Sestřelení

Ukrajinským silám se podle jejich tvrzení podařilo v uplynulých několika dnech sestřelit hned pět ruských vojenských letadel, z toho tři stroje Su-34 během jediného dne. Mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat úspěch Ukrajinců odůvodnil tím, že Rusové příliš riskovali a přiblížili se s letouny příliš blízko ukrajinským pozicím. Server Euromaidanpress ale upozorňuje na to, že za ruskými ztrátami může být dodávka dlouho očekávaných stíhaček F-16.

Kyjev se už podruhé tento týden stal terčem ruského vzdušného úderu. Ukrajinské letectvo ohlásilo likvidaci všech deseti balistických střel, které podle něj na metropoli směřovaly. Kvůli dopadům jejich trosek však utrpělo zranění nejméně 53 lidí včetně šesti dětí. Poškozené jsou tři desítky budov ve čtyřech kyjevských čtvrtích i dětská nemocnice, uvedly ukrajinské úřady. Útoku ruskými drony čelila Oděská oblast, kde jeden člověk zemřel.

Po brutálním teroristickém útoku hnutí Hamás na izraelské občany a následné vojenské odpovědi židovského státu se Saúdská Arábie, jeden z nejvlivnějších arabských států na Blízkém východě, ocitla ve velmi složité situaci: na jednu stranu chce vedení království setrvat ve svém cíli normalizovat s Izraelem vztahy, za což se jí má dostat ekonomické a vojenské pomoci USA. Na druhou stranu si nesmí znechutit vlastní občany, kteří podle dostupných dat stojí s velkou převahou na straně Palestinců.

Rusko provedlo v noci na čtvrtek a brzy ráno další rozsáhlý útok na ukrajinská města. Úder přišel v několika vlnách. V Chersonu zemřeli po dvou útocích tři lidé. Zraněné hlásí Kyjev, kde v nemocnici skončila i devítiletá dívka, Čerkasy na střední Ukrajině, kde byl zasažen hotel, či východoukrajinský Charkov. Exploze se ozývaly také na západě země. Kyjev tvrdí, že vážně poškodil ruskou základnu v Saky na okupovaném Krymu.

Nad Moskvou byl v pátek sestřelen dron, jehož trosky poškodily jeden z pavilonů výstaviště, uvedla agentura TASS s odvoláním na záchranáře a starostu města Sergeje Sobjanina. Kvůli incidentu byl krátce uzavřen vzdušný prostor nad všemi civilními letišti ruské metropole, včetně mezinárodního letiště Šeremeťjevo a letiště Vnukovo.

Ukrajinská armáda v neděli zveřejnila záběry, na kterých předvádí nasazení mobilních systémů protivzdušné obrany Viktor české výroby. Osvědčily se při sestřelování dronů Šáhed, kterými Rusko pravidelně útočí na cíle napříč ukrajinským územím, nebo v boji proti letadlům a vrtulníkům pohybujícím se v malých výškách.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k rychlejší a rozsáhlejší zbrojní podpoře Ukrajiny. Podpořil také návrh estonské premiérky Kaji Kallasové, aby Evropská unie nakupovala munici pro ukrajinskou armádu společně, jako během pandemie pro své členy hromadně pořizovala vakcíny proti nemoci covid-19. Borell a Kallasová patřili k řečníkům závěrečného dne Mnichovské bezpečnostní konference. Ta podle slov jejího šéfa Christopha Heusgena ukázala silnou transatlantickou jednotu. Za Česko se jednání v Mnichově zúčastnili ministr zahraničí Jan Lipavský a zvolený prezident Petr Pavel. Oba se shodli, že konference byla ukázkou jednoty Západu.

Spojené státy ukončily pátrání po troskách dvou létajících objektů sestřelených tento měsíc nad Aljaškou a nad Huronským jezerem, oznámil Pentagon. Trosky z těchto dvou objektů se podle něj nenašly. Tchaj-wan mezitím informoval, že balón, který tento týden spadl na jednom z ostrovů pod tchajwanskou kontrolou nedaleko čínského pobřeží, sbíral informace o počasí.

