Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve stanovisku k návrhu státního závěrečného účtu za rok 2023 doporučil rozpočtovou obezřetnost a systémové reformy. Česká ekonomika loni reálně klesla, inflace byla druhá nejvyšší v Evropské unii a stát se dál rychle zadlužoval a rostly jeho výdaje, uvedl úřad. Státní rozpočet loni zatížila energetická krize a inflace, vláda ale přijala ozdravný balíček, jehož dopady se v letošním rozpočtu již projevují, uvedlo v reakci ministerstvo financí.
Česká ekonomika potřebuje systémové reformy, varuje NKÚ
„Rok 2023 nebyl z hlediska většiny ekonomických ukazatelů dobrým rokem,“ řekl prezident NKÚ Miloslav Kala. Poukázal na to, že hrubý domácí produkt (HDP) se reálně snížil o 0,3 procenta i vlivem oslabení kupní síly domácností, průměrná míra inflace byla dvanáct procent a rychlost zadlužování České republiky v letech 2020 až 2023 byla druhá nejvyšší v EU. Nejnižší míra nezaměstnanosti v EU, která působí pozitivně, v sobě podle Kaly skrývá velká rizika spojená s poklesem produktivity práce.
Opatrnost investorů a firem v době ekonomické nejistoty, vysokých nákladů na energie a oslabující koruny se podle NKÚ projevil v loňském poklesu hrubého kapitálu reálně o 6,8 procenta. Pozitivně na vývoj ekonomiky naopak působilo oživení zahraničního obchodu, který se loni vrátil na hodnoty před pandemií covidu-19.
Na Česko, které má nejvyšší podíl přidané hodnoty průmyslu na národním hospodářství ze všech zemí EU, loni podle Kaly obzvlášť tíživě dopadl v EU výrazně nadprůměrný růst cen energií. Výstražnou kontrolkou pro český průmysl je globální přesun výroby automobilů do Číny, napsal.
„V kontextu globálních změn, jejichž dopadům se můžeme bránit jen velmi omezeně, by byla namístě maximální rozpočtová obezřetnost a systémové reformy, které nám umožní být na ně připraveni. Nic takového se však neděje,“ varoval prezident NKÚ.
Ozdravný balíček pomáhá, říká ministerstvo financí
Ministerstvo financí bere zprávu NKÚ na vědomí, uvedl Ondřej Macura z jeho tiskového oddělení. Podle ministerstva financí loni státní rozpočet zatížily mimořádné výdaje na kompenzace v době energetické krize a vysoká inflace.
„Vláda však také ve stejném roce přijala takzvaný ozdravný balíček, jehož cílem je dlouhodobá stabilizace veřejných financí. Dopady balíčku, který začal platit v letošním roce, se začínají v české ekonomice již projevovat, o čemž svědčí například průběžné výsledky státního rozpočtu,“ prohlásilo. Inflace klesla a vláda otočila trend veřejných financí a zastavila dramatický nárůst zadlužení, dodalo ministerstvo.
Exministryně financí Alena Schillerová (ANO) s doporučením NKÚ k rozpočtové obezřetnosti souhlasí. Prý je namístě a představovala by si ji v podobě úspor, digitalizace a řádným výběrem daní, nikoli jako kroky, které podnikl současný kabinet. Deficit je podle ní možné snižovat také vyššími příjmy, které generuje hospodářský růst. „To vše jsou oblasti, na které vláda Petra Fialy (ODS) bohužel zcela rezignovala,“ dodala.
Podle předsedy koaličních Pirátů Ivana Bartoše vláda postupně snižuje zadlužování země. „Za Piráty je dále důležité, aby stát s veřejnými penězi hospodařil efektivně a nešetřil na výdajích, které se z dlouhodobého pohledu skutečně vyplatí, jako je třeba spolufinancování projektů na podporu bydlení, podpoře regionů nebo v předškolní péči o děti a systému vzdělávání. Což jsou jednak problémy, které lidi trápí, a právě oblast vzdělání je skutečným lékem pro růst ekonomiky v budoucnu a podmínkou konkurenceschopnosti České republiky v evropském i světovém kontextu,“ podotkl.
Srovnání s Evropskou unií
Česko patří podle NKÚ v EU se čtyřiačtyřicetiprocentním podílem veřejného dluhu na HDP mezi méně zadlužené země, tempo růstu dluhu je ale v posledních letech v Unii jedno z nejvyšších. Veřejný dluh Česka se za tři roky zvýšil o další polovinu, zatímco v průměru EU byl růst čtrnáctiprocentní. K zadlužení Česka přispěly namátkou zrušení superhrubé mzdy a nové stanovení daně z příjmu fyzických osob, daň z nabytí nemovitých věcí nebo nedostatečná valorizace spotřebních daní, podotkl Kala.
„Zakládáme si přitom na velký problém. V roce 2023 dosáhly výdaje na obsluhu státního dluhu České republiky 68 miliard korun, což reprezentuje třetinu všech investic státu v daném období,“ upozornil. Zmínil předpoklad ministerstva financí, že do roku 2026 tyto výdaje vzrostou o dalších více než 51 miliard korun.
Výdaje státu se loni zvýšily o jedenáct procent a mají z drtivé většiny mandatorní nebo kvazimandatorní charakter, a vláda je tak musí vynaložit, což podle NKÚ snižuje efektivitu řízení veřejných financí. „Bez razantních a okamžitých systémových změn zaměřených na vyšší efektivitu státu se kondice českých veřejných financí nemá šanci vrátit aspoň k evropskému průměru,“ míní Kala. Dodal, že ekonomiky EU přitom nepatří k vítězům v globální konkurenci.
