Ministerstvo obrany strana 3 z 5

Ukrajina provádí během války velkou změnu na samém vrcholu svého obranného aparátu. Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vymění ministra obrany Oleksije Reznikova. Ještě tento týden by měl parlament do funkce schválit bývalého poslance Rustema Umerova. V čele resortu tak poprvé zřejmě stane Krymský Tatar, který se za práva tamních obyvatel a návrat okupovaného poloostrova angažoval, což má vzhledem k úsilí Kyjeva o osvobození Krymu i symbolický význam. Umerov ale přináší do funkce rovněž zkušenosti z diplomacie či ze správy státního majetku.

Resort financí předložil vládě návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 252 miliard korun. Příjmy by podle návrhu měly být 1,921 bilionu korun, meziročně se sníží o 0,3 procenta. Výdaje by měly klesnout o 2,2 procenta na 2,173 bilionu korun. Vyplývá to z návrhu zveřejněného v legislativní knihovně vlády. Kabinet musí rozpočet projednat do konce září, může ještě jeho parametry změnit. Na výši deficitu je podle šéfa resortu financí Zbyňka Stanjury (ODS) v koalici shoda, debata se podle něj povede o výdajích jednotlivých kapitol.

Základna vrtulníkového letectva u Náměště nad Oslavou dostala ze Spojených států první víceúčelový vrtulník UH-1Y Venom. V součtu tak už má čtyři nové americké vrtulníky, jimiž česká armáda nahradí ruskou techniku. Nákladní letoun ve čtvrtek brzo ráno na základnu přepravil i třetí bitevník AH-1Z Viper. Obměna strojů podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) nespočívá pouze v technologickém pokroku, ale v tom, že se Česko zbavuje rizikové závislosti na východních zdrojích.

Moskva se v pondělí brzy ráno stala terčem útoku dronů. Jeden z nich zasáhl vysokopodlažní kancelářskou budovu jižně od centra ruské metropole, úlomky dalšího se našly v centru města nedaleko ministerstva obrany, uvedla ruská státní agentura TASS s odvoláním na záchranné složky. Podle dosavadních informací nejsou mrtví ani zranění. Na Krymu dron zasáhl muniční sklad, tvrdí okupační síly. Rusové v noci pokračovali v ostřelování Oděsy. Zranění utrpělo nejméně šest lidí.

Vysoce postavený ruský generál Sergej Surovikin věděl o chystaném ozbrojeném povstání žoldnéřské Wagnerovy skupiny. Šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin si tak možná myslel, že má podporu ruské armády. Píše to americký list The New York Times (NYT) s odkazem na nejmenované americké činitele. Washington se nyní snaží zjistit, jestli Surovikin pomáhal povstání i plánovat. Podle amerických činitelů je navíc možné, že o akci wagnerovců věděli předem i další ruští generálové. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nicméně popřel, že by Surovikin o chystaném povstání měl tušení. Ve středu se v médiích objevila informace o tom, že byl Surovikin zatčen.

Resort obrany oslavil třicetiny Armády ČR trochu netradičně. Obvykle se prezentační akce odehrávaly na pevné zemi nebo ve vzduchu, ale ve středu se vojáci představili na Vltavě v Praze. Ukázky se přizpůsobily prostředí – návštěvníci například viděli vyskakovat výsadkáře a záchranáře z vrtulníku do vody, záchranáře poté vyzvedl jiný vrtulník. Na obou březích řeky se představily tři desítky vojenských útvarů všech druhů sil armády.

Česko letos poskytlo Ukrajině 24 tanků, 76 bojových vozidel pěchoty, 16 speciálních vozidel pro systém protivzdušné obrany a také tisíce nábojů. Po schůzce s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) a náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Setkali se krátce před prvním výročím od Řehkova nástupu do čela štábu a zároveň si v těchto dnech celá Armáda České republiky připomíná třicáté výročí své existence.

Ministerstvo financí v předběžném pracovním návrhu státního rozpočtu na příští rok snížilo výdaje většině rozpočtových kapitol. S výraznějším růstem výdajů počítá pouze u resortu obrany a u Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Schodek rozpočtu by měl být v příštím roce 235 miliard korun, vyplývá z materiálu pro jednání vlády, který má k dispozici ČTK. Dokument zahrnuje dopady vládního konsolidačního balíčku. Letos kabinet schválil rozpočet se schodkem 295 miliard korun, ke konci května byl průběžný deficit 271,4 miliardy.

Vnější bezpečnostní hrozba přichází především z Ruska a dlouhodobě i z Číny, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) na úterním sněmovním semináři o nové bezpečnostní strategii Česka. Návrh dokumentu je do schválení vládou neveřejný, podle ředitele Odboru bezpečnostní politiky ministerstva zahraničí Ivana Počucha budou jeho hlavní sdělení „jasná a úderná“. Kabinet by podle poslankyně Evy Decroix (ODS) mohl materiál dostat ještě tento měsíc.

Před dvěma roky česká armáda začala pořizovat stovky nových osobních terénních aut. Přestože jsou pro vojáky hlavním dopravním prostředkem, ministerstvo obrany dodnes nemá uzavřenou smlouvu na jejich servis a opravy. Resort ale nemá vyřešený servis ani u daleko dražší a sofistikovanější techniky – u izraelských radarů MADR za tři a půl miliardy objednaných už v roce 2019, ani u čerstvě podepsaného nákupu švédských bojových vozidel za téměř šedesát miliard korun. Tématu se věnovali Reportéři ČT, konkrétně Ondřej Stratilík.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v pátek jednala se svým slovenským protějškem Martinem Sklenárem. Hovořili například o spolupráci obou zemí při nákupech vojenské techniky nebo o navýšení výroby munice. Při setkání řešili také boj s dezinformacemi, které by podle obou politiků mohly ovlivnit schvalování česko-americké obranné dohody nebo průběh slovenských parlamentních voleb.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) měla podezření na korupci v armádě. Kvůli tomu převzala personální agendu. Dohlížela třeba na výjezdy plukovníků na zahraniční kurzy nebo spolurozhodovala o jejich povyšování. Nyní už vyšetřování skončilo, pravomoci znovu přenechala náčelníkovi generálního štábu Karlu Řehkovi. Ministryně to řekla v rozhovoru pro Radiožurnál.

