Přihlášky na většinu vysokých škol podražily

Poplatky za přihlášky na vysoké školy letos opět vzrostly. Oproti předminulému roku jsou dražší v průměru o sto korun. Jedna přihláška stojí průměrně 780 korun. Uchazeči tak často musí zaplatit i několik tisíc a náklady pak pokrývají brigádami.

Ondřej, student čtvrtého ročníku Gymnázia J. K. Tyla v Hradci Králové, má zájem o přírodovědné obory. Počítá s tím, že za přihlášky na vysoké školy zaplatí přibližně pět tisíc korun. „Přihlášek si plánuji podat nejméně pět. Největší zájem mám o medicínu, vojenskou medicínu a Univerzitu obrany. Pár přihlášek mi zaplatí rodiče, na zbytek jsem si musel vydělat na brigádě,“ řekl České televizi.

V roce 2020 uchazeči o studium například na Univerzitě Karlově zaplatili 760 korun, loni 880 a letos zaplatí už 910 korun. Podobná situace je na Masarykově univerzitě v Brně (MUNI). Mezi univerzity s nejdražší přihláškou patří například ČVUT nebo Vysoká škola ekonomická. Tam uchazeči zaplatí až 960 korun za jednu.

Pomoc rodičů i brigády

„Ceny přihlášek ke studiu pro příští akademický rok se na jednotlivých fakultách MUNI pohybují v rozmezí od 450 do devíti set korun. Oproti minulému roku došlo k navýšení ceny za přihlášku u poloviny fakult,“ uvedl mluvčí univerzity Radim Sajbot. Na výši poplatku má podle něj kromě provozních a administrativních nákladů, včetně marketingu školy, vliv také postavení vysoké školy mezi konkurencí.

Poplatek za přihlášku zvýšila také Univerzita Hradec Králové, oproti minulému roku je přihláška dražší o sto korun. Letos za ni uchazeči zaplatí šest set. Na Ostravské Univerzitě cena vzrostla z 650 na osm set korun. Na univerzitě Pardubice zaplatí uchazeči šest set korun, stejně jako v minulém roce, ale o sto korun víc než předloni.

Studentka posledního ročníku gymnázia Lucie má zájem o pedagogiku v Hradci Králové a Olomouci. Na každou univerzitu si plánuje podat asi tři přihlášky. A to nejen na obory, na které se nejspíš dostane, ale také na ty zajímavé, o které je velký zájem. Počet přihlášek a s tím i celková částka za ně tak snadno vzroste. Lucie počítá s tím, že zaplatí asi čtyři tisíce korun. Stejně jako Ondřejovi jí na přihlášky přispějí rodiče, na zbytek si musela vydělat sama.

Termíny podání přihlášek na vysoké školy se liší, některé z nich je ale přijímají až do konce května příštího roku. U většiny uměleckých škol skončila možnost podat si přihlášku už letos v listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

„Legalizace“ švarcsystému, nebo zpřesnění definice? Novelu zákoníku práce provází spory

Poslaneckou sněmovnu čeká v dohledné době druhé kolo projednávání vládního návrhu zákona, který má zavést pravidla pro platformovou práci. Předlohu doprovází novela zákoníku práce, jejíž součástí je i změna definice závislé práce. A právě ta se stala terčem kritiky některých expertů, části opozice i odborů, které varují před rozšířením švarcsystému. Novelu naopak hájí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) i organizace zaměstnavatelů, podle kterých nastaví předvídatelná pravidla.
před 1 hhodinou

VideoChřipka se letos objevila nezvykle brzy, respirační onemocnění se šíří hlavně mezi dětmi

Počet případů akutních respiračních onemocnění v tuzemsku za poslední týden vzrostl o třetinu. Podle epidemiologů zatím nemocnost odpovídá roční době, chřipka se však letos začala objevovat dříve a ve větší míře než obvykle. Nejvíce nemocných evidují hygienici v Olomouckém a Jihomoravském kraji, nárůst nákaz ale zaznamenaly všechny regiony. Onemocnění se nyní šíří především mezi dětmi, nejvyšší nemocnost je u těch do pěti let. V některých oblastech může příchod sezony respiračních infekcí dále zkomplikovat dlouhodobý nedostatek pediatrů. Zdravotní pojišťovny se proto snaží podpořit vznik nových ordinací, například Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nabízí lékařům za jejich otevření ve vybraných regionech až milion korun.
před 2 hhodinami

O čem plánujeme informovat v pondělí 16. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 12 hhodinami

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoPřed 30 lety se konaly první volby do Senátu. Debaty o jeho potřebnosti trvají

Třicet let uplynulo v neděli od prvních voleb do Senátu. Lidé tehdy zvolili všech 81 zákonodárců. Od té doby se třetina horní parlamentní komory obměňuje každé dva roky a vždy ve spojení s jinými volbami. Ústava sice počítala se Senátem už od vzniku Česka v roce 1993, ale kvůli dlouhým debatám o smysluplnosti a potřebnosti tohoto orgánu se do něj poprvé volilo až v druhé polovině listopadu 1996. Voliči vybírali z 568 kandidátů, třetinu senátorů tehdy volili na šest let, třetinu na čtyři a třetinu na dva roky. Účast byla neočekávaně nízká, v prvním kole přišlo 35 procent voličů a v druhém 31 procent. V prvních volbách do Senátu byla nejúspěšnější ODS, následovaná sociálními demokraty a lidovci. Od té doby se do horní komory volilo už patnáctkrát. Debaty o její smysluplnosti a potřebnosti ale neutichly dodnes.
před 12 hhodinami

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.