Vysoké školy, které působí v Karlovarském, Ústeckém, Plzeňském a Libereckém kraji, by měly v novém akademickém roce navýšit počet přijímaných studentů o sedm procent. Dostanou na to navíc asi 71 milionů korun, řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). V těchto krajích je podíl vysokoškolsky vzdělaných mladých lidí nižší než 25 procent. Zatímco v Praze má vysokoškolské vzdělání v tomto věku asi polovina lidí, v Karlovarském kraji se jedná o asi čtrnáct procent, v Ústeckém zhruba o šestnáct procent.
Vysoké školy v některých krajích mají navýšit počet přijímaných studentů, oznámil Bek
Ministerstvo školství zároveň podle Beka připravuje podmínky pro vznik veřejné neuniverzitní vysoké školy v Karlových Varech. V pondělí šéf resortu kraj navštíví a bude jednat o možném projektu. Žádné rozhodnutí zatím nepadlo, sdělil.
Vysokoškolsky vzdělaných lidí ve věku 25 až 34 let je podle Beka v Česku v porovnání s vyspělými zeměmi málo, zároveň jsou mezi jednotlivými kraji výrazné rozdíly, uvedl. Letošní meziroční nárůst rozpočtu vysokých škol o čtyři miliardy korun podle něj podpoří univerzitní vzdělávání v regionech s nižší mírou vzdělanosti.
Vysoké školy budou letos pracovat s částkou 34,9 miliardy korun. Podle dat OECD za rok 2023 mělo vysokoškolské vzdělání v Česku 27 procent lidí ve věku 25 až 64 let. Průměr zemí OECD byl 41 procent.
Výjimka pro výzkumné univerzity a umělecké VŠ
Počet přijímaných studentů by měly podle Beka zvýšit všechny vysoké školy s výjimkou takzvaných výzkumných univerzit, jako je například Univerzita Karlova, či uměleckých vysokých škol, od nového akademického roku o tři procenta.
Univerzita Karlova je největší vysoká škola v Česku, podle statistik ministerstva měla předloni 51 560 studentů, na všech veřejných vysokých školách jich bylo 280 175. Resort podle ministra uvítá, pokud se Univerzita Karlova rozhodne navýšit počet studentů, nebude to ale její povinnost. Pro většinu univerzit podle něj naproti tomu tříprocentní navýšení povinnost bude. Nárůst by měl být postupný tak, aby neohrozil kvalitu vzdělávání, dodal.
„Významně se rozšíří okruh oborů, v nichž si stát bude objednávat vyšší nárůsty počtu studentů,“ řekl dále Bek. Dříve to stát udělal třeba v případě studentů medicíny. Ministerstvo podle něj připravilo schéma financování k přijímání vyšších počtů studentů například do oborů, které souvisí se školstvím. Více peněz by mělo jít například do oborů učitelství, školní psychologie, ale i například zdravotnických a technických studijních programů. Zmínil i například energetiku či výrobu a vývoj čipů, polovodičů.
Studentů učitelství by školy měly v novém akademickém roce přijímat o pět procent více, prohlásil Bek. V dalších letech se podle něj počítá s vyšším nárůstem. Největší podporu by měly školy dostat na navýšení počtu přijímaných na nelékařské zdravotnické obory.
Zlepšit se mají podle ministra i podmínky studentů. Například ubytovací stipendia vzrostou z 5400 korun na 6150 korun ročně a dotace na stravování se zvýší z 17,95 koruny na 20,50 koruny na jedno jídlo, oznámil resort. Rozpočet podle Beka počítá i s vyššími stipendii pro doktorandy. Ta se navyšují o čtrnáct procent, celkově na částku 1,91 miliardy korun. Zlepšit podmínky doktorandů má i novela vysokoškolského zákona, kterou v lednu vrátil Senát k projednání sněmovně.
Rozpočet podle Beka umožňuje navyšovat i výdělky vysokoškolských učitelů. Jak budou vysoké školy odměňování akademiků zlepšovat, záleží podle něj na příslušných orgánech vysoké školy. „Platí, že tentokrát mohou na mzdách růst vysoké školy více než regionální školství a tím se napravuje jakási nespravedlnost,“ řekl Bek. Platy učitelů v regionálním školství, do kterého patří mateřské, základní a střední školy, podle něj letos vzrostou o sedm procent.
Průměrný plat učitele v základní škole byl podle rozpisu rozpočtu na rok 2025 loni 54 488 korun, v roce 2025 má být průměrný plat 58 219 korun. U středoškolských učitelů se měl v průměru zvýšit o 4131 korun na 59 523 korun.
Podle rektora navýšení rozpočtu pomůže jen částečně
Navýšení rozpočtu vysokých škol o čtyři miliardy podle rektora Masarykovy univerzity Martina Bareše pomůže, ale pouze částečně. „Ta optimálnější částka, o které jsme se bavili, by se měla blížit meziročnímu nárůstu někde kolem deseti, lépe dvanácti miliard korun,“ sdělil s tím, že ale vnímá ekonomickou i geopolitickou realitu.
Částku okolo deseti až dvanácti miliard korun zmínila i rektorka Univerzity Karlovy a předsedkyně České konference rektorů Milena Králíčková, podle níž jsou vysoké školy chronicky podfinancované. „Vysoké školy pak nejsou konkurenceschopné v oblasti mezd,“ sdělila s tím, že se to týká národního i mezinárodního hlediska.
15 minut
Studio ČT24: Rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš k financování vysokých škol
Navyšování počtu studentů jde podle Bareše správným směrem. Kvalitu výuky by růst počtu studentů ovlivnit neměl. „Například na Masarykově univerzitě si vytipováváme studijní programy, které mají vysokou míru výběrovosti a vysokou studijní úspěšnost,“ podotkl s tím, že posilují i pedagogické kapacity. Podle Králíčkové vysoké školy s navyšováním kapacit počítají. „My, jako vysoké školy, jsme na ten nárůst připraveni,“ dodala.
Králíčková se vyjádřila také ke zlepšováním podmínek pro studenty. „Péče o to, aby se všem studujícím ze sociálně ohrožených vrstev dařilo studovat na vysokých školách, je jak ze strany státu, tak ze strany vysokých škol,“ uvedla. Univerzita Karlova podle ní speciálně navyšuje sociální stipendium nad rámec toho, co posílá stát.
8 minut
Studio ČT24: Rektorka UK a předsedkyně České konference rektorů Milena Králíčková o financování vysokých škol
