Kurdské opoziční strany v severním Iráku popřely zprávy o tom, že jejich síly překročily hranici s Íránem. Píše to server BBC News. Několik amerických médií včetně Fox News tvrdilo, že kurdsko-íránské milice zahájily pozemní operaci v severozápadním Íránu. Stanice CNN už ve středu s odkazem na své zdroje informovala, že americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) pracuje na vyzbrojení kurdských sil s cílem vyvolat lidové povstání v islámské republice.
„Zdroje jsou anonymní, víme velmi málo o tom, jaký by měl být rozsah (operace). Asi je zřejmé, že strategickým cílem bude dále destabilizovat íránský režim a přidělat mu lidově řečeno další vrásku na čele. Musíme si uvědomit, že Írán je multietnická společnost, takže kdyby se podařilo USA vyvolat velké (kurdské) povstání, tak to bude pro režim znamenat velký problém. Je tam ale ohromný potenciál pro nebezpečnou eskalaci a pro to, že se to vyvine v občanskou válku,“ upozornil amerikanista Jiří Pondělíček.
V únoru pět exilových kurdských uskupení včetně Demokratické strany íránského Kurdistánu (PDKI) a exilové separatistické skupiny Strana svobody Kurdistánu (PAK) oznámilo vytvoření politické koalice, jejímž cílem je svržení režimu v Teheránu a zajištění práva na sebeurčení. Přestože tato uskupení v minulosti vedla proti íránskému režimu ozbrojený boj, v posledních letech se spíše zaměřovala na politickou kampaň.
„Spekulovalo se o tom už nějakou dobu, ostatně o víkendu si americký prezident Donald Trump telefonoval s řadou představitelů některých kurdských milic a frakcí, které jsou sice v Iráku, ale které jsou opozičními frakcemi současnému íránskému režimu,“ popsal zpravodaj ČT v Turecku Andreas Papadopulos.
Podle vysoce postaveného představitele íránských Kurdů v úterý hovořil americký prezident Donald Trump s předsedou PDKI Mustafou Hidžrím.
Tyto frakce podle Papadopulose fungují propojeně napříč celým regionem obývaným Kurdy, který zahrnuje nejen Írán a Irák, ale také Sýrii a Turecko. Ministr obrany USA Pete Hegseth ještě před několika hodinami hovořil o tom, že americká armáda žádné plány na zapojení Kurdů do války nemá, upozornil dále Papadopulos.
„Některé kurdské frakce už se (ve středu) večer ozvaly, že nejsou součástí války v Íránu,“ pokračoval zpravodaj ČT. To se týká zejména největší kurdské exilové politické íránské strany Kurdská demokratická strana Íránu (KDPI). Neznamená to však, že zprávy amerických a izraelských médií nemohou být pravdivé, doplnil Papadopulos.
Írán i Kurdové zprávy popírají
Íránská tisková agentura Tasním nicméně ve čtvrtek napsala, že její reportéři působící ve třech pohraničních provinciích popřeli zprávy o kurdských ozbrojencích, kteří překračují hranice z Iráku do Íránu.
Prezident částečně autonomního iráckého Kurdistánu Ničirvan Barzání zdůraznil, že kurdský region nesmí být zatažen do žádného konfliktu a podle agentury Reuters popřel, že by kurdská vláda vyslala ozbrojence bojovat po boku USA do Íránu.
Požadavek na bezletovou zónu
Zprávy amerických médií popřely rovněž kurdské opoziční strany v Iráku. „Není to pravda. Nevěřte tomu,“ řekla Háná Jazdánpanáhová ze strany PAK. „Ani jeden z pešmergů se nepohnul,“ zdůraznila. Šest opozičních skupin, které nedávno vytvořily koalici, podle ní koordinuje své plány, ale potřebují, aby jim Američané „připravili cestu“.
„Nejde o hodiny ani dny. Nemůžeme se pohnout, dokud nebude čistý vzdušný prostor. Musí dojít ke zničení skladů zbraní (režimu). Jinak by to byla sebevražda,“ soudí členka PAK. Volá po bezletové zóně, která by zajistila kurdským silám ochranu. „Režim je velmi brutální,“ upozornila. „A nejmodernější zbraní, kterou máme, je Kalašnikov,“ poznamenala.
Papadopulos poukázal na to, že kurdských frakcí a skupin v Iráku, které mají „nevyřízené účty“ se současným íránským režimem, je minimálně pět. Ty mají více než tisíc bojovníků i dostatečnou vojenskou výbavu k uskutečnění této invaze. Nedisponují však takovými počty bojovníků na to, aby mohly čelit íránským revolučním gardám. Podle Papadopulose je počet neúměrný v poměru zhruba deset ku jedné.
„Veškeré plány a analýzy, které unikly do médií, které počítaly se zapojením Kurdů, nikdy nehovořily o nějaké dlouhé, táhlé ofenzivě směrem na Teherán. Spíše se jejich zapojení mělo týkat zaměstnání íránských revolučních gard na západě a severozápadě země,“ dodal Papadopulos s tím, že záměrem mělo být zaměstnání gard „něčím jiným, než potlačováním protestů ve velkých íránských městech“.
Už dříve agentura AFP ve středu informovala, že íránské revoluční gardy zasáhly na území autonomní oblasti iráckého Kurdistánu třemi balistickými střelami základny kurdských protirežimních ozbrojených skupin. Irácké policejní zdroje zase podle agentury Reuters informovaly o tom, že letecký útok zabil jednoho z velitelů Islámského odboje v Iráku, což je zastřešující organizace proíránských ozbrojených skupin v Iráku.
