Ministerstvo obrany

Vláda na středečním jednání navýšila rozpočet ministerstva vnitra o 1,95 miliardy korun. Podle šéfa resortu Víta Rakušana (STAN) to pomůže zajistit bezproblémové fungování policie a hasičů. Kabinet také schválil zákaz prodeje pyrotechniky na tržištích či program pro investice obcí a krajů do nájemních bytů. Vláda mimo jiné podpořila novelu, která má zajistit, aby nejvýznamnější vojenské objekty byly v budoucnu pouze ve vlastnictví státu. Zasedání se zúčastnil i prezident Petr Pavel, který byl přítomen projednávání zprávy o zajišťování obrany.

Na Slovensku přistály první dvě z celkem čtrnácti objednaných stíhaček F-16 od americké společnosti General Dynamics. Země tak naplňuje největší armádní zakázku ve své historii. Kontrakt vyšel v přepočtu na více než 38 miliard korun. Jde o první nové stíhačky po téměř třiceti letech, upozorňují slovenská média.

Ministerstvo obrany nakoupí munici pro americké vrtulníky systému H-1 za 3,74 miliardy korun bez DPH, mezi lety 2025 až 2031 ji dodá česká firma STV Group. O zakázce ministryně obrany Jana Černochová (ODS) informovala vládu. Česko v roce 2019 nakoupilo celkem dvanáct vrtulníků americké firmy Bell za 14,6 miliardy korun bez DPH. Vláda dále ve středu schválila například nový zákon o kybernetické bezpečnosti.

Ministerstvo obrany plánuje uzavřít rámcovou dohodu na nákup těžkých nákladních automobilů Tatra T-815 se společností Tatra Defence Systems. Smlouva, o které bude informovat v polovině července vládu, by umožnila do konce září 2031 nakoupit až 872 terénních automobilů tří typů v celkové ceně do 13,35 miliardy korun. Vozy by ministerstvo pořizovalo podle aktuálních potřeb armády a svých aktuálních finančních možností. Ministerstvo o tom informovalo v tiskové zprávě.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) navrhuje posílení zahraničních misí české armády. V příštích dvou letech by v nich mělo sloužit přes dva a půl tisíce českých vojáků a vojákyň. Zejména na východním okraji NATO, kam míří kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Ve čtvrtek armáda prostřídala jednotky v Pobaltí.

Česká republika poskytla Ukrajině od vypuknutí otevřené ruské agrese v únoru 2022 do konce letošního května vojenskou pomoc v hodnotě 6,75 miliardy korun. Veškerý materiál darovaný ze skladů Armády České republiky byl vždy vládou schválen v utajeném režimu, a to z bezpečnostních důvodů. Kabinet ale na návrh ministryně obrany Jany Černochové (ODS) odtajnil seznam darované pomoci.

Německý ministr obrany Boris Pistorius chce úpravou stávajícího modelu dobrovolné vojenské služby výrazně posílit početní stav německé armády. Navrhuje, aby všichni muži po dosažení věku 18 let povinně vyplňovali dotazník o zájmu sloužit v ozbrojených složkách, část z nich by pak armáda pozvala k odvodnímu řízení. Pistorius si od toho slibuje, že k současným asi deseti tisícům dobrovolníků ročně by armáda získala dalších pět tisíc lidí. Pro ženy bude dotazování dobrovolné, případné změny v budoucnosti ale ministr nevyloučil.

Ministři schválili rozšíření seznamu strategických armádních projektů. Mezi ně patří dohoda o přistoupení k německému tendru na nákup 77 bojových tanků typu Leopard 2A8. Dohoda je mezikrokem k samotnému uzavření smlouvy o nákupu, kterou by strany mohly podepsat do konce letošního roku, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Vláda počítá také s pořízením dvou transportních letounů.

Nahrazení dosavadního ruského ministra obrany Sergeje Šojgua ekonomem Andrejem Bělousovem svědčí o korupčních a finančních problémech v armádě a na ministerstvu obrany, míní analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul v Petrohradě Vladimír Votápek. Více překvapivé je prý ale odvolání šéfa bezpečnostní rady Nikolaje Patruševa, Putinova blízkého spojence.

Ruský prezident Vladimir Putin v neděli oznámil nečekanou rošádu v čele ministerstva obrany. Sergeje Šojgua, který míří do Rady bezpečnosti Ruské federace, nahradí dosavadní první místopředseda vlády Andrej Bělousov. Kdo je nový šéf resortu a co si od jeho jmenování Putin slibuje?

Česko loni vydalo na obranu 1,37 procenta hrubého domácího produktu (HDP). České televizi to potvrdila ministryně Jana Černochová (ODS) s tím, že tento údaj dostali i spojenci v Severoatlantické alianci. Šlo reálně asi o sto miliard korun, tedy zhruba o deset miliard méně oproti plánovanému rozpočtu. Část peněz resort přesunul na strategické projekty do letošního roku, kdy cílí na výdaje ve výši dvou procent HDP.

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě po roce na návrh vlády povýšil ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku z hodnosti brigádního generála na generálmajora. Brigádním generálem se stal ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Vít Hendrych. Při příležitosti Dne vítězství hlava státu povýšila dalších jedenáct vojáků, policistů či hasičů.

Spojené státy ohlásily další vojenskou pomoc Ukrajině. Kyjevu hodlají nakoupit rakety do protivzdušných baterií a další vybavení v hodnotě šesti miliard dolarů (přes 140 miliard korun), oznámil v pátek americký ministr obrany Lloyd Austin. Některá americká média mluví o dosud největším balíku vojenské pomoci pro Ukrajinu. Web Politico ovšem podotýká, že doručování materiálu potrvá pravděpodobně delší dobu.

