K lepšímu než plánovanému výsledku hospodaření loňského státního rozpočtu dopomohly podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) i některé nesystémové kroky. Vláda například navýšila vládní rozpočtovou rezervu o 30 miliard korun kvůli škodám z loňských zářijových povodní, ale na jejich odstraňování uvolnila jen 15,6 miliardy, uvádí NKÚ. Ministerstvo financí se stanoviskem úřadu nesouhlasí.
Ze zmíněných 15,6 miliardy se podle kontrolorů podařilo reálně vyčerpat jen 3,5 miliardy korun. Zbylé peníze pak vláda využila na jiné účely, například na sociální služby a dávky nebo na dotace pro obnovitelné zdroje energie, uvedl ve středu NKÚ ve stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok.
Podle resortu financí je ale ve stanovisku mnoho nepřesností. Ministerstvu vadí například zpochybňování vlivu konsolidačního balíčku na zlepšení deficitu státního rozpočtu. Nepřesné jsou podle něj i informace o využití prostředků na odstranění povodňových škod. Tyto peníze neměly být podle resortu zcela utracené už v loňském roce, ty nevyužité budou použity na povodňové účely v budoucnu.
„Pokud nebyly dotační tituly do konce kalendářního roku 2024 vypsány, peníze kapitolám zůstaly jako nespotřebované výdaje a budou i v budoucnu použity na povodňové účely,“ ujistila mluvčí resortu Petra Vodstrčilová. Do povodňové pomoci je navíc podle ministerstva potřeba zařadit také ty výdaje, které byly pod jinými položkami, aniž by bylo zřejmé, že rovněž souvisejí s pomocí po povodních.
Stanovisko ministerstva podpořil po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). „Některé informace ve zprávě NKÚ nejsou přesné,“ prohlásil. Kabinet podle něj od počátku říkal, že peníze na povodně se budou spotřebovávat několik let. Vláda se bude zprávou úřadu zabývat na některém z dalších jednání, kdy bude prostor pro širší reakci ministrů, avizoval Fiala.
Rozpočet loni skončil se schodkem 271,4 miliardy, což bylo proti plánu o 10,6 miliardy méně. „Ke zlepšení hospodaření přispěl vyšší růst příjmů než výdajů, nicméně se jednalo pouze o mírné zlepšení salda a deficit státního rozpočtu zůstal stále vysoký,“ uvedl NKÚ.
Rozpočtu podle prezidenta NKÚ Miloslava Kaly pomohly i příjmy z daně z neočekávaných zisků. Stát získal z windfall tax 36,7 miliardy, ale na řešení vysokých cen energií využil jen 12,3 miliardy. Podle Kaly to znamená, že velkou část příjmů kabinet nevyužil v souladu s původním záměrem této daně. NKÚ také upozornil, že bez kladného salda peněz z EU, které činilo 17,5 miliardy korun, by byl schodek rozpočtu proti plánu naopak o sedm miliard vyšší.
Schválený státní rozpočet na loňský rok původně počítal s celkovými příjmy 1940 miliard, výdaji 2192 miliard a schodkem 252 miliard korun. Kvůli zářijovým povodním vláda navrhla navýšení výdajů a schodku o třicet miliard na 282 miliard korun. NKÚ poukazuje na to, že vláda toto navýšení zdůvodnila právě nutností zajistit peníze na odstraňování škod.
Kala poukazuje i na podle něj netransparentní zadlužování státu prostřednictvím státních fondů, které se do rozpočtu zatím nepromítá. Jde o půjčky od Evropské investiční banky, které si přes resort financí bere Státní fond dopravní infrastruktury. Podle NKÚ to mimo jiné omezuje transparentnost správy veřejných financí.
Hranice dluhové brzdy se blíží
Kontrolní úřad poukázal i na to, že výdaje na obsluhu státního dluhu vzrostly z 40,2 miliardy korun v roce 2020 na loňských 88,5 miliardy. Podíl veřejného dluhu na hrubém domácím produktu vzrostl loni na 43,6 procenta HDP, a přiblížil se tak hranici dluhové brzdy, sdělil NKÚ.
