Americká společnost Onsemi rozšíří výrobu čipů ve svém závodě v Rožnově pod Radhoštěm. Plánuje investovat dvě miliardy dolarů, což je v aktuálním přepočtu 46,3 miliardy korun. Jde tak o jednu z nejvýznamnějších zahraničních investic v tuzemsku. Kromě Česka se firma rozhodovala ještě mezi Spojenými státy a Jižní Koreou, kde má své další závody. Onsemi ještě bude jednat s českou vládou o balíčku investičních pobídek.
„Tato investice se nejen částkou, ale i svým významem, svým dopadem na evropský průmysl, svým celosvětovým přesahem může stát jednou z nejvýznamnějších investic, kterou kdy Česká republika udělala,“ přiblížil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Podle něj investice pomůže i evropské soběstačnosti ve výrobě čipů.
Investice podle něj přinese rozvoj dodavatelských řetězců a rozvoj technického vzdělávání. Může se také stát impulzem pro další firmy, které zvažují investici v Česku. „Potvrzuje se, že Česká republika je pro zahraniční investory zajímavou zemí,“ řekl.
- Americká firma Onsemi plánuje v Rožnově pod Radhoštěm rekordní investici ve výši zhruba 46,3 miliardy korun.
- Za druhou největší zahraniční investicí v Česku stojí automobilka Hyundai Motor Manufacturing. Do Novošic na Frýdecko-Místecku přinesla v roce 2006 34,4 miliardy korun. To znamenalo vytvoření asi 3500 pracovních míst.
- Automobilka Toyota Peugeot Citroën v roce 2002 založila v Kolíně výrobní závod za 23,5 miliardy korun. Závod od zahájení výroby v roce 2005 vyrobil přes 4 miliony vozů.
- I čtvrtá největší zahraniční investice souvisí s automobilovým průmyslem. Konkrétně v roce 2014 jihokorejský výrobce pneumatik Nexen Tire zahájil u Žatce stavbu své první továrny v Evropě. Otevřela se v roce 2019, výše investice dosáhla 22,764 miliardy korun.
- Nizozemská společnost LG.Philips Displays v roce 2000 investovala do továrny na obrazovky v Hranicích u Přerova asi 22,526 miliardy korun. Firma se však dostala do problémů a musela výrobu v roce 2006 ukončit. Areál následně začaly využívat jiné společnosti.
Přes tisíc nových pracovních míst
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) doplnil, že vláda bude v příštích měsících jednat s Onsemi o konkrétní podobě investiční pobídky. Za jednu z možností zmínil daňové prázdniny. Vyjádřil ale přesvědčení, že se poskytnutá pobídka Česku rychle vrátí.
Premiér Petr Fiala (ODS) očekává od investice také pozitivní dopad na pracovní trh. V samotném závodu v Rožnově se podle něj počet pracovních míst zvýší na zhruba tři tisíce ze současných 1700. Zvýší se podle něj také kvalita pracovních míst v navazujících odvětvích, což by mohlo přinést vyšší mzdy v celém regionu.
„Konkurence, pokud jde o strategické investice, je obrovská,“ dodal Fiala. Podle něj ovlivnilo rozhodnutí Onsemi investovat v Česku několik faktorů, například to, že firma již v Česku závod má, nebo atraktivita republiky. Vyzdvihl i vyjednávání vlády se společností. „(Zahraniční investoři) oceňují to, co jim česká vláda nabízí, oceňují spoustu podmínek, které tu máme,“ řekl.
Stanjura předpokládá, že většinu nových pracovních míst obsadí čeští zaměstnanci. Podle něj Onsemi už nyní dobře spolupracuje s českými vysokými školami a dá se očekávat, že pracovníky pro svůj závod bude získávat zejména na základě této spolupráce. Síkela doplnil, že pokud by český pracovní trh nenabízel dost expertů, bude Česko hledat vysoce kvalifikované pracovníky i v jiných zemích.
„Česká republika má bohatou historii ve výrobě polovodičů a polovodičových materiálů a Onsemi v regionu v poslední dekádě provedl významné investice. V současné době zde vyrábíme i polovodičové desky z karbidu křemíku,“ uvedl výkonný viceprezident a generální ředitel Power Solutions Group ve společnosti Onsemi Simon Keeton.
Po schválení pobídek vládou je ještě musí potvrdit Evropská komise. „Očekáváme, že tento proces bude trvat zhruba půl roku. Za půl roku bychom mohli mít vše potřebné k realizaci projektu,“ míní viceprezident a ředitel výroby Aleš Cáb. „Očekáváme první nárůst produkce v roce 2027 a potom v následujících letech postupný nárůst do finální kapacity,“ doplnil.
