Ministerstvo obrany strana 3 z 5

Pentagon už měsíce blokuje použití amerických střel dlouhého doletu Ukrajinci na území Ruska, napsal list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké představitele. Ministerstvo obrany ve Washingtonu podle něj neschválilo Kyjevu takové útoky, zatímco se Bílý dům snaží přimět Moskvu k zahájení mírových rozhovorů. Předchozí americký prezident Joe Biden povolil Ukrajině používat americké střely ATACMS proti cílům na ruském území loni.

Šéf Obranné zpravodajské agentury amerického Pentagonu (DIA) Jeffrey Kruse byl odvolán z funkce. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na tři své zdroje. Podle opozičních demokratů se jedná o další příklad politizace zpravodajských služeb za vlády prezidenta Donalda Trumpa.

Do České republiky se po více než osmdesáti letech vrátily ostatky devíti bojovníků proti nacismu, kteří padli v průběhu druhé světové války. Vojenský speciál přivezl rakve se šesti parašutisty, jedním členem domácího odboje a dvěma zavražděnými příslušníky Stráže obrany státu. Jedná se o největší přepravené množství ostatků hrdinů zapojených do druhého odboje.

Pokud budou na Ukrajině rozmístěny mírové jednotky, Česko by mohlo a mělo být jejich součástí, řekl v rozhovoru pro agenturu ČTK prezident Petr Pavel. Česko by se dle něj mělo účastnit proto, že je aktivním hráčem v mírovém procesu a podporuje napadenou zemi od samého začátku plnohodnotné ruské invaze. Konkrétní zapojení bude podle něho záležet na podobě dohody. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je ale otázka případné české účasti předčasná.

Americký prezident Donald Trump se má v pátek sejít s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Debaty, která se bude týkat možných mírových rozhovorů na Ukrajině, se však nebudou účastnit zástupci ukrajinské diplomacie ani té unijní. Místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) vnímá jako největší chybu evropských států to, že se „nechaly natlačit do pozice těch, kdo přihlíží, nebo jen částečně komentují“. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) nepatří ani jedna ze zemí Evropské unie v současnosti mezi velmoci, ani Unie jako celek. Armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý podotknul, že Trump je nevyzpytatelný, náměstek ministryně obrany František Šulc hodnotí jeho nečitelnost jako „poměrně vysokou“. Problematice další pomoci Ukrajině i nákupům pro českou armádu se věnovaly Události, komentáře moderované Terezou Řezníčkovou.

Ministerstvo obrany v pondělí uzavřelo smlouvu na servis tanků Leopard 2 A4 s německou společností Rheinmetall Landsysteme. Rámcová dohoda ve výši 6,16 miliardy korun bez DPH je uzavřena na sedm let. Částka ale nemusí být vyčerpána, záležet bude na skutečných potřebách armády. Se zakázkou se už ve druhé polovině července seznámila vláda.

Vojenský opravárenský podnik v Šenově u Nového Jičína získal unikátní zakázku – výrobu sto třiceti obrněných kabin k nákladním autům pro německý zbrojařský průmysl. V oblasti svařování pancéřových konstrukcí patří ke špičce. V minulosti se tam svařovaly například obrněné vozy Pandur.

Náčelník generálního štábu Karel Řehka popřel, že by armáda sledovala politické strany nebo občany. Reagoval tak na dřívější obvinění poslance ANO Pavla Růžičky, podle kterého armáda sbírala informace na politiky. Vyplývá to podle něj z dokumentů, které zveřejnil na sociální síti X. Podle Řehky jsou informace zavádějící a překrucované, pocházejí z dokumentů ke dvěma interním projektům a cvičením armády.

Tým amerického ministra obrany Petea Hegsetha dostal podle deníku The Washington Post po stížnosti pokyn, aby zastavil vyšetření na detektorech lži. Stížnost měla podle listu přijít od Hegsethova vysoce postaveného poradce a „loajálního pěšáka prezidenta Donalda Trumpa“ Patricka Weavera. Část amerických médií již delší dobu informuje o údajných ministrových výhrůžkách a tlaku na generály a další spolupracovníky. Roste tak prý obava, že Hegsethovy kroky mohou ohrozit a podkopat připravenost a efektivitu ozbrojených sil USA.

Plánované výdaje na obranu zatím letos dosahují 1,92 procenta očekávaného HDP, spočítala ČT. Vrcholní představitelé vlády včetně ministryně obrany Jany Černochové (ODS) přitom považují dodržení závazku vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP za klíčovou prioritu. Zatím ale chybí konkrétní plán, kdy a jak kabinet případně chybějících sedm miliard do obranného rozpočtu dodá. Černochová připustila, že by požadované peníze mohla dostat po uzavření zakázky na nové tanky.

Kazachstán přislíbil zpřístupnění dosud tajných archivů o osudech tisíců Čechů, kteří se tam dostali jako zajatci, legionáři nebo vězni gulagů, někteří z nich tam jsou i pohřbeni. Zástupci ministerstva obrany, odborníci a příznivci vojenské historie o tom v uplynulém týdnu jednali s kazachstánskými partnery. Cesty se účastnili i potomci jednoho z popravených.

Ministerstvo obrany podepsalo smlouvu se švédskou firmou SAAB Dynamics AB na nákup 24 kolových obrněných vozidel Mars s integrovaným systémem protivzdušné obrany RBS 70 NG. Hodnota zakázky činí 4,2 miliardy korun bez DPH.

