Sestřelení

Ze zákopů do Evropy je název nové knihy polského ministra zahraničí a jednoho z nejhlasitějších kritiků Ruska a jeho imperiálních ambicí Radoslawa Sikorského. Popisuje v ní přes tři dekády svých zkušeností. Od role válečného reportéra, přes europoslance až po šéfa polské diplomacie. I tato nová publikace ukazuje, že aktuálně Sikorski patří k těm nejviditelnějším polským politikům.

Rusko tvrdí, že zmařilo pokus ukrajinských zvláštních jednotek dostat do Pokrovsku vrtulníkem své vojáky a že všech jedenáct lidí na palubě zemřelo. S odkazem na ruské ministerstvo obrany to napsala agentura Reuters, informaci však nelze nezávisle ověřit. Ukrajinské zdroje dříve informovaly, že na místě provádějí výsadkovou operaci. O Pokrovsk se svádí klíčové boje. Moskva tvrdí, že se Ukrajinci začínají vzdávat, ti to však odmítají, uznávají však, že jsou přečísleni a situace je složitá.

Síly Severoatlantické aliance 17. října zaznamenaly dva neidentifikované drony v blízkosti vojenských kasáren Reedo na jihu Estonska. Jeden z nich se jim podařilo sestřelit, píše estonský web EER.

Litva začne sestřelovat meteorologické balony, které na její území pronikají z Běloruska a opakovaně tam narušily leteckou dopravu. Podle agentury Reuters to oznámila premiérka Inga Ruginienéová. Litevské úřady z incidentů obviňují běloruské pašeráky cigaret, kteří podle nich kontraband posílají v malých horkovzdušných balonech. Podporu Litvě vyjádřila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Další evropské země připravují úpravy zákonů o zásazích proti bezpilotním letounům. Mění je tak, aby armády mohly sestřelit neznámé drony nad kritickou infrastrukturou. Po Německu ke kroku přistoupí i Velká Británie – zatím se to bude týkat vojenských základen. Později by ale vojáci mohli zasahovat třeba i na letištích.

Rusko používá tankery k vysílání dronů do evropských zemí, tvrdí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se odvolává na informace od rozvědky. Západ by měl podle něj zostřit sankce na ruskou stínovou flotilu. Opakované narušování vzdušného prostoru zemí NATO také obnovilo debatu o uzavření nebe nad Ukrajinou, píše server Kyiv Independent.

Kvůli nedávnému narušení estonského vzdušného prostoru ruskými stíhačkami se prezident Petr Pavel nechal slyšet, že „Rusko zkouší, kam až může zajít“. Pokud by k podobným provokacím mělo docházet i nadále, je dle něj nutné přijmout i vojenské opatření – včetně možného sestřelu. Podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a Pavly Pivoňky Vaňkové (STAN) by šlo o adekvátní reakci. Aleš Juchelka (ANO) v Otázkách Václava Moravce zdůraznil důležitost členství Česka v NATO. Poslankyně SPD Lucie Šafránková by počkala na vyšetření toho, zda stíhačky nenarušily alianční prostor omylem.

Odpovědnost Ruska za sestřelení letu MH17 nad Ukrajinou v červenci 2014 potvrdila další instituce. Učinila tak Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), která stanovuje celosvětové letecké standardy. Jde o první rozhodnutí svého druhu ze strany ICAO v historii. Nizozemsko a Austrálie, které případ ICAO předložily, požadují, aby organizace přikázala Moskvě jednat o odškodnění. Rusko odpovědnost za událost opět popřelo.

Rusko v noci na sobotu během útoků ukrajinských dronů na černomořský přístav Novorossijsk přišlo o bojový letoun Su-30, informovali podle BBC ruští váleční blogeři. Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) uvedla, že útok na Su-30 byl veden z bezposádkového člunu Magura a že šlo o první takový sestřel na světě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pak v sobotu večer sdělil, že se za posledních 24 hodin podařilo zničit dva ruské letouny.

Ázerbájdžán pozastavil lety všech leteckých společností z Baku do deseti ruských měst, informovala v pátek agentura Interfax. Stalo se tak v reakci na středeční havárii letadla dopravce Azerbaijan Airlines (AZAL), které se zřítilo v Kazachstánu a které podle zdrojů agentury Reuters sestřelila ruská protivzdušná obrana. Podle Kremlu se příčina neštěstí stále vyšetřuje. K důkladnému vyšetření vyzval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Ukrajinským silám se podle jejich tvrzení podařilo v uplynulých několika dnech sestřelit hned pět ruských vojenských letadel, z toho tři stroje Su-34 během jediného dne. Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat úspěch Ukrajinců odůvodnil tím, že Rusové příliš riskovali a přiblížili se s letouny příliš blízko ukrajinským pozicím. Server Euromaidanpress ale upozorňuje na to, že za ruskými ztrátami může být dodávka dlouho očekávaných stíhaček F-16.

Kyjev se už podruhé tento týden stal terčem ruského vzdušného úderu. Ukrajinské letectvo ohlásilo likvidaci všech deseti balistických střel, které podle něj na metropoli směřovaly. Kvůli dopadům jejich trosek však utrpělo zranění nejméně 53 lidí včetně šesti dětí. Poškozené jsou tři desítky budov ve čtyřech kyjevských čtvrtích i dětská nemocnice, uvedly ukrajinské úřady. Útoku ruskými drony čelila Oděská oblast, kde jeden člověk zemřel.