Více než šest miliard ročně k HDP
Onsemi předpokládá, že po rozšíření by celý její rožnovský závod přispíval ročně k hrubému domácímu produktu (HDP) Česka více než šesti miliardami. Nový závod v Rožnově by vyráběl inteligentní výkonové polovodiče, které slouží ke zlepšení energetické účinnosti elektromobilů, obnovitelných zdrojů energie nebo datových center s umělou inteligencí.
„Investice umožní, abychom pokryli celý výrobní řetězec, to znamená od prášku karbidu křemíku až po finální výkonový modul, který zákazník namontuje například do elektromobilu,“ ujasnil Cáb.
„Díky úzké spolupráci s českou vládou by rozšíření výroby posílilo naši produkci inteligentních výkonových polovodičů, které jsou nezbytné pro to, aby Evropská unie byla schopna výrazně zredukovat svoje emise uhlíku a snižovat celkový negativní dopad na životní prostředí,“ poznamenal prezident Onsemi Hassane El-Khoury.
Investice do výroby čipů je dobrou zprávou i pro automobilový průmysl obecně jako celek. Ten musel například v době covidu často kvůli nedostatku čipů přerušovat výrobu. „Dobře, že budeme mít výrobce takto důležitého komponentu blízko, to znamená, že narušení nějakých dodavatelských řetězců nebo transportních cest nás v tomto případě nehrozí,“ prohlásil člen představenstva Škoda Auto Martin Jahn.
To potvrdil v pořadu 90' ČT24 i ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl. „Všichni máme na paměti ‚čipový hladomor‘ z let 2022 a 2023,“ připomněl nedostatečnou dostupnost čipů v minulých letech. Projekt podle něj pomůže České republice ke strategické nezávislosti na zahraničních partnerech.
Při volbě místa rozhodovala podle firmy i třeba blízkost k výrobcům aut. Ti pro Onsemi představují asi čtyřicet procent odbytu.
Zajíček: Skvělý příklad, kam bychom se měli vydat
Podle výkonného ředitele Sdružení pro zahraniční investice – AFI Ondřeje Votruby se jedná o jednu z nejdůležitějších investic v historii Česka. Podle něj může například k průmyslové soběstačnosti. „Také jde o velký příspěvek našemu HDP, exportu, mluvilo se také o zvýšení úrovně platů. Odvody do veřejných rozpočtů budou obrovské,“ doplnil.
Prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček (ODS) je rovněž přesvědčen, že jde pro Česko o významnou investici. „Je to klíčová a strategická investice. Do oblasti, kde skutečně hrajeme v tuto chvíli velmi významnou úlohu. Do budoucna, díky této investici, bychom ji ale mohli hrát ještě větší,“ prohlásil v Interview ČT24. „Je to skvělý příklad toho, kam bychom se měli vydat,“ dodal.
„Myslím, že klíčové při rozhodování bylo, že v Česku ta tradice výroby je,“ poznamenal s tím, že roli hrály i kompetence pracovníků závodu v Rožnově. „Další věc, která rozhodovala, (...) jsou samozřejmě investiční pobídky,“ podotkl. „V tuto chvíli nemůžeme odhlédnout od toho, jak se chovají ostatní na trhu. Nejlepší by bylo, aby to bylo bez investičních pobídek. Ale takhle svět nefunguje,“ upozornil Zajíček.
Podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška mají Rožnov a okolí šanci stát se „Silicon Valley střední Evropy“, investice pravděpodobně přitáhne do Česka další z příbuzných high-tech oborů. Také analytik Deloitte David Marek se domnívá, že se mohou inspirovat i jiné technologické firmy ze zahraničí. „Přínosem této investice není jen její mimořádná výše, ale především to, že přináší do české ekonomiky výrobu s vysokou přidanou hodnotou, což je přesně to, co Česko již dlouho potřebuje,“ uvedl Marek.
Příležitost a výzvy, říká starosta
„Pro město je to mimořádná příležitost. Jsme moc rádi, protože je to typ výroby, který má vysokou přidanou hodnotu, nemá velkou zátěž na dopravu. Bude se stavět uprostřed stávajícího průmyslového areálu a staví partner, který tady dlouhodobě působí a je to jeden z nejlepších a velmi seriózních partnerů,“ uvedl starosta Rožnova pod Radhoštěm Jan Kučera (Nezávislí Rožnováci).
„Samozřejmě to přináší výzvy. Bude to příchod nových zaměstnanců a obyvatel a budeme potřebovat na to reagovat. Máme nachystaný plán zhruba za dvě miliardy korun a asi 42 projektů, které je potřeba zrealizovat ve čtyřech oblastech. Je to doprava, bydlení, kapacity škol, obecně veřejné služby a prostor pro život,“ poznamenal Kučera.
