Po letech komfortu bezpečnostních garancí zajištěných především jinými nastává doba, kdy se Evropa musí skutečně postavit na vlastní nohy, řekl prezident Petr Pavel na konferenci Bezpečnost není samozřejmost. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) uvedl, že všichni spojenci by měli jednoznačně podpořit USA a Izrael v souvislosti s úderem v Íránu. Aktuální konflikty ukazují podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) důležitost protivzdušné obrany. Náčelník generálního štábu Karel Řehka řekl, že nelze tvrdit, že bude Česko spolehlivým spojencem v NATO a posílí protivzdušnou či teritoriální obranu, a přitom nezvýší obranné výdaje.
Evropa se podle Pavla musí začít starat o svou bezpečnost. „Ne za rok. Ne po dalších volbách. Ne až potom, až na to budeme mít. Ale teď. A pokud budeme upřímní, měli jsme to udělat už dávno,“ řekl. Nejen americký prezident Donald Trump, ale i jeho předchůdci ve funkci, byť mnohem smířlivěji, k tomu Evropu vyzývají už více než dvacet let, podotkl.
Politici podle prezidenta nesmí rozdělovat společnost v otázkách bezpečnosti státu. Nesmíme zneužívat obavy lidí k dílčím politickým cílům, řekl. Zdůraznil, že potřebujeme politickou shodu, která přesahuje jedno volební období. Dodal také, že připravenost se buduje před krizí, ne pod jejím tlakem.
K vývoji na Blízkém východě Pavel řekl, že je „dramatický, vysoce nepředvídatelný a má a bude mít na nás všechny zřetelné dopady“. Hranice možného se podle něj v mezinárodní politice nyní posouvají rychleji, než jsme byli zvyklí. „Čekat, že mír přijde jen proto, že si ho budeme přát, že o něm budeme mluvit, nebo že ho za nás někdo vyjedná, je nejen naivní. Je to především nezodpovědné a krátkozraké.“
Prezident také zdůraznil, že „posilování naší obranyschopnosti a odolnosti není přípravou na válku, naopak je to nezbytný předpoklad zachování míru a způsobu života, který chceme žít“. Je to podle něj investice do bezpečné a důstojné budoucnosti. V moderním konfliktu nerozhoduje pouze armáda, „rozhoduje připravenost celé společnosti“. Ta však může podle něj fungovat jen tehdy, kdy se dokáže shodnout alespoň na tom podstatném: vzdělávání, vědě a výzkumu, dopravní infrastruktuře, energetické bezpečnosti, akceschopné armádě, fungujícímu zdravotnictví, silné ekonomice, založené na inovacích.
Havlíček: Současné období je bezpečnostně nejsložitější
Havlíček současné období považuje za jedno z bezpečnostně nejsložitějších za poslední desítky let. Vliv měly nejen pandemie covidu-19, energetická krize, války na Ukrajině a v Pásmu Gazy, ale i současná napjatá situace na Blízkém východě.
Nyní není podle Havlíčka možné strkat hlavu do písku. „A nechat se vyprovokovávat tím, jestli je to více legální nebo legitimní. Je to nutné,“ řekl k zásahu USA a Izraele. Spojené státy a Evropa musí posilovat jednotlivě a pracovat i na svém spojenectví v bezpečnostní, ekonomické, technologické, surovinové i energetické oblasti, doplnil Havlíček.
Česko musí podle něj také plnit své závazky a nyní dát na svou obranu aspoň dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Státy NATO se loni dohodly, že do roku 2035 vzrostou obranné výdaje na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta HDP budou tvořit související nevojenské investice. Premiér Andrej Babiš (ANO) nedávno uvedl, že Česko rozhodně nenastupuje cestu k tomuto cíli.
Zůna: USA tlačí na Evropu, aby převzala větší odpovědnost za svou bezpečnost
Na konferenci vystoupil také ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Aktuální konflikty ukazují podle něj na důležitost protivzdušné obrany či strategických zásob, a to nejen munice. Potřebný je podle něj mimo jiné i funkční systém varování obyvatelstva nebo posilování odolnosti společnosti.
Ministr také připomněl, že Spojené státy činí kroky k tomu, aby Evropa převzala hlavní odpovědnost za svou bezpečnost. „Toto vše nutí jak NATO, tak i Evropskou unii k adaptaci, změnám přístupu a politik,“ dodal.
Evropa musí podle Řehky usilovat o udržení pozornosti Američanů na kontinentu, zároveň je ale nutné urychleně posilovat evropský pilíř obrany. „Když tvrdíme, že kolektivní odstrašení a obrana v NATO je pořád základním pilířem naší obrany, tak to znamená, že musíme společně s ostatními dobudovávat schopnosti tak, aby ty obranné plány byly naplnitelné,“ poznamenal.
Šéf armády dále zdůraznil: „Nemůžeme tvrdit, že budeme spolehlivý spojenec, že posílíme protivzdušnou obranu státu, že zesílíme teritoriální obranu, že budeme podporovat obranný průmysl a to všechno, a zároveň nenavýšíme obranné výdaje, to prostě nejde.“
Frustrace Ruska může podle Řehky vést k posílení jeho sabotážních aktivit
Řehka hovořil také o probíhající ruské invazi na Ukrajinu. Frustrace Ruska z nepolevující západní podpory Ukrajiny může podle něj vést ke zvyšování jeho kybernetických, sabotážních a destabilizačních aktivit. Varoval mimo jiné před tím, že drony poskytují nové možnosti při využívání chemických a biologických zbraní.
Varoval ale současně před soustředěním se pouze na Rusko. „I relativně vzdálené konflikty mají svůj dopad,“ uvedl. Aktuální zásah Spojených států a Izraele v Íránu podle Řehky zkomplikuje rusko-íránskou zbrojní spolupráci.
Ruská federace zůstává podle vládního poradce pro bezpečnost Hynka Kmoníčka nejvýraznější hrozbou pro Česko. Nebezpečí ze strany Moskvy podle něj platilo i před začátkem ruské invaze na Ukrajinu, i proto zdůraznil podporu bránící se zemi. Mezi prioritami Kmoníček vyzdvihl i ekonomickou bezpečnost nebo směřování na Západ. Mluvil také o tom, jak je pro Česko důležité být vidět.
