Paliva v Česku po útocích na Blízkém východě výrazně zdražila

Pohonné hmoty v Česku po nedávném zahájení bojů na Blízkém východě zdražily. Nafta se prodává za průměrných 35,10 koruny za litr, což je o 2,13 koruny více než před týdnem. Cena benzinu Natural 95 se od té doby zvýšila v průměru o 1,21 koruny na 34,68 koruny. Zhruba po dvou letech je tak průměrná cena naturalu nižší než diesel, naposledy to bylo v únoru 2024. Příčinou jsou rostoucí ceny ropy. V meziročním srovnání jsou ale paliva stále levnější, vyplývá z údajů společnosti CCS.

Vyšší tempo zdražování pohonných hmot se s ohledem na dění v zemích Perského zálivu, které zajišťují podle loňských dat Mezinárodní energetické agentury kolem 27 procent světové produkce ropy, čekalo. Při omezení dodávek ropy by mohlo být podle nedávného vyjádření analytiků i o pět korun za litr.

Před rokem platili motoristé v Česku za benzin o 1,58 koruny na litru více a za naftu o padesát haléřů více.

Nejlevnější paliva v současné době natankují řidiči ve Zlínském kraji, kde je litr benzinu v průměru za 34,04 koruny a nafta za 34,34 koruny. Naopak nejdražší paliva jsou nadále v hlavním městě. Litr benzinu u pražských čerpacích stanic stojí průměrně 35,84 Kč a diesel 36,41 Kč za litr.

Ropa dál zdražuje

Ceny ropy se ve čtvrtek dál zvyšovaly. Hnaly je nahoru obavy z dlouhodobého narušení dodávek kvůli válce s Íránem. Severomořská ropa Brent kolem 21:00 přidávala 5,60 procenta a pohybovala se těsně pod 86 dolary (zhruba 1804 korun) za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) v tuto dobu vykazovala nárůst o 9,7 procenta a pohybovala se lehce pod 82 dolary (zhruba 1720 korun) za barel.

Cena ropy Brent vzrostla od začátku víkendových amerických a izraelských útoků proti Íránu přibližně o šestnáct procent.

Hlavní obavou trhu zůstává propustnost Hormuzského průlivu, kterým běžně prochází pětina světových dodávek ropy. Lodní doprava touto vodní cestou prakticky ustala. Faktická blokáda průlivu narušila dodávky ropy od producentů v Perském zálivu a donutila těžařské státy snížit produkci.

Íránské revoluční gardy informovaly o útoku na ropný tanker v severním Perském zálivu. Loď podle jejich webu hoří.

Čínská vláda podle zdrojů agentury Reuters požádala firmy, aby pozastavily podepisování nových smluv na vývoz rafinovaných paliv. Mají se také pokusit zrušit již uzavřené dodávky.

Dopravci nervózně sledují ceny paliv

Čeští dopravci pozorně sledují růst cen pohonných hmot, ale s případným zdražením svých služeb zatím vyčkávají. Pokud by však paliva zdražovala kontinuálně a výrazně, nevylučují takový krok, uvedli jejich zástupci. Doufají, že se situace uklidní, protože by podle nich měla negativní dopad na všechny obyvatele.

„Uvidíme, jak se budou ceny dále pohybovat, jestli se jedná skutečně o dlouhodobý trend, nebo jen skokové zdražení,“ řekl ředitel jednoho z největších jihočeských dopravců ČSAD Autobusy České Budějovice Vladimír Homola. Společnost by podle něj musela jednat o případném zvýšení cen dopravy s krajem, s nímž má uzavřenou smlouvu.

Obdobné jednání s krajem by čekalo i zlínského dopravce Z-Group bus, jehož autobusy jezdí ve Zlínském či Moravskoslezském kraji. „Tedy dalším důsledkem rostoucích cen nafty bude tlak na rozpočet kraje. Problém nastává, když ceny rostou rychleji, než dokáže pokrýt indexace. Dopravci pak musí s krajem jednat o mimořádném navýšení plateb, což může být složité v době, kdy kraj řeší i jiné výdajové tlaky,“ zmínil mluvčí společnosti Miroslav Slaný.