Město si podle něj chystá vlastní zdroje a dotace, chce rovněž využít zdroje státu. „Ministerstvo průmyslu a obchodu bylo velmi otevřené diskusi. Máme už meziresortní pracovní skupinu s ministerstvy, kde se příprava města na tuto investici chystá,“ dodal starosta.
Firma Onsemi
Onsemi se specializuje na širokou škálu čipů pro různá odvětví, její produkty jsou navrženy tak, aby optimalizovaly výkon a spotřebu energie v závislosti na aktuálních požadavcích.
Onsemi má nyní v Česku kolem 2200 zaměstnanců, kteří se ve třech závodech zabývají návrhem integrovaných obvodů, výrobou křemíkových desek a výrobou polovodičových čipů. Hlavní závod je právě v Rožnově v areálu bývalé Tesly, má asi dva tisíce zaměstnanců.
Mateřská společnost, která má hlavní sídlo ve Scottsdale v Arizoně, si vyrábí více než polovinu čipů sama. Investovala do uceleného dodavatelského řetězce pro polovodiče z karbidu křemíku, produkuje jak surové materiály, tak hotové čipy.
Posilování EU
Na poli produkce mikročipů se Evropská unie snaží v poslední době vybudovat svou konkurenceschopnost vedle Asie a Spojených států amerických. V dubnu 2023 EU schválila plán na podporu svého čipového průmyslu, upozornil server CNBC.
Iniciativa nazvaná Evropský akt o čipech má zajistit kontrolu nad produkcí klíčové technologie a zdvojnásobit podíl mikroprocesorů produkovaných v EU z deseti na 20 procent světového trhu do roku 2030.
Akt o čipech zahrnuje veřejné a soukromé investice v hodnotě 43 miliard eur (jeden bilion korun), jeho cílem je vytvořit rozsáhlé produkční a inovačních kapacity, připravit EU na možné budoucí krize v zásobování a zajistit soběstačnost Unie v oblasti výroby mikročipů.
Produkce na Tchaj-wanu
V současnosti značnou část mikročipů vyrábí tchajwanská firma TSMC. „Jsem přesvědčený, že jde o existenční hrozbu,“ řekl CNN ke koncentraci výroby čipů na Tchaj-wanu ředitel Institutu pro datovou vědu na Technologickém institutu v New Jersey David Bader. Zranitelnost dodavatelských řetězců pro výrobu čipů odhalila už pandemie covidu-19.
Serveru Business Insider varoval před dopady dramatických událostí, jako je napadení Tchaj-wanu komunistickou pevninskou Čínou, která si na ostrov dělá dlouhodobě nároky. Agentura Bloomberg odhadla, že válka o Tchaj-wan by znamenala pro světovou ekonomiku ztrátu ve výši asi deseti bilionů dolarů, tedy zhruba deseti procent světového HDP.
„Celý svět nyní pracuje na polovodičových zařízeních pohánějících vše, co děláme. Ať už jezdíme v autech, bavíme se přes telefony, dokonce i naše vojenská obrana nebo zbraňové systémy, letecké společnosti – vše využívá čipy,“ řekl Bader. „Pokud by se výroba zastavila, bylo by to zničující,“ dodal.
Rizika spojená s nedostatkem čipů si uvědomují i tahouni světové ekonomiky, kteří chtějí výrobu soustředěnou v závodech jedné společnosti diverzifikovat. Jenže to se zatím moc nedaří. Firma TSCM samotná plánuje otevření nových továren v Japonsku, Německu i Spojených státech. Její druhý závod v Arizoně měl podle původního plánu začít fungovat už letos, start projektu byl však opakovaně odložen.
V roce 2022 americký prezident Joe Biden podepsal nařízení, jímž vyčlenil 200 miliard dolarů (přes 4,6 bilionu korun) na investice, které mají Spojené státy vynést na vedoucí postavení ve výrobě polovodičů. Podle odborníků oslovených CNN však není založení nových závodů jednoduché. Vlády nebo společnosti musí investovat miliardy dolarů jen do výstavby, k tomu navíc musí mít dostatek pracovní síly s potřebnými dovednostmi.
Rozšiřování rozmanitosti v dodavatelském řetězci proto podle expertů neprobíhá dostatečně rychle. „Myslím, že se v příštích několika letech budeme nacházet v kritickém období – dokud se nenajde místo pro velkou továrnu, jako je TSMC, které by bylo v méně geopoliticky horké zóně než je Tchaj-wan,“ domnívá se Bader. „Po dobu několika dalších let, kdy budeme čekat, až se tak stane, bude práce skutečně náročná,“ zdůraznil.
