Polovodiče

Vyznačuje se vysokou vodivostí, a současně má vlastnosti izolantu. Nově objevený materiál by mohl v budoucnu nahradit nyní běžně užívané polovodiče, jako je křemík či germanium, a otevřít dveře do světa uhlíkové elektroniky. Existenci další modifikace uhlíku se podařilo prokázat týmu výzkumníků z Fakulty elektrotechnické ČVUT, Technické univerzity v Berlíně, výzkumného centra Helmholtz-Zentrum Berlin a společnosti Element Six.

Český premiér Petr Fiala (ODS) se saským kolegou Michaelem Kretschmerem při návštěvě příhraničního krušnohorského hornického regionu debatoval o možné spolupráci ve výrobě polovodičů. Fiala na tiskové konferenci novinářům řekl, že továrny na čipy v Drážďanech a rozšíření výroby v podobném závodě amerického výrobce onsemi v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku nevnímá jako konkurenční projekty, ale jako důvod k prohloubení spolupráce. Společně také varovali před narůstajícím vlivem populistických stran.

Společnost onsemi, která stojí za rekordní investicí v České republice, patří mezi největší a nejvýznamnější výrobce polovodičů na světě. Firma se v minulosti například dostala do žebříčku Fortune 500, který seřazuje největší americké společnosti podle jejich hrubého obratu. Investice společnosti posílí také Evropskou unii, která se snaží v oblasti mikročipů vybudovat svou konkurenceschopnost vedle Asie a USA.

Zemětřesení, které ve středu zasáhlo Tchaj-wan, pozastavilo výrobu největšího světového producenta čipů. Továrny společnosti TSMC sice výrazně poškozené nebyly, proces obnovování náročných částí výroby však může podle odborníků trvat několik týdnů. Na čipech tchajwanské výroby jsou přitom závislí producenti po celém světě. Zemětřesení tak odhalilo křehkost dodavatelských řetězců soustředěných do geopoliticky výbušné oblasti ostrova, který chce kontrolovat čínská vláda v Pekingu.

Tchajwanský výrobce čipů Taiwan Semiconductor Manufacturing (TSMC) hodlá v Německu postavit svou první evropskou továrnu. Firma oznámila, že do závodu v Drážďanech plánuje investovat společně s podniky Bosch, Infineon a NXP. TSMC, která je největším smluvním výrobcem čipů na světě, počítá se silnou podporou ze strany Evropské unie a německé vlády. Berlín podle listu Handelsblatt slíbil, že výstavbu závodu podpoří částkou pět miliard eur.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová se v Drážďanech zúčastnila slavnostního zahájení rozšíření závodu na čipy společnosti Infineon. Investice do továrny bude asi pět miliard eur (118 miliard korun), z toho jednu miliardu eur (24,6 miliardy korun) chce firma získat z veřejných zdrojů včetně fondů Evropské unie. Od továrny označované jako Smart Power Fab si Německo a v konečném důsledku i Evropa slibují snížení závislosti na dovozu polovodičů.

Škoda Auto v rámci mateřského koncernu Volkswagen převezme strategické řízení a budoucí expanzi značek Škoda, Volkswagen a Seat v regionu jihovýchodní Asie ASEAN. Ten vedle Vietnamu zahrnuje například Kambodžu, Laos, Singapur, Malajsii nebo Filipíny. Na trhu chce dosáhnout podílu pět procent. Informovali o tom zástupci společnosti. Podobnou roli v rámci koncernu již má automobilka v Indii. Škodovka podle šéfa Klause Zellmera jedná také o prodeji svých aktiv v Rusku, tedy výrobních závodů a prodejní sítě. Jednání jsou v závěrečné fázi.

Automobilka Toyota Motor Manufacturing Czech Republic v Kolíně zastaví v únoru kvůli nedostatku komponentů výrobu, poslední směna je plánovaná na 31. leden. Informoval o tom mluvčí automobilky Tomáš Paroubek.

Německá vláda zamítla převzetí dortmundské továrny na čipy Elmos švédskou firmou Silex, kterou plně vlastní čínský koncern Sai Microelectronics. Oznámil to ministr hospodářství Robert Habeck, podle kterého vláda zablokovala prodej ještě další neupřesněné společnosti do rukou čínských investorů. Podle německých médií je dotčenou firmou bavorská ERS Electronic, která se věnuje rovněž polovodičům.

Aktuální cesta českých senátorů a zástupců ministerstev na Tchaj-wan podle čínské ambasády podrývá politické základy spolupráce České republiky a Číny. Velvyslanectví na svém webu uvedlo, že návštěva znamená „zjevnou podporu separatistických sil a aktivit spojených s nezávislostí Tchaj-wanu“. Mise vedená předsedou senátního školského výboru Jiřím Drahošem (za STAN) je v plánu od soboty do 24. září. Čínský režim ostrov považuje za svou vzbouřeneckou provincii a neuznává jeho nezávislost.

Americký Kongres schválil balík 280 miliard dolarů (6,8 bilionu korun) na podporu výrobců čipů a vědeckého výzkumu. Cílem je vytvořit v USA více pracovních míst a zvýšit konkurenceschopnost země vůči Číně. Po Senátu ve čtvrtek zákon schválila Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 243 ku 187. Pro zákon hlasovaly také více než dvě desítky republikánů a nyní ho dostane k podpisu prezident Joe Biden, napsala agentura AP.

Čipová krize zasáhla celý svět. Všiml si jí pravděpodobně každý, i když zrovna nekupuje auto nebo netěží kryptoměny. Její nástup víceméně koresponduje s příchodem koronavirové epidemie, už předtím ale poptávka po polovodičích překračovala jejich nabídku. Návrat k normálu zatím předvídat nelze, krize ale už teď ukázala křehkost celého výrobního řetězce.

Kvůli nedostatku čipů se letos ve světě vyrobí proti původním plánům asi o pět milionů aut méně. Do konce roku by jich mělo být 74,8 milionu, což bude o 9,3 procenta více než loni, kdy se na na začátku pandemie výroba na některých místech zastavila a výrazně omezovala. Ukazuje to analýza duisburského centra Ferdinanda Dudenhöffera pro výzkum automobilismu, o které informuje agentura DPA. Analýza varuje i před možným budoucím nedostatkem lithium-iontových baterií.

Ekonomika Evropské unie letos hlavně díky příznivému vývoji koronavirové nákazy a vyšší jarní aktivitě poroste po loňském rekordním propadu rychleji, než se původně očekávalo. Ve své letní makroekonomické prognóze to uvedla Evropská komise (EK), která zlepšila odhad letošního růstu hrubého domácího produktu unijních zemí na 4,8 procenta. V květnu čekala 4,2 procenta. Růst české ekonomiky odhaduje EK na 3,9 procenta, dosud počítala se zlepšením o půl procentního bodu nižším.

Američtí vědci zveřejnili výsledky studie, která zkoumala, zda jsou do mateřského mléka žen schopné pronikat takzvané „věčné chemikálie“. Perfluorované a polyfluorované látky (PFAS) tuto přezdívku získaly proto, že se jen velmi obtížně rozkládají.