Česká zahraniční politika se podle předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) ve Washingtonu těší uznání amerického Kongresu. Na závěr čtyřdenního jednání uvedla, že sněmovní delegace se ujistila hlavně o stejném přístupu ohledně pokračující pomoci napadené Ukrajině či podpoře Tchaj-wanu vůči potenciální čínské hrozbě.

Česká armáda nyní nekoupí tři střední bojové drony, pořídí místo nich přes dvě stovky menších. Určené budou pro více jednotek, vojáci je budou využívat pro sledování a průzkum. Armáda změnu zdůvodnila vyhodnocením zkušeností z moderních bojišť, mimo jiné z Ukrajiny. Drony střední kategorie bude chtít pořídit až v dalších letech. Nynější zakázka, během které ministerstvo obrany vyjednávalo o pořízení bojových dronů Heron 1 z Izraele za asi 2,7 miliardy korun, byla zrušena.

Na mnoha místech v Česku si lidé připomínali 78. výročí konce druhé světové války. Hlavní ceremoniál se uskutečnil tradičně na pražském Vítkově, věnce k památníku přišli položit politici, zástupci církve i veteránských spolků. Historické události si na místě připomněly desítky lidí. Vzpomínkové akce měly naplánované také v dalších městech – třeba v Brně, v Lázních Velichovky nebo v Hrabyni.

Velká část ruské společnosti se stále bojí vyhlášení druhé mobilizační vlny. Přispělo k tomu i nedávné rozhodnutí prezidenta Vladimira Putina podepsat zákon o elektronických povolávacích rozkazech. Zpřísňuje navíc tresty pro odpírače vojenské služby. Vyhlášení všeobecné mobilizace Kreml opakovaně popírá.

Česko dál posílá vojenskou techniku na pomoc napadené Ukrajině. Podle zjištění České televize minulý týden odjelo dalších dvanáct tanků T-72. Ministerstvo obrany ani armáda ale dodávky nekomentují.

Plánované nácviky odvodů, které kvůli angažmá lékařů vzbudily v posledních dnech pozornost veřejnosti, jsou pouze každoroční rutinní záležitostí. V Interview ČT24 to prohlásil náčelník generálního štábu Karel Řehka. Česká společnost podle něj sice je na podobná armádní cvičení citlivá, s ohledem na smysl a poslání armády od nich ale nejde uhýbat; za prospěšné by naopak považoval to, kdyby si Česko vybudovalo vyšší odolnost i vůči nepříjemně znějícímu nebezpečí.

Rusko nebo proruské síly jsou podle tří amerických představitelů, kteří hovořili s agenturou Reuters, pravděpodobně za únikem amerických tajných informací o podpoře Ukrajiny před chystanou jarní protiofenzivou. Washington začal únik vyšetřovat.

V centru Moskvy hoří hlavní sídlo ruského ministerstva obrany. S odkazem na hasiče to uvedla ruská agentura TASS. Z okna několikapatrové budovy stoupá kouř, podle prohlášení ministerstva se oheň podařilo dostat po kontrolu. Nejsou hlášena žádná zranění, příčinou byla podle záchranných složek patrně závada elektrické sítě.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) prohlásila v Otázkách Václava Moravce, že české armádní sklady stále disponují technikou, kterou je možné poslat na Ukrajinu. Je podle ní třeba tlačit na Rusko, aby ukončilo válku co nejdřív, nevadilo by jí, kdyby to zprostředkovala Čína. Exministr a nynější šéf sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (za ANO) uvedl, že považuje dosavadní mírové iniciativy za liché a jinou než čínskou nyní nevidí.

Státní zástupce zrušil stíhání bývalého šéfa inspekce Vojenské policie Tomáše Voráče obviněného z nelegálního nákupu přístroje proti odposlechům. ČT to řekl Tomáš Kučera z Vrchního státního zastupitelství v Praze, který vyhověl Voráčově stížnosti. Kvůli kauze skončil ve funkci náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn, který o Voráčově obvinění neinformoval ministryni obrany Janu Černochovou (ODS). Podle ní měl Foltýn, který po rezignaci nastoupil do hradní vojenské kanceláře, svého podřízeného postavit mimo službu.

Bývalý náčelník generálního štábu Aleš Opata se stane velvyslancem v Litvě. Informoval o tom ve čtvrtek portál Aktuálně.cz, kterému to potvrdil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Opata podle něj už obdržel takzvaný agrément. V čele ambasády vystřídá Víta Korselta, který ve Vilniusu působí od roku 2018.

Úterní kolize ruských stíhaček a amerického dronu v mezinárodním vzdušném prostoru nad Černým mořem způsobila další roztržku mezi oběma zeměmi. Washington obvinil piloty z nezodpovědného manévrování, které vyústilo ve zřícení amerického bezpilotního letounu. Kvůli incidentu si ve středu telefonovali ministři obrany obou zemí. Na hranici Estonska mezitím britsko-německá vzdušná hlídka musela eskortovat jiné vojenské letadlo Ruska, které odmítlo komunikovat. Ačkoliv se jedná o vážné incidenty, není eskalace v zájmu ani jedné strany, uvedl generálporučík ve výslužbě Pavol Macko v Horizontu ČT24.