I s tímto závěrem resort polemizuje. Podle něj je pro hodnocení rozpočtové odpovědnosti klíčové saldo veřejných rozpočtů. Jeho deficit loni dosáhl dvou procent a zařadil Česko mezi osm nejlepších zemí v Evropské unii, sdělilo ministerstvo. Zároveň poukázalo na to, že strukturální deficit očištěný o cyklické a mimořádné vlivy loni klesl o procentní bod na 1,7 procenta HDP.
„Takzvaný konsolidační balíček měl podle ministerstva financí zlepšit saldo státního rozpočtu v roce 2024 o 98,8 miliardy, ale snížilo se o 17,1 miliardy korun,“ podotkl Kala. „Čekají nás těžká dilemata, bez kterých ale negativní trajektorii ekonomického vývoje a strukturálních problémů státního rozpočtu nebudeme schopni zvrátit,“ varoval šéf NKÚ.
Pozastavil se i nad tím, že výdaje na provoz šesti státních fondů loni představovaly 3,2 miliardy. NKÚ podle něj doložil, že tyto fondy naplňují svůj původní účel stále méně a stále více plní roli prodloužené ruky státního rozpočtu. Jde o Státní zemědělský intervenční fond, Státní fond dopravní infrastruktury, Státní fond životního prostředí, Státní fond kinematografie, Státní fond podpory investic a Státní fond kultury.
NKÚ se aktuálně věnoval také výdajům na obranu. Ministerstvo obrany dle úřadu loni vyplatilo na zálohách za nákup strategické vojenské techniky rekordních 71,3 miliardy, přičemž jen za loňský prosinec vyčerpalo zhruba 50 miliard na úhradu záloh u některých zakázek, ale nikoli za pořízení techniky jako takové. Podle kontrolního úřadu však zaplacení záloh samo o sobě nezaručuje posílení obranných schopností státu. Ministerstvo obrany s tvrzením NKÚ nesouhlasí a jeho argumentaci považuje za zcela scestnou.
„Ministerstvo obrany v současné době realizuje rozsáhlé modernizační projekty, které není možné financovat v jednom roce. Hodnocení NKÚ zcela přehlíží realitu na trhu s vojenskou technikou, kdy zálohové platby jsou výrobci vyžadovány všude na světě. Zároveň platí, že zálohové platby poskytujeme pouze v případě, že to pro nás znamená určitý benefit, ať jde o slevu z celkové ceny, či dřívější dodání,“ sdělil mluvčí ministerstva Karel Čapek.
Členské státy NATO na červnovém summitu v Haagu podpořily závazek dosáhnout do roku 2035 výdajů na obranu ve výši 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta na související nevojenské investice.
Až čtvrtina příjmů rozpočtu
NKÚ upozorňuje, že pokud by výdaje na obranu vzrostly skokově na 3,5 procenta HDP, představoval by jejich podíl na celkových příjmech státního rozpočtu zhruba 15,7 procenta v příštím roce a v 15,8 procenta v roce 2027. V případě navýšení na pět procent HDP by to znamenalo vydat na obranu téměř čtvrtinu všech rozpočtových příjmů, tedy asi víc než 460 miliard korun, spočítali kontroloři.
Ti poukazují i na to, že víc než devadesát procent zakázek sice získaly tuzemské společnosti, ale jejich hodnota tvořila méně než čtvrtinu celkové částky. „Většina prostředků tak směřovala mimo Česko, což výrazně omezuje multiplikační efekt těchto investic na národní ekonomiku a snižuje jejich přínos k růstu HDP,“ podotkl NKÚ.
„Pokud jde o kritiku podílu investičních výdajů obrany pro české dodavatele, je evidentní, že NKÚ hodnotí pouze nějaké číselné vyjádření, ale vůbec nepřihlíží k tomu, jaké možnosti z hlediska nabídky tuzemský trh skýtá. Například nejmodernější letouny od českých výrobců pořídit nemůžeme,“ upozornil mluvčí resortu.
