obranných výdajů do roku 2035 na 3,5 procenta hrubého domácího produktu a vydávání dalšího procenta a půl na související nevojenské investice se však nevyjádřil.
Nedávno Babiš mluvil o tom, že Česko rozhodně nenastupuje cestu k cíli dávat na obranu 3,5 procenta HDP. „Naše priorita je zdraví našich spoluobčanů, aby žili dlouho,“ řekl Deníku.cz. Z výroků předsedy vlády tedy zatím jednoznačně nevyplývá, jaké jsou jeho úmysly ohledně tuzemských obranných výdajů.