Ruskem hýbe korupční aféra náměstka ministra obrany Timura Ivanova. Jde o nejvýše postaveného zástupce Putinova režimu, který v posledních letech skončil za mřížemi. Vyšetřovatelé hovoří o úplatcích v přepočtu až stovek milionů korun. O nákladném životním stylu Ivanova, na který si nikdy nemohl legálně vydělat, se přitom vědělo dlouho. Teď se množí spekulace o čistkách, jež mohou smést i samotného ministra obrany Sergeje Šojgua.

Novým ředitelem Vojenského zpravodajství (VZ) bude Petr Bartovský, vláda ve středu schválila jeho jmenování. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo obrany. Bartovský nahradí Jana Berouna, který VZ řídí od roku 2014 a jemuž v říjnu zanikne služební poměr vojáka z povolání. Šéfa VZ jmenuje ministryně obrany se souhlasem vlády a po projednání ve sněmovním výboru, kde kandidáta šéfka resortu obrany Jana Černochová (ODS) představila v úterý.

Ženijní technika české armády je podle Nejvyššího kontrolního úřadu nejenom zastaralá, navíc v některých ohledech nepostačuje současným potřebám vojáků. Například by mosty, které jsou ženisté schopni postavit, neunesly soudobé tanky. Kontroloři upozornili, že byla připravena modernizace ženijního vojska, ministerstvo obrany však investici odložilo. Podle ministerstva to byl důsledek podfinancovanosti resortu, přičemž odmítlo tvrzení NKÚ, že mělo potřebné peníze k dispozici.

Česká republika se chce se Švédskem dohodnout na prodloužení pronájmu stíhacích letounů JAS-39 Gripen. Bude je totiž potřebovat až do roku 2035, kdy by je měly plně nahradit modernější americké stroje F-35 Lightning II. Provoz gripenů je zatím domluvený pouze do roku 2027. Navíc budou potřebovat modernizaci, aby zůstaly kompatibilní se systémy spojenců v NATO.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v pondělí debatovala se zástupci resortu financí, České bankovní asociace, sekce obranného průmyslu z Hospodářské komory a členy Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu. Řada z firem ze zbrojního sektoru si totiž stěžuje, že jsou ze strany bank diskriminované. Odmítají jim prý poskytnout úvěr nebo třeba vést účet. Podle ministryně bude pro lepší komunikaci mezi všemi stranami zřízena expertní skupina, v níž budou figurovat jak zástupci jejího resortu, tak bank.

Aktivní zálohy ozbrojených sil, které v pátek slaví dvacáté výročí svého vzniku, se hlavně od začátku ruské agrese na Ukrajině v únoru 2022 těší zvýšenému zájmu Čechů. Přesto v nich stále chybí lidé. Armáda podle slov náčelníka svého generálního štábu Karla Řehky nutně potřebuje více lidí i v řadách profesionálních vojáků.

Česko není dostatečně připravené na krize a mimořádné události, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve výroční zprávě za loňský rok. Odpovědné instituce podle něj podcenily mnohé události, jako byla třeba pandemie covidu-19, a dostatečně se z nich nepoučily. Někdy jen podnikly formální kroky bez zásadních výsledků. NKÚ také konstatoval, že stát nezajistil, aby se rozpočet přiblížil k vyrovnanému hospodaření. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se vláda snaží na krize připravit. Výtka NKÚ ho nepřekvapila, protože v posledních letech se podle něj problematice nevěnovala dostatečná pozornost.

Počet obětí pátečního teroristického útoku v Krasnogorsku na okraji Moskvy vzrostl na 133. Střelba skupiny ozbrojenců do návštěvníků koncertu si navíc vyžádala 147 zraněných, řada z nich je zraněna těžce, píší agentury TASS a Reuters. V sobotu se k útoku opět přihlásil Islámský stát (IS), který večer na sociální síti zveřejnil video, o němž tvrdí, že se jedná o záběry z útoku. Podle ředitele ruské tajné služby FSB Alexandra Bortnikova bylo zadrženo jedenáct lidí, uvedla agentura TASS s odvoláním na Kreml. Ruský lídr Vladimir Putin oznámil, že oběti útoku uctí nedělní celostátní smutek.

Berlín poskytne Kyjevu nový zbrojní balík v ceně 500 milionů eur, v přepočtu zhruba 12,6 miliardy korun. Jeho součástí je zaplacení 180 tisíc kusů dělostřelecké munice z české iniciativy. Tu spolkový ministr obrany Boris Pistorius ocenil, díky ní prý nastal pokrok v zásobování Ukrajiny dělostřeleckou municí. České úsilí na úvod jednání na americké základně Ramstein vyzdvihl také ministr obrany USA Lloyd Austin, který schůzku uspořádal. V průběhu dne oznámily své finanční příspěvky do české iniciativy také Helsinky a Ottawa.

Britské ministerstvo obrany zveřejnilo video, v němž odhalilo, jak vypadal test laserové zbraně DragonFire (Dračí oheň) na odlehlém souostroví u pobřeží Skotska. Uvedlo, že zbraň dosáhla svého dalšího milníku a může zasahovat cíle rychlostí světla s vysokou přesností. „Požadovaná přesnost odpovídá zásahu mince ze vzdálenosti jednoho kilometru,“ popsal parametry laserového děla britský resort.

Česká republika vstoupila do Severoatlantické aliance (NATO) přesně před 25 lety, 12. března 1999. Důležitost členství vyniká v posledních letech zvlášť s ohledem na obnovené imperialistické snahy Kremlu, v jehož sféře vlivu se české území spolu s mnoha dalšími zeměmi střední a východní Evropy nacházelo. NATO v reakci na ohrožení bezpečnostního řádu ve světě nevídaně posiluje a rozšiřuje svůj vliv.