Každé zdražení paliv o desítky haléřů až koruny na litr znamená podle Slaného zvýšení nákladů na ujetý kilometr, což je zásadní hlavně u dlouhých meziměstských linek. Ve Zlínském kraji vede velká část linek přes venkovské oblasti s nižší obsazeností, takže každý nárůst ceny nafty se v nákladech projeví výrazněji než v hustě osídlených regionech, konstatoval.

„V sobotu vznikl konflikt na Blízkém východě a od pondělí zdražují naftu, to přece není normální. Pakují se na tom zpracovatelé ropy a prodejci. Když zdražíme my, dopravci, odrazí se to v cenách výrobků a ve výsledku to odnesou všichni,“ vyjádřil se majitel společnosti JN Trans z Vysokého Mýta na Orlickoústecku Jan Novák. Firma má dvacítku kamionů a každý z nich najezdí až dvanáct tisíc kilometrů měsíčně. Firma může podle něj díky naftové doložce zdražit dlouhodobým klientům přepravu. Nejdříve by tak ale učinila za tři týdny, pokud by kontinuálně rostla cena paliv.

Podle Rudolfa Kloučka, jednatele královéhradecké společnosti Mitrans, která se specializuje na kamionovou dopravu po evropských zemích, může být ale razantní růst cen pohonných hmot pro některé dopravce likvidační. „Než se nám podaří vyjednat se zákazníky vyšší ceny, jsme schopni vydržet bez větších problémů měsíc či dva. Výkyv jsme schopni ustát. Máme výhodu, že auta máme splacená. Likvidační to ale může být pro dopravce, kteří mají kamiony na leasing a splácí je,“ podotkl Klouček.

Případnému výraznému zdražení paliv by nemohlo nečinně přihlížet ani Sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia, zmínil šéf plzeňského regionálního pracoviště Jiří Hurník. Snažilo by se však ve spolupráci s vládou hledat řešení, které by zmírnilo negativní dopady na dopravní sektor i na konečné spotřebitele.

„Je jasné, že zvyšující se cena nafty je pro dopravce velká starost, ať už v cash flow, tak v potřebě promítnout nárůst nákladů do konečných cen zákazníkům, což není vždy jednoduché, ale v této situaci nezbytné,“ uvedl Hurník.

Například Arriva, která je s 320 autobusy největším provozovatelem veřejné linkové dopravy v Plzeňském kraji, ale podle mluvčího Jana Holuba doufá, že se situace brzy uklidní.

Cena plynu výrazně kolísá

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh kvůli pokračující válce mezi Izraelem, USA a Íránem výrazně kolísala. Zatímco ráno po středečním poklesu zdražovala až o třináct procent, dopoledne zisky smazala a kolem 10:30 SEČ vykazovala ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku pokles o půl procenta na zhruba 48 eur (1170 korun) za megawatthodinu (MWh). Večer uzavřela na ceně 50,24 eur (přibližně 1225 korun), což představovalo denní růst o 0,96 procenta.

Evropský trh s plynem je obzvláště zranitelný poté, co letošní dlouhá chladná zima vyčerpala již tak nízké zásoby. Evropa bude muset letos v létě nakoupit více zkapalněného zemního plynu (LNG), aby je doplnila.

K růstu ceny přispěl ruský diktátor Vladimir Putin, který pohrozil uzavřením dodávek plynu do Evropy. Toky ruského plynu do Evropy v posledních letech výrazně klesly a očekává se, že se dále sníží kvůli zákazu jeho dovozu ze strany EU. Rusko ale stále zůstává významným dodavatelem, v roce 2025 se na dovozu do EU podílelo odhadem třinácti procenty, uvedl web Trading Economics.

Případné zastavení ruských dodávek zvyšuje rizika pro evropské spotřebitele v situaci, kdy dochází k jejich narušení v důsledku napětí na Blízkém východě. Největší závod na LNG na světě v Kataru zůstává mimo provoz a pro dodávky plynu a ropy klíčový Hormuzský průliv je uzavřen.

