Obrana NATO zničila střelu letící z Íránu k Turecku. Aliance její odpal odsoudila

Systémy protivzdušné obrany Severoatlantické aliance ve východním Středozemním moři zničily balistickou střelu odpálenou z Íránu, která mířila do vzdušného prostoru Turecka, informovalo ve středu turecké ministerstvo obrany s tím, že při incidentu nebyl nikdo zraněn. Je to první takový případ v nynější válce mezi Izraelem a USA na straně jedné a Íránem na straně druhé, kdy hrozil zásah území členské země NATO.

Teherán až dosud v odvetě útočil raketami a drony vedle Izraele jen na státy Perského zálivu, kde mají Spojené státy své vojenské základny.

„Balistická raketa, odpálená z Íránu a zachycená při letu směrem k tureckému vzdušnému prostoru poté, co proletěla vzdušným prostorem Iráku a Sýrie, byla včas úspěšně zachycena a zneškodněna prvky protivzdušné a raketové obrany NATO rozmístěnými ve východním Středomoří,“ upřesnilo ministerstvo v prohlášení, které zveřejnilo na síti X.

Ze zprávy ovšem není jasné, jaký měla íránská střela konkrétní cíl. Mluvčí Severoatlantické aliance Allison Hartová nicméně dle agentury Reuters uvedla, že NATO odsuzuje, že se terčem Íránu stalo Turecko, a že Aliance stojí pevně za všemi svými členy.

„Aktivace článku 5 nedává smysl“

Americký ministr obrany Pete Hegseth následně prohlásil, že nedává smysl, aby Aliance kvůli sestřelení íránské rakety mířící do tureckého vzdušného prostoru aktivovala článek 5 o kolektivní obraně. Ten byl v minulosti využit pouze jednou, po teroristických útocích z 11. září 2001, a dle Reuters by jeho aktivace znamenala zásadní eskalaci nynějšího konfliktu.

Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan po incidentu telefonoval svému íránskému protějšku Abbásovi Arakčímu, aby mu tlumočil protest Ankary, řekl Reuters zdroj z turecké diplomacie.

Podle agentur Reuters a AFP Fidan hovořil o nejnovějším vývoji v Íránu a na Blízkém východě také se šéfem americké diplomacie Marcem Rubiem. Podle prohlášení amerického ministerstva zahraničí sdělil Rubio svému tureckému protějšku, že útoky na území Turecka jsou nepřijatelné. Zároveň přislíbil plnou podporu Spojených států.

Turecké ministerstvo obrany upřesnilo, že zbytky střely, která íránskou raketu zneškodnila, dopadly v okrese Dortyöl v provincii Hatay. Ta leží na jihu Turecka mezi Sýrií a pobřežím Středozemního moře. Zhruba 70 kilometrů západně od Dortyölu se nachází letecká základna, na které jsou již desítky let umístěny americké síly. Jde o klíčovou základnu NATO v Turecku, kterou využívá jak americká, tak místní armáda.

„Varujeme všechny strany, aby se zdržely akcí, které by vedly k další eskalaci konfliktu v regionu. V této souvislosti budeme i nadále (vše) konzultovat s NATO a našimi dalšími spojenci,“ sdělil dále turecký resort obrany. „Rozhodně a bez váhání podnikneme veškeré kroky nezbytné pro obranu našeho území a vzdušného prostoru. Všem stranám připomínáme, že si vyhrazujeme právo reagovat na jakékoli nepřátelské akce vůči naší zemi,“ zdůraznil resort.

Ankara v posledních letech zlepšovala své vztahy s Teheránem a v týdnech před válkou se snažila zprostředkovat rozhovory mezi USA a Íránem. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ještě v neděli řekl, že ho zarmoutila zpráva o úmrtí íránského vůdce Alího Chameneího, který zahynul v sobotu při zahájení izraelsko-amerických úderů. Šéf turecké diplomacie Fidan nicméně v úterý zvolil ostřejší tón, když prohlásil, že íránská strategie útočit raketami a drony na okolní země je extrémně špatná.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoNěmečtí vojáci posilují svou přítomnost v Litvě

Německá armáda zahájila první cvičení své tankové brigády v Litvě. S aliančními spojenci včetně Česka tam v rámci cvičení zvaného Štít svobody pod německým velením posiluje východní křídlo NATO na tři tisíce lidí a až osm set kusů těžké vojenské techniky. Berlín i kvůli hrozbě z Ruska v tomto státě posiluje svou přítomnost – do konce příštího roku má v zemi působit na pět tisíc Němců. Pro bundeswehr jde o první trvalé nasazení vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Naopak jasná není budoucnost amerických vojáků v Litvě.
před 53 mminutami