Po brutálním teroristickém útoku hnutí Hamás na izraelské občany a následné vojenské odpovědi židovského státu se Saúdská Arábie, jeden z nejvlivnějších arabských států na Blízkém východě, ocitla ve velmi složité situaci: na jednu stranu chce vedení království setrvat ve svém cíli normalizovat s Izraelem vztahy, za což se jí má dostat ekonomické a vojenské pomoci USA. Na druhou stranu si nesmí znechutit vlastní občany, kteří podle dostupných dat stojí s velkou převahou na straně Palestinců.

Rusko provedlo v noci na čtvrtek a brzy ráno další rozsáhlý útok na ukrajinská města. Úder přišel v několika vlnách. V Chersonu zemřeli po dvou útocích tři lidé. Zraněné hlásí Kyjev, kde v nemocnici skončila i devítiletá dívka, Čerkasy na střední Ukrajině, kde byl zasažen hotel, či východoukrajinský Charkov. Exploze se ozývaly také na západě země. Kyjev tvrdí, že vážně poškodil ruskou základnu v Saky na okupovaném Krymu.

Nad Moskvou byl v pátek sestřelen dron, jehož trosky poškodily jeden z pavilonů výstaviště, uvedla agentura TASS s odvoláním na záchranáře a starostu města Sergeje Sobjanina. Kvůli incidentu byl krátce uzavřen vzdušný prostor nad všemi civilními letišti ruské metropole, včetně mezinárodního letiště Šeremeťjevo a letiště Vnukovo.

Ukrajinská armáda v neděli zveřejnila záběry, na kterých předvádí nasazení mobilních systémů protivzdušné obrany Viktor české výroby. Osvědčily se při sestřelování dronů Šáhed, kterými Rusko pravidelně útočí na cíle napříč ukrajinským územím, nebo v boji proti letadlům a vrtulníkům pohybujícím se v malých výškách.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k rychlejší a rozsáhlejší zbrojní podpoře Ukrajiny. Podpořil také návrh estonské premiérky Kaji Kallasové, aby Evropská unie nakupovala munici pro ukrajinskou armádu společně, jako během pandemie pro své členy hromadně pořizovala vakcíny proti nemoci covid-19. Borell a Kallasová patřili k řečníkům závěrečného dne Mnichovské bezpečnostní konference. Ta podle slov jejího šéfa Christopha Heusgena ukázala silnou transatlantickou jednotu. Za Česko se jednání v Mnichově zúčastnili ministr zahraničí Jan Lipavský a zvolený prezident Petr Pavel. Oba se shodli, že konference byla ukázkou jednoty Západu.

Spojené státy ukončily pátrání po troskách dvou létajících objektů sestřelených tento měsíc nad Aljaškou a nad Huronským jezerem, oznámil Pentagon. Trosky z těchto dvou objektů se podle něj nenašly. Tchaj-wan mezitím informoval, že balón, který tento týden spadl na jednom z ostrovů pod tchajwanskou kontrolou nedaleko čínského pobřeží, sbíral informace o počasí.

Tchajwanská armáda oznámila, že našla trosky zřejmě spadlého meteorologického balonu, jenž pocházel pravděpodobně z Číny. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž se zbytky balonu našly na odlehlém a strategickém ostrově poblíž čínského pobřeží. Americká armáda pak v pátek dokončila vytahování většiny zbytků jiného – už dříve sestřeleného – čínského balonu, považovaného za špionážní, z Atlantského oceánu. Převezla je pak do laboratoře Federálního úřadu pro vyšetřování ve Virginii k analýze.

Původ trojice neidentifikovaných létajících objektů sestřelených minulý týden nad Severní Amerikou je stále neznámý. Podle prezidenta USA Joea Bidena nicméně nemají souvislost se špionážním čínským balonem sestřeleným dříve nad Atlantským oceánem ani s vojenskými aktivitami jiné země. Biden to řekl novinářům na tiskové konferenci z Bílého domu. Oznámil také, že plánuje hovořit s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Armáda Spojených států sestřelila nad Huronským jezerem neidentifikovaný objekt. S odvoláním na americké činitele o tom v neděli informují zahraniční tiskové agentury. Za poslední tři dny je to nad Severní Amerikou už třetí neznámý objekt, který armáda sestřelila. Minulý týden pak Američané sestřelili u pobřeží Jižní Karolíny čínský balon, který Washington označil za špionážní.

Kanadská a americká letadla sestřelila neidentifikovaný objekt nad severní Kanadou, oznámil v sobotu kanadský premiér Justin Trudeau s tím, že trosky blíže neurčeného předmětu budou nalezeny a prozkoumány. Trudeau řekl, že o celé záležitosti jednal s americkým prezidentem Joem Bidenem. Ten o den dříve nařídil sestřelit podobný objekt nad Aljaškou.

Evropský soud pro liská práva (ECHR) považuje za přípustné tři různé žaloby Nizozemska a Ukrajiny proti Rusku kvůli porušování lidských práv ve dvou východoukrajinských regionech a kvůli sestřelení letadla na lince MH17 z července 2014. Informovala o tom agentura Reuters. Soud podle ní uvedl, že území, odkud byla odpálena raketa, která let MH17 sestřelila, bylo pod kontrolou Moskvy.

Dopravní letadlo společnosti Malaysia Airlines bylo v létě 2014 sestřeleno raketou ruské výroby odpálenou z pole na separatisty ovládaném východu Ukrajiny, který v té době kontrovalo Rusko. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek potvrdil soud v nizozemském Haagu. Soud v nepřítomnosti odsoudil na doživotí dva Rusy a jednoho ukrajinského občana za vraždu všech 298 cestujících a členů posádky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj verdikt uvítal, Rusko rozhodnutí označilo za politickou objednávku.