Cena plynu pro evropský trh klesla ve středu o 8,3 procenta. Reagovala na zprávu, že Írán oslovil Spojené státy s nabídkou jednání o ukončení konfliktu, ačkoli Teherán tuto informaci později popřel. Americký prezident Donald Trump mezitím prohlásil, že USA budou pojišťovat a vojensky doprovázet plavidla proplouvající průlivem, ale klíčové podrobnosti zůstávají nejasné.

Analytici: Zdražování paliv bude pokračovat

Prudké zdražování pohonných hmot bude pokračovat i v příštích dnech. Cena litru benzinu či nafty může v následujícím týdnu stoupnout o další jednotky korun. Výraznější zdražování lze přitom očekávat u nafty, vyplývá z komentářů analytiků. Růst cen začal po útoku na Írán, čerpadláři a distributoři ovšem podle analytiků často za zvýšené ceny prodávají paliva nakoupená ještě před útokem. Řada z nich si tak zvýšila marže.

„Nejhorší scénář pro ceny pohonných hmot se naplnil,“ uvedl analytik Purple Trading Petr Lajsek. Připomněl, že ceny ropy jsou po útoku na Írán na nejvyšší úrovni od léta 2024. „Aktuálně se pohybuje kolem 84 dolarů (zhruba 1760 korun) za barel, což je téměř o čtyřicet procent více než na začátku roku. Trh do cen rychle promítá geopolitické riziko i možnost fyzického výpadku části dodávek,“ vysvětlil Lajsek.

Tím ale zdražování paliv na tuzemských čerpacích stanicích podle analytiků nekončí. „Situace bude dále eskalovat,“ upozornil analytik XTB Jiří Tyleček. Ceny v následujících dnech mohou podle něj vzrůst až o jednotky korun za litr. „Velkoobchodní ceny výrazně vzrostly a čerpací stanice budou rychle reagovat,“ podotkl.

Větší problém přitom očekává u nafty, která by měla zdražovat rychleji než benzin. „V extrémním případě s nízkou pravděpodobností vývoje očekávám nárůst cen pohonných hmot až ke čtyřiceti korunám za litr během následujících týdnů, a to pokud by zůstal delší dobu zablokován Hormuzský průliv,“ řekl Tyleček.

Pokračování vysokého růstu předpokládá i Lajsek. „U nafty do konce března možná až o dvě koruny na litr, u benzinu zhruba o korunu,“ uvedl. Výraznější cenový tlak u nafty má podle něj několik důvodů. „Jde o klíčové palivo pro dopravu, logistiku, zemědělství i část průmyslu, tedy segmenty, kde je poptávka méně pružná. Evropa je navíc dlouhodobě závislá na dovozu dieselových frakcí, a jakékoliv riziko omezení dodávek z Blízkého východu se proto do ceny nafty promítá rychleji,“ popsal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
09:38Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
před 14 hhodinami

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
včeraAktualizovánovčera v 19:26

Karlova univerzita kvůli zpoždění kampusu Albertov nebude moci využít přes miliardu z plánu obnovy

Univerzita Karlova (UK) nebude moci kvůli zpoždění výstavby kampusu Albertov využít asi 1,4 miliardy korun z Národního plánu obnovy, řekl na pátečním jednání akademického senátu člen kolegia rektora pro provoz a vnitřní procesy Michal Zima. Pokračování projektu je podle něj nicméně jediným řešením, zakonzervování stavby za možnost nepovažuje.
včera v 15:29

Rozsudek nad Metou a Googlem otevírá dveře. A připomíná tabákový průmysl

Společnosti Meta a Google podle rozhodnutí soudu věděly, že jejich platformy představují riziko pro mladistvé. A mohou u nich způsobit závislost na aplikacích jako Instagram nebo YouTube. Porota v Los Angeles za to přiznala v přelomovém verdiktu ženě odškodné v celkové výši šest milionů dolarů. Technologičtí giganti se proti rozsudku odvolají.
včera v 09:00

Dolary mají nést Trumpův podpis. V historii USA to nemá obdoby

Americké ministerstvo financí se chystá na všech nových dolarových bankovkách tisknout podpis prezidenta Donalda Trumpa. S odvoláním na ministerstvo o tom informovala agentura AP, která zdůrazňuje, že v případě úřadujícího amerického prezidenta bude takový krok bezprecedentní.
včera v 07:47
Načítání...