Česko v návrhu státního rozpočtu na letošní rok podle amerického velvyslance v Praze Nicholase Merricka riskuje, že bude patřit mezi země s nejnižšími výdaji na obranu v Severoatlantické alianci (NATO), co se týče jejich podílu na hrubém domácím produktu (HDP). Podle Merricka hrozí i to, že nesplní své závazky vůči NATO ohledně budování schopností své armády. Letošní navrhovaný rozpočet je maximum možného pro tento rok, reagoval premiér Andrej Babiš (ANO).
Merrick podotkl na čtvrteční konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, že státy NATO se loni dohodly, že do roku 2035 vzrostou obranné výdaje na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta HDP budou tvořit související nevojenské investice. „To není libovůle, požadavek Spojených států, pouhý podpis jedné vlády, který lze snadno zrušit jinou vládou. Jde o dohodu mezi suverénními spojenci, z nichž každý se bez výjimky spoléhá na ostatní,“ řekl. Dodal, že nemusí připomínat, jak důležité je, aby spojenci závazky dodržovali.
Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) loni přijal usnesení, podle kterého měly růst obranné výdaje do roku 2030 o 0,2 procenta HDP ročně na tři procenta. Premiér Andrej Babiš (ANO) nedávno řekl, že Česko rozhodně nenastupuje cestu k cíli dávat na obranu 3,5 procenta HDP. „Naše priorita je zdraví našich spoluobčanů, aby žili dlouho,“ řekl Deníku.cz.
Merrick v ostrém projevu prohlásil, že v dnešní složité bezpečnostní situaci neexistuje lepší nástroj pro řešení problémů než NATO. Vedle pátého článku alianční smlouvy o kolektivní obraně připomněl třetí článek, kde se spojenci jednotlivě i společně zavazují udržovat a rozvíjet svoji individuální i kolektivní schopnost odolat ozbrojenému útoku.
Češi podle průzkumů věří v NATO, víru ale musí podpořit schopnostmi a odhodláním, řekl Merrick. „Podle odborníků základní výdaje na obranu v návrhu rozpočtu na rok 2026 budou činit 1,8 procenta HDP, což je hluboko nejen pod závazkem haagského summitu, ale i pod úrovní loňského roku. Česko by riskovalo, že se ocitne mezi zeměmi s nejnižšími výdaji v Alianci,“ dodal. Česká republika by vykazovala negativní dynamiku ve srovnání s ostatními partnery, ohrožené by bylo splnění závazků v oblasti budování schopností, zdůraznil velvyslanec.
Babiš: Výdaje narostly, ale ne tak, jak chtěla minulá vláda
Na vyjádření amerického velvyslance reagoval pro ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Nejdříve uvedl, že minulá vláda vykazovala výdaje na obranu „velice podivně, protože to vykazovala zálohami na F-35“. Dodal, že současný kabinet bude zhruba na 2,1 procenta HDP a zmínil, že jeho vláda pravidelně komunikuje s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
Obrana i armáda jsou pro kabinet důležité, ale za důležité považuje také zdravotnictví a sociální věci, podotkl. „Tím, že jsme zdědili díru v rozpočtu, asi 90 miliard, tak je (nyní navrhovaný) rozpočet maximálně možný pro tento rok,“ řekl Babiš. Tvrzení o takové chybějící sumě už v minulosti představitelé tehdejší vlády odmítli.
Babiš dodal, že narostly i výdaje na obranu, ale ne tak, jak chtěla minulá vláda. „Ta řešila jenom válku, jenom Ukrajinu. My řešíme každodenní život českých spoluobčanů,“ zdůraznil.
Část v rozpočtu obrany, část v jiných kapitolách
Podle návrhu vlády by měla obrana letos hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procentům HDP. Celkové obranné výdaje by měly být letos zhruba 185 miliard korun, z toho 30 miliard jde z ostatních rozpočtových kapitol. Česko by tak na obranu měla vynakládat 2,07 procenta HDP podle makroekonomické predikce z ledna.
Evropské země NATO mají potenciál být společně podstatně silnější než jakýkoliv protivník, „ale každý z nás včetně České republiky musí tento potenciál proměnit v hmatatelné schopnosti“, podotkl Merrick. Rozhodnutí nelze odkládat, dodal.
„Všichni členové NATO také čelí budoucím volbám, složitým koalicím, volebním slibům a konkurenčním nárokům na omezené vládní zdroje. Všichni čeští spojenci čelí vlastním politickým tlakům a fiskálním omezením, ale i tak činí těžká rozhodnutí,“ řekl.
