Miloslav Kala

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Česká ekonomika loni reálně klesla, inflace byla druhá nejvyšší v Evropské unii a stát se dál rychle zadlužoval a rostly jeho výdaje, uvedl úřad. Státní rozpočet loni zatížila energetická krize a inflace, vláda ale přijala ozdravný balíček, jehož dopady se v letošním rozpočtu již projevují, uvedlo v reakci ministerstvo financí.

Neefektivitu státu v mnoha oblastech, na kterou Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) každoročně upozorňuje ve svých výročních zprávách, by mohla částečně napravit vrstva, která by pomáhala slaďovat některé procesy mezi úředníky a politiky, řekl v Otázkách Václava Moravce prezident NKÚ Miloslav Kala. Podle něj je tak Česko například v oblasti digitalizace státní správy dlouhodobě na chvostu Evropské unie.

Stát sice pozvolna digitalizuje většinu svých služeb, podle vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše (Piráti) ale nesměřuje k tomu, že by k elektronickým službám nebyla alternativa. Považuje proto za zbytečné úsilí části senátorů zakotvit právo na nevyužívání digitálních služeb státu do Listiny základních práv a svobod. Podle jednoho z těchto senátorů Zdeňka Hraby (nestr. zvolený za STAN, dnes v klubu ODS) je to klíčové jednak kvůli ochraně lidí, kteří nejsou digitálně zdatní, ale také proto, aby stát nezkolaboval při mimořádných situacích, jako by mohl být blackout. Digitalizaci se věnovaly pořady 90‘ ČT24 a Události, komentáře.

Česko není dostatečně připravené na krize a mimořádné události, uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve výroční zprávě za loňský rok. Odpovědné instituce podle něj podcenily mnohé události, jako byla třeba pandemie covidu-19, a dostatečně se z nich nepoučily. Někdy jen podnikly formální kroky bez zásadních výsledků. NKÚ také konstatoval, že stát nezajistil, aby se rozpočet přiblížil k vyrovnanému hospodaření. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se vláda snaží na krize připravit. Výtka NKÚ ho nepřekvapila, protože v posledních letech se podle něj problematice nevěnovala dostatečná pozornost.

Administrativa programů spolufinancovaných z evropských strukturálních a investičních fondů pro roky 2014 až 2020 stála Česko téměř 30 miliard korun. Uvedl to v pondělí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle něj je systém komplikovaný. Míní, že problémem je široký záběr všech podpor poskytovaných z veřejných zdrojů. Příjemci dotací čerpali za toto období z evropských fondů 579 miliard korun. Spolufinancováno bylo ze zdrojů EU celkem 188 titulů.

Česko bylo v posledních letech nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie (EU) a tento trend pokračoval i loni. Stát nedokáže získat výhody z nejnižší nezaměstnanosti v EU, protože ani příjmy z vysoké zaměstnanosti nedokážou pokrýt stále rostoucí výdaje státu. Udržení zaměstnanosti je proto zásadní pro snižování schodků. Loňská inflace byla pátá nejvyšší v EU a pokles reálných mezd byl nejvyšší v české historii. V pondělí to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok. Ministerstvo financí argumentuje tím, že každá ekonomika je jiná nejen z hlediska své struktury, ale i škály vstupů potřebných pro tvorbu produktu.

Před dvěma roky česká armáda začala pořizovat stovky nových osobních terénních aut. Přestože jsou pro vojáky hlavním dopravním prostředkem, ministerstvo obrany dodnes nemá uzavřenou smlouvu na jejich servis a opravy. Resort ale nemá vyřešený servis ani u daleko dražší a sofistikovanější techniky – u izraelských radarů MADR za tři a půl miliardy objednaných už v roce 2019, ani u čerstvě podepsaného nákupu švédských bojových vozidel za téměř šedesát miliard korun. Tématu se věnovali Reportéři ČT, konkrétně Ondřej Stratilík.

Prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala kritizoval v pořadu Otázky Václava Moravce neefektivitu státu, konkrétně zmínil třeba digitalizaci, za kterou se utrácí stále víc, ale výsledky se nedostavují. Frustruje ho, že se úřady z kontrol málokdy poučí. Je proto přesvědčen, že je potřeba celková změna přístupu celé společnosti ke státu.

Bývalý šéf Lesní správy Lány Miloš Balák, který byl odsouzen za porušení povinností při správě majetku, dal bydlí v Lánech ve vile patřící Hradu. Nájem až do roku 2025 mu podepsala jeho podřízená týden před Balákovým odchodem z funkce. Za vilu s 21 místnostmi platí 6300 korun měsíčně. Užívá také pět tisíc metrů čtverečních okolních pozemků, což ho stojí za měsíc osmdesát korun. Informoval o tom server Seznam Zprávy.

Stát se loni potýkal s vysokým deficitem rozpočtu, rostlo tempo jeho zadlužování, přitom ale často plýtval veřejnými prostředky, uvedl ve své výroční zprávě Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Velký problém vidí kontroloři ve způsobu, kterým stát rozděluje dotace, za neefektivní považuje i digitalizaci agend veřejné zprávy.

Policie na základě vlastních zjištění i prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) prověřuje balík kauz, které se týkají hospodaření Kanceláře prezidenta republiky (KPR) a Lesní správy Lány v době mandátu prezidenta Miloše Zemana, uvedl v pátek Deník N. Podle portálu se zajímá například o případ, kdy bývalý vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář lovil zvěř v Lánské oboře.

Předseda Rady Českého telekomunikačního úřadu Marek Ebert znovu řekl, že nepovažuje za pravděpodobné, že by v dohledné době přišel do Česka čtvrtý operátor. Důvodem je podle něj velikost trhu, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce. Úřad se proto podle Eberta v současné době zaměřuje spíše na podporu menších virtuálních operátorů, kteří mohou fungovat jako alternativa nabídky mobilních služeb. Telekomunikační analytik Ondřej Malý pak zmínil, že politici a ČTÚ by podle něj měli pro další roky spíše než cenu pro spotřebitele řešit jednodušší výstavbu infrastruktury a sítí.

Budoucí kancléřka prezidenta Petra Pavla Jana Vohralíková dostala od dosluhujícího vedoucího Kanceláře prezidenta republiky (KPR) Vratislava Mynáře informace o organizační struktuře kanceláře, o tabulkových místech, protokoly k zábranám u Pražského hradu či průběžné zprávy z auditu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Schůzka trvala zhruba hodinu.

Náčelníkem vojenské kanceláře prezidenta Petra Pavla bude brigádní generál Radek Hasala. Na jeho jmenování se budoucí hlava státu dohodla s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) a náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou, uvedly Lidovky.cz. Pavel se ve čtvrtek odpoledne sešel s prezidentem Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslavem Kalou. Mluvili o auditu v Kanceláři prezidenta republiky (KPR). Ten podle Kaly není reálné stihnout do inaugurace. S policejním prezidentem Martinem Vondráškem Pavel probral svou budoucí ochranu i bezpečnostní kontroly u vstupu na Hrad.

Zvolený prezident Petr Pavel pokračuje v naplánovaných schůzkách. Odpoledne se setkal s poradcem pro národní bezpečnost Tomášem Pojarem a ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN). Na středu pak má v plánu setkání s nejvyššími ústavními činiteli – předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS), předsedkyní sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) a premiérem Petrem Fialou (ODS). Až do březnové inaugurace bude Petr Pavel úřadovat ve vládním Hrzánském paláci, který je v blízkosti Pražského hradu.

Česko podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) při čerpání evropských dotací nesprávně nastavuje cíle, kterých se má dosáhnout, a neumí zhodnotit přínos podpory. Úřad při třinácti kontrolách zjistil nedostatky u projektů za 142 milionů korun. V porovnání s předchozím obdobím naopak klesla na polovinu míra nedostatků v řízení a kontrole programů.