Tchajwanská armáda oznámila, že našla trosky zřejmě spadlého meteorologického balonu, jenž pocházel pravděpodobně z Číny. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž se zbytky balonu našly na odlehlém a strategickém ostrově poblíž čínského pobřeží. Americká armáda pak v pátek dokončila vytahování většiny zbytků jiného – už dříve sestřeleného – čínského balonu, považovaného za špionážní, z Atlantského oceánu. Převezla je pak do laboratoře Federálního úřadu pro vyšetřování ve Virginii k analýze.

Původ trojice neidentifikovaných létajících objektů sestřelených minulý týden nad Severní Amerikou je stále neznámý. Podle prezidenta USA Joea Bidena nicméně nemají souvislost se špionážním čínským balonem sestřeleným dříve nad Atlantským oceánem ani s vojenskými aktivitami jiné země. Biden to řekl novinářům na tiskové konferenci z Bílého domu. Oznámil také, že plánuje hovořit s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

Armáda Spojených států sestřelila nad Huronským jezerem neidentifikovaný objekt. S odvoláním na americké činitele o tom v neděli informují zahraniční tiskové agentury. Za poslední tři dny je to nad Severní Amerikou už třetí neznámý objekt, který armáda sestřelila. Minulý týden pak Američané sestřelili u pobřeží Jižní Karolíny čínský balon, který Washington označil za špionážní.

Kanadská a americká letadla sestřelila neidentifikovaný objekt nad severní Kanadou, oznámil v sobotu kanadský premiér Justin Trudeau s tím, že trosky blíže neurčeného předmětu budou nalezeny a prozkoumány. Trudeau řekl, že o celé záležitosti jednal s americkým prezidentem Joem Bidenem. Ten o den dříve nařídil sestřelit podobný objekt nad Aljaškou.

Evropský soud pro liská práva (ECHR) považuje za přípustné tři různé žaloby Nizozemska a Ukrajiny proti Rusku kvůli porušování lidských práv ve dvou východoukrajinských regionech a kvůli sestřelení letadla na lince MH17 z července 2014. Informovala o tom agentura Reuters. Soud podle ní uvedl, že území, odkud byla odpálena raketa, která let MH17 sestřelila, bylo pod kontrolou Moskvy.

Dopravní letadlo společnosti Malaysia Airlines bylo v létě 2014 sestřeleno raketou ruské výroby odpálenou z pole na separatisty ovládaném východu Ukrajiny, který v té době kontrovalo Rusko. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek potvrdil soud v nizozemském Haagu. Soud v nepřítomnosti odsoudil na doživotí dva Rusy a jednoho ukrajinského občana za vraždu všech 298 cestujících a členů posádky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj verdikt uvítal, Rusko rozhodnutí označilo za politickou objednávku.

Nizozemsko spolu s Austrálií letos zahájilo právní kroky vůči Moskvě. Podle tamních vlád je ruský stát zodpovědný za sestřelení malajsijského civilního letadla MH17 nad východní Ukrajinou v roce 2014. Rodiny 298 obětí očekávají čtvrtek, kdy v Amsterdamu padne rozsudek nad čtyřmi obviněnými. Na sběru důkazů se výraznou mírou podíleli lidé z investigativního serveru Bellingcat.

Ruské útoky mají za cíl donutit Ukrajinu, aby místo do protiofenzivy investovala více do ochrany infrastruktury, uvedli ve svém pravidelném hodnocení války na Ukrajině američtí analytici z Institutu pro studium války (ISW). Jen během soboty Moskva vypálila zejména na energetické objekty čtyřicet raket a vyslala 16 dronů. Bez proudu se po útocích ocitlo 1,4 milionu domácností.

Tchajwanská armáda sestřelila neidentifikovaný civilní dron, který vstoupil do tchajwanského vzdušného prostoru nedaleko souostroví Ťin-men, jež se nachází v blízkosti břehů Číny. Informovala o tom agentura Reuters. Připomněla, že Peking od začátku srpna provádí v okolí Tchaj-wanu vojenská cvičení. Manévry Čína zahájila v reakci na návštěvu předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové v Tchaj-peji.

