Vládní výbor pro strategické investice na úterní schůzi projednal výsledky studie socioekonomických dopadů výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech. „Z analýzy jasně vyplývá, že převažují pozitivní dopady nad negativními,“ poznamenal ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podle studie bude nutné region připravit na téměř deset tisíc nových obyvatel. Ministr míní, že je to zvladatelné.
Stát loni nechal vypracovat analýzu, jaký vliv bude mít projekt výstavby nových jaderných reaktorů v Dukovanech na okolní region. Studie ukázala, že v regionu pro obyvatele může chybět až tři tisíce bytů a také kapacity lékařů. Další očekávané důsledky jsou větší dopravní zatížení obcí nebo bezpečnostní rizika v lokalitách s vyšší koncentrací obyvatel. Naopak by se měly zvýšit příjmy obcí a zaplnit dosud málo využívané školy.
„Z analýzy jasně vyplývá, že převažují pozitivní dopady nad negativními,“ poznamenal po jednání výboru ministr dopravy Martin Kupka (ODS). „Ukázalo se, že co se týče například kapacity vzdělávací soustavy nebo nezbytné podmínky pro zdravotní zázemí těch, kteří budou pracovat na rozvoji elektrárny, tak to je v daném území zvladatelné,“ uvedl dále. Ministerstvo pro místní rozvoj prý připravuje akční plán pro předcházení rizikům, která jsou se stavbou spojená. Kupka potvrdil, že vláda by plán měla dostat k projednání do konce června.
Co se týče dopravy, už loni vláda uvolnila prostředky na výstavbu důležité infrastruktury, podotkl Kupka. „Podnikáme další kroky tak, aby infrastruktura mohla být nachystaná na budoucí výstavbu,“ řekl ministr. „Kdybychom měli vyčíslit celkový objem finančních prostředků potřebných pro posílení dopravní infrastruktury, tam se pohybujeme nad deseti miliardami korun,“ doplnil. Část nákladní dopravy by se podle Kupky mohla přesunout na železnici, aby se dopady zmírnily.
Zpracování studie zadalo ministerstvo ve spolupráci s Vysočinou a Jihomoravským krajem, zpracovala ji firma KPMG Česká republika. Zabývala se širším územím od Jihlavy po Brněnsko s výhledem do roku 2040, kdy by se měly stavět oba dukovanské bloky. Zpracovatelé hodnotili například populační vývoj, zdravotnictví, bydlení, školství a zařízení pro volný čas, dopravu, záchranný systém i trh práce. Šetření se týkalo obyvatel včetně starostů, firem i institucí.
Energetická společnost ČEZ a vítěz tendru jihokorejská KHNP nyní domlouvají parametry smlouvy na výstavbu bloků. Podle kabinetu i ČEZu by měla být podepsaná koncem března.
Dva nové bloky v Dukovanech by při současných cenách měly vyjít na čtyři sta miliard korun. Nejasnosti ale zůstávají kolem toho, jak se výstavba zaplatí. Finanční model je odsouhlasený pouze pro jeden nový blok v Dukovanech, koncem loňského dubna jej schválila Evropská komise. Investorem má být dceřiná firma ČEZu, přímo Elektrárna Dukovany II.
Představu, jak zaplatit oba bloky, ale vláda zatím nezveřejnila. Stejný model jako pro první blok podle ní ani ČEZu použít nepůjde. Kabinet chce podrobnosti sdělit až s podpisem kontraktu.
Financování oborů zaměřených na polovodiče
Dalším materiálem, kterým se výbor zabýval, je návrh kontraktového financování vysokých škol. Mělo by jít o mechanismus financování, při kterém si stát na základě analýz objedná u vysokých škol vzdělání odborníků potřebných profesí, uvedl v minulosti ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Navyšování počtu studentů by se podle něj mělo týkat například nelékařských zdravotnických oborů, učitelských oborů a některých dalších specializací v technologických oborech, jako jsou energetika nebo výroba čipů.
Pilotním projektem, který v úterý podle Kupky Bek představil, bude financování oborů specializovaných na rozvoj polovodičových technologií. Konkrétně půjde podle ministra o studijní obory na Vysokém učení technickém v Brně a Českém vysokém učení technickém v Praze. Cílem je zajištění kvalifikovaných odborníků pro firmy v tuzemsku a také zvýšení zájmu investorů v tomto oboru. Do finanční podpory by se měly zapojit i firmy, řekl Kupka. Po otestování pilotního programu je podle něj možné rozšíření financování i na další specifické obory.
Investiční pobídky
Výbor rovněž jednal o podmínkách pro poskytování investičních pobídek, které chce kabinet upravit. Bude u nich více zohledňovat, zda pomáhají strukturálně znevýhodněným regionům a zda přinášejí vyšší přidanou hodnotu, oznámil Kupka a prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček. „Jsou to ty dlouhodobě postižené regiony, které potřebujeme nastartovat,“ podotkl Zajíček. Přesný termín, odkdy budou nová pravidla platit, nesdělili.
Výbor pro strategické investice vláda vytvořila předloni v červnu. Na předchozích zasedáních se výbor zabýval mimo jiné rozvojem dopravní infrastruktury v Česku, budoucností české energetiky nebo nedostatkem kvalifikovaných pracovníků na českém trhu. Ve výboru kromě členů vlády zasedají zástupci Hospodářské komory, Svazu průmyslu a dopravy, Asociace krajů a Svazu měst a obcí.