Česká republika byla loni nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie (EU) a schodek rozpočtu loni překonal do té doby nejhorší výsledek z roku 2020. Ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu ČR za rok 2021 na to upozornil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Současně uvedl, že Česko se loni zařadilo mezi země s nejnižší mírou ekonomického růstu v EU. Pozitivně kontroloři naopak hodnotí nízkou míru nezaměstnanosti.

Simeona Zikmundová, kterou prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat viceprezidentkou Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), nevidí ve svém profesním ani morálním profilu nic závadného. S případem odsouzeného bývalého prezidenta NKÚ Františka Dohnala neměla nic společného, řekla v rozhovoru, který v sobotu zveřejnil portál Seznam Zprávy.

Pandemie covidu-19 zastihla stát nepřipravený i z hlediska informačních technologií a koordinace, vyplývá ze zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu. Jeho pracovníci se zabývali fungováním hygienické služby a Chytré karantény a konstatovali, že řešení situace bylo improvizované a chaotické. V letech 2017 až 2021 šlo na IT podporu ministerstva zdravotnictví a Ústavu zdravotnických informací a statistiky půl miliardy korun. Ministerstvo zdravotnictví, jehož vedení se od té doby vyměnilo, pochybení uznalo a ujistilo, že provádí nápravná opatření.

Prezident Miloš Zeman jmenoval ve středu odpoledne staronovým šéfem Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslava Kalu. Ten v rozhovoru pro Českou televizi krátce poté řekl, že by ocenil, pokud by úřad dostal pravomoc kontrolovat veřejné prostředky jako celek, nejen přímo státní peníze. Krátce také zhodnotil loňskou práci NKÚ a nastínil, co úřad čeká letos. Kala instituci řídí od roku 2013.

Poslanci na středeční schůzi schválili novelu o působení v nestátních ozbrojených skupinách v cizině. Tento akt bude zřejmě klasifikován jako samostatný trestný čin se sazbou až pět let vězení. Dolní komora také zvolila Miroslava Kalu do čela Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). V tajné volbě byl nakonec jediným uchazečem, poslanec ANO Roman Kubíček se nominace vzdal. Na jedno volné místo v Radě Českého rozhlasu poslanci zvolili historika Jaroslava Šebka, do Rady České televize zatím jen bývalého ředitele ostravského studia ČT Ilju Racka.

Norsko bude nakupovat kulomety stejné značky jako Češi, jenže pětkrát levněji. Český obchod dohodlo ministerstvo obrany pod vedením Lubomíra Metnara (za ANO) a podepsalo ho pouhé tři dny před Vánoci. Strategický kontrakt na belgické kulomety zprostředkovala malá jihočeská firma, a to bez soutěže. Ministerstvo tak mělo k dispozici jedinou nabídku, kterou navíc ani neposuzoval znalec. Pro Reportéry ČT točil Ondřej Stratilík.

Hlavní problémy v rozdělování evropských peněz se přesunuly k systému řízení a způsobu rozdělování dotací. Jde například o nejasné cíle, nedostatečné hodnocení toho, jaký měly vyplacené peníze přínos. Představuje to vážné riziko, že rekordní objem peněz, který česká strana získá z EU na Národní plán obnovy, nepřinese očekávaný výsledek při znovuoživení ekonomiky po pandemii. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad ve své zprávě o finančním řízení evropských peněz, takzvaném EU Reportu 2021.

Ruské a čínské firmy se zřejmě nebudou moci jakkoliv účastnit stavby nového bloku elektrárny v Dukovanech. Sněmovna to schválila s úpravami Senátu, který doporučil posílit bezpečnostní záruky při výběru dodavatelů stavby. Poslanci také schválili povinnost objíždět cyklisty ve vzdálenosti půldruhého metru. Dali zelenou také stotisícové pokutě a zákazu účasti na sportovních utkáních těm, kteří budou na stadionech používat pyrotechniku.