Do obrany země by se byla ochotna zapojit více než polovina lidí, necelá polovina z nich i se zbraní v ruce. Většina Čechů ale neuvažuje o službě v armádě. Vyplývá to z v úterý zveřejněného průzkumu agentury STEM. Čtvrtina populace se vyjádřila pro navyšování výdajů na obranu na tři nebo pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Průzkum se uskutečnil od 12. do 26. června a zúčastnilo se ho 1059 dospělých respondentů.

Česká vláda za minulý rok ohlásila zvýšení výdajů na obranu nad dvě procenta HDP, a formálně tak po devatenácti letech splnila závazek vůči NATO. Česko ale zatím stále neví, jak vysoké obranné výdaje mu Severoatlantická aliance uzná. Kabinet se loni poprvé pokusil vykázat jako obranné náklady i výdaje z jiných kapitol než je ministerstvo obrany.

Izraelská armáda oznámila, že zaútočila na ministerstvo obrany v syrském hlavním městě Damašku. Podle zdrojů agentury Reuters udeřila v rámci odvety za útoky na drúzy, bezpečnostní síly uvádějí mrtvé a zraněné. Svědek agentury uvedl, že izraelský letecký úder zasáhl také oblast u syrského prezidentského paláce. Jeruzalém avizoval, že chce pokračovat v úderech, dokud vláda nestáhne z oblasti své síly. Syrské ministerstvo nicméně večer ohlásilo, že z města Suvajda na jihu začalo stahovat armádu.

Ministerstvo obrany nakoupí 14 600 ochranných balistických přileb s příslušenstvím za 1,54 miliardy korun bez DPH. Smlouvu by měl úřad podepsat do konce října letošního roku, dodání přileb očekává do konce října 2026. O zakázce realizované prostřednictvím agentury NATO Support and Procurement Agency (NSPA) ministerstvo informovalo vládu.

Přes devět stovek takzvaných řopíků, které měly chránit Československo v době před druhou světovou válkou, má nové majitele. Bývalé bunkry slouží novým majitelům nejen k rekreaci, u Vratěnína na Znojemsku stojí na řopíku útulna pro turisty, na několika místech vznikla muzea. V červenci armáda vypsala další výběrové řízení na prodej nepotřebných pozemků a bunkrů.

Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa obnovila dodávky některých zbraní na Ukrajinu, napsala agentura AP s odvoláním na dva nejmenované zdroje. Americký resort obrany minulý týden dodávky přerušil s odůvodněním, že musí vyhodnotit americké zásoby. Kyjev mezitím v noci na čtvrtek čelil další vlně ruských útoků, podle ukrajinských úřadů si vyžádaly nejméně dva lidské životy a několik zraněných.

Existuje riziko, že děla Caesar nesplní klíčové technické požadavky české armády, uvedlo ministerstvo obrany. V krajním případě by mohl úřad od zakázky za 10,3 miliardy korun odstoupit. Resort uzavřel s francouzskou firmou Nexter Systems, nyní KNDS France, smlouvu na 52 houfnic v roce 2021, o rok později přibyl dodatek na dalších deset. Armáda jich tak má dostat 62. Na zálohách dosud Česko uhradilo 7,2 miliardy.

Ministerstvo obrany podepsalo s firmou Eldis ze skupiny Czechoslovak Group smlouvu na pořízení 24 kolových obrněných vozidel Titus. Cena celé zakázky činí 4,068 miliardy korun bez DPH. Armáda získá 22 kusů vozidel ve velitelsko-štábní verzi a další dvě vozidla v základní výbavě bez komunikačních systémů pro výcvik řidičů či školení instruktorů a specialistů. Vozidla armáda dostane do konce listopadu 2027.

Armáda České republiky (AČR) do kolektivní obrany Severoatlantické aliance musí být schopná poskytnout dvě pozemní brigády, přiblížil ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš v Událostech, komentářích, které moderoval Daniel Takáč. Kromě závazků vůči NATO armáda zároveň buduje i vlastní obranyschopnost na území Česka, dodal první zástupce náčelníka generálního štábu Miroslav Hlaváč.

Česko si bude po roce 2027 od Švédska pronajímat celkem dvanáct letounů JAS-39 Gripen. Nabídku na prodloužení pronájmu do roku 2035 za 16,695 miliardy korun včetně DPH projednala vláda. Ministerstvo obrany nakoupí také obrněná vozidla Titus a MARS.

Armáda stahuje balistické vesty z roku 2020, protože při pravidelných zkouškách odolnosti vesta nevydržela a byla prostřelena, píše Právo. Stažení do výstrojních skladů nařídil šéf armádní výstrojní služby Robert Bielený, týkat se to může až 1500 kusů. Vesty přitom měly mít životnost deset let, napsalo Právo. Armáda se ohradila, životnost balistických vest je podle ní standardně pět let, a vesty tak byly na jejím konci. Životnost se může prodloužit, pokud vesta obstojí v certifikovaných zkouškách před vyřazením, dodala armáda.

Jedenáct ministrů obrany členských zemí Evropské unie včetně šéfky českého resortu obrany Jany Černochové (ODS) napsalo v dopise eurokomisaři pro obranu Andriusovi Kubiliusovi, že armády kvůli stávající unijní byrokracii nejsou v případě potřeby plně připraveny k akci. Napsal to server Euractiv, podle něhož činitelé vyzvali Kubiliuse, aby v chystaném balíku pro zjednodušení obrany revidoval právní předpisy v oblasti životního prostředí a veřejných zakázek.