Izrael a Libanon se dohodly na prodloužení příměří, vzniknou bezpečnostní zóny

Izrael a Libanon se ve středu dohodly na prodloužení křehkého příměří a zřízení několika bezpečnostních zón na libanonském území, kam by nesměli vstoupit příslušníci militantního teroristického hnutí Hizballáh. Podmínkou příměří je úplné zastavení palby ze strany hnutí a vyhoštění všech jeho členů z oblasti jižně od řeky Lítání. Obě země také odsoudily útoky Íránu na země v regionu a jeho narušování stability na Blízkém východě, uvedli ve středu po dvoudenním jednání ve Washingtonu ve společném prohlášení zástupci USA, Libanonu a Izraele.
před 4 hhodinami

Státy EU daly podle Kyjeva zelenou prvnímu kroku v přístupových jednáních

Členské státy EU daly zelenou zahájení jednání s Ukrajinou a Moldavskem o první skupině témat týkající se přístupových rozhovorů, napsala ve středu pozdě večer na sociální síti X ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková. Ukrajina zahájila rozhovory o přistoupení k EU v létě 2024, více než dva roky po začátku ruské invaze na Ukrajinu, a dosud je blokovalo Maďarsko.
před 5 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA podpořila rezoluci usilující o ukončení války v Íránu

Americká Sněmovna reprezentantů, ovládaná republikány, podpořila rezoluci předloženou demokraty, jejímž cílem je zastavit válku v Íránu do doby, než Kongres schválí zahájení bojových operací. Tento krok odráží rostoucí obavy Kongresu ohledně této války zahájené na konci února, a to i mezi republikány amerického prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura Reuters. Rezoluce nyní míří do Senátu. Jde ale o symbolické hlasování, protože republikáni mají těsnou většinu v obou komorách a rezoluce by musela získat dvoutřetinovou podporu pro přehlasování téměř jistého Trumpova veta.
před 7 hhodinami

Změnám se nejde vyhnout, ale potřebujete stabilitu, říká šéfka finských veřejnoprávních médií

Veřejnoprávní média musí mít podle generální ředitelky finských veřejnoprávních médií Marit af Björkesten finanční i obsahovou nezávislost. Řekla to na konferenci Digimedia s tím, že jsou tato média důležitá pro rozvoj společnosti. Právě budoucnost financování veřejnoprávních médií byla jedním z hlavních témat dopoledního bloku konference. Exkluzivní rozhovor s generální ředitelkou finské veřejnoprávní společnosti Yle v Událostech, komentářích vedla Tereza Řezníčková.
před 8 hhodinami

Ukrajina zasáhla ropný terminál a korvetu v Petrohradu, kde začíná fórum s účastí Putina

Desítky ukrajinských dronů zaútočily na ruskou Leningradskou oblast a Petrohrad. Podle tamních úřadů je poškozená infrastruktura a zraněno několik lidí. Telegramové kanály i Kyjev uvedly, že zasažen byl ropný terminál a základna ruského Baltského loďstva. Ve městě ve středu začíná Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF), na kterém má promluvit ruský diktátor Vladimir Putin. Ruské útoky na Ukrajinu mezitím zabily několik lidí, desítky zranily. Do Kyjeva ve středu přijel generální tajemník NATO Mark Rutte.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Budapešť a Kyjev mají „historickou“ dohodu o právech maďarské menšiny, uvedl Magyar

Budapešť dosáhla komplexní dohody s Kyjevem o rozšíření jazykových, vzdělávacích, kulturních a politických práv stotisícové maďarské menšiny žijící na Ukrajině. Oznámil to maďarský premiér Péter Magyar. Tato „historická“ dohoda může podle něj také přispět k otevření první kapitoly přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií (EU). Budapešť nicméně stále nepodporuje urychlené jednání Kyjeva o vstupu do EU, dodal Magyar.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

SpaceX plánuje získat z nabídky akcií 75 miliard dolarů, píše Reuters

Americká vesmírná společnost SpaceX miliardáře Elona Muska plánuje získat z primární veřejné nabídky akcií (IPO) rekordních 75 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun). S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Firma plánuje prodat 555,6 milionu akcií za 135 dolarů za kus. Tržní kapitalizace firmy by tak činila zhruba 1,75 bilionu dolarů (přes 36 bilionů korun). S akciemi by se mohlo začít obchodovat na burze 12. června.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...