Zemětřesení, které ve středu zasáhlo Tchaj-wan, pozastavilo výrobu největšího světového producenta čipů. Továrny společnosti TSMC sice výrazně poškozené nebyly, proces obnovování náročných částí výroby však může podle odborníků trvat několik týdnů. Na čipech tchajwanské výroby jsou přitom závislí producenti po celém světě. Zemětřesení tak odhalilo křehkost dodavatelských řetězců soustředěných do geopoliticky výbušné oblasti ostrova, který chce kontrolovat čínská vláda v Pekingu.
Výrobci čipů na Tchaj-wanu se potýkají s následky největšího zemětřesení v posledních 25 letech, které ostrov zasáhlo ve středu. Závody největšího producenta, společnosti Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSMC), leží na méně postižené straně ostrova, přesto zaznamenaly otřesy.
Firma proto preventivně evakuovala své zaměstnance, kteří se na pracoviště však vrátili už ve středu. „V některých zařízeních byl poškozen malý počet nástrojů, což částečně ovlivnilo jejich provoz. K žádnému poškození našich kriticky důležitých nástrojů však nedošlo,“ sdělila firma v prohlášení.
Ve čtvrtek společnost uvedla, že očekává plné obnovení provozu všech svých zařízení do konce dne. Upozornila však, že „některé výrobní linky v oblastech, kde došlo k většímu seizmickému zatížení, budou před návratem k plně automatizované výrobě vyžadovat více času na seřízení a kalibraci“.
Přestože továrny zemětřesení výrazně nepoškodilo, zastavení výroby může přinést otřesy pro světový trh. TSMC totiž vyrábí 90 procent čipů na světě. Už před otřesy byly nedostatkovým zbožím. Podle CNN může obnovení produkce zastavené jen na několik hodin trvat i týdny.
„Některé špičkové čipy potřebují nepřetržitý bezproblémový provoz ve vakuovém stavu po dobu několika týdnů,“ citovala CNN analytiky Barclays, podle kterých tak mohou být některé čipy náročné na výrobu zničeny. Přerušení výroby by podle nich pro společnost mohlo znamenat ztrátu ve výši 60 milionů dolarů.
Tchaj-wan se potýká s hrozbou čínských komunistů
Podle serveru Business Insider jde o připomínku toho, jak je světový trh s čipy zranitelný. V případě dramatičtějších událostí – jako napadení Tchaj-wanu komunistickou pevninskou Čínou, která si na kontrolu nad ostrovem dělá nároky – by byl dopad znatelně výraznější. Agentura Bloomberg odhaduje, že válka o Tchaj-wan by znamenala pro světovou ekonomiku ztrátu ve výši asi deseti bilionů dolarů, tedy zhruba deset procent světového HDP.
Čipy jsou součástí obranné strategie zvané křemíkový štít. „Je to dvousečné. Polovodiče jsou strategicky a finančně tak významné, že mohou motivovat Peking, aby se víc snažil o ovládnutí Tchaj-wanu. Na druhou stranu se díky nim svět víc zajímá o udržení míru v úžině,“ řekl bezpečnostní analytik National Taiwan University College of Social Sciences Čchen Š’-min.
„My Tchajwanci nejsme tak naivní, abychom si mysleli, že samotný polovodičový průmysl nám zaručuje dostatečnou ochranu před čínskou invazí. Je to však důležitý faktor, který Čína musí vzít v úvahu, pokud se rozhodne Tchaj-wan napadnout,“ uvedl Wang Siou-wen z tchajwanského Institutu pro výzkum národní obrany a bezpečnosti.
Nové továrny vyžadují miliardové investice a velkou pracovní sílu
Zranitelnost dodavatelských řetězců pro výrobu čipů přitom odhalila už pandemie covidu-19. „Jsem přesvědčený, že jde o existenční hrozbu,“ řekl CNN ke koncentraci výroby čipů na Tchaj-wanu profesor a ředitel Institutu pro datovou vědu na Technologickém institutu v New Jersey David Bader.
„Celý svět nyní pracuje na polovodičových zařízeních pohánějících vše, co děláme. Ať už jezdíme v autech, bavíme se přes telefony, dokonce i naše vojenská obrana nebo zbraňové systémy, letecké společnosti – vše využívá čipy,“ řekl Bader. „Pokud by se výroba zastavila. (...) Bylo by to zničující,“ dodal.
Rizika spojená s nedostatkem čipů si uvědomují i tahouni světové ekonomiky, kteří chtějí výrobu soustředěnou v závodech jedné společnosti diverzifikovat. Jenže to se zatím moc nedaří. Firma TSCM samotná plánuje otevření nových továren v Japonsku, Německu i Spojených státech. Její druhý závod v Arizoně měl podle původního plánu začít fungovat už letos, byl však opakovaně odložen.
V roce 2022 americký prezident Joe Biden podepsal nařízení, jímž vyčlenil 200 miliard dolarů na investice, které mají Spojené státy vynést na vedoucí postavení ve výrobě polovodičů. Podle odborníků oslovených CNN však není založení nových závodů jednoduché. Vlády nebo společnosti musí investovat miliardy dolarů jen do výstavby zařízení, k tomu navíc musí mít dostatek pracovní síly s potřebnými dovednostmi.
Rozšiřování rozmanitosti v dodavatelském řetězci proto podle expertů neprobíhá dostatečně rychle. „Myslím, že se v příštích několika letech budeme nacházet v kritickém období – dokud se nenajde místo pro velkou továrnu, jako je TSMC, které by bylo v méně geopoliticky horké zóně než Tchaj-wan,“ uvedl Bader. „Po dobu několika dalších let, kdy budeme čekat, až se tak stane, bude práce skutečně náročná.“