Nad Ukrajinou byl podle médií sestřelen letoun s generálmajorem ruských vzdušných sil ve výslužbě Kanamatem Botaševem, který zemřel. O úmrtí informovala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu s odvoláním na tři bývalé Botaševovy podřízené, kteří si přáli zůstat v anonymitě.

Ruské síly se soustředí na obklíčení Kyjeva a na oslabení odporu na zablokovaných sídlištích, uvedl v pátek ráno generální štáb ukrajinské armády. Jediným velkým městem, které od začátku invaze ruská armáda ovládla, je jihoukrajinský Cherson, pokračují ale tvrdé boje o Charkov, po metropoli druhé největší město v zemi. Dalšímu ostřelování čelil severoukrajinský Černihiv. Bojuje se také o strategický přístav Mariupol, který sice zůstává pod ukrajinskou kontrolou, město ale pravděpodobně obklíčily ruské síly. Ruští vojáci poprvé vkročili do ukrajinského černomořského přístavního města Mykolajiv, museli z něj ale ustoupit.

Sedmdesátá léta byla pro civilní letectví v celém světě velmi nešťastným obdobím. Létalo se již vcelku běžně, do provozu vstoupila nová velkokapacitní letadla, ale bezpečnost ještě měla řadu nedostatků. A tak se v této dekádě stala vůbec nejhorší katastrofa v historii (Tenerife 1977), nejhorší britská letecká nehoda (Staines 1972), nejtragičtější nehoda ČSA (Damašek 1975) i mnoho dalších. Výjimečná byla katastrofa letu Jugoslávských aerolinií JU 367, kterou způsobila exploze za letu. Trosky letadla dopadly poblíž Srbské Kamenice na Děčínsku, a přestože stroj spadl z desetikilometrové výšky, nehodu přežila jedna členka posádky. S 27 oběťmi je to historicky třetí nejtragičtější letecká nehoda, která se stala v českém vzdušném prostoru, tehdy však byla vůbec nejhorší. Od nehody uplynulo rovné půlstoletí.

Kanadský soud přiznal odškodné 107 milionů dolarů (1,8 miliardy korun) plus úroky rodinám šesti lidí, kteří před téměř dvěma lety zemřeli na palubě ukrajinského letadla sestřeleného poblíž Teheránu, uvedla v pondělí stanice CBC. Při havárii zemřelo všech 176 cestujících, včetně 63 Kanaďanů. Írán později přiznal, že letoun mylně považoval za americkou střelu. K tragédii došlo v době konfrontace mezi Íránem a USA kvůli zabití generála Kásima Solejmáního.

Nizozemští prokurátoři požádali o doživotní trest pro čtyři podezřelé ze sestřelení letu MH17 nad východní Ukrajinou v roce 2014. Podle prokuratury čtveřice použila raketu ruské armády k sestřelení dopravního letadla, při kterém zahynulo všech 298 cestujících a členů posádky. Tři Rusové a jeden Ukrajinec ruské národnosti jsou souzeni v nepřítomnosti.

Pozůstalí po 298 obětech letu MH17 sestřeleného v roce 2014 nad východní Ukrajinou začali vypovídat před soudem v Nizozemsku. Někteří z nich viní Rusko ze lži, jiní žádají potrestání viníků, aby našli klid. Obžalováni jsou tři ruští a jeden ukrajinský občan, kteří jsou podezřelí ze zapojení do pádu Boeingu 777 společnosti Malaysian Airlines. Mezinárodní tým vyšetřovatelů připsal sestřelení letadla raketě ruských ozbrojených sil odpálené z prostoru, který kontrolují Ruskem podporovaní separatisté. Oni i Moskva odpovědnost odmítají.

Ukrajinský boeing, který letos v lednu omylem sestřelila íránská armáda, byl v intervalu pětadvaceti vteřin zasažen dvěma raketami. Ukázala to analýza záznamů ze dvou černých skříněk z havarovaného stroje. Pasažéři letu z Teheránu do Kyjeva byli po prvním zásahu patrně ještě naživu. Incident si vyžádal životy všech 176 lidí na palubě, Írán přijal oficiálně odpovědnost až tři dny po nehodě.